Ilustrace: Nenad Vitas
Naše problémy s asijským klonem tygra a slona by bylo možné stopovat až do raného starověku, pokud se však omezíme na moderní technologie, jsou relevantní dějiny o poznání kratší. Boom Internetu v západním světě po začátku devadesátých let se Číny dlouho příliš nedotýkal – ta země byla u nás synonymem laciných napodobenin „značkových“ elektrospotřebičů a světová síť (v tomto smyslu spíš transatlantická) byla ještě příliš mladá, než aby ji trápily politické problémy „dospělého“ světa.
To vše se však velmi rychle mění a nám nezbývá než více než sto milionů čínských spoluinternautů brát více vážně. Ne ani tak při užívání webu, jako spíš při zvažování výhledů budoucnosti celého světa tak, jak jej známe. Ještě víc než podíl obyvatel bude totiž růst vliv čínských firem na celosvětovou ekonomiku – a její fungování, do kterého už dnes Internet neodtržitelně patří.
Mnohá evropská, americká a stále častěji i česká firma dochází k poznání, že nejen levná práce, ale dokonce ani invence a technologický náskok nemusí znamenat nic ve srovnání s celostátně organizovanými závody v masové produkci všeho, co kdy vůbec šlo vyrobit. Kvalitativně srovnatelné výrobky včetně hi-tech technologií o třetinové ceně zaplavují svět a přivádí dosavadní kapitány průmyslu k zoufalství. A co víc: co v západních státech musí projít složitým procesem schvalování a veřejných diskusí, je v Číně vyřešeno za pár dnů. Nová strategie v ochraně životního prostředí (například) se prostě nařídí vládou a je to. Konkurovat takovým podmínkám je kriticky těžké, ne-li nemožné. A tak západní firmy raději sází na využití potenciálu nového trhu a ochotně čínským společnostem (a tím pádem i vládě) pomáhají.
Dodávku systému pro blokování VoIP má provést americká firma Verso Technologies. To není nic zase tak nového – svoje schopnosti dodává Číně, známé svým tvrdým přístupem ke svobodě nejen na Internetu, celá řada firem, jejichž růst a prosperita jsou na svobodném trhu životně závislé. Před lety to byl Nortel, který Číně pomáhal s budováním celostátního filtrovacího systému, celkem nedávno pak samotný Microsoft, upravující svůj blogovací systém tak, aby v něm čínští blogeři nemuseli řešit nesnáze s výrazy jako „svoboda“, „demokracie“ apod.
Samozřejmě lze říct, že peníze nesmrdí a západní firmy tak jen naplňují obvyklou vizi maximalizace zisku. Zůstane však rovnováha sil věčně jako dnes? Ve prospěch zatím silných západních společností? Nebudu asi sám, kdo o tom pochybuje. Západní trh dnes pomáhá svému zákazníkovi, zítra konkurentovi a jednou, kdo ví, nebude Čína objednávat, ale diktovat podmínky. Čínské firmy ovládnou, skoupí nebo zničí svoji západní konkurenci a omezení internetové telefonie se rázem bude týkat poloviny světa. Se Skype si nezavoláte nejenom čínsky, ale možná ani česky. Ohrožovali byste totiž zisky největšího a nejlepšího z operátorů, China Telecomu (v tomto případě jeho středoevropskou pobočku).
Že přeháním? Možná. Věříme-li ve znalostní ekonomiku, můžeme se utěšovat myšlenkou, že s napůl blokovaným Internetem dnes nikdo daleko nedojde. Pokud Číňané nepřijdou s něčím (staro)novým – třeba s armádou listovních kurýrů…