Bác!

Ilustrace: Nenad Vitas

Důvodem, který způsobil ochromení mnoha uživatelů tohoto populárního komunikačního systému, byla změna komunikačního protokolu na straně provozovatele služby. Zatímco uživatelů originálního klienta ICQ pro různé platformy se problémy nedotknuly, program o možnosti změny věděl a uměl se jí přizpůsobit, majitelé „alternativ“ se rázem ocitli bez možnosti komunikovat se svým okolím. Porucha, rozuměj změna, byla navíc velmi rafinovaná. Zatímco hlavní funkce sítě – tedy signalizace statusu – fungovala, nebylo možné si pouze vyměňovat zprávy. Mnoha uživatelům alternativních klientů tak mohlo trvat řádově hodiny, než na existenci problému přišli. Do absurdna jej pak vyhnal kamarád a jeho přítelkyně. Ti spolu vedli několik hodin po ICQ dva monology, aniž se dočkali jediné odpovědi od protějšku. A údajně si moc pěkně popovídali.

Problém s ICQ se vyřešil až aktualizací alternativních klientů, nebo alespoň jejich pluginů pro tuto síť, na novou verzi. Aktualizace byly k dispozici poměrně bryskně, ostatně šlo o velkou vadu. Celá situace postupně vyzněla do ztracena, jak si další a další uživatelé aktualizovali své komunikační programy a opět mohli síť využívat. Dalo by se říct, že epizodka tím skončila. Ovšem chyba lávky.

ICQ je v podstatě uzavřená, byť velmi populární, komunikační síť. Jediným, kdo rozumí jejímu protokolu oficiálně, je výrobce. Jediný oficiální klient je ICQ. Všechny Mirandy, Triliany a další programy jsou vlastně pirátskými klienty, kteří v této síti nemají co dělat. Protože komunikační protokol není zase tak obtížné odposlechnout, je prakticky vyloučeno, že by se podařilo síť ICQ pro tyto alternativy zcela uzavřít. Ale jeho změna je umí dočasně vyřadit z provozu. Do doby, než příslušný plugin někdo aktualizuje. ICQ je tak s alternativními programy sice použitelné, avšak, a to je důležité, je nespolehlivé. NIKDO si NIKDY nemůže být jist tím, kdy jeho Miranda zase vypadne, protože aktualizace nebude k dispozici několik dnů. NIKDY nevíte, zda vaše zpráva skutečně dojde ke svému příjemci. A nemůžete si být jisti tím, že zpráva kohokoli jiného přijde vám. Pokud ovšem nepoužijete originální aplikaci.

Zmíněná věc by nebyla problémem, kdyby počet neautorizovaných klientů v systému ICQ nedosahoval řádů milionů. I když přesný počet nelze určit, je jich opravdu mnoho. Tolik, že představují významnou část sítě. Stačí jedna drobná změna – a nejsou.

Je otázkou, zda by se protokol ICQ neměl otevřít. A nebo zda by kvůli rozšíření IM systémů neměla pozornost uživatelů postupně přecházet k otevřeným variantám. U nich nehrozí podobné výpadky, nechtěná selhání, nebo nečekané změny v protokolu. ICQ zatím pouze maličko pozlobilo. Ale jednou by mohlo pozlobit pořádně. Například takovou změnou, s níž by se autoři alternativ nedokázali rychle vyrovnat. Bez komunikace by tak zůstaly miliony uživatelů na velmi dlouhou dobu. A například v případě, že by ICQ, respektive jeho centrální servery, úspěšně napadnul červ, pokud by došlo k neobnovitelné ztrátě uživatelských účtů či konektivity, byla by katastrofa na světě. Myslím si, že je načase začít uvažovat o něčem stabilnějším, jasnějším a průhlednějším; dříve, než všechny květinky odkvetou.