Hlavní navigace

Bezdrátová Praha: konfrontace, nebo hledání konsensu?

 Autor: 29
Jiří Peterka 3. 2. 2007

Pražský magistrát zatím neuspěl se žádostí o dotace z evropských fondů na svůj projekt celopražské bezdrátové sítě. Ten se mezitím rozdělil na dvě fáze a zcela ztratil přívlastek "zdarma". Brusel si po stížnostech operátorů vymínil notifikaci před začátkem druhé fáze a komunikaci magistrátu s operátory. Sdružení IPV přesto chystá vlastní stížnost.

O „bezdrátové Praze“, alias o magistrátním projektu na celoměstskou bezdrátovou síť, jsem zde na Lupě psal naposledy 18. prosince minulého roku v článku Stalo se: bezdrátová Praha byla přiklepnuta. Bylo to v souvislosti s tím, jak magistrát vybral dodavatele tohoto projektu, resp. realizátora jeho infrastrukturní části. Bude jím společnost ICZ, která nabídla cenu ve výši 287 milionů, zahrnující kromě jednorázových nákladů na vybudování sítě také provozní náklady na období pěti let. Magistrát tehdy také naznačil, jak si představuje konkrétní financování jednorázových pořizovacích nákladů:

Celková investice bude představovat 88,8 milionů Kč, z čehož:

  • Praha uhradí 29,9 mil. Kč a 14,2 mil. Kč na DPH,
  • o dotaci ve výši 37,3 mil. Kč požádá fondy EU,
  • dalších 7,3 mil. Kč bude hrazeno ze státního rozpočtu.

Peníze z fondů (zatím) nejsou

Od posledního článku pochopitelně došlo k dalšímu vývoji. Jednou z hlavních zpráv je to, že magistrát již dříve skutečně požádal o dotaci z evropských fondům, a to skrze program JPD2 (Jednotný programový dokument pro Cíl 2 regionu soudržnosti Praha pro období 2004 –2006), který „obhospodařuje“ tuzemské MMR (ministerstvo pro místní rozvoj). Nicméně MMR nevyšlo záměrům magistrátu vstříc a dopisem z 18. ledna 2007 žádost o poskytnutí dotací odmítlo. Jak o tom píše sám pražský magistrát na svém webu, jako důvod bylo uvedeno

riziko nedovolené veřejné podpory a fakt, že Evropská komise šetřící projekt z podnětu stížnosti dosud nevydala žádné stanovisko a ani jej nelze očekávat v řádu dnů.

Současně s tím ale MMR ponechalo magistrátu otevřená vrátka pro případ, že by verdikt EK byl pro magistrát příznivý: doporučila mu „využít získaných zkušeností“ a zkusit podat žádost v dalších „bězích“ (výzvách) téhož programu JPD2 nebo do jiných operačních programů pro další časové období. Současně s tím MMR uvedlo, že právě kvůli stále absentujícímu stanovisku Komise by se využití peněz nemuselo stihnout do 31. července 2008, kdy má projekt JPD2 závaznou uzávěrku. Na to magistrát zareagoval konstatováním, že doporučení MMR vezme v úvahu a bude zvažovat podání žádosti o dotaci do 6. výzvy JPD2, případně do nového operačního programu. Současně prý hodlá hledat i jiné formy spolufinancování.

Navíc stanovisko magistrátu zmiňuje ještě jednu zajímavou souvislost, kterou by byla možnost rozšíření celého projektu skutečně na celou Prahu. Prostředky, získané z programu JPD2, by totiž mohly být použity jen pro některé městské části, a pro jiné nikoli. A bez peněz z JPD2, resp. s penězi z jiných zdrojů, by toto omezení mohlo odpadnout.

Fáze 1 a fáze 2

Kromě popisovaných jednání o dotacích však došlo již dříve, v průběhu loňského roku, k dalšímu významnému vývoji. V reakci na stížnosti operátorů a jejich asociací, které si na původní představu o celopražském Internetu zdarma stěžovaly až u Evropské komise, pražský magistrát svůj záměr přehodnotil. Rozdělil jej do dvou fází, přičemž v rámci první fáze by došlo k vybudování celé (převážně optické) páteřní sítě a zřízení základní části přístupových bodů (zřejmě těch 171, které by byly napojeny přímo na páteřní síť a umístěny na objektech města). V rámci této první fáze by pak celá síť sloužila jednak potřebám města jako takového, jednak by pro veřejnost nabízela jen přístup ke službám (serverům) veřejné správy, ale nikoli přístup k veřejnému Internetu. Jak zástupci magistrátu uvádí, k této první fázi neměl náš Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zásadnější připomínky či výhrady.

Teprve ve druhé fázi by magistrátní síť byla rozšířena o další přístupové body (jako tzv. mesh síť, tj. s napojením hotspotů přes jiné hotspoty), a to na principu otevřeného přístupu: internetovou konektivitu by neposkytoval magistrát, ale komerční provideři. Ti by si od magistrátu pronajímali kapacitu jeho sítě a po ní by poskytovali své služby.

Povšimněte si dobře jedné podstatné skutečnosti: už se zde vůbec nejedná o žádný „Internet zdarma“. Magistrát deklaruje, že už nemá v plánu (v žádné z obou fází), že by sám poskytoval konektivitu do Internetu, natož zdarma. A pokud bude svou infrastrukturu pronajímat komerčním providerům, kteří teprve budou přístup k Internetu poskytovat, pak bude na nich, za jakých podmínek budou poskytovat své služby koncovým zákazníkům. Ale nejspíše také nikoli zdarma.

Podmínka z Bruselu

V prosinci loňského roku, když byli představitelé pražského magistrátu na jednání u Evropské komise ohledně jejich projektu (a vznesených stížnostech operátorů), si Komise vymínila, že magistrát nezahájí fázi 2 dříve, než bude Komisi o této skutečnosti notifikovat (tj. bude ji o tom informovat a vyžádá si její reakci). Nejde tedy ještě o souhlas Komise s využitím případných dotací, a proto asi i výše popisované odmítnutí poskytnout dotace ze 4. výzvy programu JPD2.

Současně si prý Komise vymínila to, že magistrát bude komunikovat se zainteresovanými operátory a bude se snažit dospět ke vzájemnému konsensu s nimi. Jedna schůzka (s „velkými“ operátory a jejich asociacemi) již proběhla a další (s „menšími“ operátory) se teprve chystá na 8. února, viz tato pozvánka.

Vyhrocování sporu, nebo jeho řešení?

Pro čtenáře Lupy jistě není žádným překvapením, že celý projekt magistrátní sítě narazil na silný odpor zejména mezi komerčními poskytovateli. Ti argumentují hlavně obavou z narušení hospodářské soutěže, kdy veřejné peníze mají být použity fakticky v přímé soutěži proti penězům soukromých investorů, pro zafinancování sítí, které budou konkurovat sítím komerčních operátorů. Dalším jejich argumentem pak je možnost rušení již existujících sítí, protože i nová magistrátní síť by se musela vejít do stejného a velmi omezeného prostoru bezlicenčního pásma 2,4 GHz, kde jsou k dispozici jen tři vzájemně se nepřekrývající frekvenční kanály. Na druhé straně zastánci projektu argumentují potřebou podpořit rozvoj informační společnosti a překonat překážky, které dosud brání lidem ve využívání jejích výhod a přínosů.

Komu ale dát za pravdu? Kdo by měl zvítězit a prosadit své argumenty a kdo by se naopak měl stáhnout do kouta?

Obávám se, že právě takovéto otázky (a z nich vyplývající snahy) jsou cestou, která nikam nevede. Že svět není a nebude černobílý a že nejrozumnější a dlouhodobě udržitelná je zlatá střední cesta, nejlépe na bázi dohody zúčastněných stran. To, k jakému vývoji došlo v Bruselu (podmínka notifikace před zahájením druhé fáze, nutnost komunikace a hledání vzájemného konsensu mezi magistrátem a operátory), mne utvrzuje v tom, že vývoj má šanci ubírat se touto cestou. Přesvědčuje mne o tom i aktuální vyjádření asociace APVTS, očividně reagující na prosincová jednání v Bruselu:

Vzhledem k tomu, že nemáme žádné podrobné oficiální zpřesnění projektu vzhledem k omezením, které nastínila Evropská komise prošetřující tento projekt, nemůžeme jednoznačně říci, jaký máme nový postoj. Držíme se stále stejných argumentů.

  1. Státní správa a veřejná správa má nezadatelné právo budovat své provozní sítě, technologie a propojení objektů pro své účely apod. Pokud se rozhodne vytvořit volný a bezplatný přístup na své aplikace, služby, informace a ulehčovat občanům život ve vztahu k úředním procedurám, tak je to namístě a správné. Určitě by se to však mělo dít na základě národních standardů a celorepublikově jednotných procesů.
  2. Tato řešení musí být ekonomická, efektivní a hlavně potřebná pro všechny občany.
  3. Vždy se musí zvážit využití stávajících sítí a instalovaných technologií.
  4. Vybudováním nových sítí a případným poskytováním služeb veřejnosti nesmí dojít k narušení soutěžního práva a ochrany hospodářské soutěže. Nesmí dojít k neoprávněné veřejné podpoře.
  5. Dotace a investice z veřejných prostředků do telekomunikační infrastruktury by se měly realizovat v místech, kde je komunikační síť nedostatečná a potřebná.

Původně, například na loňském Invexu, byla stanoviska operátorů (nejen z asociace APVTS) velmi vyhraněná. Nyní se tedy nové stanovisko teprve formuje.

Proto mne docela překvapilo nejnovější „přilití do ohně“ ze strany Tomáše Kaplera (aka „noname“ v různých diskusích). V jeho nejnovějším článku na webu sdružení Internet pro všechny, kde popisuje i výsledky své schůzky se zástupci magistrátu, jsem nenašel žádnou zmínku o rozdělení projektu do fází a o podmínce Bruselu, že zahájení druhé fáze musí předcházet komunikace s operátory, hledání konsensu a také notifikace Komisi. Jakoby se bavil s úplně jiným magistrátem, než kterého jsem se na současný vývoj vyptal já. Naopak jsem se v jeho článku dočetl o tom, že chystá další (novou) stížnost (nejen) do Bruselu, zřejmě i za sdružení Internet pro všechny:

Takže nyní je potřeba zaktivizovat všechny, zejména komerční poskytovatele bezdrátového připojení v celé Praze. V tuto chvíli finalizujeme stížnost na nezákonné narušení hospodářské soutěže a porušení českých i evropských pravidel pro veřejnou podporu a dotační řízení, kterou předáme při našem jednání s Evropskou komisí pro hospodářskou soutěž a také českým zodpovědným orgánům (všem členům zastupitelstva hlavního města, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, zvláštnímu policejnímu Útvaru pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, Českému telekomunikačnímu úřadu atp.).

A to mi přijde jako podivný paradox: sdružení IPV, založené kvůli boji za dostupnější Internet, se nyní v celém sporu jednoznačně a dosti vyhraněně staví proti pražskému magistrátu a fakticky se přidává na stranu operátorů. A chce jít až k „Útvaru pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti“. Navíc právě v době, kdy magistrát má jako podmínku komunikaci a konsensus s operátory, a ti sami teprve hledají své nové stanovisko. Za této situace bych od IPV očekával spíše zdrženlivější postoj. Případně tlak na hledání konsensu ve prospěch uživatelů Internetu. Nikoli řinčení zbraněmi.

Dejme ale slovo i samotnému sdružení IPV. Jeho předseda Miloslav Sova mi k tomu napsal:

Na první pohled by se mohlo zdát, že sdružení Internet pro všechny svým negativním postojem k projektu Bezdrátová Praha vlastně upírá některým občanům Prahy přístup k rychlému Internetu. Hlavním posláním IPV je přitom podporovat všechny projekty, které zajistí co největší penetraci broadbandu v ČR. Z dosavadních informací však vůbec není jisté, zda tento magalomanský projekt skutečně bude pro rozvoj Internetu přínosný. V Praze je v současné době cca 100 poskytovatelů bezdrátového připojení, přibližně 3000 přístupových bodů a bezdrátem je připojeno jen cca 30 tisíc uživatelů.

V Praze prakticky neexistuje místo, kde byste mohli umístit přístupový bod, aniž byste nezarušili stávající sítě – jak se magistrát tedy může dohodnout s místním poskytovatelem, když situace bude technicky neřešitelná? Původní projekt žádal o dotaci již před rokem v Broadbandovém fóru a tehdy všech 14 členů (zástupci operátorů, profesních organizací i uživatelů) dotaci zamítlo z důvodu vážného narušení hospodářské soutěže. Důvěru v nás nevzbuzuje ani dosti úsměvné výběrové řízení. Praha je nejbohatší region střední Evropy, s největší paritou kupní síly, má největší penetraci Internetu i největší konkurenci, na každém místě Prahy lze zachytit několik bezdrátových sítí, 90 procent Prahy je pokryto ADSL, velká část Prahy pak kabelovým připojením.

Podpora Internetu je chvályhodná věc, ale Evropské fondy by se měly použít tam, kde jich je potřeba mnohem více. Odvolávání se na podobné projekty ve světě – Amsterdam, Amerika atd. – je dost směšné. Ať si kdokoliv zajde do Amsterdamu a zeptá se, kolik bezdrátových provozovatelů a kolik vysílačů tam bylo před spuštěním projektu. Navíc tyto projekty mají pouze zdánlivou podobnost s Bezdrátovou Prahou.

Jak na rušení?

Aspekt rušení od nových hotspotů je samozřejmě významný. Sám jsem na ně poukazoval například v tomto článku (Bezdrátová Praha: nebude rušit?). Proto nyní, když jsem se magistrátu vyptával na nejnovější vývoj, jsem se pochopitelně zeptal i na tento aspekt.

Odpověď byla taková, že samozřejmě i pro toho, kdo bude pro magistrát stavět jeho bezdrátovou síť (tedy pro společnost ICZ), platí Všeobecné oprávnění č. VO-R/12/08.2005–34. To definuje podmínky využití bezlicenčního pásma 2,4 GHz, a kromě jiného stanovuje pravidlo, že v případě rušení musí ustoupit ten, kdo přišel jako poslední (a začal rušit). Společnost ICZ prý bude toto pravidlo naplňovat tak, že před instalací WiFi zařízení vždy provede místní měření, které bude zdokumentováno. Pokud nebude v dané lokalitě nalezen volný kanál, vstoupí ICZ do jednání se stávajícími provozovateli a bude se snažit dosáhnout vzájemné dohody. Pokud nebude dosažena, ICZ se zavazuje v dané lokalitě nic neinstalovat a bude hledat jiné umístění.

Jistě, šedá je teorie a pestrý je život. Může se ukázat, že volného místa je ještě relativně dost. Nebo také ne, a dojde k pořádné tlačenici, kvůli které nebude magistrátem zamýšlené pokrytí vůbec realizovatelné. Ale vše je o tom, jestli se lidé, firmy, magistráty i sdružení chtějí spolu bavit, vzájemně naslouchat svým argumentům a hledat společně přijatelná řešení, nebo jestli chtějí proti sobě jen bojovat.

Anketa

Jakému přístupu dáváte za současné situace přednost?

Našli jste v článku chybu?

7. 2. 2007 11:24

kkhh (neregistrovaný)
http://www.thebostonchannel.com/newsarchive/10787056/detail.html

tento radar (soucast systemu do ktereho se mame zapojit) ma hezci jmeno a to je urcite jedinym duvodem 7x narustu rakovinneho bujeni v oblasti :-))))

6. 2. 2007 16:47

kkhh (neregistrovaný)
ano, i technickymi, demagogicke poznamky toto rozlisujici nelze brat vazne

vliv na zdravi tu je i kdyz maly, sance ze EM zareni zasahne v pravy okamzik bunku a poskodi DNA je sice mala, ale je.. proc to delat ze? Kvuli americanum zvlaste protoze rakety dopadajic na stredni evropu tento system nezastavi

a navic preferuji odstranovat priciny a ne dusledky - coz jiste uznate, neni politicky argument



Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

DigiZone.cz: ČT láká na jarní programové tipy

ČT láká na jarní programové tipy

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

DigiZone.cz: Další dva kanály nabídnou HbbTV

Další dva kanály nabídnou HbbTV

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Měšec.cz: Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

DigiZone.cz: HD programy ČT i v UPC Horizon

HD programy ČT i v UPC Horizon

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Měšec.cz: Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Měšec.cz: Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte