Hlavní navigace

Jak má výzkum informovat veřejnost

Rita Pužmanová

Běžní lidé zdánlivě nemají zájem o to, aby se dozvěděli výsledky výzkumných projektů a úkolů. Bojí se totiž příliš velké složitosti, která se za výzkumnými aktivitami skrývá. I když nemusí být dílčí práce výzkumníků srozumitelná pro ty, kteří s danou oblastí vědy či techniky mají pramálo společného, mělo by být jasně sdělitelné, proč se do daného výzkumu pouštět, co je jeho potenciálním a předpokládaným výstupem z dlouhodobého měřítka.

Zde nastává první kámen úrazu: jak předat nosné myšlenky o významu daného výzkumu dalším. Šablonovité představení výzkumného projektu při ucházení se o prostředky z veřejných zdrojů nebo od soukromých investorů je jedna věc, ale informovat veřejnost o výzkumu je úkol docela jiného kalibru. Díky průběžnému zveřejňování záměrů a následně výsledků výzkumného projektu se nejen zvýší obecné povědomí o úrovni a důležitosti řešení dané problematiky, ale zejména se naváže kontakt třeba i s potenciálními zájemci o přímé či nepřímé využití těchto výsledků a připraví se půda pro využití výsledků v praxi.

Komunikace s veřejností, jakkoli je často samotnými výzkumníky považována za podružnou činnost (která mimochodem vyžaduje neobvykle vysoké úsilí, pokud má mít dobrou odezvu), je paradoxně na celém výzkumu jednou z nejdůležitějších aktivit, bez níž v budoucnu zřejmě nebude žádná výzkumná práce myslitelná. Výzkumníci totiž nemohou pracovat ve vakuu (respektive své pečlivě vytvořené bublině) a věnovat se své práci bez ohledu na to, co se děje kolem nich. Výzkum a vývoj jako součást společnosti musí na potřeby společnosti navazovat.

Jakmile si samotní účastníci výzkumného projektu uvědomí, že nejde o nějaké povinné plnění kvót či podmínek pro přidělení finančních prostředků, ale o přínos pro jejich úkol samotný, mají v podstatě pouze dvě možnosti, jak přistoupit k medializaci své práce. Jednou z nich je mít úzký kontakt se žurnalisty, kteří jsou zběhlí v psaní příspěvků o odborné tematice (science/technical journalist), nebo musí ve svých řadách najít ty, kteří vládnou nejen jazykem a perem, ale dovedou vysoce odbornou problematiku zjemnit a přiblížit vnějšímu světu.

V druhém případě na sebe výzkumníci berou nejen úkol zpracovávat v pravý čas (průběžné) výsledky práce do srozumitelných témat, ale také úkol najít pro daná témata odbyt – v různých typech médií – od masových v podobě televize, rozhlasu, novin a online prostředků až po specializovanější periodika, tištěná či internetová. Najít vhodné komunikační kanály může být značně obtížné, zejména pokud nejde o jednorázovou akci tohoto druhu.

NMI17

V prvním případě je poměrně obtížné nalézt vhodné žurnalisty, protože se musí jednat v ideálním případě o odborníky v dané oblasti, většinou alespoň o novináře se zájmem o problematiku a určité znalosti problematiky v širších souvislostech. Na druhou stranu ale výzkumným týmům odpadá nutnost identifikace médií a vyjednávání s nimi o podmínkách zveřejnění vlastního příspěvku.

V obou případech však jeden z nejdůležitějších úkolů zůstává na bedrech výzkumníků: vytipovat důležitá témata – v pravý čas.

Našli jste v článku chybu?
13. 5. 2006 14:54
lkj (neregistrovaný)
Nejde jen o cas vyzkumniku, ktery by meli venovat popularizaci vysledku vyzkumu, ale i o penize. Napriklad na to, aby se najal clovek, jehoz naplni prace je (mimo jine) styk s novinari a honeni vyzkumniku, aby jim dodavali podklady. Pak vychazi clanky v denicich, popularne vedeckych casopisech a cas od casu se vytvori porad pro televizni Discovery channel. Tahle to funguje kde pracuji, ale pokud vim, tak to vubec neni zadarmo. Na druhou stranu to ale vytvari jisty spolecensky konsesus o potr…
12. 5. 2006 10:20
Zdenek (neregistrovaný)
Vesmír má problém v nestálé úrovni, takže si jej odmítám koupit bez předchozího prolistování nebo alespoň shlédnutí titulků, což vylučuje předplatné. A v trafikách prakticky neexistuje (cca 1:20).