Je i Seznam.cz na prodej?

Minulý týden proběhla zpravodajstvím zajímavá zpráva, že po (prodaném) Centru a Atlasu se chystá na nového vlastníka také Seznam.cz. Uvedla to ČTK s tím, že má “dva důvěryhodné zdroje”, které říkají, že prodávat chtějí dva minoritní akcionáři (fondy Miura Int. a Tiger Holding, drží dohromady 30 %), přičemž investiční poradce Goldman Sachs byl požádán o vytvoření informačního prospektu rozesílaného zájemcům.

Ony důvěryhodné zdroje zatím nikdo neodtajnil, a dotazy na zainteresované osoby situaci spíše znepřehlednily. Ivo Lukačovič tvrdí, že s nikým o prodeji nejedná a že prodávat nehodlá; z obou fondů nebylo možné zjevně získat další informaci (mimochodem, na tyto vlastníky neexistuje ani žádný “viditelný” kontakt) a Goldman Sachs nekomentuje vůbec nic. Některé další informace – spíše ovšem spekulace – tvrdí, že šlo o aprílový žert či o jakousi provokaci (?) konkurenčního portálu Centrum.cz. Oficiálně ale společnost Seznam a.s. nevydala žádné stanovisko nebo tiskovou zprávu.

Toto jsou veškeré informace, které k možnému prodeji nejvýznamnějšího českého internetového podniku existují, takže dál jsou to už pouze čistokrevné spekulace. (Tím varuji před dalším pokračováním čtenáře, kteří takovéto spekulační články nemají rádi; odejděte, dokud je čas…).

Vícero komentátorů se vyjadřuje, že s největší pravděpodobností je ideální doba pro prodej portálu Seznam právě teď – a naprosto s nimi souhlasím. Konsolidační období na daném trhu většinou netrvá dlouho a obvykle bývá ve znamení intenzivních majetkových změn, které doslova “přepíší mapu” odvětví. Silné subjekty si chtějí rozdělit trh a nechtějí to moc protahovat – pokud něco nejde, zvolí jinou cestu, kterou rozparcelování trhu do svých rukou nakonec také realizují. Pokud by nebyl Seznam k mání nyní, pak by zřejmě hlavní hráči o český Internet zkusili zvolit jinou cestou – například hromadné skupování menších serverů, jejich spojováním i budováním vlastních aktivit. Vedoucí hráč se tak zákonitě dostane pod tlak, který v uplynulých letech nebyl tak silný – pokud například fond Warburg Pincus, kterému patří Centrum a Atlas, k tomu přikoupí pár dalších slušně velkých služeb, pak jeho “balík” dosáhne ve většině sledovaných kritérií vyšších čísel než Seznam, a začne pak s reklamními agenturami vyjednávat ze zcela jiných pozic než dříve. A jakkoli je Seznam zatím neohroženě kralujícím portálem, dostal by se do situace, kterou za celou svoji existenci nikdy nepoznal a nikdy se s ní nemusel vypořádat – že by byl náhle označován za dvojku na trhu.

Nezdá se mi, že by vypuštěná zpráva, navíc ověřená (dle ČTK) ze dvou zdrojů, byla něčím jako aprílovým žertem nebo provokací konkurence. Ono to taky poněkud nedává smysl – co by tím konkurence získala? Současně ale může být naprosto pravdivé, že majoritní vlastník Seznamu Ivo Lukačovič s nikým nejedná – aktivitu totiž vyvíjejí oba menší akcionáři. Ti totiž vědí, že nyní je mimořádně výhodná doba k zúročení jejich investice – příležitost, která se nemusí opakovat. Pokud navíc Goldman Sachs situaci přímo nedementuje – to by zřejmě učinil, pokud by o vytvoření informačního prospektu vůbec požádán nebyl – ale pouze “nekomentuje”, zdá se, že uvedené kroky skutečně probíhají.

A pokud ano, nejde jen o žádné pokusné či “provokační” balónky: jestliže se zaangažuje firma kalibru Goldman Sachs, tedy společnost patřící do nejtenčí světové špičky investičního bankovnictví (mimochodem, v ČR pro ni pracuje i bývalý ministr a místopředseda vlády Vladimír Dlouhý), jde o závazný krok, při kterém se již utrácejí nemalé peníze – při transakci, jakou je prodej Seznam.cz, by si tento poradce přišel jistě na desítky miliónů korun.

Co je podstatné (a co nikdo neví a obě strany o tom mlčí jako hrob), jsou smluvní vztahy mezi oběma akcionáři Seznamu, tedy Ivo Lukačovičem a oběma fondy. Podstatný je zejména jeden parametr: zda mohou oba fondy “vynutit” v případě, že by prodávaly samy, i prodej podílu Iva Lukačoviče. (Toto si fondy při investičním vstupu do firmy kladou téměř vždy jako podmínku, ze které se neustupuje; původním spoluakcionářem byl Spray, ten se prodal Lycosu, ten podíl prodal Tigeru a Miuře, ale smlouvy dříve uzavřené přecházejí na nového vlastníka). Pokud tam tento parametr je, pak Tiger + Miura jsou schopny vynutit prodej 100 % firmy bez ohledu na názory většinového vlastníka. Pokud ne, a pokud na většinového vlastníka jinou páku nemají, pak toto vynutit nemohou, a jejich podíl je mnohem hůře prodejný (není spojen s dalšími významnými právy, je to mrtvá minorita). Zdá se ale, že “jakási” práva pro minoritní akcionáře ve smlouvách budou – pokud ne, těžko by vůbec tento podíl Tiger+Miura od Lycosu kupovali (a nebylo to levně), a těžko by navíc dnes najímali Goldmana Sachse, kdyby nemohli vyvolat prodej celé firmy. A pokud mohu ještě cosi zkusit spekulačně vyvodit ze skoupých prohlášení Iva Lukačoviče: on pouze říká, že sám o prodeji neuvažuje a nejedná, ale nikoli, že jednoznačně “neprodá”.

Pokud by k prodeji Seznamu došlo – kdo by mohl být kupec? Tady může portálová tajenka dostat nečekané rozluštění. Podle mého názoru je největším kandidátem kupec obou předchozích portálů, společnost Warburg Pincus. Při pohlcení všech tří portálů by v podstatě dominoval českému Internetu ve všech ohledech, nejbližší konkurent by byl ve většině ohledů nejméně desetkrát menší. Vlastník by pak mohl rychle provést krok, který již v ČR s velkým úspěchem realizoval (s firmou Zentiva) – přivést firmu na pražskou burzu. Je naprosto nepochybné, že o takovou firmu by byl na burze obrovský zájem: zcela dominantní, velice silný a velice rychle rostoucí lídr na jednom z nejatraktiv­nějších trhů dneška. Firma by přes burzu získala peníze pro další expanzi (jiná média, konkurence komerčním TV stanicím, akvizice v dalších státech), a sen, který se dosud nepodařil ve středoevropském prostoru, tedy vytvořit zde lokálního (středoevropského) internetového lídra, už je téměř na dosah. A i když je jasné, že za Seznam by Warburg Pincus musel dát několikanásobek toho, co utratil za Centrum s Atlasem, při rychlé primární emisi by to zhodnotil velmi rychle – pražská burza má dostatek likvidity, ba dokonce “hladu” po zajímavých titulech, aby investoři dali za takovéto akcie více než deset miliard korun. A co může být zajímavé i pro Iva Lukačoviče: může si slušný minoritní podíl stále ponechat a dál realizovat svoje plány s nesrovnatelně většími možnostmi.

Na okraj:

• povolí antimonopolní úřad takovou koncentraci “internetové moci” v jedněch rukách? Zřejmě ano – “relevantním trhem”, podle kterého se tržní podíly poměřují, je území EU.
• Jsou i jiní kandidáti na koupi Seznamu? Nepochybně – ale pro vlastníka Centra a Atlasu je sloučení všech tří subjektů do dominantního, ba monopolního portálu tak investičně lákavé, že je schopen nejspíše běžné zájemce (typu TV Nova atd.) přeplatit.