Mixit.cz: Jak je důležité ušpinit si ruce od zrní

Kdyby se úspěch internetových startupů měřil počtem zmínek v médiích, Mixit.cz by byl u nás v nejužší špičce. Za rok existence se o něm podle databáze Newton psalo a vysílalo víc než padesátkrát: Květy, Tina, Katka, Rytmus života, ONA Dnes, Česká televize, E15 i Moje psychologie… A teď tedy Lupa. Čím server, kde si můžete namíchat zdravou snídani na míru, novináře přitahuje? A jak se mu podnikání daří?

V samoobsluze sice koupíte cereálie k snídani o něco levněji, ale zase si s nimi neužijete tolik legrace jako s online míchátkem. Nemluvě o tom, že kupříkladu směs špaldových biolupínků a lyofilizovaného angreštu se vám bude těžko shánět. Skutečně, na webu si můžete vybírat z desítek různých ingrediencí a zkoušet miliony kombinací. Jednoduchá aplikace hned spočítá, kolik se ve výsledné směsi skrývá joulů, bílkovin, tuků i sacharidů. Je to zábavné, zdravé, osobní a trendy. Provo­zovatelé webu Mixit.cz přilákali na tenhle recept už víc než deset tisíc zákaznic a zákazníků.

Inspirace z Německa

Na nápadu, k němuž je inspiroval německý mymues­li.com, založili před rokem své podnikání dva spolužáci z vysoké školy, sedmadvacetiletý Martin Wallner a o dva roky starší Tomáš Huber. „Kolegyně na podnikohospodářské fakultě VŠE si té služby všimla někde na webu,“ vzpomíná Martin na prvotní zdroj inspirace. „Napsali jsme o ní v malém týmu seminární práci. Šlo nám ale jen o zápočet, tehdy jsme to trochu odflákli.“

Zakladatelé Mixit.cz Martin Wallner (vlevo) a Tomáš Huber jsou spolužáci z pražské pobočky španělské manažerské školy ESMA.
Autor: Mixit.cz

Zakladatelé Mixit.cz Martin Wallner (vlevo) a Tomáš Huber jsou spolužáci z pražské pobočky španělské manažerské školy ESMA.

Obchodní model cereálií na míru si ho nezískal hned. Asi půl roku se k němu vracel a až postupem času dospěl k závěru, že stojí za to tuhle myšlenku, která se už kromě Německa uchytila také ve Švýcarsku, v Holandsku, v Anglii či v Polsku, důkladně prověřit na českém trhu. „Na potravinách jsou sice nízké marže, ale je to vysokoobrátkové zboží. Výhoda je, že se to dá zkusit opatrně a potom škálovat. Líbilo se mi, že budu muset nikomu nic vnucovat. Buď se to lidem bude líbit a chytne se to, nebo ne,“ popisuje čerstvý inženýr ekonomie své tehdejší úvahy.

Když se odhodlal k činu, zeptal se spolužáků, zda by jim nevadilo, kdyby jejich společný školní projekt zkusil převést do praxe. Souhlasili, a tak si Martin od rodičů půjčil sto tisíc korun jako první vklad do podnikání a začal oslovovat dodavatele surovin a obalů. Jeho společník Tomáš, který měl zkušenosti a kontakty z reklamní branže, si vzal na povel přípravu webu. Společně pak našli a svépomocí opravili první provozovnu. Přípravná fáze trvala skoro celý rok. „Trávili jsme tím 14 až 16 hodin denně, bez nároku na honorář,“ líčí Martin svůj a Tomášův počáteční zápal pro věc.

Nebyl bych dobrý zaměstnanec

Navzdory nízkému věku obou společníků to ani pro jednoho z nich nebyla první podnikatelská zkušenost. Tomáš má vedle webu na míchání snídaňových směsí ještě reklamní agenturu a restauraci, Martin se již dříve zkoušel prosadit s prodejem reklamních ploch na lešení.

„Vím, že bych nebyl dobrý zaměstnanec. Chtěl jsem podnikat, i když vím, že to je mravenčí práce,“ říká Martin v elegantní a rozlehlé vinohradské restauraci, již provozuje jeho společník. V suterénu má jejich společná firma Mixit.cz na stejném půdorysu a ploše 200 metrů čtverečních sklady a výrobnu se čtyřmi míchacími pulty, u nichž se střídá osm brigádníků. Za míchání oříšků, cereálií a ovoce, jejich zatavování do igelitových pytlíků a vkládání do papírových tubusů dostávají sto korun na hodinu. „První čtyři měsíce jsme všechno dělali sami,“ vzpomíná Martin Wallner na začátky provozu loni v červnu. „Bylo to dost náročné, často jsme tu zůstávali do noci. V jednu dobu jsme si přáli, aby už žádné další objednávky nechodily,“ usmívá se při té vzpomínce.

Dnes se tu den co den u třímetrových míchacích stolů střídá čtveřice brigádníků. V průměru expedují kolem tisícovky na míru připravených balení cereálií za týden. Rekordních 1500 objednávek za den vyřizovali v červnu v den prvních narozenin, kdy pěti tisícům dosavadních zákazníků rozeslali mailem nabídku na jedenáctiprocentní slevu. Nejlevnější základní směs stojí 59 korun, cena výsledné směsi závisí na tom, jak drahé přísady si do ní zákazník objedná. Předpřipravené mixy s vtipnými názvy jako Maxisměs Fík stojí od 129 do 169 korun za 750 gramů. „Někteří zákazníci si ale namíchají jedno balení klidně i za 350 korun,“ říká Martin Wallner.

To jsou ale výjimky, v průměru se tu platí za jedno balení lehce přes sto korun. Roční obrat se počítá v jednotkách milionů. „Zvnějšku to vypadá jako super rozjetý byznys, ale dlouho jsme na něm oba pracovali zadarmo. Teď už si sice něco málo vyplácíme, ale že bychom si z toho mohli dopřát třeba pořádnou dovolenou v cizině, to ne,“ odpovídá Martin oklikou na otázku po ziskovosti firmy. „Abychom z toho mohli žít a cítili nějaké ekonomické přínosy, potřebovali bychom prodávat stabilně asi tak tisíc tubusů denně,“ říká Martin. Zatím nejsou navzdory stabilnímu růstu ani polovině, a tak firma žije dál především díky vstřícné úvěrové politice rodičů. „Původně jsme si mysleli, že půjčky splatíme do půl roku. Blížíme se k tomu, ale jde to o hodně pomaleji, než jsme čekali.“ Investora odjinud společníci zatím odmítají, i když se už i s takovou nabídkou setkali. Chtějí postupně budovat firmu rodinného typu a mít ji plně pod kontrolou – vzhledem k tomu, že rodičům nemusí platit úroky, na to mají dost času.                

Firma má dnes čtyři míchací linky pro výrobu cereálních směsí na míru.

Autor: Mixit.cz

Firma má dnes čtyři míchací linky pro výrobu cereálních směsí na míru.

Vřelé a osobní

Od zahraniční předlohy se Mixit.cz liší teplými barvami, hravostí a také tím, že neklade důraz na kouzelné slovíčko BIO. „Německé mymuesli.de nám přišlo moc sterilní a málo osobní. Na českém trhu by tenhle přístup moc nefungoval,“ myslí si Martin Wallner. "Už ten název je dost neosobní. My jsme chtěli výraznější brand. Druhou prioritou při návrhu webu byla uživatelské přívětivost a snadná obsluha.

Zákazníky Mixit.cz jsou totiž často lidé, kteří na Internetu ještě nikdy nenakupovali. Čtyři z pěti klientů jsou ženy. Čtyřicet procent z nich platí převodem, dvacet procent kartou, zbytek volí dobírku. Pětina zákazníků si zboží jde osobně vyzvednout do míchárny v Praze na Vinohradech.

„Hodně často volají a píší,“ říká Martin Wallner, který dnes komunikaci se zákazníky věnuje většinu pracovní doby. Denně vyřizuje kolem padesáti mailů. Podle profilových fotografií a e-mailových adres s již neplatnými příjmeními pozná, že velká část zákaznic jsou čerstvě vdané paní a ženy na mateřské. „Většinou mají střední a vyšší vzdělání, akademické tituly,“ upřesňuje charaktesristiku typické zákaznice." Tomu přizpůsobili také původně velmi odvázaný a hravý styl komunikace. „Zpo­čátku jsme se nebáli mít ostřejší texty, bylo to v nich samé zobání a zrní. Teď jsme trochu opatrnější,“ říká Martin.

Stará se také o Facebook page, kde má firma tři tisíce fanoušků. „Je to pro nás hodně důležitý komunikační kanál. Sedím u něj skoro celý den,“ říká. Snaží se rychle reagovat na dotazy a připomínky, sem tam experimentuje s virálním šířením obsahu, jako jsou vtipná animovaná videa nebo třeba soutěž s originální otázkou Za jak dlouho sezobe hejno holubů jedno balení cereálií Mixit? „Twitter pro nás až tak podstatný není, do toho se musíme trochu nutit,“ srovnává dosah dvou nejrozšířenějších sociálních sítí.

Anketa

Jíte müsli?

Polovina zisku jde do marketingu

Martin Wallner má zatím ve firmě Mixit.cz 95 procent, časem chce ale namíchat poměr svého a Tomášova podílu na 60:40.
Mixit.cz

Martin Wallner

Web se také chlubí záviděníhodným konverzním poměrem: každý desátý návštěvník si skutečně něco objedná. Je to jednak tím, že provozovatelé nedávají moc peněz do online inzerce. Když už na web někdo přijde, má zpravidla zájem nějaké müsli opravdu koupit. Velká část zákazníků se navíc podle Martina Wallnera vrací. „Lidi zkrátka baví to míchání. Průměr je osm minut, ale některé zákaznice tím dokáží strávit hodiny,“ vyčetl ze statistik návštěvnosti.

Firma investuje do marketingu polovinu ze svého zisku. „Jsou to ale hlavně nízkonákladové věci. Zkoušeli jsme i jednu rozhlasovou kampaň, ale vložených 50 tisíc se nám vůbec nevrátilo,“ dělí se o zkušenosti Martin. Daleko víc se osvědčilo šikovně přiživované PR. Příběh dvou spolužáků, kteří od nuly rozjíždějí úplně nový byznys, má všechny ingredience potřebné k proniknutí do lifstylových i ekonomických médií: celý byznys se dá vysvětlit jednou větou, je v něm zdravý životní styl i digitální technologie, zakladatelé ochotně poslouží poutavými detaily o budování českého snu.  „Některými ženskými časopisy jsme prošli už pětkrát. V PR máme štěstí, že se o nás dobře píše,“ pochvaluje si Martin. „Kdybychom šli do klasické inzerce, tak se nedoplatíme.“ Každá zmínka v médiích se přitom hned projeví na obratu. Zatím největší účinek měla televizní reportáž na ČT24. Den po odvysílání přibylo objednávek víc než dvojnásobně.

EBF16

Zároveň s publicitou ovšem stoupá riziko, že se do podobného podnikání pustí třeba i lépe organizovaná a štědřeji financovaná konkurence. „Stát se to může, ale zase tak moc se nebojíme,“ říká Martin. Hlavní překážky pro vstup na tento trh jsou podle něj dvě: mediální náskok, který získali díky prvenství v oboru i hbitému PR a nelehke domluva s dodavateli, jichž má firma víc než deset a jejichž shánění věnoval zakladatel Mixitu v přípravné fázi podle svých slov skoro celý rok. Sušené ovoce, cereálie a oříšky nakupuje zčásti v Česku, hodně jich ale také dováží z Polska a z Německa. Do konce roku se chystá na jednání o ještě výhodnějších dodávkách přímo z Číny. Vedle personalizovaného prodeje přes Internet přibývá také větších odběratelů jako jsou posilovny nebo mateřské školky. Časem by se Mixit.cz rád prosadil i do regálů obchodních řetězců. Pak už ale bude s kouzlem osobního přístupu, rozpustilých vtipů a ruční výroby téměř jistě amen. 

Tahle budoucnost je ale ještě hodně vzdálená. Teď jde o to udržet si pracně vydobyté místo na trhu. „Už se u nás několik pokusů o konkurenci objevilo, ale zatím žádný naštěstí nevydržel dlouho. Většinou ten byznys vůbec nepochopili,“ říká Martin Wallner. „Člověk musí nejdřív strávit rok obíháním dodavatelů a pak si sám sáhnout na zrní a ušpinit si ruce.“

36 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 8. 2011 4:26

Školení: Právo vs. online marketing

  •  
    Jak chránit vlastní značku a obsah.
  • Jak využívat cizí díla pro svoje prezentace.
  • Na co si dát pozor při tvorbě reklamy na internetu.

Více o školení Právo vs. online marketing »