Hlavní navigace

Mobilní platby po desetiletí marných nadějí

 Autor: 29
Patrick Zandl 7. 9. 2010

Pokusy o mobilní platby trpí roztříštěností, neprovázaností systém a spory hlavních hráčů o to, kdo je důležitější: zda banka nebo operátor. Na jednom se shodují všichni: mobilním platbám patří budoucnost, a ta bude skvělá. Jak ale budou vypadat, o to probíhají čilé spory. Kdy tedy zahodíme platební kartu?

Už někdy koncem devadesátých let jsem psal článek o pracovní skupině mobilních operátorů a bank, která měla definovat mobilní platby pro Českou republiku. Pracovní skupina se tehdy nedopracovala k ničemu, protože se jí ani nepodařilo ujednotit na tom, co jsou to mobilní platby. Banky tvrdily, že jde o bankovní převody prostřednictvím mobilního telefonu, zatímco operátoři soudili, že jde o mobilní technologii pro platby. Drobný rozdíl pro uživatele, veliký rozdíl pro provozovatele. A po deseti letech se v Česku situace příliš nezměnila, základní dogmatický rozpor trvá stále. Ne snad, že by tomu v zahraničí bylo jinak.

Mobilní finanční služby

Jaké mobilní finanční služby existují a zákazníci by je mohly potřebovat?

Vytvoříte si další účet?

První cestou jde řada samostatných firem, které se snaží vytvořit operátorsky i bankovně nezávislé řešení. V takovém případě si uživatel vytváří buďto virtuální účet, což naráží v řadě zemí na regulaci v oboru mikroplateb nebo plateb a pro to je třeba mít nějakou (zpravidla bankovní) licenci. Nebo propojuje aplikaci s platební kartou, což obchází jak nutnost mít licenci, tak nechuť lidí drobit své prostředky na nejrůznější účty, to ale vyvažuje znatelně vysoká marže za zpracování převodů platební kartou.

OboPay

OboPay je jedna z nových aplikací, které se snaží zpřístupnit placení mobilem. Vytvoří vám virtuální účet, na který převádíte peníze z platební karty nebo ze svého účtu. Budete mít dostatek na OboÚčtu, až budete potřebovat platit?

Kombinací obou cest jde velmi rozumně PayPal, který již vytvořil platební aplikace pro hlavní chytré telefonní platformy a umožňuje lidem platit mezi sebou, navíc má variantu plateb přes SMS. To vše spustil již v roce 2006, ale zatím se příliš velikého úspěchu nedočkal, a to i přes to, že spustil veřejné rozhraní pro integraci platebního mechanismu do služeb třetích stran. Například na jednom z mála dostupných výstupů PayPal Mobile vidíme, že úspěšnost „celoamerického“ platebního mechanismu v porovnání s keňským mPesa je dramaticky rozdílná. Zatímco za celý rok 2009 měl PayPal mobile obrat kolem 600 milionů USD, keňský Safaricom udává jen za září 2009 částku 300 milionů dolarů mezi-osobních plateb v podstatně méně lidnaté a citelně chudší zemi.

Porovnání PayPal Mobile a mPesa

V porovnání s keňským mPesa se PayPalu Mobile nedaří zdaleka tak skvěle

Chce to prohnilou infrasturkturu…

Z výsledků podobných služeb je zřetelně vidět, že v mobilních platbách jsou nejdále země, v nichž je to s infrastrukturou a nabídkou bank špatné. Právě v Keni se mobilní platby uchytily jako kompletní náhrada bankovních účtů a dá se skrze ně běžně platit i v obchodech, nejenom převádět peníze za virtuální zboží. Pro keňský Safaricom již nyní jde o ziskovou aktivitu. Služba mPesa má 8,3 milionu uživatelů (data za půl roku provozu do září 2009), což je 57 % penetrace zákazníků Safaricomu, 21 % celkové populace a 40 % dospělé populace v zemi, kde vlastnictví mobilu hraničí s luxusem. mPesa přijímá přes 14 000 obchodů. Přitom průměrný zůstatek účtu jsou pouhé tři dolary, jenže měsíčně se provedou transakce mezi osobami za 300 milionů dolarů. Aplikaci používají i velké firmy, například místní dodavatel elektřiny uvádí, že 20 % z jeho milionu zákazníků používá na placení mPesa.

Podobné příklady jsou vidět i jinde, zejména v Asii a jmenovitě v Indii je po podobných řešeních poptávka a začínají se rozmáhat. Přehledná mapka mobilně platebních projektů vám pomůže udělat si představu.

Mapy projektů mobilních plateb

Přehled projektů mobilních plateb. Zdroj: mPay Connect

… nebo moderní infrastrukturu!

Platba přiložením na čtečku

Druhou cestou je využít moderní infrastruktury a nejmodernějších technologií, v tomto případě bezdrátové technologie pro spojení na velmi krátké vzdálenosti NFC. Karty a mobily vybavené touto technologií stačí přiložit ke čtečce, ta bezkontaktně načte data a případě uživatel platbu ještě autorizuje, například PINem. Řada úspěšných aplikací vznikla zejména v oblasti placení za městskou hromadou dopravu, populární je Hong-Kongská Oystercard. Původně měly tyto karty odbourat zácpy u turniketů u vstupů do metra, jenže jejich tvůrce je vybavil i rozhraním pro další partnery, takže dnes můžete s Oystercard platit běžně i za občerstvení a další drobné služby, protože je vlastně virtuální peněženkou, kterou si nabíjíte podle potřeby.

Podobně mohla či spíše měla fungovat i pražská OpenCard, která, kromě toho, že při její realizaci se utratilo neuvěřitelné množství prostředků, je sflikovaná i po technologické stránce. Je například neuvěřitelné, že dodnes neumožňuje například nabíjení prostředků převodem z účtu a je třeba dojít osobně na přepážku je zaplatit. Ale specifické pražské cesty opustíme, oproti Praze se v řadě měst podařilo podobné technologie implementovat a rozběhnout.

Kousek plastu ovšem není mobilní platbou sám o sobě, je třeba jej do mobilu dostat. Opět na trhu existuje řada cest. Tou první jdou výrobci mobilních telefonů a operátoři, kteří se snaží integrovat NFC do mobilního telefonu (od toho jsou tu výrobci) a na SIM kartu přidat propojení s účtem, od čehož by tu měli být operátoři.

Počátkem letošního roku začala asociace GSMA spolu European Payment Council (EPC) prosazovat společný celoevropský postup v rámci SEPA (Jednotná oblast pro platby v eurech), když vytvořili dokument TSM Service Management Requirements and Specifications. Tato aktivita navazuje na několik let existující technologii GSMA zvanou Pay-Buy-Mobile a měla by vést k prosazení jednotných mobilních bezkontaktních plateb, jež ale zatím zůstávají spíše v rovině zkušebního provozu. U nás se s podobnou implementací můžeme setkat například díky O2 v Plzni.

Proč to vázne

Po třech letech aktivit GSMA i dalších asociací a firem nejsme příliš daleko. Výrobci dodávají první zkušební telefony vybavené NFC technologií a jisté osvěžení na scéně zaznamenalo prohlášení, že všechny chytré telefony Nokia budou od roku 2011 technologií NFC vybavené. Než si všichni uvědomili, že síla Nokia je dnes spíše v telefonech hloupých a její Symbian se zatím velkého oživení nedočkal. Takže se čeká hlavně na ty druhé dva vpředu: na Apple a jeho iPhone, který si podal patent na použití NFC po elektronické vstupenky a jízdenky, z čehož se soudí, že iPhone 5 mimo jiné NFC nabídne, a také na Android, kde už řada výrobců potvrdila, že koncem letošního roku představí NFC v Android mobilech. Bude ale podle odhadů další dva roky trvat, než se NFC stane běžnou vlastností všech nových telefonů, nejenom těch nejdražších. Krom toho není jisté, zda rané verze budou schopny obsloužit pozdější verze aplikací pro NFC a mobilní platby.

Chybějící NFC v telefonech není jedinou překážkou. To jsou – a nyní překvapení – také přetrvávající rozpory na role jednotlivých účastníků projektu mobilních plateb zejména mezi operátory a bankami. Banky soudí, že každý by měl dělat, co mu jde nejlépe: operátoři zajišťovat infrastrukturu a banky platby. Což se operátorům nelíbí, protože to pro ně mimochodem znamená menší příjmy. Těžko argumentovat tím, že by se za převody měly platit horentní sumy operátorům, když přenos podstatných informací pro převod mobilní sítí stojí v protočených datech halíře. A tady je podstata sporu. Operátoři připomínají, že bez nich to nepůjde, že bez nich bude těžké uložit na UICC kartu bankovní aplikaci a že by z bezpečnostních důvodů bylo nezodpovědné, kdyby to nedělali oni.

Karetní asociace na tuto nepokrytou výhrůžku odpověděly tím, že oznámily testovací provoz „samolepkových“ platebních karet. Jde opět o bezkontaktní NFC platební karty, o kterých se uvažuje jako o doplňku či náhradě klasických čipových platebních karet. Tyto karty jsou ale malé (zhruba o velikosti SIM karty) a tenké (nepotřebují podkladový plast), vypadají jako samolepka a stejně fungují. Sloupnete je a nalepíte na mobilní telefon. Pak už stačí jen přiložit telefon k NFC terminálu, na jeho displeji zautorizovat platbu a je zaplaceno i bez mobilního operátora, o platbu se postará infrastruktura. Pro platby mezi osobami pomůže nainstalovaná aplikace, která se nahraje do mobilu a po spuštění přečte kód mobilu ve svém těsném okolí a po zadání PINu ihned přes centrální server zinkasuje platbu. Je to jen maličko složitější, než si to představovali operátoři, a jde to i bez nich. Navíc přes standardní řešení platebních karet, se kterým už si banky umí poradit a navíc si umí snadno spočítat i jeho výhody. Oproti tomu operátoři nyní tuhle výzvu „analyzují“ a hledají na ni patřičnou odpověď. Ta bude sestávat buďto z ústupků v pozicích nebo vývoji protipřilnavého povrchu pro mobilní telefony – hádat, co z toho, na to je ještě brzo.

Platby přes mobil a nalepenou platební kartu

Platební karta MasterCard PayPass jako samolepka, obslužná aplikace ZoomPass. Přidaná hodnota operátora: nula. Zdroj: ZoomPass.

Vyjma NFC se samozřejmě tu a tam objevují i jiná řešení, například přes SMS zprávy. Jejich hlavní nevýhodou je obtížná použitelnost, protože uživatel si musí zapamatovávat různé ovládací kódy, což se mu nechce a použití SIM Toolkitu obnáší nevýhodu spolupráce s operátory.

Zvláštní kapitolou jsou mobilní platby přes prémiové SMS, u nás v případě zboží zvané mPlatby. Ty jsou zatím spíše k vzteku, protože oproti kartám je zde ještě několikanásobně vyšší marže navíc značná otrlost mobilních operátorů k častému zneužívání podvodníky. Ta se projevuje neochotou mobilních operátorů vracet zákazníkům peníze za zjevně podvodná jednání, ačkoliv sami jsou dobře kryti smlouvami a peníze mají zajištěné tak, že o ně nemohou přijít a mají, z čeho vracet. Takové případy se objevily i v Česku, kdy mobilní operátoři nereagovali na zjevně podvodné platby a místo toho, aby peníze klientům vrátili, prohlásili to za jejich chybu a peníze vyplatili podvodníkům. Což je ostatně jeden z argumentů bank a karetních asociací, proč by v mobilních platbách operátoři měli hrát jen technickou roli: bankovnictví nerozumějí.

Mobilní platby za mobilní obsah

U nás známe mobilní platby především ve formě objednávání předraženého obsahu pro mobilní telefony.

Letos to nebude, ani příští rok

Zatím nelze očekávat, že by v mobilních platbách došlo k bombastickému průlomu v nejbližší době. Všechny zúčastněné strany si terén spíše osahávají a tuší, že nárůst mobilních transakcí přijde, bude ale pozvolný. Zatím se jeví pravděpodobné, že se nějakou dobu bude tříbit role všech zúčastněných. Nejdále jsou asijské projekty integrující běžné platby za dopravu s virtuální peněženkou na drobnou útratu, přičemž se ukazuje, že u větších plateb lidé požadují větší bezpečnost a nevadí jim, že fungují poněkud jinak, takže pro ně rádi zůstávají u převodů na účet nebo platby kartou, na útratu v kavárně jim ale bezkontaktní platební nástroje integrované v mobilu vyhovují. Zda ale půjde o samolepku na baterii nebo aplikaci nahranou na UICC, je zatím příliš brzo soudit a zřejmě se v prvních letech bude situace i nadále lišit stát od státu, region od regionu.

Kromě toho se ještě neustálily názory na tom, zda vůbec rozvinuté regiony mobilní platby potřebují. To, že je chtějí zavést výrobci mobilů a operátoři, je jasné. Zda to bude mít nějakou přidanou výhodu pro uživatele, zatím příliš jasné není, v hlavních zemích jako USA, Británie nebo Německo je použití platebních karet a jiných bezhotovostních nástrojů natolik obvyklé a zažité, že řada kritiků předpokládá potíže právě v tom stávající uživatele přetáhnout na novou technologii. Ostatně, pokud chcete být ve Starbucks geeky, platíte přes aplikaci v iPhone, připomínají často kritické hlasy. Hlavní výhodou mobilních plateb, namítají obhájci, je jejich všudepřítomnost a zatím nejmenší nároky na zprocesování plateb. S takovou bychom ale mohli zůstat u hotovosti.

Anketa

Jsou pro vás mobilní platby to pravé?

Našli jste v článku chybu?

9. 9. 2010 22:23

a co smernice EU o spolecnostech platebniho styku? to by se pro to snad dalo pouzit?
jinak jde o prachy a tam zkusenost lidskeho rodu rika, ze se to nejak regulovat musi. jinak se prachy driv ci pozdeji ztrati.

9. 9. 2010 11:27

VS (neregistrovaný)
OK, to je možná cesta, přesvědčil jste mě. Pořád je tu ale "problém", že při platbě budu o výši stržené částky informován jen skrz terminál obchodníka, který tím pádem musí být stejně důvěryhodný jako při platbě klasickou kreditní/debetní kartou. S tím by se dalo žít, ale pravděpodobně by to přineslo nálady navíc pro řešení případných sporů. I z tohoto důvodu má ke klasickým platebním kartám pořád dost lidí nedůvěru.

Moje představa mikroplateb je taková, že to bude bezpečné, jednoduch…

DigiZone.cz: Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Měšec.cz: Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Podnikatel.cz: Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Pozor, pojišťovny mění čísla účtů