Přechod na Linux uspořil Mnichovu přes 10 milionů eur, přejdou i další města?

Mnichovský příklad paradoxně zatím zůstal bez větší odezvy a ani propagace řešení po německých městech nepřinesla kýžený zájem zastupitelstev.

I když to trvalo téměř celou dekádu, je konečně dobojováno a mnichovští radní si mnou ruce hned na dvěma prokazatelnými úspěchy. Povedlo se jim ušetřit nemalé peníze daňových poplatníků a ještě si zvedli kredit u veřejnosti chytrým IT rozhodnutím. A přitom vše mohlo být jinak.

Jistě nejedna obec či město bude muset sáhnout či už sáhly do svých rozpočtů na IT technologie, a to zejména kvůli ukončené technické podpoře systému Windows XP. Na mnichovské radnici sice toto ukončení podpory bouři ve financích nevyvolalo, ale právě podobný konec supportu systému Windows NT 4.0. před deseti lety stál u zrodu historického hlasování o udržení kontraktu se společností Microsoft či přechodu na jiné řešení. Ruce se nakonec zvedly pro vysmátého tučňáka. Ostatně pojďme trochu do historie.

O chytrém Hansovi

V roce 2003 se město na úpatí Alp s bezmála milionem a půl obyvatel rozhodlo, že své dosavadní komerční operační systémy Windows vymění za systém Linux, od čehož si slibovalo větší transparenci fungování, úsporu výdajů, přístup ke stále se rozvíjecí nabídce bezplatného softwaru a hlavně lepší funkcionalitu bez nutnosti nákladné externí technické podpory.

První fáze migrace se rozběhla v roce 2006, kdy byla na malé procento pracovních stanic nainstalována linuxová distribuce Debian s tím, že ostatní počítače se systémy Windows zatím přejdou na softwarové balíky OpenOffice.org, prohlížeč Firefox a poštovního klienta Thunderbird. Po dvouletém testování bylo jasné, že pro účely správy města bude nutné udělat v samotné distribuci dílčí úpravy, a tak se zrodila distribuce LiMux. LiMux byl nakonec vyvinut z distribuce Ubuntu, která se prokázala jako více „user friendly“ a méně komplexní pro běžné uživatele a hlavně více vyhovovala IT oddělení mnichovské radnice pro nesnadný úkol správného fungování veškerého nového hardwaru.

Krom důkladného testování jak technologickými profesionály, tak i koncovými uživateli byl prvním krokem k vytvoření samostatné linuxové distribuce vznik rozšiřujícího šablonového a funkčního balíku pro OpenOffice.org s názvem WollMux, který je dnes na rozdíl od LiMuxu k dispozici zcela zdarma. LiMux je dodnes také jedinou linuxovou distribucí, která prošla certifikací ISO 9241, která stanovuje vhodnost a spolehlivost použitého softwaru v daném prostředí pro danou skupinu uživatelů, v tomto případě státní správu.

Druhá fáze migrace byla dokončena v roce 2013 kompletním přechodem na platformu LiMux verze 4, která je zatím poslední. Tato verze je postavena na distribuci Kubuntu 10.04 LTS a využívá desktopové rozhraní KDE 3.5. Již oznámená a připravovaná verze LiMux 5 bude vycházet z Kubuntu 12.04 LTS a bude již využívat rozhraní KDE 4. Přestože na počátku plánů migrace bylo počítáno s přibližně s dvanácti tisíci pracovními stanicemi, konečný počet se ustálil na téměř patnácti tisících stanic.

Deset miliónů ušetřeno, ale ještě nekončíme

Podle vyjádření mnichovské radnice v médiích se dosud v rámci projektu migrace povedlo ušetřit minimálně 10 miliónů eur. Toto číslo už by mělo dávat dohromady konečný součet, v této bilanci jsou tedy už započítány náklady na externí společnosti, které měly na starost implementaci a úpravu softwaru, spolu s náklady na proškolení zaměstnanců, správu systému a interní podporou.

Přesto ani přechod na svobodný software není zdarma a s náklady je třeba počítat, zejména u tak velkého projektu, nicméně zběžné srovnání výdajů hovoří docela jasnou řečí:

• Přechod na open-source řešení: 23 milionů Eur
• Upgrade/lincencování Windows 7 a Microsoft Office: přibližně 34 milionů Eur

V celém součtu však zatím nefigurují budoucí úspory vzniklé zejména z možnosti nevázat se na konkrétní firmu a přesně určený tým technické podpory.

Jeden z manažerů projektu Peter Hofmann dodává: „ Za úspěchem celého projektu stála hlavně kombinace nízkých nákladů, svobody open-source softwaru a dlouhodobé podpory pro aplikace a hardware, který potřebujeme. Nejdůležitějším krokem ale bylo získat pro celý projekt naši politickou reprezentaci. Klíčem k déle než deset let trvající podpoře ze strany radnice byla hlavně neustálá informovanost všech členů vedení města, takže každé zastupitelstvo přesně vědělo, co se u nás děje. Zažil jsem už mnoho projektů, které skončily právě díky nedostatku politické vůle na jedné nebo chuti komunikovat na druhé straně.“

Město Mnichov zatím, co se týče využití svobodného softwaru, zašlo asi nejdále ze všech velkých evropských měst. Již na konci minulého roku rozdávala místní samospráva občanům zdarma CD s linuxovou distribucí Ubuntu 12.04 LTS, aby po skončení podpory Windows XP mohli přejít na nový operační systém bez dalších nákladů.

Windows nezachránil ani Ballmer, ale vláda a banky

Migrace tak velkého počtu stanic na jiný operační systém se samozřejmě neobešla bez komplikací a problémů. První nastal hned v momentu, kdy se o „nekalých“ plánech radnice doslechli na ústředí amerického softwarového gigantu, jehož tehdejší CEO Steve Ballmer nelenil a vyrazil osobně do Mnichova zalobovat za svůj operační systém. Návštěva bodrého a někdy poněkud excentrického rodáka z Detroitu měla však na bavorskou mentalitu spíše negativní účinek, a tak nakonec odjel s nepořízenou.

Projekt byl během celého trvání také třikrát pozdržen, poprvé když se s migrací začalo s ročním zpožděním, podruhé v roce 2007, když byl IT sekci přidán úkol na standardizování a sjednocení potřebného hardwaru a nakonec v roce 2010, kdy byly radnicí zadány další úkoly k vyřešení, a to zejména z oblasti managementu testování a rizikového managementu. „Přesto bych šel do podobného úkolu znovu, klidně okamžitě,“ dodává jedním dechem Peter Hofmann. Přiznává ovšem, že se mnichovské úřady Windows asi nikdy úplně nezbaví.

„Máme tu například tři PC ve finančním oddělení, na kterých běží speciální bankovní software. Abyste mohli tyto stroje kompletně zmigrovat, museli byste si nechat vyvinout speciální operační systém tomuto software na míru, a to se u tří strojů zkrátka nevyplatí. Další specifickou oblastí je třeba evidence osobních dokladů, která má od centrální vlády přesně nařízený postup, jak zpracovávat osobní údaje, a tam je nutné dodržet i přesně určený software, stejně jako například u škol, které zase mají celostátně licencované výukové programy. Je sice možné je spouštět i pod Linuxem přes emulaci pomocí programu Wine, ale tento postup je složitý i pro zkušenějšího uživatele,“ upřesnil hlavní architekt „linuxového zázraku“.

I přes další hromadu drobných problémů, jakými jsou například špatná kompatibilita se soubory a formuláři, které jsou zasílány přímo občany, nebo závislost některých oddělení na stovkách makro instrukcí z programů Office či jazyka Visual Basic je Hofmann se svou prací spokojen, což dokládá i rozesmátý plyšový LiMux tučňák v jeho kanceláři.

Content

Budou další města následovat?

Mnichovský příklad však paradoxně zůstal bez větší odezvy a ani propagace řešení po německých městech nepřinesla kýžený zájem zastupitelstev. Ilustračním příkladem budiž Vídeň, která sice nakonec podobný projekt spustila pod názvem Wienux, nicméně i tato snaha byla radnicí v roce 2008 ukončena. Podle Hofmanna tkví hlavní příčina zastavení Wienuxu hlavně ve slabé politické podpoře celého projektu: „Zkrátka potřebujete víc než pár technicky zapálených radních na jedno volební období. Na takhle náročnou a dlouhodobou záležitost musíte nadchnout většinu společnosti, abyste měli šanci na úspěch,“ upřesňuje Hofmann.

Na časy se ovšem blýská u francouzského četnictva, které se podle zveřejněných informací nachází těsně před dokončením kompletní migrace z dosluhujících Windows XP na vlastní linuxovou distribuci GendBuntu 12.04 LTS. V září 2014 by tak mělo téměř 67 000 pracovních stanic přivítat nový systém nezávislý na velkých korporacích. Pokud bude tento přechod úspěšný, půjde o největší hromadné nasazení linuxového systému v historii.

108 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 8. 2014 10:06
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení: Právo vs. online marketing

  •  
    Jak chránit vlastní značku a obsah.
  • Jak využívat cizí díla pro svoje prezentace.
  • Na co si dát pozor při tvorbě reklamy na internetu.

Více o školení Právo vs. online marketing »