Hlavní navigace

Stane se rozhodčí řízení řešením doménových sporů?

 Autor: 29
Simona Trávníčková 17. 7. 2008

Spory o doménová jména jsou jedněmi z těch právních sporů, se kterými si české soudy z různých důvodu dlouhou dobu nevěděly příliš rady. Efektivní řešení by mohlo přinést rozhodčí řízení, o jehož zavedení se pokusilo sdružení CZ.NIC. Otázkou je, jaký skutečný dopad bude mít tento pokus na řešení sporů mezi držitelem doménového jména a třetími osobami.

Rozhodčí řízení jakožto alternativa řízení soudního je v České republice stále více využívaným instrumentem, ač počet sporů v něm vedených zdaleka nedosahuje těch soudních. Rozhodčí řízení nabízí možnost vyhnout se často exponovaným problémům justice – pomalosti, rigiditě řízení.

Rozhodčí řízení rozhodně není všelékem. Nelze je využívat pro všechny spory a pro část veřejnosti je to bohužel stále poněkud neznámá nebo nedůvěryhodná cesta řešení sporů. I přes vlastní specifické problémy se dá říci, že existují takové právní spory, pro které je rozhodčí řízení výhodnější než řízení soudní (kupř. spory, které je třeba vést bez publicity, či spory, které je nutno vyřešit v krátkém časovém horizontu týdnů, měsíců). Jednou z takových oblastí by v budoucnu mohly u nás být i doménové spory.

Doménová jména a doménové spory

Princip registrace doménových jmen spočívá v České republice na zásadě First come first served, tedy hezky česky Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Neexistuje něco jako právní nárok na doménová jména, který by se kryl s nezaměnitelným obchodním jménem, značkou, ochrannou známkou apod. Řešení doménových sporů je často velmi složité právě proto, že právo na doménové jméno není upraveno žádnými právními předpisy.

Argumentovat ve prospěch ochrany třetí osoby, která si z nějakého důvodu nárokuje již registrované doménové jméno, lze v podstatě pouze dobrými mravy, zneužíváním práva, apelem na elementární podstatu spravedlnosti apod. Kromě toho je v doménových sporech těžké formulovat žalobní petit, který by zaručoval efektivnost závazného řešení apod. To vše přispívá k tomu, že doménové spory nejsou tím, do čeho by se české soudnictví s vervou pouštělo.

Rozhodčí řízení v doménových sporech

Sdružení CZ.NIC, z.s.p.o. (dále jako CZ.NIC) se rozhodlo proti doménovým spekulantům bojovat novou zbraní – rozhodčím řízením. Dá se očekávat, že povaze doménových sporů forma rozhodčího řízení bude vyhovovat více než řízení soudní. Nejdůležitějším argumentem podporujícím toto tvrzení je skutečnost, že soudní řízení je pro případy doménových sporů velmi pomalým řešením.

U doménových sporů je velmi důležitá především rychlost jejich ukončení. Není zde čas nechávat soudy rozhodovat roky o věcech, které musí být vyřešeny ve lhůtách týdnů, nejdéle měsíců, jinak se jimi nemá cenu zabývat. Rychlost řízení tíží především stranu, která se domáhá svého práva proti spekulantovi. Tomu nepřiměřená délka soudního řízení vyhovuje, jelikož může sázet na snahu druhé strany spor ukončit co nejdříve a dohodnout se – uzavřít se spekulantem smlouvu o postoupení doménového jména.

Konstrukce jednotlivých smluv

Ke dni 1. října 2007 nastaly ve sféře pravidel a systému registrace doménových jmen změny, které postihly jak smlouvy mezi sdružením CZ.NIC a Registrátory, tak smlouvy mezi Registrátory a žadateli, resp. Držiteli doménových jmen. Změny se týkají řady práv a povinností jednotlivých stran, mimo jiné i řešení sporů z doménových jmen. K tomu je nutno připomenout, že poprvé se zavedení rozhodčího řízení do doménových sporů objevuje již v roce 2003.

Systém smluvních ujednání, kterými jsou vzájemně CZ.NIC, Registrátoři a Držitelé doménových jmen vázáni, je poněkud složitý na to, aby zde byl kompletně rozebrán. Zjednodušeně lze říci, že všichni zmínění účastníci smluv jsou povinni respektovat Pravidla registrace doménových jmen v ccTLD .cz (dále jako Pravidla) a Pravidla alternativního řešení sporů (dále jako Pravidla ADR), Registrátoři jsou povinni se řídit i Obchodními podmínky pro registrátory (viz www.nic.cz).

Řešení sporů mezi CZ.NIC a Registrátorem

V bodě 11.3. Obchodních podmínek jsou obsažena ustanovení o řešení sporů mezi Registrátorem doménového jména a sdružením CZ.NIC. Bod 11.3 Obchodních podmínek stanoví: Smluvní strany se zavazují vyvinout maximální úsilí k odstranění a řešení vzájemných sporů vzniklých na základě smluvního vztahu dle těchto obchodních podmínek nebo v souvislosti s tímto smluvním vztahem a k jejich vyřešení zejména prostřednictvím jednání pověřených zástupců. Nedohodnou-li se CZ.NIC a Registrátor na vyřešení vzájemného sporu, má každá ze stran právo předložit spor k rozhodnutí Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Rozhodčí řízení bude konáno třemi rozhodci v Praze v českém jazyce podle Řádu uvedeného rozhodčího soudu. Rozhodčí nález je pro smluvní strany konečný a závazný.

Rozhodčí doložka

Je otázkou, proč při formulaci rozhodčí doložky ve svých Obchodních podmínkách sdružení CZ.NIC nevyužilo „prefabrikovanou“ doložku, kterou Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR nabízí na svých webových stránkách. Vzhledem k praktickým zkušenostem s jejím začleňováním do smluv a následným vedením rozhodčího řízení se lze oprávněně domnívat, že v případě užití této obecné doložky doporučené RS při HK ČR a AK ČR by se problémové situace spojené s namítáním její neplatnosti měly vyskytovat pouze minimálně.

Ustanovení 11.3 Obchodních podmínek může naproti tomu při jeho interpretaci působit problémy častěji, jelikož nestanovuje výslovně povinnost druhé sporné strany na vedení rozhodčího řízení přistoupit, dává pouze jedné ze stran právo takový spor předložit k rozhodování v rozhodčím řízení. Argument implicitní existencí povinnosti přistoupit na rozhodčí řízení v případě, že se ve smlouvě stanovuje pouze právo vést rozhodčí řízení, bude při rozhodování o platnosti či neplatnosti rozhodčí doložky z důvodu její neurčitosti před RS při HK ČR a AK ČR s vysokou mírou pravděpodobnosti přijat a rozhodčí řízení proběhne. Tento závěr lze učinit s ohledem na znalost obvyklého postoje, který rozhodci při RS při KH ČR a AK ČR při řešení podobných případů zaujímají.

Rozhodčí řízení pouze jako alternativa

Současně je ale nutné na tuto rozhodčí doložku nazírat jako na tzv. alternativní rozhodčí doložku. Znamená to, že nevyužije-li strana žalující svého práva vést sporné řízení před rozhodci, nemá strana žalovaná právo namítat existenci rozhodčí doložky u obecného soudu a nedomůže se tak zahájení rozhodčího řízení. Způsob řešení sporu tedy v tomto případě s konečnou platností volí žalobce. Otázka řešení sporů mezi Držitelem doménového jména a sdružením CZ.NIC je řešena obdobnou alternativní rozhodčí doložkou obsaženou v bode 15.1 Pravidel.

Řešení sporů mezi Držitelem doménového jména a třetími osobami

O něco zajímavější jsou ustanovení týkající se regulace řešení sporů mezi Držitelem doménového jména a třetími osobami obsažená v bodě 16 Pravidel. Ve smlouvě mezi Registrátorem a Držitelem doménového jména se upravuje řešení sporů mezi Držitelem doménového jména a třetí osobou. To je samo o sobě poněkud nezvyklé, nicméně pokud se takto nestanovují povinnosti třetí osobě, není to zakázané, jak bude rozebráno podrobněji dále. A způsob, jakým je tato regulace řešení sporů provedena, je ještě podivuhodnější.

Pouhá informace o dvou způsobech řešení sporů

Bod 16.1 Pravidel zní: Držitel je povinen vyvinout veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, ke smírnému řešení sporů týkajících se Doménových jmen a nebo jejich registrací, které mohou vzniknout mezi Držitelem a jinými osobami. Pokud se sporné strany nedohodnou na smírném řešení sporu, mají plnou volnost vyřešit svůj spor v rámci platných právních předpisů, tedy prostřednictvím rozhodčího řízení nebo obecných soudů.

Ve svém úvodu toto ustanovení dává rozumně přednost smírnému řešení sporů. Problematičtější je ale smysl a účel druhé poloviny tohoto ustanovení. Při výkladu formulace …[smluvní strany mají] plnou volnost vyřešit svůj spor v rámci platných právních předpisů, tedy prostřednictvím rozhodčího řízení nebo obecných soudů nelze než uzavřít, že se v žádném případě nejedná o rozhodčí smlouvu, a to ani o alternativní rozhodčí smlouvu. Tento bod pouze informuje Držitele (a stranu nějakého jejich sporu, ke které se ovšem tato informace nemá jak dostat) o tom, že v České republice existují při nejmenším dva způsoby závazného řešení sporů, čímž je soudní řízení a rozhodčí řízení. Rozhodně nestanovuje smluvním stranám povinnost vést jejich spor v rozhodčím řízení, ani povinnost přistoupit na vedení sporu před rozhodci, když jedna ze stran sporu podá žalobu k rozhodčímu soudu. Otázkou opět zůstává, proč tedy takové ustanovení v Pravidlech vůbec je.

Veřejná rozhodčí nabídka

Odpovědí na položenou otázku může být bod 16.3 Pravidel, který zavádí termín veřejná rozhodčí nabídka: Držitel tímto činí rozhodčí veřejnou nabídku v souladu s Pravidly alternativního řešení sporů, a to pro veškerá doménová jména Držitele, zařazená v elektronické databázi doménových jmen v ccTLD .cz spravované sdružením CZ.NIC. Pojem veřejná rozhodčí nabídka je pro české rozhodčí řízení zcela novým termínem (a lze se domnívat, že nejen pro české rozhodčí řízení).

Veřejná rozhodčí nabídka v Pravidlech ADR

Pro výklad tohoto smluvního ustanovení je nutné nahlédnout do Pravidel ADR, která ji definují následovně: 2.1. Držitel se neodvolatelně veřejně podrobuje pravomoci Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „rozhodčí soud“), v rozhodčím řízení před tímto rozhodčím soudem podle zvláštního dodatku Řádu rozhodčího soudu pro rozhodčí řízení online zveřejněného v Obchodním věstníku (dále jen „Řád online“), a to ve věci majetkového sporu, o němž lze uzavřít smír, v němž třetí osoba napadne jakékoliv Doménové jméno Držitele, zařazené v elektronické databázi doménových jmen v národní doméně ccTLD .cz spravované sdružením CZ.NIC, pokud třetí osoba písemně projeví vůči Držiteli vůli podrobit se pravomoci tohoto rozhodčího soudu v dané věci zejména tím, že písemně zahájí takový spor u tohoto rozhodčího soudu v souladu s Řádem online. 2.2. Tato rozhodčí veřejná nabídka se vztahuje na veškerá Doménová jména Držitele, a to i Doménová jména, která Držitel zaregistruje poté, kdy učinil tuto rozhodčí veřejnou nabídku. Vzhledem k tomu, že podobný koncept není doposud v teorii českého rozhodčího řízení popsán, je třeba se nyní věnovat tomu, co veřejná rozhodčí nabídka znamená a koho k čemu ve skutečnosti zavazuje.

Klamné zdání vyvolané veřejnou rozhodčí nabídkou

Na první pohled se zdá, že Držitel doménového jména (tedy ten, kdo žádá o registraci doménového jména a později se majitelem domény stane) se ve smlouvě s Registrátorem zavazuje k tomu, že pokud jakákoli třetí osoba bude chtít vést spor mezi nimi před rozhodci, pak se rozhodčí řízení konat bude. Veřejná rozhodčí nabídka vyvolává zdání, že Držitel doménového jména nemá možnost rozhodčí řízení odmítnout, tedy že je povinen v případě volby rozhodčího řízení třetí stranou vést spory v rozhodčím řízení. Tento výklad je v souladu se záměrem sdružení CZ.NIC, jak je patrné i z prezentace řešení doménových sporů z jejich webových stránek i z vyjádření zástupkyně sdružení CZ.NIC, paní Durajové. Jak ale z dále uvedeného vyplyne, takový výklad veřejné rozhodčí nabídky není z teoretického hlediska přípustný a na jejím základě se třetí osoby nemohou domáhat bez dalšího vedení rozhodčího řízení.

Konkrétní praxe jednotlivých rozhodčích soudů je ale věcí druhou. Fakt, že rozhodčí soud takto podivuhodně vzniklou rozhodčí smlouvu přijme jako existující a platnou ještě neznamená, že se skutečně o platnou a existující rozhodčí smlouvu jedná. Paní Durajová jménem sdružení CZ.NIC konstatovala, že jí není známo, že by byl nějaký rozhodčí nález vydaný na základě veřejné rozhodčí nabídky napaden u soudu nebo soudem zrušen. Z toho ale nelze usuzovat, že jsou takové rozhodčí nálezy v pořádku, jelikož zde, jakož i jinde, platí zásada „není-li žalobce, není soudce“.

Rozhodčí smlouva a veřejná rozhodčí nabídka

Uzavřením smlouvy mezi Registrátorem a Držitelem doménového jména vzniká právní vztah mezi těmito dvěma subjekty. Práva a povinnosti stanovená ve smlouvě o registraci doménového jména jsou závazná pro obě strany smlouvy a přirozeně z nich plyne odpovědnost za jejich porušení vůči druhé straně smlouvy. Smlouva ale nemůže stanovovat povinnosti třetím osobám a nemůže ani suplovat projev vůle mezi smluvní stranou a třetí osobou. Tento názor se opírá o znění § 50 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, který umožňuje uzavření smlouvy pouze ve prospěch třetího, nikoli v jeho neprospěch.

Rozhodčí smlouva je podle zákona o rozhodčím řízení založena na dohodě stran o tom, že o sporech mezi nimi má rozhodovat jeden nebo více rozhodců (§ 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení, dále též jako Zákon). Zákon neumožňuje uzavřít smlouvu způsobem „veřejné proklamace“ (jakási obdoba veřejného návrhu na uzavření smlouvy podle § 276 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku) obsahující závazek, že všechny spory bude jeden subjekt řešit v rozhodčím řízení. Navíc, tato proklamace není pouhým jednostranným právním úkonem, ale je součástí smlouvy mezi Držitelem a Registrátorem. Takto vyslovený dobrovolný závazek je vymahatelný pouze stranou smlouvy, ve které je obsažen, nikoli třetími osobami. Znamená to, že v případě, že třetí osoba bude požadovat vedení sporu s Držitelem doménového jména před rozhodcem, musí i přes existenci veřejné rozhodčí nabídky s Držitelem uzavřít platnou rozhodčí smlouvu. Pokud Držitel rozhodčí smlouvu uzavřít odmítne, pak je nutné žalovat u obecného soudu.

Možné sankce

Nepřistoupení na rozhodčí řízení ze strany Držitele ale nezůstane bez odezvy úplně. Pokud Držitel odmítne vést vzniklý spor mezi ním s třetí osobou v rozhodčím řízení, pak porušil smlouvu o registraci doménového jména a je Registrátorovi za toto porušení odpovědný. Tato odpovědnost je ale v konkrétním popisovaném případě bez jednoduše vymahatelné sankce (ta v ustanoveních o veřejné rozhodčí nabídce chybí), a proto je poněkud bezzubá (samozřejmě můžeme uvažovat o odpovědnosti za škodu, ale prokazování vzniku a výše škody bude s největší pravděpodobností více než složité). Jedinou právně relevantní možností, jak umožnit alespoň relativní vynutitelnost povinnosti přistoupit na rozhodčí řízení, je smluvení sankce pro případ jejího porušení. V případě, že by výše smluvené sankce (kupř. smluvní pokuty) byla natolik motivující k dodržení závazku plynoucího z veřejné rozhodčí nabídky, že bude pro Držitele doménového jména snesitelnější podrobit se rozhodčímu řízení než platit smluvní pokutu, nebyla by veřejná rozhodčí nabídka bez praktického významu. Ovšem ani toto řešení nezůstává bez otazníků a pochybností. Výše smluvní pokuty nemůže být nastavena libovolně vysoko. V případě příliš vysoké smluvní pokuty může soud prohlásit tuto ve vztazích mezi podnikatelem a nepodnikatelem za neplatnou z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy, v případě vztahu mezi podnikateli má soud právo snížit její nepřiměřeně vysokou výši na odpovídající hodnotu. Proto ani vynucení vedení rozhodčího řízení pomocí smluvní pokuty je řešením pouze relativním.

Reálný obsah veřejné rozhodčí nabídky

Reálným obsahem veřejné rozhodčí nabídky tedy je, že Držitel se zavazuje k nevymahatelné povinnosti vůči Registrátorovi řešit doménové spory a spory z nich plynoucí se třetí osobou v rozhodčím řízení, pokud třetí osoba o toto projeví zájem. V žádném případě se nejedná o rozhodčí smlouvu, na základě které by bylo možné podat žalobu k rozhodci a očekávat bez dalšího zahájení rozhodčího řízení. Podání žaloby k rozhodčímu soudu rozhodně nelze považovat za okamžik uzavření rozhodčí smlouvy.

Opět je nutné připomenout druhou stranu mince – jak se k této problematice postaví samotní rozhodci u RS při HK ČR a AK ČR. Opět lze jejich přístup odhadnout s odkazem na často se objevující praxi. V případech, kdy existuje pochybnost o platnosti či existenci rozhodčí smlouvy, postupují totiž rozhodci často tak, že nechají do protokolu o průběhu rozhodčího řízení zaznamenat novou rozhodčí smlouvu, o jejíž platnosti nebude sporu. Rozhodčí řízení se poté bude konat na základě této nové, bezvadné rozhodčí doložky. Uznat vznik platné rozhodčí smlouvy pouze na základě veřejné rozhodčí nabídky by bylo ze strany rozhodců počinem značně novátorským, který nemá jasnou oporu v českém zákoně o rozhodčím řízení a bylo by jistě velmi zajímavé sledovat, jak by si s žádostí o zrušení rozhodčího nálezu vydaného na základě takové rozhodčí smlouvy poradily české soudy.

Závěrem

Cílem tohoto článku nebylo zhodnotit, jestli rozhodčí řízení je nebo není vhodným pro řešení doménových sporů. Účelem bylo zamyslet se nad vhodností a účinností implementace rozhodčího řízení do smluv vypracovaných sdružením CZ.NIC.

Závěrem lze tedy říci, že pro spory mezi CZ.NIC a Registrátory a CZ.NIC a Držiteli doménového jména byla vytvořena tzv. alternativní rozhodčí doložka, která dává žalobci možnost výběru, zda využije pro řešení svého sporu rozhodčí řízení nebo řízení soudní. Žalovaný je povinen respektovat volbu žalobce a není oprávněn namítat existenci nebo neexistenci rozhodčí smlouvy.

Na rozdíl od toho se veřejná rozhodčí nabídka se snaží vzbudit dojem, že Držitelé doménového jména musí souhlasit s rozhodčím řízením ve sporech s třetími osobami. Bohužel, bez návazné sankce je veřejná rozhodčí nabídka pouze bezzubým pokusem o instalaci rozhodčího řízení do sporů mezi Držiteli doménového jména a osobami, které si jejich již registrované doménové jméno z nějakého důvodu nárokují. Proto na základě veřejné rozhodčí nabídky nevzniká rozhodčí smlouva a Držitel doménového jména je povinen podrobit se pouze řízení soudnímu, stejně jako kdyby žádná veřejná rozhodčí nabídka neexistovala. Pokud Držitel dobrovolně na rozhodčím řízení nepřistoupí, nemá třetí osoba, která vedení tohoto řízení požaduje, žádný právně relevantní způsob, jak Držitele doménového jména k rozhodčímu řízení přinutit.

Myšlenka zavedení obligatorního (nebo jednostranně alternativního) rozhodčího řízení do doménových sporů obecně je zajímavá i s ohledem na komunitárním právem upravený způsob řešení sporů v doméně .eu. Ale pouze smluvní instrument, veřejná rozhodčí nabídka, vytvořený ad hoc bez opory v zákoně, založený na jednostranné neadresované proklamaci a obsažený ve formulářové smlouvě není po stránce právní zcela vhodným a účinným řešením.

Na druhou stranu se lze oprávněně domnívat, že s ohledem na neznalost právního pozadí, pravidel a podmínek vedení rozhodčího řízení ze strany široké veřejnosti je možné, že veřejná rozhodčí nabídka svůj účel opravdu splní. Ač z právně teoretického hlediska se jedná o koncept jen velmi těžko využitelný pro dosažení vytyčených cílů, psychologický rozměr užitých smluvních ustanovení je značný. Je proto velmi dobře možné, že praktický dopad tohoto ustanovení může v samotném důsledku (v kombinaci s v praxi používanými postupy rozhodců) odpovídat záměrům sdružení CZ.NIC, tedy faktické implementaci rozhodčího řízení do doménových sporů.

Anketa

Bude podle vás rozhodčí řízení v budoucnu častěji využívaným institutem?

Našli jste v článku chybu?

17. 7. 2008 15:40

Autorka svuj text s CZ.NICem konzultovala, v clanku je na vice mistech zastoupen stanoviskem pani Durajove.
Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Vitalia.cz: Analýza letáků: Na co lákají do prodejen?

Analýza letáků: Na co lákají do prodejen?

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Podnikatel.cz: Prodává přes internet. Kdy platí zdravotko?

Prodává přes internet. Kdy platí zdravotko?

Měšec.cz: Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

Podnikatel.cz: Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií