Senzory Martina Malého: Nechte povinné programování být!

Každou středu na Lupě přinášíme pravidelný sloupek Martina Malého na téma Internet věcí. Dnes je hodně o škole.

Sice jsem chtěl tento článek připravit až na příští týden, ale nakonec se mi hodila zpráva, co se objevila v posledních dnech v médiích. Možná jste ji zachytili taky: týkala se toho, že se děti mají učit povinně programovat od první třídy.

Když jsem si to přečetl, musel jsem se opřít o ponk a vydýchat, protože mi hlavou letěly rychlostí 80 FPS vzpomínky na všechny ty situace, kdy někdo přišel s podobným nápadem, a hlavně pak na to, jak to nakonec dopadlo. Fantazie mi malovala na plné obrátky příběhy s českými školami v hlavní roli…

Totiž, abychom si rozuměli: když se mě před několika týdny ptali zástupci státních agentur, kde vidím největší výzvu ve věci Internetu věcí a českého státu, tak jsem se hluboce zamyslel, protože na státní zásahy do tak dynamického odvětví, jako je IT, zcela upřímně nevěřím, a některé kroky mě přímo děsí. Ale nakonec mě napadla jedna věc, kterou bych opravdu rád od státu viděl, a navíc je to zcela v jejich pravomoci: zlepšení výuky na školách.

Dokonce jsem to už i někde psal: není vhodné, aby stát přišel s nějakou “hurá koncepcí” jako “Raspberry Pi do každé školy, všichni budou programovat”, ale bylo by velmi vhodné, kdyby podpořil technologickou a informační gramotnost. Opravdu není potřeba, aby každý uměl napsat program na výpočet objemu krychle, to dokonce není ani žádoucí. Je ale potřeba, aby škola v dětech od začátku podporovala schopnost řešit problémy. V tomto případě to je algoritmizace, tj. rozložení problému na dílčí kroky a jejich vyjádření ve formální podobě. Děti to umí, ne že ne, a zrovna v pondělí mi psal jeden nadšený otec, jak si se sedmiletým synem koupili Arduino a hrajou si s ním a jak kluk velmi bystře přemýšlí a klade dobré otázky…

Takže si dovedete představit, že jsem z té zprávy nebyl vůbec nadšený. Neznám podrobnosti, ale z toho, co se v médiích objevilo, mám lehce husí kůži. Obávám se totiž, že z věci, která je zábavná, vtipná a hravá, vznikne nudná suchařina, s okraji v sešitu a básničkami (pardon, Quicksortama) nazpaměť a s poznámkami “Vytváří záměrně nekonečné cykly!” A děti to budou velmi upřímně nenávidět, stejně jako teď nenávidí matematiku.

Mimochodem, k té matematice… Někdy v osmdesátých letech jsem zachytil diskusi, tuším, že to bylo ve Vědě a technice mládeži, o tom, co dělat s výukou programování. Tehdy někdo napsal velmi pěkný postřeh, který bych tu rád zopakoval. Totiž, že velký problém výuky matematiky na českých školách je to, že ji vzali do rukou matematici, kteří nejsou moc empatičtí, když dojde na otázky dětské vývojové psychologie atd., takže netuší, jak děti zaujmout, a perou do nich teorii a algebru a podobné suché a nudné věci. 

Největší odvaz pak je veselá historka o tom, jak mladý Carl Fridrich Gauss ve škole svého učitele zlobil, tak dostal za trest úkol sečíst všechna přirozená čísla od 1 do 100. Jenže Gauss během chvilky znal výsledek, protože si odvodil vzorec pro sčítání řady. Velká zábava, ale je taky potřeba dodat, že tehdy Gaussův učitel rozpoznal talent, kluka pochválil a začal mu dávat adekvátně složité příklady, čímž ho povzbudil a rozvíjel. Dnešní Gauss by v české škole dostal poznámku “Je drzý a snižuje autoritu učitele”. Konec citace.

S výukou programování se stalo nemlich totéž, a mnozí čtenáři to budou moci jistě potvrdit. Nevěřil jsem vlastním uším, když jsem slyšel, že se na některých středních školách zcela vážně zkouší ze znalosti klávesových zkratek pro Word, a říkají tomu “výuka IT”!

Jestli to tu čte někdo z patřičných míst, tak bych se opravdu moc a moc přimlouval: Nechte povinné programování být! Nedělejte to! Není to dobrý nápad. Místo toho zkuste vymyslet a zavést výuku jiných dovedností, klidně napříč stávajícími předměty: řešení problémů; algoritmizace; práce s informacemi (mediální gramotnost); technické minimum; prezentační minimum.

Rozumím tomu, že nedostatek studentů na technických školách je alarmující a že se společnost obává nedostatku technických odborníků. Na druhou stranu silně pochybuju, že “povinné programování” povede k něčemu dobrému, navíc v provedení českého školství, notoricky podfinancovaného a svázaného kdejakými nesmysly. (O tom, že podle nové vyhlášky by studenti mladší 18 let nesměli pracovat v chemických laborkách s kyselinami, jste četli?)

Na druhou stranu, ruku na srdce: oni to lidé “od fochu” dětem a začátečníkům obecně rozhodně neusnadňují. Jděte se podívat do diskusí technických odborníků. Mám docela bohaté zkušenosti s fóry o IT a elektronice, a řeknu vám: nic moc! Někdy se objeví někdo ochotný pomoci, ale laik většinou dostává od ostřílených mazáků takovou čočku, že se radši příště nezeptá… Ono je totiž velmi snadné hejtovat humanitní obory, ale upřímně – pár semestrů se “soft skills” by žádnému technikovi neuškodilo!

Bylo by krásné, kdyby se děti učily od první třídy, jak přistupovat k řešení problémů, jak to řešení popsat, kdyby se v nich podporovala obrazotvornost a fantazie, schopnost přistupovat kreativně k řešení, kdyby se co nejmíň otravovaly “musem” a co nejvíc bavily algoritmizací a rozvíjením schopností použít techniku, najít si řešení, pracovat s ním… To by bylo krásné. A rozhodně není na místě nadávat, že “místo nastavování pracovního bodu tranzistoru jsou jen na Facebooku a fotěj se”. Vždyť oni přitom ovládají techniku naprosto samozřejmě! Moje matka říká, že “jde na počítač” a je to pro ni nějaká lehce výjimečná situace. Dnešní děti berou počítač tak samozřejmě jako my bereme náramkové hodinky.

KL_NOMINACE

Jenže mě zároveň trošku mrazí z toho, co z podobných bohulibých nápadů často bývá. To přísloví o cestě do pekel, dlážděné dobrými úmysly, je velmi trefné, a bojím se, že výsledkem téhle akce nebude generace, co bude umět programovat. Výsledkem bude v nejlepším případě generace, co bude umět totéž, co ta před ní; v horším případě generace znechucená programováním tak, jako ta dnešní matematikou.

Já vím, dnešní téma nebylo tak úplně “věcně internetové”. Přesto si myslím, že v diskusi o IoT tohle rozhodně nesmí chybět. Pokud promeškáme vlak, co nám pomalu ujíždí, pokud budeme plýtvat energií na podobné nekoncepční kroky místo systematické podpory technické a informační gramotnosti, tak budeme hrát v informačních technologiích čím dál marginálnější roli. A pokud chce stát internet věcí podporovat, měl by začít odtud. Tam je jeho role nezastupitelná. V IoT bude teď stačit, když nebude házet firmám klacky pod nohy.

296 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 11. 2015 9:00

Školení: Právo pro e-shopy

  •  
    Jak provozovat e-shop v souladu se zákonem.
  • Jak přistupovat k vrácení zboží a spory se spotřebiteli.
  • Jak v souladu s právem marketovat e-shop.

Detailní informace o školení Právo pro e-shopy »