Ušetřete

Stalo se: české předsednictví zprostředkovalo kompromis i ohledně odpojování od Internetu

V Evropském parlamentu se schyluje k hlasování o výsledné podobě tzv. telekomunikačního balíčku.  České předsednictví se pochlubilo dojednáním výsledného kompromisu, který se zdá být akceptovatelný jak pro europarlament, tak i pro Radu EU. Kompromis se ale týká  i možnosti odpojování uživatelů Internetu, za kterou silně lobuje Francie. Jak byla tato záležitost vyřešena?

reklama

Dnešní vydání seriálu Stalo se bych rád věnoval nejnovějšímu vývoji kolem tzv. telekomunikačního balíčku, jak se nově začalo říkat revizi evropského regulačního rámce elektronických komunikací. Příští týden se o něm bude hlasovat na plénu Evropského parlamentu (6. května 2009), a jelikož půjde o druhé čtení, je to prakticky už poslední příležitost, jak celý balíček přijmout a uvést do života (ještě za toto volební období europarlamentu i Komise, resp. vůbec).

Proto je nesmírně důležité, zda se ještě před hlasováním podaří najít takový kompromis, který by byl přijatelný pro obě strany (Evropský parlament a Rada EU), které v daném případě rozhodují v režimu spolurozhodování.

České předsednictví hlásí historický úspěch (na poslední chvíli)

Minulý týden zprostředkování takovéhoto kompromisu ohlásilo české předsednictví. Dokonce k tomu 30. dubna vydalo i tiskovou zprávu, nazvanou poměrně ambiciózně: České předsednictví dohodlo telekomunikační balíček.

V této tiskové zprávě je také stručně shrnuto, jaké hlavní otázky a okruhy jsou celým balíčkem řešeny:

  • principy využívání rádiového spektra budou členské státy koordinovat na evropské úrovni tak, aby podpořily rozvoj nových technologií a služeb elektronických komunikací a zabránily vzniku elektronických bariér;
  • budou vytvořeny podmínky pro investice do sítí nové generace a do rozvoje nejmodernějších služeb;
  • pokud všechna ostatní nápravná opatření selžou, národní úřady v členských zemích budou mít ve výjimečných případech vážného narušení fungování trhu možnost nařídit rozdělení telekomunikačních firem na část infrastrukturní a část služeb. Takový krok bude poslední možností nápravy fungování trhu a bude podléhat přísnému dohledu. Vlastnických vztahů se toto opatření nedotkne;
  • nedílnou součástí balíčku je i posílení práv spotřebitelů;
  • vznikne nový úřad Evropských regulátorů elektronických komunikací (BEREC). V něm budou zastoupeni představitelé národních regulačních úřadů. Ti budou vydávat doporučení k fungování trhu.

Přitom ještě o několik dnů dříve bylo dosažení kompromisu v nedohlednu, jak naznačuje například tato tisková zpráva samotného Evropského parlamentu z 21. dubna. Kompromis byl následně nalezen přesně o týden později, 28. dubna 2009.

Bérec, nebo BEREC?

O tom, co nový „telekomunikační  balíček“ obsahuje, se zde na Lupě psalo již mnohokrát. Proto ho  dnes nebudu podrobněji rozvádět celý (na to bude dostatek času až bude známa finální odsouhlasená verze), a dovolím si vypíchnout jen dvě konkrétní věci. Zásluhy za obě dvě si přitom připisuje právě české předsednictví.

První z nich je další (a snad již konečná) mutace názvu orgánu, který původně měl být celoevropským regulátorem s poměrně velkými pravomocemi, posléze jen jakýmsi diskusním spolkem bez reálných pravomocí, a nejnověji „něčím mezi tím“.

Už při hledání jména tohoto orgánu jako kdyby si autoři teprve ujasňovali, zda by mělo jít jen  o regulátora telekomunikací, nebo celých elektronických komunikací (zahrnujících kromě telekomunikací také média).

V první iteraci, kdy Komise navrhovala silný subjekt s mnoha centralizovaný funkcemi a pravomocemi („autoritu“), se mělo jednat o orgány ETMA (European Telecommunications Market Authority), resp. EECMA (European Electronic Communications Market Authority).

Když národní regulátoři tlačili na přesně opačné řešení  (jen velmi volné sdružení národních regulátorů, spíše po vzoru současného ERG), místo „autority“ uvažovalo se o „tělese“ (názvu BERT, z: Body of European Regulators in Telecommunica­tions), a posléze o „skupině“ (GERT, Group of European Regulators in Telecommunica­tions).

Nakonec zvítězilo „těleso“  a „elektronické komunikace“, a z nich vytvořený novotvar BEREC („Body of European Regulators of Electronic Communications“).

České předsednictví to považuje za svou zásluhu, a (samozřejmě žertem) se chlubí i prosazením ryze českého slova do unijní terminologie („bruselštiny“). Jenže se mu asi již nepodaří prosadit také českou výslovnost tohoto jména. Ta anglická zase připomíná křestní jméno nového amerického prezidenta, takže jiní to (také spíše žertem) považují za určité pochlebování vůči USA, či dokonce kopírování jejich řešení.

Ačkoli to tak na první pohled může vypadat, nešlo zde ani tak o nalezení nejvhodnějšího názvu. Ve skutečnosti to byl boj o moc, resp. o rozložení kompetencí a pravomocí mezi centrem v Bruselu na straně jedné, a členskými zeměmi a jejich národními regulátory na straně druhé.  Výsledek je pak určitým kompromisem, který nejspíše nenaplňuje původní představy žádné ze stran.

Například právo veta (pro ukládání tzv. nápravných opatření) bude nový BEREC sdílet s Komisí, která původně chtěla mít toto právo veta jen a jen pro sebe. Na druhou stranu nový BEREC nebude rozhodovat konsensuálně (tj. vyžadovat souhlas všech svých členů, neboli všech národních regulátorů), ale jen dvoutřetinovou většinou svých členů. Bude ale jen poradním orgánem pro Komisi. Smíšené bude také financování nového orgánu BEREC: něco půjde z unijních peněz, něco z peněz národních.

Odpojování uživatelů od Internetu

Celý telekomunikační balíček (nový regulační rámec) skutečně obsahuje velké množství témat. Kromě těch „tradičních telekomunikačních“, vyjmenovaných i v citaci z tiskové zprávy českého předsednictví (viz výše), se ale v balíčku objevila také témata nová, nad kterými někteří kapitáni telekomunikačního průmyslu i evropští legislativci dlouho „ohrnovali nos“.

V širším slova smyslu jde o celou otázku regulace Internetu, a konkrétně například o práva spotřebitelů, uživatelů, účastníků, či jak jinak je nazveme. Či o zatažení  telekomunikačních operátorů do hrátek s rozlišováním legálního a nelegálního obsahu, filtrováním či úplným blokováním částí Internetu a podobné věci.

A jak se zdá, finální konsensus se hledal nejdéle a nejobtížněji právě u těchto „nových témat“. Úplně posledním tématem, kde se europarlament a Rada EU stále nemohly dohodnout, byl export francouzské digitální gilotiny do unijního práva. Tedy možnost, aby konkrétní uživatelé byli odpojování od Internetu, na základě udání od velkých držitelů autorských práv za porušování těchto práv.

Jelikož i tato kauza byla zde na Lupě probírána již několikrát, dovolím si jen načrtnout finální fázi celého dění v této oblasti.

Europoslanci francouzskou gilotinu již dříve odmítli a do balíčku chtěli dát pojistku proti jejímu šíření – formulovanou tak, že práva uživatelů mohou být krácena jen na základě řádného rozhodnutí soudního orgánu. Rada EU (zastupující jednotlivé členské země, a tudíž i Francii) byla silně proti, a snažila se protlačit  jen „lehce“ poupravené znění: že práva smí být krácena rozhodnutím kompetentního orgánu. Tím by ovšem mohl být prakticky jakýkoli orgán, ne nutně soudní, a pojistka by tak fakticky byla posvěcením digitální gilotiny.

Až na poslední chvíli (a to již zmiňovaného 28. dubna) se podařilo najít oboustranně přijatelnou formulaci. Ta zní následovně (zdroj):

Opatření, přijímaná v souvislosti s přístupem koncových uživatelů, jakož i s jejich používání m služeb a aplikací skrze sítě elektronických komunikací, budou respektovat základní práva a svobody fyzických osob, včetně ohledu na právo soukromí, svobody slova, přístupu k informacím a práva na hodnocení nezávislým a nestranným tribunálem, vytvořeným podle zákona a řádně jednajícím v souladu s článkem 6 Konvence o ochraně lidských práv a základních svobod.

Tato formulace bude mít podobu (právně závazného) paragrafu, ke kterému ještě přibude následující recitál (jakási deklarace, v úvodu právní normy):

S vědomím,  že Internet je nepostradatelný pro výchovu a pro praktické naplňování svobody slova a přístupu k informacím,  musí být  jakékoli omezení ve výkonu těchto základních práv v souladu s Konvencí o ochraně lidských práv a základních svobod. Komise by k těmto otázkám měla zahájit veřejnou konzultaci.

Jak tomu rozumět?

Pokud z toho nejste příliš moudří, pak určitě nejste sami. Nejčastější interpretace je přitom taková, že europoslanci zde ustoupili tlaku Rady EU (tj. představitelům členským zemím, mezi nimi i Francii), a připustili odpojování uživatelů od Internetu. Současně ale prosadili do textu zmínku o základních lidských právech a  alespoň možnost následného soudního přezkoumání toho, jak budou uživatelé odpojováni.

Reakce na tento kompromis se podle očekávání značně rozcházejí, a to i v rámci tábora ochránců práv uživatelů. „Tvrdší“ linie, reprezentovaná  například spolkem Quadrature du Net, vidí vše jako otevření dveří pro francouzskou gilotinu a celý telekomunikační balíček hodnotí jako zradu europoslanců na jejich voličích.

Umírněnější ochránci lidských práv to interpretují tak, že nástup digitální gilotiny bude možné zastavit, ale že to bude trvat déle a bude to mnohem náročnější, protože si to vynutí přístup na principu „ex post“: nejprve budou moci být zavedena opatření na odpojování uživatelů, a teprve následně bude možné je napadnout za to, že nesplňují požadavky na ně kladené, hlavně že nejsou v souladu s Konvencí o lidských právech.

Myslí si to například francouzský europoslanec Guy Bono, který byl autorem původní dikce (s možností odpojení jen po rozhodnutí soudního orgánu). Podle něj i nynější kompromisní text umožní Evropské komisi začít s Francií řízení o porušení komunitárního práva (tzv. infringement procedure, alias „přestupkové řízení“), pokud sama přijme svůj národní zákon o digitální gilotině. Mimochodem, ten byl (po neúspěchu 9. dubna) znovu předán 29. dubna do francouzského parlamentu ke schválení.

A co o tom všem říká české předsednictví, které mělo výsledný kompromis dojednat? V jeho tiskové zprávě se o tom mluví také „kompromisně“. Skoro jako kdyby se předsednictví bálo použít tak explicitní slovo, jako je „odpojování“, či zmínit vazbu na snahy Francie a její digitální gilotinu:

Jedním z posledních sporných bodů, o nichž české předsednictví vyjednávalo, se týkal práv občanů na přístup k internetu. „Podařilo se nám najít vyvážené řešení, které respektuje právní systémy členských států, je v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, a zároveň zohledňuje volání Evropského parlamentu po zajištění práva občanů na přístup k informacím,“ říká [Jana] Reinišová, [zástupkyně stálé představitelky ČR při EU, která vyjednávání s unijními institucemi vedla].

Jak to dopadne?

Nalezení kompromisu kolem celého telekomunikačního balíčku potvrdily i další zdroje. A mnozí, včetně (euro)parlamentních zpravodajů,  si  i veřejně oddychli – když prý takováto „minoritní“ záležitost přestala ohrožovat několikaletou práci na celém rozsáhlém balíčku.

Nicméně ani takto deklarovaný kompromis nemusí být ještě absolutní zárukou toho, že celý balíček v hlasování na plénu skutečně projde. Například již zmiňovaný poslanec Guy Bono avizoval, že bude hlasovat pro svůj původní návrh, místo společného kompromisu (protože mu přijde právně čistší a efektivnější). Stejně tak mohou přijít i další europoslanci se svými požadavky (například na explicitnější zakotvení práv uživatelů) a hlasovat proti kompromisu. Ale nepřijetí celého balíčku v nadcházejícím hlasování je asi málo pravděpodobné.

Stále však není dostatečně jasné, jak se výsledný kompromis, zprostředkovaný českým předsednictvím, projeví na dalších sporných otázkách. Třeba ohledně síťové neutrality vs. síťové diskriminace, o které jsem psal zde na Lupě nedávno. O tom zveřejněná tisková zpráva českého předsednictví mlčí – a radikálnější zdroje, konkrétně La Quadrature du Net, to už vidí úplně černě: že veškeré navrhované pojistky proti síťové diskriminaci vzaly za své.

No, budeme si muset počkat na finální text, odsouhlasený europarlamentem (a ještě následně schválený i Radou EU). Mezitím si můžeme vzpomenut na slavný výrok Olivera Cromwella o tom, že když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jist hrdlem ani statkem. Není na čase aktualizovat ho i na europarlament, a hlavně rozšířit jeho záběr i na připojení k Internetu?

Anketa

Jak hodotíte popisovaný kompromis ohledně odpojování uživatelů?

       

Jiří Peterka

Autor je nezávislým konzultantem a publicistou. Věnuje se také pedagogické činnosti na MFF UK, kde přednáší problematiku počítačových sítí a komunikací.

Školení Google Analytics

  •  
    Jak vyhodnocovat úspěšnost reklamních kampaní.
  • Jak ovládat Google Analytics a najít co potřebuji.
  • Jak měřit hodnotu objednávek z webu.

Detailní informace o školení Google Analytics »

       
17 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 5. 2009 16:45

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem