Názory k článku
Bankovní identitu využívá 5,3 milionu lidí, za první pololetí byl skokanem v rámci systému katastr nemovitostí
-
Někde jsem četl, že aktivní uživatel bankovní identity ji použije cca 8x do roka. Tady má osobní zkušenost:
- přihlašování k datové schránce (ISDS) - každý týden, mám jich několik a rovnou si vybírám
- Moje Daně - tam leží fakt nerad :)
- NN pojišťovna (životní, důchodové)
- Kooperativa (auto, domácnost)
- O2
- Portál dopravy - žádost o vydání řidičáku
- DIPSY - přijímačky na střední pro děti
- VZP - příspěvky na vakcinaci, dentální hygienu......asi by se ještě něco našlo. Takže díky, funguje to!
-
Filip Jirsák (neregistrovaný)
Tím u nich jsem myslel v bankách.
Přičemž jste už podruhé zapomněl napsat ve kterých bankách.O té změně (OP) se banka opravdu dozví od státu - prívě proto, že v jejích systémech není uživatelský účet, ale opravdu identita, tedy údaje natolik spolehlivé a ověřené, aby bylo lze klienta identifikovat vůči státu (a dostat se k tomu zbytku).
Já napíšu, jak to je, a vy se to snažíte „vylepšovat“ a „opravovat“, přitom ale vaříte z vody.Banka se to dozví od Základních registrů, konkrétně z registru obyvatel. A dozví se to proto, že má pro danou osobu přihlášené sledování změn údajů, které potřebuje. Aby mohla mít přihlášený odběr změn, nemá ve svých systémech žádnou identitu, dokonce kvůli tomu nemusí mít uložené ani žádné ověřené údaje – ty naopak tímhle způsobem získává (a pak si je uloží). Banka má ve svých systémech uložené AIFO, které získala při prvotním ztotožnění osoby. Na základě AIFO pak získá ze základních registrů spolehlivé osobní údaje, které už banka nijak neověřuje. Třeba když se takhle dozví o té změně čísla občanského průkazu, nebude to banka nijak ověřovat (že by si vás pozvala a chtěla tu občanku vidět). Banka věří tomu, co dostala na základě AIFO z registrů.
Ne, není a věřte, že to v bankách byl poměrně bolestivý přechod.
Nemohl byste nejprve přemýšlet, než něco napíšete? Vy tvrdíte, že když banky začaly poskytovat služby internetového bankovnictví, neměl uživatel internetového bankovnictví žádný uživatelský účet, který by v tom bankovnictví používal? Když neměl uživatelský účet, tak s tím jeho internetovým bankovnictvím tedy mohl nakládat kdokoli? Nebo jak si představujete takové internetové bankovnictví bez uživatelských účtů?Já bych řekl, že mi nakonec dáte za pravdu, že jakmile nějaká banka začala poskytovat internetové bankovnictví pro přístup k účtu běžnému účtu fyzické osoby, ty osoby, které takový přístup měly, měly u té banky nějaký svůj uživatelský účet, který používaly pro přístup k tomu internetovému bankovnictví.
Teprve před cca 10 lety banky dospěly do stavu, kdy máte jeden účet
U různých bank to bylo různé. Třeba Fio banka to tak měla už minimálně v roce 2008. A z hlediska naší diskuse je to jedno – i kdybyste měl u banky deset uživatelských účtů, tak v okamžiku, kdy má banka ty účty dostatečně věrohodně propojené s vaší identitou (což stejně potřebuje kvůli AML), takže vás dokáže ztotožnit vůči ROBu, může pro ty účty poskytovat i služby Bankovní identity.Mimochodem, ani dnes nemají všechny banky všechny systémy propojené, takže se stále setkáte s tím, že si vás bankéř vyhledá v jednom systému, podle rodného čísla si vás vyhledá v druhém systému a pak tam pěkně pomocí Ctrl+C Ctrl+V upraví adresu, číslo OP nebo e-mail.
Ovšem navenek, pro klienty, se vlastně nic neměnilo: prostě se přihlásili do banky/bankovnictví...
A proto tady o tom vedete sáhodlouhé diskuse.Ten termín bankovní identita je tedy v podstatě jejich interní
On je spíš váš interní.přechodu od identifikace klienta k identitě
Jenže on to není žádný přechod od identifikace klienta k identitě. Ono je to jednoduše propojování uživatelských účtů z různých systémů, který přirozeně v nějaké fázi přejde do stavu, kdy vyčleníte jeden systém, který má na starosti ty uživatelské účty (nebo identity), a ostatní systémy přestanou řešit (nebo do určité míry přestanou) svou vlastní správu uživatelských účtů a spoléhají se na ten centrální systém. A nedělají to jen banky, dělají to firmy, školy, poskytovatelé služeb. Takhle kdysi dávno spojoval účty Google, spojoval je Seznam a mnozí další. A děje se to pořád, třeba v případě, kdy jedna firma koupí jinou. Sdílený účet máte i na serverech IInfo. To ale ještě neznamená, že byste to musel nazývat „identita“, nebo dokonce „bankovní identita“, ani „iinfo identita“. Prostě je to váš uživatelský účet. -
Filip Jirsák (neregistrovaný)
A zase. Bavíme se tu jen o autentizaci či autorizaci, což je funkce, kterou vy nazýváte „bankovní klíč“. Ta funkce může být součástí mobilního bankovnictví, ale i když je, její použití není o nic složitější, než když je to samostatná aplikace.
Takže komentář uživatele „Bez Podezdívky“ byl mimo, protože pro přihlášení Bankovní identitou nemusíte nic smolit na malém displeji. A vy jste si musel přisadit dalším zbytečným komentářem, ve kterém popisujete dvě různé funkce (o kterých všichni tady vědí a rozlišují je) a přilepil jste k nim názvy, které jste si sám vymyslel (nebo je možná někde slyšel, ale rozhodně to nejsou univerzálně používané termíny).
-
"To číslo jste si vycucal z prstu." ne pane z webu ČSÚ..další zdroje jako je bankid.cz uvádí v roce 25 6,5 mio.
"Už před deseti lety mělo bankovní účet kolem sedmi a půl milionu dospělých v ČR" ale já se nebavím o tom, kolik lidí má účet, ale kolik lidí používá internetové bankovnictví. Je spousta lidí co účet má, ale chodí se složenkama.
Každopádně už mě neba se s Váma hádat. -
Ano, sem jsem s tím přišel já, ale hlavně proto, že v diskusi to mnozí zaměňují. Tím
u nich
jsem myslelv bankách
.
O té změně (OP) se banka opravdu dozví od státu - prívě proto, že v jejích systémech neníuživatelský účet
, ale opravduidentita
, tedy údaje natolik spolehlivé a ověřené, aby bylo lze klienta identifikovat vůči státu (a dostat se k tomu zbytku).
Ne, není a věřte, že to v bankách byl poměrně bolestivý přechod.
Kdysi dávno totiž mohl být klient klidně zavedený na několika pobočkách stejné banky - a měl těch účtů několik. To bylo ještěpřed Internetem
, do banky se posílaly příkazy modemem...
Později, se vznikem internetových bankovnictví se to více-méně sjednotilo, ale stále bylo běžné mít například jeden (uživatelský) účet pro soukromá konta, druhý pro firemní konta, třetí disponentský...
Teprve před cca 10 lety banky dospěly do stavu, kdy máte jeden účet (identitu, který vás definuje jako konkrétní osobu, konkrétního klienta - a teprve k němu se přiřazují jednotlivé produkty a přístupy.
Ovšem navenek, pro klienty, se vlastně nic neměnilo: prostě se přihlásili do banky/bankovnictví... Ten termínbankovní identita
je tedy v podstatě jejich interní, znamenající, že jednou identitou ovládáte všechno. Kdekoliv v bance, pro kterékoliv oddělení, jste ověřený.
Implementace se, pochopitelně, u jednotlivých bank lišila, ale v podstatě to probíhalo tak, jak jsem zjednodušeně popsal. Pokud máte kontakt na někoho, kdo v některé bance u toho přechodu odidentifikace klienta
kidentitě
byl, potvrdí Vám to. -
Filip Jirsák (neregistrovaný)
Já teda při přihlašování na tom malém dotykovém displeji akorát přečtu údaje a pak autorizuju operaci otiskem prstu. Ve výjimečných případech zadám PIN, což není problém ani na tom malém displeji mobilu.
Použití mobilu pro autorizaci operace neznamená, že tu operaci musíte zadávat na mobilu.
-
Filip Jirsák (neregistrovaný)
A to zmatení začíná u nich, když onomu uživatelskému účtu říkají bankovní identita
U nich? U koho? Sem jste s tím přišel vy.Například při výměně OP není někdy nezbytné to bance hlásit, protože tento údaj není jen atributem uživatelského účtu, ale je ověřován přímo u státu.
To by ovšem neznamenalo, že nemusíte změnu hlásit. Tu změnu nemusíte hlásit tehdy, když se o ní banka dozví jiným způsobem – třeba právě od státu.A rozhodně to není od začátku, co banky poskytují internetové bankovnictví
Je. Ono jste se totiž do toho internetového bankovnictví vždycky musel nějak přihlásit. Na začátku třeba klientským číslem a jednorázovým heslem vygenerovaným v hardwarovém „kalkulátoru“. Ale pořád to klientské číslo identifikovalo váš uživatelský účet a zadáním jednorázového hesla si banka ověřila, že jste to opravdu vy. -
protože to největší banky vnutily svým klientům, všem to zapnuli, nikoho se neptali a ti klienti to teda v nějaké míře začali používat. Mobilní klíč eGovernmentu je UX trochu peklo (ho získat a používat). Naopak mobilní bankovní aplikaci lidé už mají, na pobočkám jim jí ukázali, ví jak se do banky přihlašovat.
-
Přesně tak.
A to zmatení začíná u nich, když onomu uživatelskému účtu říkajíbankovní identita
(s malýmb
) - aby zdůraznili, že nejde jenom uživatelský účet, ale o souhrn ověřených údajů o tom uživateli.
(Například při výměně OP není někdy nezbytné to bance hlásit, protože tento údaj není jen atributem uživatelského účtu, ale je ověřován přímo u státu.)
A rozhodně to neníod začátku, co banky poskytují internetové bankovnictví
, ale zrodilo se to bolestným procesem až v posledních cca 10 letech.21. 7. 2026, 12:18 editováno autorem komentáře
-
Filip Jirsák (neregistrovaný)
Vámi definovaná „bankovní identita“ s malým „b“ je akorát matoucí. Od začátku, co banky poskytují internetové bankovnictví (nebo mobilní bankovnictví, pokud to odlišují), má minimálně každý, kdo to internetové bankovnictví používá, u banky svůj uživatelský účet. Buď jeden jako fyzická osoba, nebo někde jich může mít víc, pro každý bankovní účet jeden. Říkat tomu uživatelskému účtu „bankovní identita“, když tu máme „Bankovní identitu“, je matoucí.
No a tenhle uživatelský účet vám tedy umožňuje přístup do internetového bankovnictví a tedy ke svému bankovnímu účtu nebo účtům, případně třeba ke správě investičního portfolia. Někdy také umožňuje přístup do systémů „spřátelených“ institucí – třeba stavební spořitelny. A tenhle uživatelský účet lze u některých bank také využít pro přihlášení ke službám státu pomocí Bankovní identity nebo ke komerčním službám BankID.
A aby to nebylo tak jednoduché, některé banky vám umožní mít u nich uživatelský účet a na něj navázané BankID a Bankovní identitu, i když u nich bankovní účet nemáte.
-
Možná Vás to zklame, ale i Vy používáte
bankovní identitu
(maléb
), byť se přihlašujete tímto dřevním způsobem.
ČSOB má totiž všechny své klienty pod tuto (interní) identitu sjednocené. Teprve po přihlášení (bankovní identitou) se rozhoduje, ke kterým účtům Vás pustí. (A tipnul bych si, že GE to má podobně.) Zda máte aktivovanouBankovní identitu
(velkéB
) pro komunikaci skrz NIA, je jen na Vás.
Ony totiž nejsou přiřazenéidentity k účtům
, ale naopakúčty k identitám
. -
Ale já ji nezpochybňuji!
Jen jsem upřesnil, jak se stává, že člověk používá více identit.
Ten sériový způsob (= změna banky) je častější, ale ani ten paralelní není tak zřídkavý, jak se Vám možná zdá.
Ono toco má předvybrané na prvním místě
nemusí být to, co má zrovna v mobilu, který drží v ruce. (A weekendová odstávka, protože banka zrovna něco upgradeuje, také může způsobitpřepnutí na jinou identitu
) -
Filip Jirsák (neregistrovaný)
buď proto, že vezme tu indentitu, která mu padne pod ruku
Takže stále tu samou, protože ji má na přihlašovací stránce NIA předvybranou na prvním místě.Nicméně nejspíš nepůjde o příliš vysoká čísla, aby to tu statistiku významně zkreslilo.
Takže je zbytečné tím statistiku zpochybňovat. -
Jiří EischmannPodporovatelNo nevím, MojeID to podle mě dělá lépe a bezpečněji a není to zrovna typická ukázka soukromého sektoru. Na rozdil od BankID, ale nemá přímý přístup k milionům lidí.
-
Filip Jirsák (neregistrovaný)
Aha, takže neumíte číst. Bankovní identitu používá 5,3 milionu lidí – tj. 5,3 milionu lidí celkem. Jeden používá Katastr, druhý používá Katastr a Portál občana, třetí Datové schránky… No a dohromady to dělá 5,3 milionu lidí. Z toho 630 tisíc lidí ji během prvního pololetí použilo pro přístup ke Katastru, takže zbývajících nejméně 4,7 milionu lidí používá Bankovní identitu pro přístup k jiným službám.
Na té poznámce je ironické akorát to, že se snažíte pitvat článek, který jste ani pořádně nečetl.
Btw. 40 bank.. odečtěte korporátní a specializované banky a malé pobočky zahraničních bank.
To ovšem neznamená, že v těch bankách nemůžete mít účet fyzické osoby.Pak jsme na čísle kolem 6 mio oblsloužených lidí
To číslo jste si vycucal z prstu.Už před deseti lety mělo bankovní účet kolem sedmi a půl milionu dospělých v ČR. Před rokem mělo Bankovní identitu k dispozici 6,5 milionu osob.
Myslím, že by vám pomohlo, kdybyste si místo vymýšlení náhodných čísel znovu pořádně přečetl zprávičku.
-
"Celý článek je o tom, kolik lidí Bankovní identitu skutečně využívá" ..áno .. 5,3 mio v titulku.. a v článku najednou jen 600, 700K. Proto jsem to psal. Říká se tomu ironická poznámka.
Btw. 40 bank.. odečtěte korporátní a specializované banky a malé pobočky zahraničních bank. Pak jsme na čísle kolem 6 mio oblsloužených lidí ..a najednou jsme velice blízko u 5,3 mio v článku. Náhodička.
-
Filip Jirsák (neregistrovaný)
Já vám to milerád vysvětlím.
Bankovní identita je služba, kterou poskytují některé banky. Spočívá v tom, že banka je schopna garantovat identitu uživatele vůči státu – na základě toho, jak se uživatel přihlašuje do svého internetového bankovnictví. Jinými slovy – přihlašování, které normálně používáte pro přístup do bankovnictví, můžete použít i pro přihlášení ke službám státu. Bank ID je bratříček této služby, který slouží pro komerční sektor.
Bank poskytujících Bankovní identitu je aktuálně 11. V ČR poskytuje bankovní účty fyzickým osobám přibližně 40 bank. U všech bank, které Bankovní identitu poskytují, je možné ji deaktivovat nebo zrušit. Takže vaše tvrzení, že každý, kdo má bankovní účet, má i Bankovní identitu, je nepravdivé hned dvakrát – můžete mít účet u banky, která Bankovní identitu vůbec nepodporuje. A i když máte účet u banky, která Bankovní identitu podporuje, můžete ji deaktivovat/zrušit.
Celý článek je o tom, kolik lidí Bankovní identitu skutečně využívá. Je tam třeba počet lidí, kteří se přes Bankovní identitu přihlásilo ke katastru nemovitostí – lidé, kteří ji nepoužívají, se s ní asi nepřihlašují, že? Dále jsou tam jmenované další portály, ke kterým se lidé přes Bankovní identitu připojují – když ji má někdo jen zřízenou, ale nepoužívá ji, nikam se přes ni nepřipojí, že? A pak je v článku zmíněno podepisování, tedy komerční služby, která je součást BankID – opět, pokud někdo použil BankID k podpisu, asi tu službu použil alespoň jednou, ne?
-
A které? Jediná co to neposkytuje je Trinity. Jinak asi nechápete o čem se tu bavíme. Bank ID sice vypnout lze a lze ji nepoužívat, ale některé banky podmínily další používání bankovnictví (aby se člověk vůbec přihlásil i starým způsobem) nuceným zřízením této služby, kterou si pak člověk mohl vypnout. Takže spousta lidí má identitu násilím zřízenu (podobně jako datovky), ale nepoužívá ji. Proto jsem na začátku psal, jestli se jedná o skutečný počet lidí, co ji používají, nebo jen výčet zřízených identit.
-
On je v tom trochu pojmový binec, což vede k zaměňování dvou naprosto rozdílných věcí. (Já osobně je rozlišuji velkým písmenem...)
1.- V každé bance má klientbankovní identitu
(s malýmb
, což jsou (zjednodušeně) všechny informace o klientovi, potřebné k přístupu k účtům. Pokud se přihlašujete do banky (internetovým či mobilním bankovnictvím), tak se se hlásíte v podstatě k té identitě - a banka dál rozhodne, k čemu máte přístup (osobní účty, disponenti cizích účtů, firemní účty...)
2.- Protože banky mají klienty poměrně dobře identifikované (ve spojení se státem), je možné použít právě pro komunikaci se státem (alias přes NIA)Bankovní identitu
(píši velkéB
), což je v podstatě tabankovní identita
rozšířená a uznávaná pro přístup ke službám státu.
(Trochu hodně jsem to zjednodušil, tak mne, prosím, zdejší odborníci, nekritizujete - můžete to vysvětlit.) -
To, že má někdo víc bankovních účtů, neznamená, že aktivně používá více Bankovních identit. Proč by to dělal?
Na tohle je jednoduchá odpověď: buď proto, že vezme tu indentitu, která mu padne pod ruku (případně má různá bankovnictví na různých telefonech - soukromý vs. služební - a použije ten, co má v ruce), nebo jde o případ postupného používání při změně banky (to bude asi častější).
Nicméně nejspíš nepůjde o příliš vysoká čísla, aby to tu statistiku významně zkreslilo.
A taky tam spadnou případy, kdy klient tu identitu reálně nevyužívá, ale jen to zkusí, aby zjistil, že ji sice deaktivoval, ale ono to už zase funguje, takže je potřeba ji deaktivovat znova. -
Filip Jirsák (neregistrovaný)
Takže když to shrnu, ptáte se, jestli jsou čísla uváděná v článku pravdivá, nebo jestli jsou špatně – ať už úmyslně či neúmyslně. Přičemž pro to, že by byla špatně, nemáte žádný důkaz.
To, že má někdo víc bankovních účtů, neznamená, že aktivně používá více Bankovních identit. Proč by to dělal?
-
Filip Jirsák (neregistrovaný)
Jako povinnost to nemá žádná banka. Bankovní identita znamená, že přihlášení k bankovnictví použijete pro přístup k jiné službě. Takže vás k tomu nikdo nemůže donutit – prostě když použijete jinou službu, kam by se třeba dalo přihlásit i Bankovní identitou, BI nepoužijete.
-
No a teď jen zbývá říct, jak jsou myšlená ta čísla v článku.
Tj jestli je to, jak se zdá, počet zřízených bankid a jestli zahrnuje jako samostatné položky každou zřízenou bankid i u lidí, kteří mají několik účtů, případně i cizince. Anebo jestli je to skutečně jen od balastu očištěný počet občanů ČR, kteří bankid opravdu pravidelně využívají,
Víc než 5 mil aktivních uživatelů se zdá být přehnaný údaj, hodně lidí má dnes několik účtů, asi to číslo bude něčím nafouknuté. -
Jak která banka.
Koho to hodně štve, snadno najde banku, která bankid má jako službu a ne jako povinnost.
Třeba Raiffeisen, nevím jestli bankid zřizuje automaticky bez vědomí zákazníka, ale umí ji snadno na pár kliků v menu na počkání vypnout, v případě nutnosti stejně snadno zapnout. A bankid není podmínkou funkčnosti ničeho v bankovnictví.
ČLÁNKY DO MAILU