Obrat herního průmyslu v České republice v roce 2017 dosáhl na 2,26 miliardy korun, což má být asi dvojnásobek tuzemské filmové produkce. Za rok 2018 se počítá s dalším růstem o 34 procent na hodnotu přes tři miliardy korun. Růst odvětví mezi lety 2015 až 2017 byl v průměru 15 procent. Uvádí to nová studie (PDF), kterou si nechala zpracovat Asociace českých herních vývojářů (GDACZ).
Oproti srovnatelně velkým zemím je Česko s 88 miliony eur ročně stále malým hráčem. Finsko (Angry Birds a spol.) ročně udělá 2,36 miliardy eur, Švédsko 1,33 miliardy eur. Velké země jako Velká Británie či Francie dělají přes miliardu eur ročně. Slovensko je na třetině Česka.
V Česku působí 76 společností, které se vývojem videoher zabývají, přičemž pouze sedm procent je pobočkou zahraniční firmy a zbytek tvoří lokální značky. „Nejsme tedy herní montovna pro zahraniční firmy a chceme, aby to tak zůstalo,“ přirovnává GDACZ.
Silný export
Podle GDACZ se české hry stávají silným exportním artiklem České republiky. Většina společností prodává do zahraničí, podíl takových prodejů dosahuje 90 až 99 procent. Hlavními exportními trhy jsou Spojené státy, Německo, Velká Británie a Rusko. České hry celosvětově hraje více než půl miliardy lidí.
Hry kvůli velikosti českého trhu do zahraničí míří automaticky, což usnadňují i věci jako je digitální distribuce přes Steam a další podobné platformy.
V loňském roce v Česku vzniklo 31 her a v posledních čtyřech letech bylo vydáno 136 titulů. Majoritu stále tvoří díla pro počítače a konzole, těmito tituly se zabývá 67 procent studií (mobilními hrami pak 61 procent z nich).
FOTOGALERIE: Jak vypadá hra Kingdome Come: Deliverance
Nejvíce kopií historicky ve světě prodal Euro Truck Simulator 2 od SCS Software, dostal se už přes šest milionů. Machinarium od Amanita Design je na pěti milionech, stejně jako Mafia 3. ArmA 3 od Bohemia Interactive prodala zhruba 4,5 milionu kopií, DayZ od stejné firmy čtyři miliony a stejně tak ArmA 2. Mafia 2 a Space Engineers jsou na třech milionech, Mafia 1 na dvou a stejnému číslu se blíží i strategické Factorio. Kingdom Come: Deliverance se přehouplo přes dva miliony.
V roce 2018 počet lidí dělajících na vývoji her činil 1500 pracovníků. Jde přímo o zaměstnance. Celý obor přitom přímo i nepřímo zaměstnává další řadu lidí. „Při vývoji jsme dali práci hercům, akademikům a podobně. Mohlo jít i o 500 lidí,“ přibližuje situaci spoluzakladatel Warhorse Studios Daniel Vávra.
Největší firmou v oboru je Bohemia Interactive zaměstnávající asi 350 lidí. V branži působí hodně takzvaných mikro podniků s 10 a méně zaměstnanci. Středně velkých firem s 50 až 249 zaměstnanci je pět.
Je nedostatek lidí
Zároveň platí, že většina zdejších herních firem hledá lidi, v současné době jich na trhu chybí kolem dvou stovek. Nedostatek lidí je označován za největší blokátor růstu celého oboru. „Lidské zdroje jsou klíčový problém,“ konstatuje šéf GDACZ Pavel Barák.
Kolem 45 procent herních firem zaměstnává alespoň jednoho cizince, většinou ze zemí Evropské unie. Zaměstnance mimo EU je složité do země dostat kvůli vízovým politikám a podobně. Zjednodušení této situace je jedním z požadavků, který herní průmysl vznáší vůči státu.
„Nejpravděpodobnější variantou, že tady něco vznikne, je ta, že lidé získají zkušenosti ve větší firmě, pak se trhnou a vytvoří něco vlastního. U nás to takto udělali asi tři lidé. Ale pak se opět dostanou do situace, kdy mají problém sehnat lidi a peníze,“ komentuje situaci Vávra.
Přístup k financování je další problém tuzemských vývojářů. Stát podporu nenabízí a na rozdíl od startupů se ještě nerozvinula komunita rizikového kapitálu. Trh je mladý, není o něm širší povědomí a investoři a spol. mu nerozumí a nevěnují se mu.
Zdejší herní firmy jsou primárně financovány z vlastních zdrojů – 56 procent z nich ze 100 procent využívá vlastní kapitál. Kolem 24 procent firem využilo externí investici a 12 procent pak podporu typu účast na veletrhu a podobně. Vydavatelé se na financování podílí osmi procenty. Využívání veřejných zdrojů je minimální.
Herní průmysl by každopádně od státu rád například finanční úlevy či jinou obdobnou podporu. „Jsem odpůrce dotací, ale pokud firmy v Polsku od státu dostanou 10 milionů eur na podporu vývoje technologie, kterou my děláme také, je to pro ně jasná výhoda,“ uvádí Vávra.
Větší požadavek ale míří směrem ke školství. V současné době na českých univerzitách fungují pouze tři specializované obory zaměřené na hry. Velkou část lidí si firmy vychovají a nabírají je přímo ze školy. Podle Vávry je pro asi 50 procent lidí práce ve Warhorse vůbec prvním zaměstnáním.
Celou studii s podrobnými čísly si můžete přečíst zde.
ČLÁNKY DO MAILU