Český rozhlas podepsal tři memoranda o spolupráci s hasiči, policií a pražskou zdravotnickou záchrannou službou. Pro mimořádné události připravuje 22 scénářů. V krizovém režimu má veškeré vysílání rozhlasu převzít Radiožurnál.
Hasiči, záchranáři, policie a rozhlas v dohodách upravují spolupráci při předávání informací, společných cvičeních, školení zaměstnanců i vzdělávání veřejnosti. Navazují na systém krizového vysílání, který Český rozhlas buduje od léta 2025.
Připravené scénáře se týkají například povodní, požárů, rozsáhlého výpadku elektřiny, chemických a radiačních havárií, výpadků komunikačních sítí nebo bezpečnostních hrozeb. Redakce vytvořila krizové karty, kontaktní seznamy, síť odborníků a postupy pro první minuty a hodiny vysílání. Pro Radiožurnál vznikla také samostatná zvuková grafika krizového vysílání.
Ve spolupráci se záchrannými složkami a psychology připravil rozhlas zvukové návody pro prvních pět typů mimořádných situací. Posluchačům mají vysvětlit například postup při nařízené evakuaci, obsah evakuačního zavazadla nebo zabezpečení domácnosti před odchodem.
„Zároveň jsme si nastavili měřitelný redakční standard. První ověřenou informaci jsme při závažné mimořádné události schopni odvysílat do 13 minut od jejího oznámení ze strany složek IZS, včetně prvního praktického doporučení pro obyvatele. Pokud to situace vyžaduje, jsme připraveni do 40 minut zahájit kontinuální speciální vysílání,“ doplňuje ředitel zpravodajství Ondřej Suchan.
Nastavené postupy už prověřila společná cvičení s hasiči. Při pražském cvičení LOĎ 2026, které simulovalo srážku plavidel na Vltavě, si rozhlas vyzkoušel celý postup od přijetí a ověření informace přes vyslání reportéra až po spuštění mimořádného vysílání. Nacvičoval také vysílání mimo sídlo ve Vinohradské ulici.
Spolupráce už byla využita také při skutečných událostech. Při požáru budovy 34 ve Zlíně, úniku čpavku nebo požárech skládek pomáhal Český rozhlas dostat v řádu jednotek minut do vysílání důležitá upozornění pro obyvatele, například kvůli nebezpečným zplodinám ve vzduchu nebo pohybu dronů nad místem zásahu.
Pokud by nebylo v krizi možné použít hlavní budovu Českého rozhlasu, jsou připravené postupy pro vysílání z regionálních studií nebo mobilních přenosových vozů. Pro případ výpadku elektřiny má sídlo rozhlasu záložní zdroje a dieselové agregáty.
Reportéři mají pro práci v terénu zásahové kufry s více než 40 položkami. Obsahují mimo jiné terminál Starlink Mini, náhradní telefon se SIM kartou, přenosný zdroj energie, ochrannou přilbu, reflexní vestu, zdravotnický materiál, vodu a trvanlivé potraviny. Výbava má umožnit reportérovi pracovat bez vnější podpory až 24 hodin. Prvních dvacet reportérů už absolvovalo s pražskými záchranáři výcvik první pomoci a bezpečného pohybu v místě zásahu.
Do krizového systému má postupně zapadnout také technologie Automatic Safety Alert (ASA) pro varování prostřednictvím digitálního rozhlasu DAB+. Rozhlas ji společně s Českými Radiokomunikacemi otestoval 10. září. Kompatibilní přijímač může systém aktivovat z pohotovostního režimu, přerušit běžný poslech, zobrazit text a přehrát zvukové varování. Neumí to však každé digitální rádio.
Současná verze ASA vysílá varování celoplošně. Další verze mají umožnit zacílení pouze na ohroženou oblast. Jejich nasazení bude záviset také na připravované legislativě, která určí, kdo bude smět výstrahu aktivovat. Systém je současně propojen s funkcí RDS Alarm v analogovém vysílání v pásmu FM.
Spolupráce s policií navazuje na výměnu dopravních informací pro Zelenou vlnu. Nově má zahrnovat také bezpečnostní události, kybernetické hrozby a krizovou komunikaci. Český rozhlas chce se záchrannými složkami vytvořit rovněž tematický web na platformě iRozhlas.cz s návody pro zvládání mimořádných událostí a poskytování první pomoci.
ČLÁNKY DO MAILU