Když myslíte... Médium veřejné služby může fungovat pouze za definovaných podmínek. Nikde není psáno, že tyto podmínky musí být věčné, v čase neměnné a že toto médium má zaručenou nekonečnou existenci. Když se tyto podmínky změní, je tam management, který má a musí se této změně přizpůsobit. Pokud to nezvládá, je to špatný management. A stejně tak funguje jakákoli firma. Druhá věc je, jak si konkrétně dělá vláda z koncesionářů rukojmí? Jakože, když po mě chce, že budu platit jinou formou nebo tím, že bude třeba méně obsahu? Médium veřejné služby nemá za primární úkol soupeřit s Novou a Primou, jak to zavedl Dvořák.
Nikdo neříká, že se ČT nesmí změnit. ČT ale ze zákona slouží občanům, takže případná změna má proběhnout po široké debatě. Ne že si ji pár mocných změní k obrazu svému, aby nebyli pod její kontrolou a mohli si dělat, co se jim zlíbí.
Úplně stejný scénář oslabení médií veřejné služby proběhl na Slovensku nebo Maďarsku. Opravdu chcete jít touto cestou?
Co má dělat ČT a ČRo je definováno zákonem. Ta zákonná definice se nemění. Špatný management zatím předvádí jen vláda – už má třetí návrh zákona, který má řešit změnu financování médií veřejné služby, jenže vedle změny financování pokaždé snižují i rozpočet médií veřejné služby. Což neměli v žádném předvolebním programu.
Vláda si dělá z koncesionářů rukojmí tím, že chce za peníze koncesionářů ovládnout média veřejné služby, oslabit je, aby nepřekážela mocným.
V zákoně má ČT povinnost vysílat na 4 kanálech
Nemá. V zákoně má povinnost vysílat minimálně na čtyřech kanálech. To je rozdíl.
takže pokud 2 zruší, tak stále bude splňovat zákon.
To není pravda. Protože v zákoně jsou ještě další požadavky.
Je to jako kdybyste v autě způsobil na mokré silnici nehodu kvůli rychlé jízdě, a pak se vymlouval, že v zákoně je mezi obcemi určena rychlost 90 km/h. Za prvé ta rychlost je rychlost maximální, za druhé máte další povinnosti, například přizpůsobit rychlost jízdy stavu vozovky.
Jenže v zákoně je většina těch požadavků definována velice vágně bez jakékoliv kvantifikace a spoustu věcí se vysílá v dnešním rozsahu jen proto, že na to v minulosti byly peníze, ne že by to bylo nezbytně nutné kvůli dodržení zákona. Přidělené finance jsou technicky jediný horní limit toho co má ČT poskytovat, jinak je schopná ČT prožrat neomezené zdroje a pořád bude plnit zákon. Takže pokud dokázala ČT dodržovat zákon se 4 kanály v minulosti, dokáže to i v budoucnosti.
".......veřejnost"
To je nápad!! Lidové tribunály to budou posuzovat ;-)))
Rada - asi ano, jde o kontrolní orgán, nicméně kompetence členů je otázkou
NKÚ - ne, nemá na to odbornost. NKÚ může posousdit jen věci typu "8K kamery se bezdůvodně pořídily 2× dráž než je na trhu obvyklé" ale na jiné věci nemá kompetenci.
Poslanci - Nemají kompetenci a řeší milion dalších věcí. I kdyby se tomu chtěl nějaký poslanec kvalifikovaně věnovat, nevěřím že je (časově či mentálně) tu věc schopen komplexně pobrat.
DK - Jako NKÚ: jen účetní a finanční věci.
Takže pokud dokázala ČT dodržovat zákon se 4 kanály v minulosti, dokáže to i v budoucnosti.
Tohle tvrzení by bylo potřeba doložit nějakými argumenty. Taky můžu tvrdit, že když firma dokázala zajistit dopravní služby s 8 koňmi, zvládne to i dnes – ale asi je každému jasné, že to není pravda. Protože svět kolem se změnil.
definice požadavků na ČT vznikla v době, kdy to byla prakticky jediná televize v mediálním prostoru.
Za prvé to není pravda, za druhé není podstatné, kdy to vzniklo, ale jaký je obsah. A obsah toho, co mají média veřejné služby dělat, je naštěstí popsaný pomocí cílů, ne pomocí nástrojů, jak toho mají dosáhnout. Takže ČT průběžně upravuje nástroje, které používá k tomu, aby dosahovala těch zákonem daných cílů.
Takže doba kdy musela ČT vysílat všechno pro všechny tady dávno neni.
Ale je. Účelem vysílání „všeho pro všechny“ totiž není to, aby se k nějakému obsahu vůbec dalo dostat. Účelem je to, aby ten obsah pro všechny byl dostupný v nějaké kvalitě a byl provázán s dalším obsahem.
jestli má ČT jako instituce placená z veřejných peněz dělat nezbytné minimum, které není schopna nebo nechce poskytovat komerce,
Takhle to nikdy nebylo a neexistuje žádný důvod, proč by to tak mělo být. Médium veřejné služby, které by jenom sbíralo drobky, o které nemají komerční média zájem, nemá žádný smysl.
Brečí se třeba na drahé potraviny a jak nás zahraniční řetězce ždímou, proč neexistuje síť veřejnoprávních obchodů spolufinancovaná poplatky? Nebyl by tam tlak na ziskovost a základní potraviny by mohly být levnější. Argumenty pro zřízení jsou úplně ty samé jako pro veřejnoprávní televizi.
Akorát dokazujete, že vůbec netušíte, jaký je smysl médií veřejné služby. Vůbec nejde o nějakou ziskovost nebo neziskovost. Média mají v demokracii specifické postavení – je to jediná instituce mimo stát (a musí být mimo stát, aby plnila svou roli), na které demokracie závisí. Proto jsou někdy média nazývána čtvrtým pilířem demokracie, nebo také hlídací psy demokracie. Proto máme na média větší nároky, než na prodejnu potravin. A proto máme média veřejné služby – protože jejich úkolem je kontrolovat mocné. V demokraciích je politická moc, ale také moc peněz – a v horším případě (jako v ČR) je tato moc provázaná. Proto je potřeba mít média veřejné služby, protože ta jsou nezávislá na tlaku bohatých.
A jak se to pozná? Vidím v tom západní ruku než slovenskou.
Pozná se to tak, že vezmete v úvahu fakta, místo abyste je ignoroval. Např. v lednu se sešel ministr Klempíř se slovenskou ministryní kultury. Hlavním tématem jejich schůzky byla výměna zkušeností ohledně financování médií. Se kterými západními ministry to Klempíř probíral?
Orbán v Maďarsku už není.
Tím jsou změny, které provedl, vymazány z historie? Nebo co jste tím chtěl říci?
žádná další zákonná povinnost se … nerozšířila
Co nechápete na tom, že i když zůstávají stejné cíle dané zákonem, mění se způsob, jak je naplnit, když se mění okolní svět?
lineární tv se stává přežitek
Proto ČT i ČRo nabízejí čím dál víc věcí na internetu. Což stojí peníze. Ale lidé, kteří jenom umí spočítat kanály, to nevidí.
definice požadavků na ČT vznikla v době, kdy to byla prakticky jediná televize v mediálním prostoru. V tomto prostoru dnes působí mraky poskytovatelů mediálních služeb, zatímco počet diváků a čas kdy jsou schopni konzumovat mediální obsah zůstává víceméně konstantní. Takže doba kdy musela ČT vysílat všechno pro všechny tady dávno neni. Jo, svět se změnil, ale řešení může být jiné než prosazujete vy. Je to o úhlu pohledu, jestli má ČT jako instituce placená z veřejných peněz dělat nezbytné minimum, které není schopna nebo nechce poskytovat komerce, nebo jestli se má do ČT tlačit stále víc peněz, aby se snažila přebírat mediální prostor obsazený komerčními poskytovateli služeb.
Brečí se třeba na drahé potraviny a jak nás zahraniční řetězce ždímou, proč neexistuje síť veřejnoprávních obchodů spolufinancovaná poplatky? Nebyl by tam tlak na ziskovost a základní potraviny by mohly být levnější. Argumenty pro zřízení jsou úplně ty samé jako pro veřejnoprávní televizi.
To síce možno hľadá, ale:
1. z príkladu Nórska vidno, že výsledok od spôsobu financovania nezávisí
2. ovládnutie médií je možné aj priamejšími spôsobmi než veľmi nepriamym tlakom pomocou financovania (až tak podrobne som to neskúmal, ale mám za to, že v Maďarsku to prebehlo úplne nezávisle na financovaní)
Rozdíl je, že běžné firmě vzrostou náklady na hnojiva nebo hélium (protože Hormuz), kdežto zde se jedná o zkrouhnutí rozpočtu o nějakých 20% čistě z důvodu politického rozhodnutí. O nějaká čísla, že by třeba ČT vyrobila 20% nevyhovujících pořadů, vůbec nejde. Pokud mají páni politikové obavu o šetrné hospodaření ČT / ČR, nic jim nebrání vytvořit pravidla pro kontrolu.