Názory k článku
ČT varuje před výpadkem přes dvě miliardy korun, stávka se v pondělí promítne do vysílání

Není třeba varovat, prostě se stačí přizpůsobit jako každá jiná firma v ČR, která problémem financování řeší každý den. Stávka je samozřejmě v pořádku, je na to právo, bojují o své fleky a příjmy. Pokud si ale chtějí brát koncesionáře jako rukojmí, tak to už v pořádku není.

Mobilnimu operatorovi platim dobrovolne na zaklade toho, ze s nim dobrovolne uzavru smlouvu. To je trosku rozdil.

Něco mi uniká? Ono je zakázáno, aby ten kdo chce, platil dobrovolně poplatky dále? Vždyť na tom nakonec TV i rozhlas mohou vydělat. Dostanou od státu zhruba to, co před zvýšením poplatku plus dobrovolné příspěvky od svých příznivců. Kterých je nemálo. Podle mě win-win.

20. 6. 2026, 10:32 editováno autorem komentáře

Koncesionářské poplatky jsou v dnešní moderní době přežitek. Hodně velká část (možná většina) vyspělých západních zemí je nemá.
Včerejší demonstrace měla logické podklady : budou muset šetřit, propouštět, zvyšovat efektivitu, ....... .
Nestávkovalo se za nezávislost TV a rozhlasu. Jen za peníze, kterých bude trochu méně. Ale stále dost na poskytování veřejné služby.

ČT ovšem není žádná firma. ČT je médium veřejné služby. Rukojmí z koncesionářů dělá vláda.

Ano, uniká vám to, že o žádných dobrovolných platbách nikdy nebyla řeč. Je normální za poskytované služby platit – třeba mobilnímu operátorovi také platí všichni uživatelé jeho služeb, nemá jen dobrovolné příspěvky.

Dále vám uniká, že 600 milionů a 2 miliardy není zhruba to samé, je to více než třikrát víc.

Česko potažmo Češi jsou prostě myšlením stále typickou východní zemí. Mentalitou a charakterem. Což teda není kompliment. Vždy to byl národ který přemýšlí tak, aby měl krásnou svoji zahradu, ale už je mu jedno, že vedle u souseda třeba pěkná není, protože ten člověk je třeba starý nebo nemocný. Jeho věc prostě. A takhle se chovají i vůči ČT. Proč bych já měl platit 150 Kč, když se na ni tolik nedívám? Ale už ho nenapadne, že je to služba veřejnosti, že v případě velkých událostí státního vyznamu, je ČT první volbou. Už ho nenapadne, že kulturu dané země nedělají jen divadla nebo film, ale i televize. A už ho nenapadá vůbec, že ČT se může svými pořady chlubit na různých festivalech ve světě, že je ČT váženou institucí v rámci EBU a vždy patřila mezi ty lepší. Takový Ital je třeba hrdý na to, že Rai vyrábí seriály a prodává je i do světa, že šíří svoji kulturu, jazyk...stejně tak Němec který platí ARD a ZDF a ví, že kdokoliv se může zajímat o německou kulturu nebo pořady díky vysílání FTA...a mohl bych pokračovat. Jen Čecha tohle nezajímá. Prostě těch 150 Kč nedám! Jsem Čech přece a já jsem na prvním místě!

21. 6. 2026, 14:21 editováno autorem komentáře

Když myslíte... Médium veřejné služby může fungovat pouze za definovaných podmínek. Nikde není psáno, že tyto podmínky musí být věčné, v čase neměnné a že toto médium má zaručenou nekonečnou existenci. Když se tyto podmínky změní, je tam management, který má a musí se této změně přizpůsobit. Pokud to nezvládá, je to špatný management. A stejně tak funguje jakákoli firma. Druhá věc je, jak si konkrétně dělá vláda z koncesionářů rukojmí? Jakože, když po mě chce, že budu platit jinou formou nebo tím, že bude třeba méně obsahu? Médium veřejné služby nemá za primární úkol soupeřit s Novou a Primou, jak to zavedl Dvořák.

NIKOLIV, moderní nejsou koncesionářské poplatky. Hodně západních zemí od nich ustupuje. Na poskytování veřejné služby bude peněz stále dostatek. A televize CT a rozhlas nejsou konkurencí pro komerční subjekty. Mají pouze poskytovat veřejnou službu.
Zde nejde o to, kdo platí a kdo ne. Stejně to bude placení z našich daní. Koncesionářské poplatky jsou zastaralý způsob. Zrušme je, buďme moderní a po vzoru dalších zemí (např. Francie, Španělsko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Finsko, Svédsko, Norsko, Dánsko, Island, Estonsko, Litva, Lotyšsko ......).

Jenomže tady někdo nechápe rozdíl mezi firmou a institucí.

Nikdo neříká, že se ČT nesmí změnit. ČT ale ze zákona slouží občanům, takže případná změna má proběhnout po široké debatě. Ne že si ji pár mocných změní k obrazu svému, aby nebyli pod její kontrolou a mohli si dělat, co se jim zlíbí.

Úplně stejný scénář oslabení médií veřejné služby proběhl na Slovensku nebo Maďarsku. Opravdu chcete jít touto cestou?

Vy tomu, co jste napsal, opravdu věříte? Opravdu si myslíte, že u nás je politická kultura srovnatelná s Finskem nebo Švédskem? Navíc špatně posloucháte své oblíbené politiky. Oni si neberou za vzor Norsko, Belgii, Estonsko. Berou si za vzor Slovensko a Maďarsko. To chcete?

Nerozeznáte soukromou firmu od Veřejné služby?

V zákoně má ČT povinnost vysílat na 4 kanálech, vysílá na 6, takže pokud 2 zruší, tak stále bude splňovat zákon.

Neznamená to omezení nezávislosti. Vůbec.
Znamená. Proto to SPD i ANO dělají.

A jestli i SK a Maďarsko...... . Ok, chtějí být ve skupině s ostatními
Ne, Slovensko i Maďarsko to udělalo z úplně jiných důvodů – aby média veřejné služby oslabili a mocní je mohli ovládnout. Což se v obou případech podařilo.

Fakta jsou jasná.

Dar ČT a rozhlasu může poslat každý. Klidně každý měsíc.

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-dobrovolne-lide-ct-poslali-860-korun-279834

Doba se mění, máme tady věci, které nebyly a jsou a nemáme věci, které byly a dnes už nejsou. Proč by měla být Česká televize dinosaurus, který se nesmí změnit?

Nedělejte si iluze o politické kultuře "západních" zemí. Podle mých osobních zkušeností to všude funguje plusmínus stejně, jen na tom "Západě" v tom za ta léta demokracie umí daleko lépe chodit. Zvenku pěkná fasáda pro naivní davy, uvnitř boj o peníze a o moc, prostě neskutečné pokrytectví. Když se něco provalí, dotyčný jedinec teatrálně odstoupí, a demokracie je slavnostně zachráněna.

Vláda nechce nic ovládat. Nebo snad třeba v Norsku vláda ovládá veřejnoprávní média když nemají financování koncesí? Mešiřte bludy.
Bludy šíříte vy. Vláda nehledá inspiraci v Norsku, ale na Slovensku a v Orbánovském Maďarsku.

Kolik miliard nás to ušetření bude stát?

Ale tady doprčic nejde o zrušení poplatků jako takových, ale forma jakou to dělají!!! A to jsou ty východní manýry! Dobře, ať se ČT platí z rozpočtu, ale musí se to dělat postupně, a ohledem na dlouhodobé smlouvy, závazky atd. Ve Finsku měli čtyři roky přechodné období kde se na tu změnu mohla YLE plně adaptovat. Navíc mají v zákonech jasně stanovené, že YLE je nezávislá a mají jiné mechanismy které zaručují nezávislost. To co se děje u nás je čistá manipulace veřejnými médií, nic víc, nic míň. Navíc v dnešní době aby mohla televize dělat opravdu veřejnou službu a ještě diváky bavit, potřebuje peníze, za 220 milionů eur (5 miliard) ročně neudělá nic! Jen pro srovnání italská Rai hospodaří se 70 miliardami Kč. Rakouská s padesáti. Polská s 30ti. Ano, slovenská s 200 miliony eur, ale také co vysílá? To chcete?

22. 6. 2026, 13:19 editováno autorem komentáře

Tady někdo nechápe, že rozdíl není žádný. Oba subjekty jsou závislé na svých příjmech a výdajích. Můžete si to nazvat jak honosně chcete, ten fakt to nijak nezmění.

Jasně, budeme z darů provozovat zdravotnictví, školství, policii, soudy, MHD, společné prostory v domě… To určitě bude fungovat.

Co má dělat ČT a ČRo je definováno zákonem. Ta zákonná definice se nemění. Špatný management zatím předvádí jen vláda – už má třetí návrh zákona, který má řešit změnu financování médií veřejné služby, jenže vedle změny financování pokaždé snižují i rozpočet médií veřejné služby. Což neměli v žádném předvolebním programu.

Vláda si dělá z koncesionářů rukojmí tím, že chce za peníze koncesionářů ovládnout média veřejné služby, oslabit je, aby nepřekážela mocným.

Zaklínáte se západními zeměmi. Ale vládní politici se inspirují Slovenskem a Maďarskem.

Demonstruje a stávkuje se za nezávislost TV a rozhlasu. Méně peněz znamená výrazné omezení veřejné služby a především to, že mocní nebudou pod takovou kontrolou. Žádná z vládních stran neměla ve volebním programu ani omezení poskytování veřejné služby ani zmenšení rozpočtu médií veřejné služby.

ANO mělo v programu zrušení koncesionářských poplatků a financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu, s transparentními a jasnými pravidly pro valorizaci, tak, aby nemohlo docházet o mezování financování.
Začali tím, že omezili financování...

Pane Jirsak je to boj s dezoláty. Bohužel bude ještě trvat celou jednu generaci (minimálně) než se zbavíme tohoto východního myšlení. A to kdoví jestli.

V zákoně má ČT povinnost vysílat na 4 kanálech
Nemá. V zákoně má povinnost vysílat minimálně na čtyřech kanálech. To je rozdíl.

takže pokud 2 zruší, tak stále bude splňovat zákon.
To není pravda. Protože v zákoně jsou ještě další požadavky.

Je to jako kdybyste v autě způsobil na mokré silnici nehodu kvůli rychlé jízdě, a pak se vymlouval, že v zákoně je mezi obcemi určena rychlost 90 km/h. Za prvé ta rychlost je rychlost maximální, za druhé máte další povinnosti, například přizpůsobit rychlost jízdy stavu vozovky.

Veřejně dostupná zpráva o hospodařeníz roku 2008 existuje a každý si jí může přečíst. ČT měla rozpočet 5,7 miliardy korun bez dodatečných příjmů z reklamy - zapomíná se, že televize mohla v dotčené době vysílat reklamu po 0,5% vysílacího času. Jaká byla struktura výdajů?

2008: ČT má 2881 zaměstnanců, kteří stojí 1,4 miliardy korun ročně. To je zhruba 25% rozpočtu (!). Zbylé výdaje jdou na tvorbu pořadů, nákup práv, vysílací technologie atd.

2025: ČT má 2991 zaměstnanců, kteří stojí 2,9 miliardy korun, tedy 50% (!!!) rozpočtu (!!!). Do tvorby jde méně peněz, vysílání zlevnilo, technologie zlevnily, nastoupila Al - je toho opravdu hodně.

Zde leží ten zakopaný pes. To jsou ale pouze kmenoví zaměstnanci, počet externistů není možné z veřejných zdrojů zjistit. Reálné "personální" náklady jsou tak ještě daleko vyšší (!!!).

Ve Švédsku se propuští více než 20 % personálu za uplynulé dva roky. Rozhodli o tom poslanci. Revoluce? Ne, běžná adaptace na technologický pokrok.

".......veřejnost"

To je nápad!! Lidové tribunály to budou posuzovat ;-)))

Rada - asi ano, jde o kontrolní orgán, nicméně kompetence členů je otázkou
NKÚ - ne, nemá na to odbornost. NKÚ může posousdit jen věci typu "8K kamery se bezdůvodně pořídily 2× dráž než je na trhu obvyklé" ale na jiné věci nemá kompetenci.
Poslanci - Nemají kompetenci a řeší milion dalších věcí. I kdyby se tomu chtěl nějaký poslanec kvalifikovaně věnovat, nevěřím že je (časově či mentálně) tu věc schopen komplexně pobrat.
DK - Jako NKÚ: jen účetní a finanční věci.

Jenže v zákoně je většina těch požadavků definována velice vágně bez jakékoliv kvantifikace a spoustu věcí se vysílá v dnešním rozsahu jen proto, že na to v minulosti byly peníze, ne že by to bylo nezbytně nutné kvůli dodržení zákona. Přidělené finance jsou technicky jediný horní limit toho co má ČT poskytovat, jinak je schopná ČT prožrat neomezené zdroje a pořád bude plnit zákon. Takže pokud dokázala ČT dodržovat zákon se 4 kanály v minulosti, dokáže to i v budoucnosti.

Takže pokud dokázala ČT dodržovat zákon se 4 kanály v minulosti, dokáže to i v budoucnosti.
Tohle tvrzení by bylo potřeba doložit nějakými argumenty. Taky můžu tvrdit, že když firma dokázala zajistit dopravní služby s 8 koňmi, zvládne to i dnes – ale asi je každému jasné, že to není pravda. Protože svět kolem se změnil.

Spoustě lidem uniká podstata.

1) jakakoli demokracie a republika je ŽIVOTNĚ závislá na fungujicich mediích. Je to jeden z PILÍŘŮ moderniho zřízení.

Bez toho stát nefunguje! Stejně jako nefunguje bez policie, soudů, ...

2) Aby byl mediální trh funkční, musi na něm existovat médium/mediální dům (nepo spíše několik) splňující:
- má kloudný "výtlak" (nejen v mediálním smyslu, ale i ekonomickém a co do důležitosti)
- není navázáno ANI do byznysu, ANI do politiky

To splňuje pouze veřejnoprávní typ media.

3) financovat lze koncesionařskymi poplatky. Ano, v NĚKTERÝCH rozvinutých demokraciich se financuje i jinym zpusobem - ten ale v Čechách nebude fungovat.
Vzhledem k tomu, že Češi zatim nechápou demokracii a jak se ma jednat, aby se demokracie rozvíjela, nikoli ničila
(demokracie je neustále znovuvytvareni, neexistuje nic jako demokracie, ktera proste je a trva)

4) nazev a provedeni koncesionarskych poplatku je zastaralé, koncept vychází z doby, kdy měl stát monopol na vysílání a kdy mohl do Televize přilévat peníze, kdykoli chtěl.

Dnešní SMYSL poplatků je JINÝ.

Člověk neplatí tv a rozhlas primárně pro to, aby se na ně díval, ale především aby tady měl média, která dohlíží jak na politiky - a to i ty lokální!!! - tak na podnikatele a oligarchy a též na úředníky, policisty, prokuratory, atp. atp. atp.

Zábava, sport, kultutra, pořady pro děti apod. jsou důležité součásti, ale mnohem DŮLEŽITĚJŠÍ než tyto je výsledný komplex různých přístupů a důkazů a jehich vzájemná synergie.

5)

Vládní politici neměli ve volebním programu, že Českou Televizi zničí škrtnutím

Ja to rozeznam, prave proto mi to srovnani nedava zadny smysl.

"Tak to je snad úplně jiná věc."

je to také nějaká forma "veřejné služby" tedy něčeho, na čam se společnost shodla že to chce mít a nějakou formou se na to skládat.

"definována velice vágně bez jakékoliv kvantifikace"

mohlo by tam třeba bejt napsaný, kolikrát MAXIMÁLNĚ může Večerníček šlápnout na tý jednokolce, či kolik může odhodit těch papírů ;-))))))

definice požadavků na ČT vznikla v době, kdy to byla prakticky jediná televize v mediálním prostoru.
Za prvé to není pravda, za druhé není podstatné, kdy to vzniklo, ale jaký je obsah. A obsah toho, co mají média veřejné služby dělat, je naštěstí popsaný pomocí cílů, ne pomocí nástrojů, jak toho mají dosáhnout. Takže ČT průběžně upravuje nástroje, které používá k tomu, aby dosahovala těch zákonem daných cílů.

Takže doba kdy musela ČT vysílat všechno pro všechny tady dávno neni.
Ale je. Účelem vysílání „všeho pro všechny“ totiž není to, aby se k nějakému obsahu vůbec dalo dostat. Účelem je to, aby ten obsah pro všechny byl dostupný v nějaké kvalitě a byl provázán s dalším obsahem.

jestli má ČT jako instituce placená z veřejných peněz dělat nezbytné minimum, které není schopna nebo nechce poskytovat komerce,
Takhle to nikdy nebylo a neexistuje žádný důvod, proč by to tak mělo být. Médium veřejné služby, které by jenom sbíralo drobky, o které nemají komerční média zájem, nemá žádný smysl.

Brečí se třeba na drahé potraviny a jak nás zahraniční řetězce ždímou, proč neexistuje síť veřejnoprávních obchodů spolufinancovaná poplatky? Nebyl by tam tlak na ziskovost a základní potraviny by mohly být levnější. Argumenty pro zřízení jsou úplně ty samé jako pro veřejnoprávní televizi.
Akorát dokazujete, že vůbec netušíte, jaký je smysl médií veřejné služby. Vůbec nejde o nějakou ziskovost nebo neziskovost. Média mají v demokracii specifické postavení – je to jediná instituce mimo stát (a musí být mimo stát, aby plnila svou roli), na které demokracie závisí. Proto jsou někdy média nazývána čtvrtým pilířem demokracie, nebo také hlídací psy demokracie. Proto máme na média větší nároky, než na prodejnu potravin. A proto máme média veřejné služby – protože jejich úkolem je kontrolovat mocné. V demokraciích je politická moc, ale také moc peněz – a v horším případě (jako v ČR) je tato moc provázaná. Proto je potřeba mít média veřejné služby, protože ta jsou nezávislá na tlaku bohatých.

Nezáleží na tom, kolikrát budete svou lež opakovat. Současná vláda neruší poplatky po vzoru západních zemí. Současná vláda používá zrušení poplatků po vzoru Slovenska a Maďarska jako způsob, jak média veřejné služby zásadně oslabit.

Vždyť se s tím vládní politici ani netají. Proč se je tu pořád snažíte hájit, když i oni sami přímo i nepřímo přiznávají, kde berou inspiraci, že média veřejné služby nemají rádi, že jim nejde o žádnou věcnou diskusi ale prostě o oslabení médií?

Pořád se tu oháníte západní Evropou, ale ve kterém státu západní Evropy byla zásadní změna financování médií veřejné služby provedena bez veřejné debaty? Ve kterém státě západní Evropy se příslušný zákon připravoval tajně? Ve kterém státě to bylo spojeno s výrazným omezením financí médií veřejné služby po letech postupného omezování, to vše bez jakékoli debaty o tom, jaké služby mají média veřejné služby poskytovat?

Vemte to jednoduše. Zdravotní péči nutně lidé potřebují. Bez debat. Veřejnoprávní média nejsou úplně nutná. A rozsah je daný definicí veřejné sluzby. Může být skromná ci nikoliv.

Tak to je snad úplně jiná věc.

Vláda nechce nic ovládat. Nebo snad třeba v Norsku vláda ovládá veřejnoprávní média když nemají financování koncesí? Mešiřte bludy.

Zdravotní péče a vysílání televize?
Všichni asi chápou rozdíl.

Zdravotní péči nutně lidé potřebují. Bez debat.
Akorát že to je úplně mimo téma, o kterém se tu bavíme. Ani zdravotní péče nemusí být poskytována na základě veřejného zdravotního pojištění. Může být poskytována třeba za přímou úhradu nebo v rámci komerčního pojištění. V Evropě je poskytována na základě veřejného pojištění, k čemuž jsou asi dobré důvody, když na to přechází i USA.

No a podobně jsou i dobré důvody, proč provozovat média veřejné služby. Samozřejmě i o tom je možné diskutovat – ale diskuse o médiích veřejné služby se vládní strany bojí jak čert kříže.

A jak se to pozná? Vidím v tom západní ruku než slovenskou.
Pozná se to tak, že vezmete v úvahu fakta, místo abyste je ignoroval. Např. v lednu se sešel ministr Klempíř se slovenskou ministryní kultury. Hlavním tématem jejich schůzky byla výměna zkušeností ohledně financování médií. Se kterými západními ministry to Klempíř probíral?

Orbán v Maďarsku už není.
Tím jsou změny, které provedl, vymazány z historie? Nebo co jste tím chtěl říci?

Stávka je skvělá v tom, že ČT i CRO sami definoval, co je Veřejná služba, tu mají že Zákona plnit a nesmí být žádnou Stávku ohrožena. Bez zpoždění či tmy, nebo ticha, vysílal Radoizurnal (CRO 1) a ČT24.
Všechno ostatní co produkují, včetně vaření, tancování a třeba přenosu z OH, prostě patří na komerční či placené kanály. Je to business a za ten se nějakou formou platí. Buďto sledováním reklamy, nebo za možnost shlédnutí /poslechu. Navíc všechny ty livestyle produkty jsou pouze mediální obsah a s novinarinou nemají nic společného, mnohdy ani znalost českého jazyka a o větné skladbě nemluvě!
Snížení rozpočtu a redukce zaměstnanců mnohdy na polovinu, musely řešit i BBC, CNN, VOA DW či Svobodná Evropa a přežil, přesto na jejich vysílání to poznat není.

Tak proč takové srovnání vymýšlíte, když vám pak nedává smysl? Já jsem srovnával platbu za objednanou a poskytovanou službu, a tam není rozdíl v tom, kdo tu službu poskytuje. Porovnávat to, jak ta služba byla objednána, jste začal až vy.

V čem je to jiné? Jsou to společné nebo sdílené služby, které pro nás zajišťuje nějaký třetí subjekt, podílíme se na jejich financování a konzumace těch služeb různými lidmi je různá a obvykle nesouvisí s financováním.

Zrušení poplatků po vzoru západních zemí je východní myšlení? Zkuste se podívat do mapy Evropy. CR je střední Evropa ne západní. A netvrdim, že patříme na východ.

žádná další zákonná povinnost se … nerozšířila
Co nechápete na tom, že i když zůstávají stejné cíle dané zákonem, mění se způsob, jak je naplnit, když se mění okolní svět?

lineární tv se stává přežitek
Proto ČT i ČRo nabízejí čím dál víc věcí na internetu. Což stojí peníze. Ale lidé, kteří jenom umí spočítat kanály, to nevidí.

Zdravotní péče a vysílání televize? Všichni asi chápou rozdíl.
Nebavíme se o zdravotní péči a vysílání televize, ale o financování zdravotní péče a financování televize veřejné služby (což není zdaleka jen vysílání televize).

Když jste ten rozdíl nepopsal poprvé, dalo se ještě věřit tomu, že ho popsat umíte, jen jste ho do komentáře zapomněl napsat. Když jste ho nenapsal ani podruhé, je jasné, že sám ten rozdíl popsat neumíte. Tak se neodvolávejte na všichni, když to sám nechápete.

V demokratické společnosti jsou média velmi potřebná a jsou nedílnou součástí služby veřejnosti. Každý má právo kdykoliv na pravdivé informace bez ohledu na politickou stranu či aktuální vládu. To, že ty to nesleduješ, ok je to tvá svobodná volba, ale neber tu jinou volbu ostatním. Ale to člověk s vaším myšlením nikdy nepochopí. Stejně tak voliči Ano, SPD nebo Moto. Jejich myšlení nepřekročí právě tu jejich zahrádku jak jsem už psal. Vidí krátce. Velmi krátce.

Ale já jsme nepsal o tom, jak se stane, že vám někdo poskytuje službu. Psal jsem o tom, že už vám službu poskytuje – a platbu nenechává na dobrovolnosti. A když vám dělá takový problém telekomunikační operátor, představte si něco jiného – poplatek za psa, pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, daně, poplatky společenství vlastníků jednotek, zdravotní pojištění…

"Když se tyto podmínky změní, je tam management, který má a musí se této změně přizpůsobit."

kdo posoudí, zda k tomu přizpůsobení došlo či nikoliv?

Ale počítají se programy a těch je 6

Neznamená to omezení nezávislosti. Vůbec.
Poplatky ruší civilizované demokratické země. A jestli i SK a Maďarsko...... . Ok, chtějí být ve skupině s ostatními (Francie, Španělsko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Finsko, Svédsko, Norsko, Dánsko, Island, Estonsko, Litva, Lotyšsko ......).

definice požadavků na ČT vznikla v době, kdy to byla prakticky jediná televize v mediálním prostoru. V tomto prostoru dnes působí mraky poskytovatelů mediálních služeb, zatímco počet diváků a čas kdy jsou schopni konzumovat mediální obsah zůstává víceméně konstantní. Takže doba kdy musela ČT vysílat všechno pro všechny tady dávno neni. Jo, svět se změnil, ale řešení může být jiné než prosazujete vy. Je to o úhlu pohledu, jestli má ČT jako instituce placená z veřejných peněz dělat nezbytné minimum, které není schopna nebo nechce poskytovat komerce, nebo jestli se má do ČT tlačit stále víc peněz, aby se snažila přebírat mediální prostor obsazený komerčními poskytovateli služeb.
Brečí se třeba na drahé potraviny a jak nás zahraniční řetězce ždímou, proč neexistuje síť veřejnoprávních obchodů spolufinancovaná poplatky? Nebyl by tam tlak na ziskovost a základní potraviny by mohly být levnější. Argumenty pro zřízení jsou úplně ty samé jako pro veřejnoprávní televizi.

To síce možno hľadá, ale:
1. z príkladu Nórska vidno, že výsledok od spôsobu financovania nezávisí
2. ovládnutie médií je možné aj priamejšími spôsobmi než veľmi nepriamym tlakom pomocou financovania (až tak podrobne som to neskúmal, ale mám za to, že v Maďarsku to prebehlo úplne nezávisle na financovaní)

Argument je ten, že žádná další zákonná povinnost se od začátku vysílání na DVB-T2 (kdy ČT fungovala na 4 programech) nerozšířila a to že začala vysílat na 6 programech je pouze rozhodnutí managementu ČT.
Svět se změnil v tom, že lineární tv se stává přežitek stejně jako ty koně.

V rakousku plati domacnost 15.3 euro mesicne. U nas je to aktualne 8,47 euro. Ano, rakouska TV ma vetsi dotaci, jenze kdyz se to srovna podle prumerne mzdy, plati nasinec na verejnou sluzbu vetsi procento prijmu, nez rakusak. A takovy prepocet rozhodne neni uplne od veci vzhledem k tomu, ze velka cast vydaju jsou mzdove naklady a nakup lokalnich sluzeb.

Smart: naprosto pravdivě. Přesně tak. Ale voliči SPD apod nesmýšlí demokraticky. Bohužel

Může vysílat cokoli na co má peníze a je debata, jestli ten okleštěný rozpočet jí bude stačit na vysílání toho na co má ze zákona povinnost.

Prakticky je jich 5 protože D a Art alternujou (vysílají na jednom kanále 6:00-20:00 D, zbytek času ART)

Přesně tak. A mimochodem, ČT pozvala k tématu zástupce YLE a sama říkala, že způsob jakým to vláda dělá je velmi nestandardní.

To, že to funguje +- stejně je typický dezolé blábol. Je to podobné tvrzení, jako že v Rusku mají taky volby a podvody jsou všude. Samozřejmě, že je to cílená lež, protože ruské volby s těmi západními srovnat fakt nejde, tak jako nešlo srovnat ty komunistické, byť navenek to tak bylo prezentováno.

Média veřejné služby nejsou žádný doplněk, který by měl vysílat jenom to, co komerční média nechtějí. Nechápu, odkud se pořád tahle pomýlená představa bere.

"nesmí být žádnou Stávku ohrožena"

jak jste na to přišel?

To sú všetko len všeobecné kecy, ale jasná definícia zákonnej povinnosti nikde nepadla. Nech teda začnú osekávať od toho, čo zákonná povinnosť nie je veľmi jasne, až sa časom možno dostanú k tomu, kde to bude sporné, ale IMHO to sa nestane, ak sa rozpočet neskráti veľmi výrazne, čo ja viem na polovicu stavu z doby pred zvýšením poplatkov.

Prípadne nech to niekto podá na súd, že porušujú zákon, a nech súd zákon vyloží.

Prosím tě ty se starej o zákony u vás někde na východě a ČT nech nám. Díky.

Rozdíl je, že běžné firmě vzrostou náklady na hnojiva nebo hélium (protože Hormuz), kdežto zde se jedná o zkrouhnutí rozpočtu o nějakých 20% čistě z důvodu politického rozhodnutí. O nějaká čísla, že by třeba ČT vyrobila 20% nevyhovujících pořadů, vůbec nejde. Pokud mají páni politikové obavu o šetrné hospodaření ČT / ČR, nic jim nebrání vytvořit pravidla pro kontrolu.

Kontrolní orgány - rada, NKU, poslanci, dozorčí komise, veřejnost, .....

ODS také měla v plánu zrušit poplatky.
Zrušením koncesionářskych poplatků ČT ušetří podle tvůrců normy na výběru poplatků zhruba 250 milionů korun ročně, Český rozhlas pak 180 milionů korun.
Pěkná suma.......

A jak se to pozná? Vidím v tom západní ruku než slovenskou.
Orbán v Maďarsku už není.

Přesně tak. Úplná demagogie takový názor. ČT může vysílat naprosto cokoliv, je to televize jako každá jiná. Jen má ze zákona určitý povinnosti které jako veřejná služba musí splňovat. Ale jinak může vysílat úplně cokoliv - koukněte na zahraniční VP tv. ČT je ještě oproti jiným slabý odvar.

23. 6. 2026, 08:04 editováno autorem komentáře

Akorát že ta debata se nemá vést v diskusních fórech na internetu, ale měla ji zahájit samotná vláda před tím, než vůbec začala řešit nějaké omezení financování.

To sú všetko len všeobecné kecy, ale jasná definícia zákonnej povinnosti nikde nepadla.</>
Ono se jaksi předpokládá, že když debatujete o povinnostech médií veřejné služby, že je znáte. Dovzdělat se můžete v § 2 a 3 zákona č. 483/1991 Sb. o České televizi.

Nech teda začnú osekávať
ČT už osekává desítky let. A pořád je to některým málo. Nevědí, jaké má ČT povinnosti, co dělá, nevědí vůbec nic – ale mají dojem, že by ČT měla šetřit.

Tak som si to zbežne pozrel a vidím, že § 2 je dokonale všeobecný a nekvantifikovateľný (trebárs "výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež." - koľko minimálne ich má byť vyrobené ročne?), zatiaľ čo kvantifikovateľné požiadavky z § 3 (napr. počet kanálov) ČT vcelku bohato spĺňa. Od bodu, kedy by sa dalo opodstatnene hovoriť o riziku porušovania tohto zákona, sú ešte pekne ďaleko.