Výzkumné agentury ResSolution Group a Nielsen zveřejnily data, jak české děti ve věku 12–13 let sledují videoobsah. Převládá používání menších přístrojů, kam se ovšem kromě mobilů nebo tabletů řadí také počítače.
Na mobilu, tabletu, notebooku nebo počítači sleduje videa 89 % dětí alespoň jednou týdně. Na „velké“ televizní obrazovce je to 70 %. Obliba menších obrazovek koresponduje třeba i s tím, že nejvyužívanější sociální sítí mezi dětmi ve věku 12–13 let je aktuálně TikTok, tedy platforma zaměřená na krátká vertikální videa konzumovaná na smartphonech.
V tomto věku postupně opouštějí roli pouhých pasivních, „neviditelných“ konzumentů, která je typičtější pro mladší děti. Projevuje se to tak, že 43 % dětí ve věku 12–13 let aktivně sdílí oblíbená videa s kamarády. Skoro třetina (32 %) jich videa na různých platformách komentuje či hodnotí.
Co děti ve věku 12–13 let dělají při sledování videí také velmi často, je jejich opakované přehrávání – 73 % z nich uvedlo, že pokud se jim nějaké video zalíbí, zhlédnou ho vícekrát.
„Výběr mediální aktivity a zařízení, které k ní dítě využije, závisí kromě jeho nálady i na množství času, který na ni dítě má a také na tom, kde se zrovna nachází. Pokud jsou děti mimo domov, nebo mají málo času, využívají smartphone k jakékoliv aktivitě včetně sledování videí, videa na sociálních sítích jsou na smartphone sledována téměř vždy,“ komentuje výstupy Hana Friedlaenderová z agentury Nielsen.
Kromě videí je pro děti důležité hraní elektronických her – a u chlapců ještě silněji než u dívek. Hraní her denně věnuje 54 % chlapců ve věku 12–13 let (což je u nich zároveň nejvíce ze všech věkových kategorií) a 31 % dívek. A jaké hry aktuálně u chlapeckých hráčů tohoto věku vedou? Především kreativní či edukativní, jako je například Minecraft (57 %), ale dotahují je hry proti více hráčům (Fortnite, For Guys apod.; 52 %). Na třetím místě jsou střílečky (43 %).
Studii Děti a nová média 2023 zpracovaly agentury ResSolution Group a Nielsen ve čtyřech tematických okruzích: volný čas, média, vzdělávání a wellbeing. Její kvantitativní část byla realizována prostřednictvím online sběru dat na vzorku 1504 dětí ve věku 6–15 let rozdělených do čtyř věkových skupin. Kvalitativní část studie se uskutečnila formou 10 individuálních a 8 etnografických rozhovorů.
