Dva doktorandi z ČVUT učí AI vidět střechy domů skrz zdi. Zaujali během jedné z nejprestižnějších konferenci o počítačovém vidění

Doktorandi Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Miroslav Purkrábek a Jan Škvrna zvítězili v mezinárodní soutěži Structured Semantic 3D Reconstruction (S23DR). Ta proběhla v rámci workshopu Urban Scene Modeling na konferenci CVPR 2026 v americkém Denveru. CVPR je považována za jednu z nejprestižnějších světových konferencí v oblasti počítačového vidění a podle Google Scholar Metrics jde o nejcitovanější konferenci na světě. Přinesli nejlepší řešení toho, jak je jen s fotografiemi domu pořízenými ze země možné vytvořit strukturovaný 3D model jeho střechy včetně popisů geometrie ve formě vrcholů a hran.

„Prakticky si to lze představit tak, že člověk obejde dům a vyfotí ho mobilním telefonem z několika úhlů a systém z fotografií vytvoří přesný 3D model střechy. Takový model pak může sloužit například pro plánování instalace solárních panelů, výpočet plochy střechy, rekonstrukce nebo pojišťovací účely,“ vysvětluje Škvrna. Vstupní data přitom obsahovala omezené množství prostorových bodů získaných z fotografií, část střechy ze země není vidět a data obsahují šum a nepřesnosti. V projektu nejprve vzniká řídký a nepřesný 3D model, umělá inteligence se pak naučí z neúplných dat odhadnout skutečný tvar střechy a vytvořit její strukturovaný model.

Celý testovací dataset musel být zpracován v předepsaném časovém limitu dvou hodin.Řešení z ČVUT umí zrekonstruovat jeden dům během několika vteřin. Soupeřem byl mimo jiné tým z švédské Lund University s velmi přesným modelem, o vítězi nakonec rozhodovaly tisíciny bodu. „Na veřejných datech byly výsledky téměř nerozlišitelné. Rozhodující byla až skrytá sada dat, která ověřovala, zda model dokáže správně rekonstruovat i nové domy a situace, se kterými se během trénování nesetkal,“ dodává Purkrábek. Vítězný tým z FEL ČVUT a druhý tým z Lund University dosáhly téměř shodných výsledků pomocí zcela odlišných technických přístupů.

Čeští vědci vítězili v konkurenci přibližně třiceti účastníků z celého světa, tým si tak odnáší mimo jiné finanční odměnu ve výši 5 tisíc dolarů. Členové skupiny zvítězili v různém složení i ve třech dosavadních ročnících této mezinárodní soutěže. Účastníci řešili reálný problém z praxe, díky spojení soutěže s komerční firmou se má do společností lépe dostávat inspirace z akademického výzkumu.

Přečtěte si také:

Jak drahým zaměstnancem může být umělá inteligence? Podívali jsme se, kolik AI stojí technologické firmy v Česku