Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal výroční zprávu za rok 2025, kde se věnuje i digitalizaci státu. Příliš jí nechválí. “Digitalizace veřejné správy často jen převádí složité procesy do online prostředí bez skutečného zjednodušení,” shrnul úřad.
“Například projekty elektronizace právních předpisů e-Legislativa a e-Sbírka (24/04) se z původních tří let protáhly na devět a rozpočet na ně se téměř zdvojnásobil – z 482 milionů stoupl na více než 900 milionů korun. Protože stát nedokázal tvořit předpisy digitálně, musel nové zákony vkládat do systému ručně. Jen v roce 2023 takový postup vyšel na 23,5 milionu korun, což byl více než dvojnásobek toho, kolik stát dříve platil za papírové vydávání zákonů,” vypíchnul NKÚ.
“Rok 2025 měl být podle původních záměrů rokem zásadního rozšíření portfolia digitálních služeb státu pro občany, zejména v oblasti plně elektronických podání, digitálního vyřizování životních situací (například narození dítěte, změna trvalého pobytu) a centralizované komunikace prostřednictvím Portálu občana. Tento předpoklad se však nenaplnil. Stát nesplnil závazek vyplývající ze zákona o právu na digitální služby, podle něhož mají mít občané právo využívat služby státu digitálně. Na základě poslaneckého návrhu tak došlo k oddálení účinnosti tohoto práva o dva roky, tedy do ledna 2027. Ani tento odklad však nemusí být konečný, pokud se nepodaří odstranit přetrvávající systémové problémy eGovernmentu,” napsal NKÚ ve zprávě. Kompletní znění závěrů je zde.
Kontrolní úřad rovněž zkritizoval fakt, že ačkoliv si stát stanovil, že se do roku 2030 zařadí mezi takzvané inovační lídry Evropy, drží se stále pod průměrem.
“Přestože stát v letech 2021 až 2023 podpořil výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR částkou téměř 30 miliard korun, výsledky tomu neodpovídají (24/17). Počet patentů dlouhodobě klesá, zatímco v roce 2019 jich vzniklo 113, v roce 2023 to bylo už jen 65. Citovanost výsledků základního výzkumu nedosahuje ani poloviny evropského průměru. Podpora základního výzkumu navíc často nesměřuje do strategických oblastí a nepřispívá dostatečně k řešení významných hospodářských a celospolečenských výzev,” upozornili kontroloři.
Jedním z hlavních důvodů popisovaných stavů je podle NKÚ nastavení systému fungování veřejné správy: “Úspěch bývá měřen spíše formálním splněním kroků a vyčerpáním přidělených prostředků než tím, zda činnost státních institucí dává smysl a přináší prospěch občanům.”
ČLÁNKY DO MAILU