Do televizní rady chce zpátky Karmazín, do rozhlasové Jandák. Hlásí se i Janina z Londýna

Mediální výbor sněmovny zveřejnil seznam zájemců o jedno volné místo v Radě České televize a dva neobsazené posty v Radě Českého rozhlasu. Dohromady přišlo od veřejných organizací šestnáct návrhů. Čtyři nominace se týkají televizní rady, zatímco na rozhlas by chtělo dohlížet dvanáct adeptů.

O návrat do Rady České televize usiluje někdejší ředitel brněnského studia Vladimír Karmazín. V kontrolním orgánu zasedal už v letech 2018–2024. Jeho místo se opakovaně pokusila obsadit už předchozí sněmovna, ani jednou se jí to nepovedlo. Od června 2024 je proto televizní rada nekompletní, zasedá pouze v sedmnácti členech místo osmnácti.

Také do Rady Českého rozhlasu chtějí znovu usednout její bývalí členové. Přihlásil se například herec Vítězslav Jandák, který byl radním v letech 2017–2023, nebo publicista Tomáš Kňourek, který by v případě úspěchu sloužil už třetí funkční období. Poprvé v rozhlasové radě zasedal v letech 2013–2019 a znovu od března 2019 do března 2025. Radní mohou v souladu s platným zákonem vykonávat mandát opakovaně.

Další šestileté období by si v kontrolním orgánu Českého rozhlasu chtěl vyzkoušet i herec a dabér Zdeněk Mahdal, poprvé v něm zasedal v letech 2018–2024.

Mezi novými jmény je například bývalá poslankyně za KDU-ČSL Nina Nováková nebo dopisovatelka Parlamentních listů Jane Frank, která vystupuje na sociálních sítích pod přezdívkou Janina z Londýna. Opakovaně se o zvolení do rozhlasové rady uchází novinář a bývalý ředitel Českého centra v New Yorku Miroslav Konvalina. 

Kandidáti do Rady Českého rozhlasu

Kandidáti do Rady České televize

Ze zákona má rozhlasová rada mít devět členů, ale aktuálně zasedá v sedmi lidech. Neobsazené pozice jsou volné od jara 2024, kdy vypršel první mandát Zdeňka Mahdala, respektive od jara 2025, kdy skončilo funkční období Jana Krůty.

Uchazeči se poslancům osobně představí při veřejném slyšení ve čtvrtek 19. února. 

Ještě ten samý den odpoledne bude mediální výbor sněmovny tajně hlasovat o finální podobě kandidátních listin. Zůstane na nich vždy trojnásobný počet uchazečů než je volných míst. V případě kandidátky do Rady České televize tedy zůstanou tři jména a v případě Rady Českého rozhlasu zůstane na kandidátní listině šest zájemců.

O tom, zda a kdo bude nakonec do rad zvolen, rozhodnou poslanci v průběhu březnové schůze sněmovny. Hlasovat budou tajně, pokud neodsouhlasí jiný postup. V případě, že kandidáti získají potřebný počet hlasů, ujmou se mandátů na následujících šest let.

V průběhu roku 2026 vyprší mandáty dalším členům Rady České televize zvoleným v době koronavirové pandemie. Na konci března to budou posty Romana Bradáče a Jiřího Šlégra, na konci května například Pavla Matochy nebo Luboše Xavera Veselého.

Na konci května vyprší také mandát Ladislava Mrklase, jehož sněmovna v roce 2022 vybrala na místo po odvolané Haně Lipovské. Jeho funkční období je proto zkrácené na dobu původního mandátu odvolané radní. 

Podobná situace je u radního Tomáše Řeháka, jehož sněmovna sice zvolila v roce 2023, jeho mandát ale vyprší už na konci března 2026, protože nahradil původně zvoleného ekonoma Pavla Kysilku, jenž se funkce vzdal.

Letos tedy aktuální sněmovní většina rozhodne o obsazení hned sedmi postů z celkových osmnácti.

V březnu dále končí mandát člena Rady Českého rozhlasu Marka Pokorného, jeho nástupce ovšem vybere Senát (přihlášky přijímá do 16. února). V září vyprší funkční období rozhlasového radního Ondřeje Matouše, o jeho nástupci rozhodne sněmovna. Poslanci rovněž rozhodnou o místě, které dnes zastává historik Jaroslav Šebek, neboť i jeho mandát vyprší v září. Do rozhlasové rady byl totiž zvolen jako nástupce radního Josefa Nerušila, který se místa předčasně vzdal kvůli kandidatuře za SPD ve sněmovních volbách v roce 2021. 

V tomto roce se tedy v rozhlasové radě obmění pět míst z devíti.