Hlavní navigace

Sněmovna dává digitální dani navzdory varování USA zelenou

Sdílet

Karel Wolf

Sněmovna včera podpořila vládní návrh na 7% digitální daň, ještě jí ale bude posuzovat rozpočtový výbor. Učinila tak navzdory nedávnému varování ze strany Spojených států.

Vláda si od daně slibuje až pět miliard korun do rozpočtu navíc. Spojené státy hrozí protiopatřeními, argumentují tím, že daň bude diskriminační (zasáhne převážně americké technologické společnosti). USA zároveň v současné době vedou otevřenou diplomatickou přestřelku s Francií ohledně obdobné 3% daně (v Davosu došlo k uzavření dočasného příměří). Ministryně financí, Alena Schillerová, nicméně přesto prohlašuje, že z odvety USA obávy nemá.

Český návrh zavádí jednotnou digitální daň ve výši 7 % na vybrané digitální služby poskytované v ČR a je co se míry zdanění týče momentálně nejpřísnější v Evropě. Autoři návrhu tvrdí, že by měl narovnat podnikatelské prostředí v odvětví digitálních služeb mezi společnostmi založenými na „tradičních modelech“ a digitálních společnostech. Zákon by měl být vymahatlený od 1. července 2020.  

Předloha zákona staví na původním unijním (DST) návrhu, namísto 3% daně, ale zavádí 7% daň na vybrané internetové služby poskytované na území České republiky. Dani mají podléhat společnosti s globálním obratem nad 750 mil. eur ročně, které na území ČR dosáhnou za kalendářní rok obratu minimálně 50 mil. Kč za uskutečněné zdanitelné služby. Jednotlivé služby budou dani podléhat tehdy, pokud u nich byla překročena minimální hranice pro jejich zdanění. Daň se zavádí u společností se stanoveným obratem ve třech oblastech:

1. umísťování cílené reklamy na digitální rozhraní
2. využití mnohostranného digitálního rozhraní
3. prodej dat o uživatelích

Dani tak budou podléhat i některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží. Digitální dani ale bude poskytování těchto služeb podléhat pouze za předpokladu, že u nich bude překročena u daného plátce minimální hranice pro zdanění. V případě provedení cílené reklamní kampaně a poskytnutí dat o uživatelích je touto hranicí v obou případech obrat za danou službu na území ČR ve výši minimálně 5 mil. Kč. Mnohostranného digitálního rozhraní se zase bude digitální daň týkat tehdy, pokud bude mít toto rozhraní více než 200 000 uživatelských účtů.

V prosinci vyzval americký ministr financí, Steven Mnuchin, v dopise generálnímu tajemníku OECD všechny země, ať své plány na zavedení digitální daně zastaví a zároveň varoval před možnými důsledky.

Digitální daň od letošního roku chtějí zavést také Italové, ti doufají, že by jim mohla do rozpočtu přinést za první rok 600 milionů eur. Itálie stanovila jako hranici pro vyměření daně celosvětové roční tržby společnosti nad 750 milionů eur a příjem minimálně 5,5 milionu eur. Navzdory hrozbě odvetných opatření plánuje digitální daň letos zavést také Británie, ta ale zavede daň pouze 2%. Řada dalších zemí se zavedením zatím vyčkává kvůli obavám z reakce USA, kde má většina postižených společností sídlo.

Našli jste v článku chybu?
Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?