Americký ministr financí, Steven Mnuchin, vyzval v dopise generálnímu tajemníku OECD všechny země, ať pozastaví své plány na zavedení digitální daně a varoval před možnými důsledky, informuje o tom CNBC.
V dopise zdůraznil obavu jeho země, že by mohlo v důsledku jít více o vybírání daně z tržeb, než ze zisků a diskriminační daň vůči byznysu amerických firem. Mnuchin v dopise, který je psán diplomatickým stylem vyzývá, aby země daly raději přednost konsenzu na úrovni celé Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Potíž je ale v tom, že jednání na straně OECD nepostupují příliš rychle, její návrh se navíc primárně ani digitální daní nezabývá a volí mnohem obecnějš přístup k integraci digitálních prvků ekonomiky do více jak 100 let starých daňových systémů.
Souvislosti: Za hranici pouhé digitální daně. Koho a jak se dotýká návrh OECD?
Americká vláda začátkem týdne přišla s pohrůžkou, že by mohla jako odvetu za zavedení 3% digitální daně ve Francii letos v létě uvalit na zemi i stoprocentní dodatečná cla na zboží v objemu 2,4 miliardy dolarů (zhruba 55 miliard Kč). Francouzská podoba daně se vztahuje na digitální společnosti, jež ve Francii generují příjmy nad 25 milionů eur a 750 milionů celosvětově a začala platit retroaktivě od začátku letošního roku. Země si slibuje, že by tak do jejího rozpočtu mohlo přitéci navíc 400 milionů eur jenom za letošní rok a 650 milionů eur v následujícím roce.
Obdobnou digitální daň od příštího roku zavedou také Italové, ti doufají, že by jim daň pro globální digitální firmy mohla přinést za první rok 600 milionů eur. Itálie stanovila jako hranici pro vyměření daně celosvětové roční tržby společnosti nad 750 milionů eur a příjem minimálně 5,5 milionu eur. Česká republika by měla od příštího roku zavést 7% digitální daň. Navzdory hrozbě odvetných opatření plánuje digitální daň od příštího roku zavést také Británie, ta ale zavede daň pouze 2%. Řada dalších zemí se zavedením zatím vyčkává kvůli obavám z reakce USA, kde má většina postižených společností sídlo.