Zákon se projednává prakticky v katastrofickém režimu - jako by se na zemi valil hurikán nebo čínská armáda. Přitom stávající systém nikoho neohrožoval a fungoval desítky let. Takže vznikne další (možná) povinný přídavek ke státní sekeře ve výši kolem 7500 miliónů CZK. Natisknou se nové dluhopisy Republika a ti movitější z nás mohou inkasovat stabilní (a nezdaněný) úrok. Vlastně to zní groteskně - jedni ze svých zdaněných příjmů přispívají na nezdaněné příjmy jiných.
Teď NKÚ kontrolovat finance ČT a ČRo z koncesionářských poplatků nemůže. Změna financování na státní rozpočet by naopak možnosti auditu zcela otevřela.
Zde je přesný mechanismus, jak to funguje:
Proč to nyní nejde: ČT a ČRo jsou veřejnoprávní instituce a jejich majetek není majetkem státu. Koncesionářské poplatky jsou peníze vybrané přímo od občanů, které vůbec neprotékají státním rozpočtem. Ústava a zákon o NKÚ striktně omezují pravomoc úřadu jen na kontrolu státního majetku a státních financí. Nyní jejich hospodaření kontrolují pouze komerční auditoři a politicky volené Rady, na které NKÚ nemá dosah.
Co změní státní rozpočet: Jakmile bude provoz těchto médií placen přímo ze státní kasy, stávají se tyto peníze z definice státními prostředky. NKÚ tak automaticky a ze zákona získá plnou pravomoc prověřovat, zda ČT a ČRo s těmito miliardami nakládají hospodárně, efektivně a účelně (stejně jako kontroluje ministerstva nebo státní fondy).
Toto je jeden z hlavních pragmatických důvodů, proč se management veřejnoprávních médií a zastánci poplatků přesunu pod státní rozpočet tolik brání. Nejde jen o riziko, že jim politici sníží rozpočet, ale právě o hrozbu tvrdých hloubkových auditů NKÚ. Pod štítem „nezávislosti“ se této státní kontrole dosud úspěšně vyhýbali, ačkoliv se pravice roky marně snažila pravomoci NKÚ na Českou televizi a rozhlas legislativně rozšířit.
Ty bludy v posledním odstavci vám vygenerovala také AI, nebo jste to doplnil sám?
Aby bylo hospodaření ČT a ČRo vedle rad kontrolováno i NKÚ, stačí změnit příslušnou legislativu. Nikdo se tomu nebrání. Tvrdit, že se tomu někdo brání nebo že je to dokonce důvod, proč jsou lidé proti financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu, je nehorázná lež.
Já se jenom ptám, proč píšete takové bludy. Změnu financování neslíbila vláda, ale dvě její strany. Třetí strana naopak slíbila, že změnu financování nedovolí. Na západě není běžné, že jsou média veřejné služby placena ze státního rozpočtu. Stejně tak tam není běžné, že se změna financování médií veřejné služby prosazuje na sílu, bez veřejné debaty a v půl páté ráno.
Přímé financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu (z obecných daní) funguje v řadě evropských i mimoevropských zemí.
Francie: Poplatky zrušeny v roce 2022.
Slovensko: Poplatky zrušeny v roce 2023.
Nizozemsko: Přechod na rozpočtový model proběhl už v roce 2000.
Španělsko: Poplatky zrušeny v roce 2010.
Belgie: Média jsou hrazena z rozpočtů jednotlivých jazykových společenství (vlámského a valonského).
Pobatské státy: Estonsko, Lotyšsko, Litva.
Střední a jihovýchodní Evropa: Maďarsko, Rumunsko, Severní Makedonie, Černá Hora, Srbsko, Kosovo.
Island a Lucembursko: Dlouhodobě plně hrazeno z rozpočtu.
(Severské země jako Finsko, Švédsko a Dánsko nepoužívají běžný státní rozpočet, ale speciální vyhrazenou daň z příjmu, která obchází každoroční vládní schvalování.)
Programové prohlášení vlády otázku koncesionářských poplatků výslovně řeší.
V pasáži věnované veřejnoprávním médiím obsahuje vláda tři konkrétní závazky:
Zrušení poplatků: Vláda se přímo zavazuje zrušit poplatky za veřejnoprávní média s cílem snížit finanční zátěž občanů a firem.
Atd.....