Vládní koalice v sobotu 24. října ve 4:36 ráno prosadila do druhého čtení návrh na zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Financování obou médií má převzít stát. Způsob projednávání vyvolal kritiku mezinárodních organizací, představitelů vysokých škol i divadel a protesty před sněmovnou.
Opozice neuspěla s návrhy na zamítnutí předlohy ani na její vrácení vládě k přepracování. Návrh nyní zamíří k posouzení do sněmovních výborů. Mediální výbor bude o dalším postupu jednat na své schůzi 29. října v odpoledních hodinách.
Na dosavadní povinnosti platit poplatky se zatím nic nemění.
Koalice ANO, hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Motoristů sobě prosadila přednostní projednávání v pátek. Na návrh předsedy sněmovny Tomia Okamury následně stanovila pevný čas hlasování a omezila rozpravu na devět hodin. Řadovým poslancům zkrátila vystoupení na nejvýše dvacet minut. K řečništi se podle ČT24 nedostalo 65 přihlášených zákonodárců. Opozice zpochybňuje ústavnost takového postupu.
Zpravodajka návrhu Gabriela Sedláčková (Motoristé sobě) hájila změnu jako splnění vládního slibu snížit finanční zatížení domácností a firem. „Zároveň se zavázala zachovat nezávislost obou veřejnoprávních médií. A právě tyto dva závazky předložený návrh zákona naplňuje,“ řekla o vládě ve sněmovně. Zdůraznila také, že výši státního příspěvku určí zákon a že návrh obsahuje jeho automatické zvyšování podle inflace.
Okamura ve svém vystoupení obvinil Českou televizi, že pracuje proti zájmům poplatníků, země a národa. Povinnost platit za takové vysílání označil za „neuvěřitelně sprosté a nemorální“. „To je opravdu, jak říkají Židé, chucpe,“ prohlásil. Současně tvrdil, že chce pravidla, která žádné vládě nedovolí svévolně používat financování jako nástroj politického nátlaku.
Evropská vysílací unie (EBU) a další mezinárodní mediální a novinářské organizace vyzvaly poslance, aby poskytli dostatek času na důkladné posouzení předlohy a veřejnou diskusi. Společné prohlášení podepsali mimo jiné Reportéři bez hranic, Evropská federace novinářů, Mezinárodní tiskový institut a český Syndikát novinářů.
Signatáři připomněli, že volba modelu financování je věcí jednotlivých států. Jakákoli reforma však musí respektovat evropské nařízení o svobodě médií. To požaduje předem stanovená transparentní a objektivní pravidla a přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování, které chrání redakční nezávislost.
Navrhované snížení příjmů podle organizací ohrožuje schopnost obou médií plnit veřejnou službu.
Kriticky se vyjádřilo také předsednictvo České konference rektorů. Respektuje právo politiků rozhodnout o způsobu financování, se současným postupem se však neztotožňuje. Požaduje přesvědčivé záruky předvídatelného financování, nezávislosti a kvality veřejné služby.
Podporu České televizi a Českému rozhlasu vyjádřila při pátečních děkovačkách také divadla. V Národním divadle přečetli společné prohlášení Martina Preissová a Igor Orozovič, ve Stavovském divadle David Prachař. Připojily se například Divadlo pod Palmovkou, Švandovo divadlo či Činoherní studio v Ústí nad Labem. Divadelníci varovali před ohrožením nezávislosti médií a svobody slova.
Protestující v pátek večer zaplnili Malostranské náměstí před sněmovnou. Demonstraci svolaly iniciativy Stojíme za kulturou! a Média nedáme. Po 22. hodině zůstávalo podle policie na místě několik stovek lidí. Několik desítek demonstrantů se během večera pokusilo dostat do sněmovny, policisté jim zabránili. Nikdo nebyl zadržen.
Iniciativa Veřejnoprávně, která sdružuje pracovníky obou médií, oznámila na úterý 3. listopadu celodenní stávku. Podle jejích zástupců má být důraznější než červnový protest a diváci i posluchači ji mají citelně poznat ve vysílání. Podrobnosti zatím nezveřejnila.
Předložený návrh počítá pro rok 2027 s příspěvkem přibližně 5,742 miliardy korun pro Českou televizi a 2,066 miliardy pro Český rozhlas. Dohromady je to asi o 1,4 miliardy korun méně, než obě instituce letos plánují vybrat na poplatcích. Příspěvek by se zvýšil o deset procent až po překročení kumulované inflace o deset procentních bodů. Nejde tedy o každoroční dorovnávání růstu cen.
Vláda navrhla účinnost od ledna 2027. To už je v praxi nereálné, nový termín závisí na dalším schvalování. Jak už jsme dříve popsali, případné vrácení zákona Senátem nebo prezidentské veto mohou jeho přijetí dále oddálit.
ČLÁNKY DO MAILU