V úterý začíná schůze Poslanecké sněmovny a v návrhu jejího programu jsou také mediální body. Poslanci by se měli poprvé zabývat vládním zákonem o financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. A se zpožděním by se mohli dostat k prvnímu čtení zákona o mediálních službách, který má české právo přizpůsobit požadavkům evropského nařízení o svobodě médií (EMFA). O přesné podobě programu schůze poslanci rozhodnou na jejím začátku.
Koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů chce zrušit televizní a rozhlasové poplatky a nahradit je příspěvkem na činnost České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Vládní zákon předpokládá, že by k této změně mělo dojít už od ledna 2027. To je ovšem kvůli parlamentní proceduře při schvalování právních předpisů krajně nepravděpodobné.
Po případném schválení Sněmovnou by návrh zamířil do Senátu a poté k prezidentovi. Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) už ohlásila „obstrukce, jaké Sněmovna ještě nezažila“. Místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) očekává, že Senát zákon vrátí Sněmovně k novému projednání, a nevylučuje ani prezidentské veto. Vládní většina má sice v případě jednotného hlasování dostatek hlasů, aby si s obojím poradila, ale znamenalo by to další prodlevu. Navíc potřebuje schvalovat i jiné zákony.
Schválení zákona je zároveň nezbytnou podmínkou pro zavedení povinného každoročního příspěvku pro média. Protože ale zákon o státním rozpočtu na příští rok termínově předchází zákonu o financování médií veřejné služby, ministryně financí použila dočasné řešení.
Na jednání vlády předkládá návrh státního rozpočtu s tabulkou, v níž je sice příspěvek pro Českou televizi a Český rozhlas, ale zatím v nulové výši. Zdůvodnila to právě tím, že mediální zákon dosud neprošel ani prvním čtením. Položka patří mezi ukazatele kapitoly Ministerstva kultury, protože chystaný zákon předpokládá, že příspěvek bude vyplácet právě tento resort.
V návrhu státního rozpočtu na rok 2027 už je kolonka pro příspěvek České televizi a Českému rozhlasu. Zatím je v ní nula, protože ještě není schválený potřebný zákon.
Skutečný termín případného převodu České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet je teď nejasný. Pokud by parlament změnil navrženou účinnost a rozhodl, že k tomu dojde někdy v průběhu roku 2027, vláda by podle ministryně financí hledala peníze ve vládní rozpočtové rezervě.
V této rezervě je podle návrhu rozpočtu odloženo 11 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v rozhovoru pro iDNES.cz připomněla, že další peníze případně najde v kapitole Všeobecná pokladní správa. Na otázku, kolik peněz je připraveno pro ČT a ČRo, odpověděla: „Pokud by bylo potřeba, tak určitě by to bylo možné někde vzít.“
Zůstává otázkou, jak velký by tento státní příspěvek nakonec byl. Vláda prosazuje, aby to bylo dohromady 7,81 miliardy korun. Česká televize a Český rozhlas přitom letos plánují vybrat na poplatcích dohromady přibližně 9,21 miliardy korun. Vládní návrh je proti této částce nižší asi o 1,4 miliardy korun.
Prvotní návrh se však může při projednávání zákona změnit. Vláda se na zvýšení částky zatím příliš netváří, evropské nařízení EMFA ovšem ukládá členským státům, aby médiím veřejné služby zajistily „přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet“.
Česká televize už spočítala, že vládou přidělená částka by nestačila ani na plnění existujících závazků, natož k rozvoji. Podle televize by neumožnila dodržet ani úkoly vyplývající z pětiletého memoranda uzavřeného s Ministerstvem kultury. ČT tvrdí, že by musela propouštět a škrtat ve výrobě.
Přesná částka v rozpočtu bude reálně záviset i na tom, od kdy se bude vyplácet. Pokud by parlament změnil navrženou účinnost a zákon přece jen začal platit v průběhu roku 2027, stát by hradil jen poměrnou část připadající na zbývající měsíce.
Místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) v rozhovoru pro server iDNES.cz připustil, že se účinnost zákona může posunout až na leden 2028. „Kritizoval jsem za to i minulou vládu, že ta pravidla měnila v průběhu roku. Pokud to nestihneme k 1. lednu 2027, logika velí, aby se to posunulo na 1. ledna 2028 i přesto, že bychom třeba měli zákon připravený už v březnu,“ řekl. V lednu 2028 má kromě toho skončit výjimka z odpočtu DPH pro Českou televizi a Český rozhlas. Česká televize odhaduje roční výpadek na 400 milionů a Český rozhlas na 130 milionů korun.
Ve Sněmovně leží také možné „přechodné opatření“ – poslanecký návrh Patrika Nachera a dalších šesti zákonodárců, který by před úplným zrušením poplatků osvobodil od placení různé skupiny obyvatel, poskytovatele zdravotních a sociálních služeb a firmy s méně než 50 zaměstnanci. „Je to jedna z možností, ale musela by na tom být koaliční shoda. Je otázka, jestli ten rok za to stojí či ne. To je opravdu na politické rozvaze, jestli stojí za to mít zablokovanou Sněmovnu a nemít možnost projednávat nějaké další nutné věci,“ podotkl k tomu místopředseda Sněmovny.
Projednávání návrhu dosud nezačalo. Také tento zákon by měl zcela zásadní dopady na rozpočty médií veřejné služby, navíc v průběhu účetního roku, protože účinnost je navržena už od dalšího měsíce po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů.
Zatím zůstávají v platnosti původní zákony a s nimi spojené povinnosti nejen pro domácnosti a podnikatele, ale také pro stát. Podle zákona o Českém rozhlase musí ČRo provozovat vysílání do zahraničí a Česká republika hradí související náklady ze státního rozpočtu. Radio Prague International v několika jazycích informuje o dění v České republice. Dosud provoz hradilo Ministerstvo zahraničních věcí, přičemž na letošní rok rozhodl ministr Petr Macinka o snížení částky z 35 milionů korun na 26,25 milionu korun. A v rozpočtu na rok 2027 navrhuje rovnou nulu.
„Záměr ministerstva zahraničních věcí přestat financovat rozhlasové vysílání do zahraničí od ledna 2027 považujeme za součást snahy oslabit veřejnoprávní média. Takové rozhodnutí by znamenalo ohrožení samotné existence Radio Prague International jako služby, kterou Český rozhlas podle platného zákona zajišťuje. Zahraniční vysílání Českého rozhlasu je nedílnou součástí veřejné služby a už 90 let představuje naši zemi světu. Česká republika si nemůže dovolit přestat mluvit do světa,“ uvedla k tomu iniciativa Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance Českého rozhlasu a České televize.
„Věříme, že jsou tato jednání teprve na začátku a že se nám podaří tento plán nulové podpory zvrátit. Zástupci Ministerstva zahraničních věcí nám opakovaně vyjádřili podporu a potvrdili význam práce kolegů z Radio Prague International. Mimo jiné nám vyjádřili podporu zahraniční diplomaté a krajanská sdružení,“ dodala mluvčí Českého rozhlasu Lidija Erlebachová.
Ministerstvo zahraničí ve své reakci vysvětlilo, že rozpočet chystalo na základě plánované změny financování veřejnoprávních médií. Pokud k ní do konce roku 2026 nedojde, je připraveno výdaje na zahraniční vysílání hradit v rámci schváleného rozpočtu ministerstva.
Z návrhu zákona předloženého Ministerstvem kultury vyplývá, že povinnost zajistit vysílání do zahraničí zůstane Českému rozhlasu také po změně financování. Na rozdíl od dosavadní praxe však nebude dostávat extra příspěvek, ale bude muset službu zajistit v rámci celkového příspěvku, který dostane na celou svou činnost ze státního rozpočtu.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU