Vláda slibuje více rychlého internetu a 5G, digitalizaci státu nebo víza pro talenty v AI

Vláda České republiky tento týden schválila novou hospodářskou strategii. Má jít o klíčový ekonomický dokument země určující priority, na něž se stát bude chtít v této oblasti zaměřit.

Cílem strategie je “vytvořit z Česka opět zemi založenou na vysoké přidané hodnotě. Tu musí generovat podniky, tedy zaměstnavatelé, jejich zaměstnanci, ale i živnostníci. Úlohou státu je vytvořit jim podmínky pro to, aby zde zaměstnávaly, investovaly, inovovaly, exportovaly, a tím dosahovaly vysoké ziskovosti a v důsledku platily odpovídající daně.”

Ve strategii jsou zmíněny i digitalizace a umělá inteligence. Jednotlivé body uvádíme níže.

Digitalizace

Česko stále nedokáže využít potenciál v oblasti digitalizace. Zatímco firmy se dokáží v rámci svých dodavatelsko-odběratelských řetězců trhu přizpůsobovat, digitalizace státu se začíná stávat marketingovou mantrou, nikoliv nástrojem pro zjednodušení, urychlení a úsporu. Česká republika přitom disponuje značným digitálním lidským kapitálem – v základních digitálních dovednostech jsou Češi nad průměrem EU (viz průzkum Eurostat – Community Survey on ICT usage) a české technické školy koncentrují digitální talenty.

V oblasti digitalizace státní správy a budování digitální infrastruktury Česko výrazně pokročila především v letech 2017–2021, kdy mezi klíčové pokroky patřilo zavedení Portálu občana (2018, širší rozvoj od 2020), digitalizace agend jako eRecept (2018), elektronické dálniční známky (2021) a online podání daňového přiznání (rozšířeno od 2021 v rámci portálu MOJE daně). Došlo také k posílení digitální identity (např. BankID pro přístup ke státním službám; od 2021). Od roku 2021 do dnešního dne ale přibylo minimum nových digitálních agend, proto Česko zůstává ve srovnání s vyspělými zeměmi (např. Estonsko, Dánsko) pozadu – v míře využívání digitálních služeb, jejich uživatelské přívětivosti a celkové integraci napříč resorty.

Češi poměrně hodně využívají e-Government, jsou ale rezervy v uživatelské přívětivosti – například v před vyplněnosti digitálních formulářů jsou české digitální služby státu čtvrté od konce v rámci EU (viz Capgemini eGovernment Benchmark a DESI data, 2023). Mnoho klíčových životních situací občana („life events“) není dostupných end-to-end online. Značnou bariérou je také pomalá digitalizace samospráv, roztříštěnost IT systémů a poddimenzovaná interní IT kapacita státu.

ČR zaostává v pokrytí vysokorychlostním internetem. Zatímco v roce 2024 bylo průměrně 78 % evropských domácností pokrytých vysokokapacitním internetem (VHCN, viz data DESI Evropské komise), v ČR to bylo jen lehce přes 50 % a ve venkovských oblastech dokonce méně než 10 % – nejméně z celé Evropské unie. Zaostávající digitální infrastruktura může být v budoucnu klíčovou překážkou pro implementaci Průmyslu 4.0. Na druhé straně v pokrytí 5G je již dnes ČR nad průměrem EU.

Vize

Česká republika bude vytvářet funkční digitalizovanou veřejnou správu, která bude sloužit občanům, firmám a státním úřadům. Stát vytváří bezpečné, dostupné, kvalitní a standardizované prostředí, aktivně reaguje, ale zůstává v pozadí. Zároveň ale zachová i fyzickou dostupnost služeb na úřadech a kontaktních místech veřejné správy. Smyslem není vlastní digitalizace, ale změna v fungování veřejné správy směřující k poskytování dostupnějších, levnějších, ale zejména standardizovaných a spolehlivých měřitelných služeb. Stát bude také poprvé řízen na základě validních nezpochybnitelných dat a bude vědět kolik ho které služby veřejné správy stojí.

Cíle (zodpovědný koordinátor je zmocněnec pro digitalizaci)

Digitální stát = do roku 2030 dostupné a uživatelsky orientované online veřejné služby, které umožní:

• Digitalizace agend státní správy: týká se všech agend u kterých digitalizaci nebrání právní rámec, zejména však agend s vyšší frekvencí využití
• Univerzální elektronické podání: pro všechny životní situace umožnit občanům podat žádost úřadům z jednoho online místa a v jednotném formátu interaktivním předvyplněným formulářem (2029)
• Občanka a digitální podpis v mobilu – EU Digital Identity Wallet (2027)
• Data poskytují pouze jednou a stát je povinně sdílí: systémové zrušení povinnosti občana poskytovat úřadům data opakovaně a nahrazení povinným sdílením dat vedených v propojeném datovém fondu všemi uživateli oprávněnými k využívání dat na základě zákona nebo souhlasu subjektu údajů (2030)
• Míra digitálního využívání služeb i spokojenost občanů nad průměrem EU (2030)

Úplné provedení zákona o právu na digitální služby:

• Dobudování Propojeného datového fondu
• Povinné sdílení vedených dat všemi oprávněnými uživateli
• Systémové posílení role vlastníka dat (subjektu údajů)
• Vytvoření všech služeb umožňujících naplnění práv občana dle zákona, zejména práva na digitální služby, právo na digitální úkon, sdílení dat, právo na informace, právo na zápis práva nebo právní skutečnosti do Registru práv a povinností a dalších

Zapojení soukromého sektoru do digitalizace státu prostřednictvím PPP projektů pro snížení nákladů

Kybernetická bezpečnost: Naplnění zákona o kybernetické bezpečnosti do roku 2027

Digitální konektivita: Pokrytí 95 % domácností a obchodních společností vysokorychlostním internetem do 2030, pokrytí 2/3 existujících bílých míst 5G signálu do roku 2031

Priority opatření pro dosažení cílů

Provedení Zákona o právu na digitální služby:

• Dokončení připojení všech agendových informačních systémů ústřední státní správy k vnějšímu rozhraní základních registrů prostřednictvím informačního systému sdílených služeb (DIA, 2029)
• Vytvoření centrálních sdílených služeb nezbytných k uplatnění práv občana dle zákona a jejich zpřístupnění zejména na kontaktních místech veřejné správy Czech POINT (DIA, 2029)
• Úprava agendových informačních systémů státní správy podle jednotné architektury (DIA, 2029)

Digitální stát, digitální leadership a e-Government:

• Digitalizace agend státní správy správy u kterých tomu nebrání právní rámec, nejprve těch s vyšší frekvencí užití jako např. daňových, dopravních, sociálních, obchodních a živnostenských a následně postupně dalších, včetně end-to-end redesignu procesů (DIA, MF, MD, MPSV, MPO a další správci agend do 2029)
• Posílení digitální identity zajištěním plošného využívání EU Digital Identity Wallet s povinným přijímáním pro online služby státní správy a napojení na další služby typu eHealth (DIA, do 2027)
• Automatizace procesů využíváním AI a RPA procesů pro zpracování běžných správních úkonů orgánů státní správy, včetně odpovídající úpravy správního řádu (DIA, do 2029)
• Posílení uživatelského přístupu zavedením standardů UX pro digitální služby státu, včetně přístupnosti pro seniory a znevýhodněné, agilní vývoj s povinným nasazováním MVPs a testováním skutečnými uživateli (DIA, do 2027)
• Centralizace digitálních služeb systémovou preferencí centrálních sdílených služeb, zejména kompletního dokončení Portálu veřejné správy jako jednotného portálu pro všechny digitální služby, dokončení jednotné platební brány, rozšiřování využívání Informačního systému datových schránek, rozšiřování nabídky služeb Czech POINT, rozvoj nástrojů digitální identity, to vše s důrazem na uživatelskou přívětivost (DIA, do 2029)

Jednotná datová infrastruktura:

• Vybudování Integračních platforem všech resortů s jejich plnou interoperabilitou standardizovaně připojených k vnějšímu rozhraní základních registrů a integrující vlastní resortní agendové informační systémy veřejné správy do jednoho komplexního funkčního a jednotně řízeného celku. Integrační resortní platformy umožní efektivní orchestraci služeb na vnějším rozhraní podle parametrů každé agendy a příslušné digitální služby registrovaných v Registru práv a povinností (DIA, 2027)
• Zavedení povinného otevřeného API pro nové systémy (DIA, do 2030)
• Úprava agendových informačních systémů státní správy podle Národního architektonického plánu (DIA, 2028)

Koordinace a kompetence v digitalizaci a datová strategie:

• Centralizace působnosti v digitalizaci do působnosti zmocněnce pro digitalizaci, včetně provedení analýzy a následné optimalizace rozdělení odpovědností za digitální agendu a dobudování centrálního týmu poskytujícího architektonickou podporu resortům pro návrhy interoperabilních řešení – Architecture as a service (ÚV, 2026)
• Provedení analýzy fungování jednotlivých zakládaných, či zřizovaných státních podniků a organizací s působností v ICT a jejich následná optimalizace, včetně definování jasných působností a odstranění duplicit (ÚV, MV, do konce 2026)
• Systematické využití dat vedených státem pro prediktivní správu (např. predikce životních událostí) a zavedení „data trust“ principu pro sdílení dat mezi úřady a privátním sektorem (DIA, do 2027)

Kybernetická bezpečnost:

• Naplnění zákona o kybernetické bezpečnosti včetně jednotných bezpečnostních certifikací pro všechny IT systémy státní správy stanovit Národní standardy bezpečnosti, zajištění odborné podpory všem subjektům regulace (NUKIB, MV, do 2028)

Digitální infrastruktura a konektivita:

• Systémovou podporou iniciovat růst soukromých investic do pokrytí vysokorychlostním internetem VHCN a 5G a prostřednictvím programů podpory a rozvojových kritérií zajistit pokrytí bílých míst tak, aby přístup k VHCN mohlo využít minimálně 95 % občanů a obchodních společností a zvýšit kvalitu mobilního signálu na tranzitních železničních koridorech (MPO, do 2030)
• Umožnit 5G na klíčových logistických a výrobních uzlech, vypracovat mapu pro prioritní průmyslové zóny a umožnit využití licencovaných lokálních frekvencí pro průmysl pro posílení využití 5G technologií v průmyslu (MPO, do 2028)

Umělá inteligence

Umělá inteligence se stává klíčovým faktorem produktivity, konkurenceschopnosti a technologické suverenity států. Česko má silné výchozí předpoklady – kvalitní technické vzdělání, silný průmysl, výzkumné týmy a zapojení do evropských iniciativ – ale zaostává v systematické aplikaci AI v ekonomice a veřejné správě. Bez cílené státní intervence hrozí, že se ČR zařadí mezi pouhé „uživatele importovaných řešení“, nikoliv mezi země, které AI vytvářejí, adaptují a komercializují.

AI patří mezi technologie s nejvyšším multiplikačním efektem na produktivitu práce a růst HDP. Podle odhadů může generativní AI zvýšit roční růst produktivity práce ve vyspělých ekonomikách o 0,2–0,6 p. b. ročně (McKinsey Global Institute, 2023). OECD i Evropská komise považují AI za klíčový nástroj pro řešení demografického útlumu pracovní síly, posílení konkurenceschopnosti průmyslu i modernizaci veřejné správy a zdravotnictví. Země, které včas vybudují výzkum a talent, infrastrukturu a aplikační ekosystém, získávají dlouhodobou výhodu (USA, UK, Francie, severské státy).

Česko disponuje kvalitními matematickými a technickými školami a výzkumnými týmy v oblasti strojového učení a uvažování, robotiky, kybernetiky a zpracování obrazu, jazyka a řeči (ČVUT, VUT, MUNI, MFF UK, AV ČR). Zároveň ale je počet AI specialistů na 1 000 zaměstnanců pod průměrem EU, výrazná část špičkových absolventů odchází do zahraničí, a chybí systematické propojení AI výzkumu s průmyslovou a společenskou praxí. Podle dat Eurostat patří ČR mezi země s podprůměrným podílem ICT specialistů v pracovní síle (~4,5 % vs. ~5 % EU, Eurostat, 2023) a podprůměrným počtem žen v odvětví.

Moderní AI aplikace vyžadují přístup k výpočetnímu výkonu (HPC, GPU clustery), datům a cloudovým službám. Česko má špičkové superpočítače (např. IT4Innovations), ale kapacita není dimenzována na masovou adopci AI v byznysu a startupech. České firmy jsou proto výrazně závislé na zahraničních cloudových a AI platformách. EU reaguje budováním AI Factories v rámci programu EuroHPC, ale bez aktivního zapojení hrozí, že ČR zůstane pouze okrajovým uživatelem evropské infrastruktury.

Zásadní slabinou je nízká míra praktického využití AI v ekonomice: Podle OECD využívá AI pouze ~8–10 % firem v ČR, zatímco mezi lídry EU (DK, FI, NL) je to 20–25 % (OECD Digital Economy Outlook, 2023). Největší mezera je u malých a středních podniků, které nemají kapitál ani know-how pro vlastní implementaci. Většinou se orientují na jednoduché aplikace s využitím zahraničních komerčních platforem. Průlomová, unikátní AI řešení jako výsledek výzkumu se zatím omezují na piloty, nikoliv škálované aplikace v výrobě, logistice, energetice, zdravotnictví nebo službách.

Česko má aktivní startupovou scénu, ale chybí přímé napojení na průmyslové potřeby a veřejný sektor a domácí AI startupy často odcházejí do zahraničí kvůli kapitálu, legislativním překážkám a infrastruktuře. Podíl deep-tech a AI startupů na celkových VC investicích je v ČR nižší než v západní Evropě (Dealroom, 2023). Bez cílených opatření zůstane Česko převážně montážní a aplikační ekonomikou, nikoliv místem vzniku klíčových AI řešení.

Navzdory pokroku v digitalizaci je využití AI ve státní správě omezené a nekoordinované: chybí centrální governance AI, chybí sdílené komponenty (modely, datové pipeline), datové zdroje státu nejsou systematicky připraveny pro AI. Země jako Estonsko, Dánsko nebo Singapur využívají AI pro automatizaci správních řízení, detekci podvodů, nebo řízení dopravy a zdravotnictví. ČR zde zatím zaostává, přestože potenciální fiskální úspory a zvýšení kvality služeb jsou významné.

Česko se stane středoevropským centrem AI. Stát vytvoří podmínky pro aplikaci AI ve firmách, podpoří vznik AI startupů s globálním potenciálem a napojení na soukromý kapitál a zajistí podporu kvalitního výzkumu a přístup k potřebné infrastruktuře i talentu. AI se bude běžně používat v průmyslu a službách (zejména SMEs), vzniknou zde špičkové unikátní aplikace pro vybraná odvětví (např. průmysl, energetiku a kosmický sektor), komerčně uplatnitelná v EU a ve světě, a sama veřejná správa bude patřit mezi nejinovativnější uživatele AI v EU.

Cíle

• Talent: zdvojnásobení počtu vysoce kvalifikovaných AI specialistů a datových vědců v ČR (podle NVF / ČSÚ a Eurostatu), včetně cílené imigrační kvóty pro AI/ICT talenty (do 2030)
• Infrastruktura: Dostatečná superpočítačová a datová kapacita pro české firmy a výzkum za stejnou nebo lepší cenu, než v okolních zemích (např. v rámci euro-síťě AI Factories / EuroHPC) (do 2030)
• Státní správa: Stát se jedním z evropských leaderů v adopci AI veřejnou správou (top 5, do 2030)

Prioritní opatření pro dosažení cílů (zodpovědný za koordinaci je vládní zmocněnec pro AI)

Zvýšit dostupnost AI talentu a infrastruktury:

• Smart víza pro AI a digitální talenty: speciální imigrační režim pro experty v AI/ICT“ (MPO, do 2028 – návaznost opatření v kapitole trhu práce).
• Domácí talent: specializované AI studijní programy, profesní magistry, střednědobé rekvalifikace pro datovou analytiku a AI v průmyslu, stipendijní program pro studium top českých talentů na špičkových zahraničních školách, podpora vzdělávání v AI a s AI napříč vzdělávací soustavou (MŠMT, do 2028)
• Zajistit cenově dostupnou AI infrastrukturu pro českou vědu, státní správu, startupy a SMEs – assesment a vyhodnocení národního projektu AI gigafactory (společně s Polskem) a jeho alternativ (Vládní zmocněnec pro AI, do 2026).
• Zajištění stabilní podpory výzkumu a vývoje v AI, podpora AI Chairs programu, zapojení do špičkové evropské sítě ELLIS (RVVI, MŠMT, 2027)

Podpořit domácí AI podniky, startupy a spin-offy:

• Podpora AI adopce ze strany podniků, zejména SMEs: Vouchery na pilotní projekty s vysokým dopadem dle vzoru AI Discovery Grant a AI Feasibility Voucher od Enterprise Ireland, AI Sandbox infrastruktura a podpora dle vzoru AI Sweden (Vládní zmocněnec pro AI, do 2027)
• Podpora spolupráce výzkumné sféry s průmyslem: sponzorované PhD pozice, společné výzkumné laboratoře, podpora vzniku spin-offů (Vládní zmocněnec pro AI, do 2027)

Rozvíjet AI pro zdravotnictví a duševní zdraví:

• Zřízení mission-oriented AI programu (např. pro onkologii a duševní zdraví) – cílený vládní program inspirovaný modelem DARPA/ARPA-H, zaměřený na průlomové aplikace AI s jasně definovanými cíli, rychlou evaluací a možností ukončení neúspěšných projektů (Vládní zmocněnec pro AI, ÚV, do konce 2026)
• Zřízení regulovaného zdravotního datového prostoru pro AI – bezpečný přístup k anonymizovaným klinickým a obrazovým datům pro vývoj a validaci AI řešení (MZ, do 2027)
• Prioritní přístup projektů k AI infrastruktuře – napojení mission-oriented projektů na HPC / evropské AI gigafactory (MPO, MZ, do 2027)

Využít AI ve veřejné správě (Estonsko light):

• AI řešení v klíčových agendách veřejné správy: Spuštění pilotních projektů na využití AI v konkrétních agendách veřejné správy, kde AI a automatizace přinesou rychlou úsporu a zlepšení služeb (např. správní řízení, dávky, daňové kontroly, dopravní řízení) (vládní zmocněnec pro AI, do 2028)
• Vybudovat centrální repozitář AI komponent pro stát (modely, kódy, datové pipeline) – inspirace estonským kódovým repozitářem pro kratt AI (vládní zmocněnec pro AI, do 2028)
• Centrální koordinace zavádění AI ve veřejné správě, sdílení dobré praxe, šablon a know-how. (vládní zmocněnec pro AI, do 2026)