Premiér Petr Fiala (ODS) dnes vyjmenoval šest oblastí, ve kterých by Česko mělo usilovat o strategické investice. Čtyři z nich se týkají dopravní infrastruktury, energetické bezpečnosti, expanze jaderné energetiky a těžby lithia. Zbylé dvě se zaměřují na informační technologie. Konkrétně jde o čipy a polovodiče a umělou inteligenci.
Čipy a AI jsou podle Fialy strategickými příležitostmi, které nesmíme propásnout. Česko by se dle jeho slov mělo zapojit do evropského centra výroby čipů a polovodičů, kde má mít velký potenciál.
Vláda pod Fialovým vedením pravděpodobně schválí investiční pobídku pro americkou společnost Onsemi, která chce v Rožnově pod Radhoštěm rozšířit současnou čipovou výrobu. Investovat chce dvě miliardy dolarů (asi 44 miliard korun), díky čemuž by v Rožnově vznikl kompletní řetězec produkce na bázi karbidu křemíku. Tyto polovodiče se hodí mimo jiné pro elektrické vozy.
Onsemi požaduje dvacetiprocentní pobídku, rozhodovat se bude už na podzim. Stát nedávno Onsemi odklepl jinou více než půlmiliardovou podporu. Investice Onsemi jsou vidět. Letos díky nim mají vyskočit tržby z loňských 4,8 na 7,4 miliardy korun. Stamilionová pobídka míří i do turnovské firmy Crytur.
Úspěšné firmy
“Pro někoho to asi bude překvapením, ale v České republice dnes působí několik velice úspěšných firem v tomto perspektivním oboru, jehož význam pro naši ekonomiku bude brzy stejně velký jako význam například automobilového průmyslu. Jednak poroste samotná poptávka po čipech v nejrůznějších odvětvích, včetně energetiky a automobilového průmyslu,” uvedl premiér.
“A za druhé – po zkušenosti s přerušením dodavatelských řetězců v době covidu – roste tlak na přesun výroby klíčových technologií do Evropy. A Česká republika, její průmysl, výzkumné a vzdělávací instituce, i tisíce zaměstnanců z toho mohou profitovat. Pracujeme proto na tom, abychom na severní Moravu získali velkou investici ve výši mnoha desítek miliard korun v rámci koncernu Onsemi. A doufám, že úspěšní budeme i v dalších projektech,” dodal.
Mikroskopy nebo Tchaj-wan
Česko skutečně má řadu hráčů v dodavatelském řetězci. Například brněnský výrobce elektronových mikroskopů Thermo Fisher, které se používají pro kontrolu čipů ve výrobě, loni zvedl tržby na dvacet miliard. Podnik dodává všem důležitým podnikům jako Intel, TSMC, Nvidia, Apple, Onsemi, Samsung a tak dále. V Brně také působí Delong Instruments a Tescan. Tato trojka ovládá velkou část světového trhu. Přerovská Meopta zase dodává optiku do ASML či Applied Materials.
Kromě toho se pracuje na dalších projektech. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že jsou na spadnutí dvě centra připravovaná s Tchaj-wanem – jedno na návrh čipů a druhé na odolnost dodavatelských řetězců. Naše čipové firmy za pár dní odlétají na Tchaj-wan, a to i díky tomu, že se Česko dostalo do Silicon Europe. Česko se také může skrze dodavatele zapojit do výstavby továrny TSMC v Drážďanech za deset miliard eur.
Další snahy tlačí například radní Jihomoravského kraje Jiří Hlavenka, který chce z evropského Chips Actu získat kompetenční čipové centrum. Česko ostatně v rámci svého předsednictví celý Chips Act mobilizující 43 miliard eur vyjednalo. Rovněž jsme uspěli s evropskými projekty IPCEI, na které si z Bruselu půjčíme více než miliardu.
Nicméně je otázkou, zda Česko dělá vše, co by mohlo. Mimo jiné stále není připravena národní polovodičová strategie. Velmi problematický je také nedostatek lidí a jejich složité dostávání do země. Chytré hlavy u nás loví Čína, z Evropa jich stáhla už třicet tisíc.
Obecně je ale příležitostí hodně. Z bývalé komunistické střední Evropy se totiž stává klíčové čipové centrum. Drážďany a Sasko jsou dlouhodobě velkým výrobním centrem a nyní posilují díky projektům Intelu, TSMC, Infineonu a dalších. Investice dosáhnou na desítky miliard eur. Polsko zase získalo továrnu Intelu na pouzdření a testování za 4,6 miliardy dolarů.
