Česká televize a Český rozhlas by v případě schválení koaličního poslaneckého návrhu na osvobození seniorů, firem, mladých do 26 let a osob se zdravotním postižením od placení koncesionářských poplatků přišly o zhruba třetinu svých příjmů.
Koaliční poslanci nakonec návrh v úterý ve Sněmovně nepředložili, protože podle místopředsedy dolní komory Patrika Nachera z ANO ještě není hotový.
Plán částečného zrušení rozhlasových a televizních poplatků oznámil v pondělí 23. března předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura po jednání koaliční rady. Podle ministra kultury Oty Klempíře za Motoristy měl zákon platit už od 1. července 2026. Návrh měl podle Okamury rovněž obsahovat zrušení takzvané inflační doložky, tedy automatického zvyšování poplatků o míru inflace. Koalice jej označuje za mezikrok před úplným zrušením poplatků, které má vláda ve svém programovém prohlášení.
Česká televize v úterý 24. března vyčíslila, že by přišla o více než dvě miliardy korun, tedy o 30 procent svých příjmů. „České televizi hrozí při přijetí avizovaných poslaneckých návrhů kolaps,“ uvedl generální ředitel ČT Hynek Chudárek. Podle něj by se televize výší příjmů nevrátila do roku 2024, jak argumentoval Okamura, ale až do roku 2008. „Tehdy však koruna měla vzhledem k inflaci jinou hodnotu, ČT hospodařila s příjmy z reklamy a provozní náklady byly celkově nižší. Pokud by změna měla platit již od 1. července 2026, Česká televize nezvládne restrukturalizovat svůj provoz, plnit smluvní závazky a hrozí jí reálně bankrot,“ dodal Chudárek.
Český rozhlas odhadl výpadek na 700 až 800 milionů korun ročně, což představuje přibližně třetinu jeho rozpočtu. Změna by se podle výpočtů rozhlasu dotkla zhruba 660 tisíc domácností, tedy čtvrtiny všech domácností v Česku, a více než 17 tisíc podnikatelských subjektů s více než 25 zaměstnanci a leasingových společností.
„Nejde o dílčí úpravu, ale o zásadní zásah do stabilního financování média veřejné služby. Tento návrh je zcela nekoncepční, mění financování veřejnoprávních médií bez žádného racionálního důvodu, jasného veřejného cíle a bez řešení dopadu výpadku příjmů,“ uvedl generální ředitel ČRo René Zavoral. Třetinový výpadek by se podle něj nevyhnutelně projevil v omezení výroby původního obsahu, zpravodajství, regionálního vysílání a podpory kulturních projektů.
Obě veřejnoprávní média by v případě schválení návrhu přišla o více peněz, než kolik získala díky loňskému navýšení poplatků. ČT v letošním roce hospodaří s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho poplatky tvoří 6,73 miliardy. U ČRo s rozpočtem 2,74 miliardy korun představují poplatky 90 procent příjmů. Česká televize má navíc schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány a uzavřené smlouvy až do roku 2031, včetně vysílacích práv na dvě příští olympiády.
Český rozhlas rovněž upozornil, že několik skupin, na které návrh cílí, je od poplatků osvobozeno nebo se jich poplatková povinnost netýká již podle platné legislativy. Mladí lidé do 26 let žijící ve společné domácnosti nemají samostatnou poplatkovou povinnost, osoby s postižením zraku a sluchu jsou od placení osvobozeny a sociálně slabí mohou o osvobození požádat. Zavoral také namítl, že návrh nebyl s ČRo předem projednán a že o jeho dopadech neproběhla řádná odborná debata.
Ředitel ČRo navíc poukázal na možný rozpor s evropským právem. Evropský akt o svobodě médií (EMFA) ukládá, aby financování veřejnoprávních médií bylo založeno na transparentních a objektivních kritériích stanovených předem a aby zajišťovalo udržitelné a předvídatelné finanční zdroje. „Pokud stát bez systémové náhrady vytváří výpadek v řádu stovek milionů korun, navíc s platností v témže roce, vyvolává to vážné pochybnosti o souladu takového postupu s evropským právem,“ doplnil Zavoral.
Místopředseda Sněmovny Patrik Nacher z ANO v úterý oznámil, že návrh ještě není hotový a koaliční poslanci jej nepředloží. Autoři novely podle něj vyčíslují dopady různých variant tak, aby výpadek příjmů ČT a ČRo nebyl vyšší, než kolik médiím přidala loňská novela. „Pracujeme na různých variantách tak, aby výpadek nebyl vyšší, než o kolik ČT a ČRo dostaly více peněz tou poslední novelou z dílny bývalé koalice,“ řekl Nacher s tím, že podle něj nelze hovořit o útoku na veřejnoprávní média.
Ministr kultury Klempíř pro Českou televizi uvedl, že není rozhodnutý, zda rozpracovaný poslanecký návrh podpoří. Zároveň připomněl, že jeho resort pracuje na vlastní komplexní novele, která by od roku 2027 poplatky zrušila úplně a financování ČT a ČRo převedla na státní rozpočet.
Místopředseda vlády Karel Havlíček z ANO argumentoval, že poslanecký návrh napravuje krok předchozí vlády, která zpoplatnila firmy podle počtu zaměstnanců s chytrým telefonem. Přípravě zákona o úplném zrušení poplatků má podle něj předcházet velká odborná diskuse.
Opozice reagovala ostrou kritikou. Bývalý ministr kultury Martin Baxa z ODS označil návrh za tvrdý a nekoncepční zásah do financování veřejné služby. Předseda STAN Vít Rakušan hovořil o snaze oslabit veřejnoprávní média za každou cenu, a to dva dny po demonstraci na Letné, kde čtvrt milionu lidí podle něj odmítlo politické zasahování do fungování médií veřejné služby. Předseda ODS Martin Kupka označil návrh za začátek demontáže ČT a ČRo po slovenském vzoru. Šéf lidovců Marek Výborný nazval postup chaotickým. Piráti varovali, že částečný výpadek poplatků povede k závislosti médií na vládě.
ČLÁNKY DO MAILU