Když se před dvěma lety na našem trhu akvizicí pražského Terminal Baru objevil norský Telenor, jeho představitelé si veřejně dali cíl stát se do dvou let jedním ze tří největších poskytovatelů připojení u nás. Při pohledu na skromné poměry tehdejšího Terminal Baru se tato meta zdála být velmi odvážná a přestože Telenor pokračoval v akvizicích i nadále (např. Oasa), vždy se jednalo o malé poskytovatele. Jeho samotná obchodní aktivita byla sice poměrně úspěšná, takže si dokázal vydobýt určitý podíl na trhu, byla však omezena především na Prahu, zatímco v ostatních částech republiky byl Telenor poměrně slabý. Mezi desítku největších se nepochybně dokázal protlačit, cesta k vyšším metám však vedla pouze přes koupi jiného velkého poskytovatele.
Většina poskytovatelů však rychle změnila majitele a Telenor stále vyčkával. Cesta k vítězství se otevřela v případě CESNETu, o který měl Telenor, přejmenovaný mezitím na Nextra Czech republic, výrazný zájem a patřil k nejvážnějším kandidátům. Nakonec ho však přeplatil Contactel, přestože je stále otázkou, zda jím zaplacených 775 milionů skutečně odpovídá hodnotě CESNETu. Současně s tímto tendrem však probíhala jednání s PVT, která nakonec skončila úspěšně. Konečná smlouva o prodeji byla podepsána 27. dubna, ale rozhodnutí padlo už mnohem dříve. Někteří dřívější zaměstnanci PVT, kteří se věnovali Internetu, už dokonce pracují přímo v Nextře.
Akvizicí PVT získává Nextra především řadu zákazníků z podnikové sféry, která je pro ni doposud klíčová; pozice PVT v této oblasti je poměrně silná. Kromě toho by jí mělo PVT přinést také rozsáhlou síť s množstvím přístupových bodů, které má po celé republice. Spíše prestižní záležitostí je také národní verze tarifu Internet 2000, kterou PVT disponuje, přestože ani pro jednu ze společností není dial-up klíčovou službou. V každém případě se však zřejmě splní to, co si na začátku Telenor slíbil: stane se jedním ze tří největších poskytovatelů u nás.
PVT se naopak i do budoucna hodla věnovat spíše tradičním oblastem své činnosti, zejména systémové integraci. Přestože s poskytováním připojení začalo poměrně brzy, již v roce 1996, vždy šlo spíše o okrajovou záležitost. Jak včera prozradil generální ředitel PVT Jiří Fabián, v celkovém obratu PVT tvořil Internet pouhých 6–7 procent. Z Internetu by však PVT tak docela zmizet nemělo. Zůstanou mu některé dnešní aktivity PVT v oblasti obsahu, například projekt Katedrála, jejíž perspektiva je však poněkud sporná. Působit by chtělo také v oblasti služeb s tím, že velký důraz je kladen na strategické partnerství právě s Nextrou. To je posíleno i tím, že v rámci tohoto obchodu získá PVT 9,99% podíl v české Nextře, což je poměrně zajímavý aspekt celé věci, který doposud nebyla znám.
Dosavadní působení Telenoru na našem trhu bylo jednoznačně úspěšné, akvizice PVT ho však může katapultovat o třídu výše. Vše nyní bude záležet především na tom, jak hladce se Nextře podaří integrovat původní síť a především zaměstnance pvt.netu do své struktury.