Hlavní navigace

41 haléřů na druhé čtení

11. 9. 2002
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Po odeznění počáteční euforie z poklesu propojovacích poplatků se ukazuje, že situace bohužel není tak růžová, jak se na první pohled zdálo. Český telekomunikační úřad sice slevil ze 60 haléřů na 41, ale změnil definici toho, kdy a za co se bude tato výše poplatku platit. Faktický pokles je tak spíše z 60 na 51 haléřů.

Minulý týden většina zainteresovaných médií informovala o verdiktu regulátora č. 06/PROP/2002 z 3.9.2002, kterým stanovil novou výši propojovacích poplatků, tentokráte již na bázi metodiky LRIC. Snad všichni novináři zdůrazňovali pokles těchto poplatků z 60 haléřů na 41 ve špičce za „místní propojení“ a kvitovali to jako pokles nákladů téměř o třetinu. Sebekriticky musím přiznat, že i já jsem na to skočil a v článku Regulátor se konečně rozhoupal! začal vypočítávat, o kolik se tímto poklesem zvětší prostor pro alternativní operátory – o 19 haléřů při zakončení místního hovoru, resp. o 38 haléřů při volbě operátora.

Skutečnost je bohužel poněkud jiná. Pokles z 60 na 41 haléřů se sice koná a na papíře bude platit až do dalšího rozhodnutí regulátora, ale fakticky bude mít význam jen do blížícího se přečíslování. Potom, pokud se nezmění stávající „propojovací politika“ Českého Telecomu, se nejnižší dosažitelná výše propojovacího poplatku zase zvýší na 51 haléřů.

Kde je zakopaný pes?

Propojovací poplatky stanovené regulátorem (dříve i nyní) mají tři „úrovně“, podle toho, jaké je vzájemné umístění bodu propojení a bodu, kde hovor končí. Rozlišovány jsou tři varianty, a to „místní“, „1 tranzit“ a „2 tranzity“ (které se dále větví podle období špičky či mimo špičku). Nové hodnoty, stanovené regulátorem v jeho rozhodnutí č. 03/PROP/2002 z minulého týdne, ukazuje následující tabulka. V závorce jsou v ní uvedeny předchozí hodnoty (dle předchozího rozhodnutí 02/PROP/2002 z března t.r.).

Cena za propojení v haléřích
nyní (dříve)
Místní Ve špičce 41 (60)
Mimo špičku 21 (30)
1. tranzit ve špičce 51 (80)
Mimo špičku 26 (40)
2. tranzity Ve špičce 65 (97)
Mimo špičku 33 (48)

Příslovečný zakopaný pes je právě v tom, jak přesně jsou definovány ony tři varianty (místní, 1 tranzit a 2 tranzity), a jaká je praxe propojování mezi operátory. Zjednodušeně by šlo říci, že podle původní definice alternativní operátor v nejlacinějším případě platil Českému Telecomu propojovací poplatek ve výši 60 haléřů, nyní bude (až do přečíslování v noci z 21. na 22.9.) platit 41 haléřů, ale od 22.9. bude platit již 51 haléřů.

Proč?

Začněme nejprve tím, jak vypadá struktura sítě Českého Telecomu. Ten má místní ústředny (tzv. HOST ústředny), ke kterým jsou připojováni jednotliví koncoví účastníci. Tyto místní ústředny jsou pak samy napojeny na tzv. tranzitní ústředny, stylem „do hvězdy“. Místem, kde je realizováno propojení sítě Českého Telecomu se sítěmi alternativních operátorů, jsou právě tranzitní ústředny.

Představa místních a tranzitních ústředen

Dosavadní definice toho, kdy má být použit poplatek v úrovni „místní“, vycházela z existence UTO (uzlových telefonních obvodů) a říkala, že bod propojení a koncový bod volání (tj. telefon volaného účastníka) se musí nacházet ve stejném UTO. Takže například v Praze, Brně a dalších velkých městech s vlastní tranzitní ústřednou a tvořících jediné UTO byla podmínka splněna a alternativní operátor platil za zakončení „místní“ propojovací poplatek. V úrovni „1 tranzit“ jej pak platil v případě, kdy bod propojení a koncový bod se sice nenacházely ve stejném UTO, ale v obvodu téže tranzitní ústředny (a „2 tranzity“ to byly v ostatních případech).

Po přečíslování, v noci z 21. na 22.9., však stávající UTO zaniknou, a místo nich začnou existovat podstatně větší TO (telefonní obvody). Regulátor tedy chtě nechtě musel změnit definici úrovní „místní“, „1 tranzit“ a „2 tranzity“, s platností po přečíslování. Udělal to takto:

  • „místní“ varianta nastává tehdy, pokud je propojení mezi sítěmi realizováno na místní ústředně a koncový bod (volaný účastník) je připojen k této ústředně (nachází se v její přístupové oblasti)
  • varianta „1 tranzit“ nastává v případě, kdy je propojení realizováno na tranzitní ústředně a koncový bod se nachází v přístupové oblasti této tranzitní ústředny
  • varianta „2 tranzity“ nastává v případě, kdy je propojení realizováno na tranzitní ústředně, ale koncový bod se nachází v přístupové oblasti jiné tranzitní ústředny

Přesná definice pojmu „přístupová oblast“ je navíc rozhodnutím regulátora ponechána na dohodu smluvních stran.

Už tušíte podstatu problému 41 vs. 51 haléřů? Jelikož alternativní operátoři jsou propojeni s Českým Telecomem jen na úrovni tranzitních ústředen a nikoli na úrovni místních ústředen, varianta „místní“ pro ně jednoduše nepřipadá v úvahu!

Je možné propojení na místní ústředně?

Položme si nyní jednoduchou otázkou: Pokud by se alternativní operátoři chtěli propojit s Českým Telecomem na úrovni místních ústředen, tak aby „dosáhli“ na nejnižší hodnotu poplatku ve výši 41 haléřů, mohli by? Je to na jejich rozhodnutí?

BRAND24

Odpověď je zřejmě záporná. Podle své Referenční nabídky propojení (RIO) Český Telecom nabízí pouze propojení na úrovni tranzitních ústředen. Potvrzuje to ostatně i nejnovější vyjádření Aliatelu k cenovým verdiktům regulátora:

Závažným problémem však zůstává fakt, že ČTc dosud neumožnil propojení na úrovni místních sítí, takže alternativní operátoři nemohou v praxi využít první ustanovení tohoto rozhodnutí, které se tak do značné míry míjí účinkem.

Vyjádření k možnosti propojování na místních ústřednách přímo od Českého Telecomu se mi dosud nepodařilo získat. Neoficiální zprávy říkají, že Český Telecom hodlá teprve ustanovit pracovní skupinu, která by zkoumala možnosti a podmínky propojení na úrovni místních ústředen.

Umožní Český Telecom propojení na místních ústřednách za přijatelných podmínek?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).