Vlákno názorů k článku 72 % ICT zakázek zadává armáda bez soutěže, ceny si určují sami dodavatelé od Filip Jirsák - Ano, napsal jsem to nepřesně, firma nemá majetková...
-
Lada (neregistrovaný)
Nepřevoditelnost se týká práv osobnostních i majetkových (s drobnými rozdíly).
Oddíl 5: Společná ustanovení pro majetková práva
§ 26
(1) Majetkových práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná ...
Majetková práva lze podle českého práva pouze licencovat (vyjímku mají práva související podle § 76, 80, 84). A podle zahraničního práva žáden úřad smlouvu neuzavře.
A u software třetích stran je to podobné. Firma (téměř) nikdy nezíská majetková práva, ale pouze nějakou licenci. A práva mohou být omezeny těmito licencemi poskytnutými třetí stranou.
-
Nelze převést autorská práva (t.j. nemůžu se já podepsat pod Hamleta a vydávat to za své dílo), ale je možné převést majetková práva (tj. práva k tomu dílo šířit a upravovat). Ostatně jinak by firma ani nemohla ten software dodat, protože autorská práva nemá firma, ale programátoři – ale právě firma má ta majetková práva a o ta v tomto případě jde.
-
Lada (neregistrovaný)
Problém asi bude v tom, že ta práva převést nelze, autorský zákon to neumožňuje. Vysvětleno je to třeba v kapitole A.5.II dizertační práce Licenční vztahy v autorském právu. Kromě toho samozřejmě nemůžete ani převést autorská práva na výtvory třetích stran, které jsou součástí dodávaného produktu (open source i proprietární sw).
-
Takže v bance vám řeknou, že vyměnili dodavatele software a nový tým se právě seznamuje se softwarem. A protože se jako každý rok změnila legislativa, kterou je potřeba do toho software zapracovat, banka si dává pauzu a zavírá, než bude mít software upravený. Zkuste se zeptat asi tak za rok, to už možná budou některé části fungovat po novu.
-
Komu na zakázku bylo psáno OO, LO, linuxové jádro? Kdy se stalo, že všichni vývojáři OO/LO nebo kernelu odešli a přišli jiní, kteří se teprve začali seznamovat s tím, co vlastně takový kancelářský balík nebo jádro operačního systému dělá, jak je ten konkrétní projekt napsaný? Zkuste si představit, že by si dnes vývojáři OO a kernelu oba projekty prohodili. Myslíte, že by vývoj pokračoval dál stejným tempem a uživatelé by nic nepoznali?
-
Nevím, jak časté je, že se ta práva nepřevádí. Ale podle mne je to vlastně jen detail. Daleko podstatnější je, k čemu vám ta práva budou. Představa, že někdo napíše velký software na zakázku, a pak přijde někdo jiný, plynule naváže a bude pokračovat, je určitě zajímavá – ale rád bych viděl aspoň jeden případ, kde to tak fungovalo.
-
Ondřej Bouda (neregistrovaný)
Ano, dneska je to jasné. ale ty smlouvy budou většinou 10-15 let staré. Tehdy se to teprve všichni učili.
Krom toho záleží na podmínkách. Když bude zákazník chtít práva, bude ho to stát mnohem víc, než když je chtít nebude. Právě proto, že se bez práv se dá jít s cenou níž, protože je tu vysoká pravděpodobnost dalších zakázek. Kdo ale dokáže předem spočítat, která varianta se mu vyplatí (tj. zda bude dalších zakázet tolik, aby to příplatek za práva převážilo)? A co je lepší v případě, že na variantu zahrnující práva nejsou v rozpočtu peníze - vykašlat se na to, nebo to koupit bez práv? Vždyť ten systém čistě svou existencí ušetří další náklady (obvykle mzdové); tj. čím později se nasadí, tím víc se to prodraží...
-
Mne naprosto sokuje jak si vubec nekdo muze nechat udelat nejaky sw na zakazku, zaplatit za nej plnou cenu a pritom ve smlouve nemit ze veskera prava prechazi na kupujiciho tak hloupej neni ani vratnej na tech uradech to je proste takhle schvalne a ty co ty smlovy podepsali moc dobre vedeli co delaji.
