Hlavní navigace

72 % ICT zakázek zadává armáda bez soutěže, ceny si určují sami dodavatelé

16. 12. 2013
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

 Autor: Isifa
Situace v jiných resortech není podle NKÚ o moc lepší – ze zakázek za 11 miliard jich bylo bez tendru zadáno na 62 %. K čemu jsou pravidla, která se dají tak masově obcházet?

Zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o zadávání veřejných zakázek v letech 2009 až 2012 jsou smutným čtením (podrobnou zprávu o kontrole najdete zde – ve formátu PDF). Ukazují, že systém vypisování otevřených soutěží na velké veřejné zakázky, je v Česku prakticky bezzubý – drtivá většina zakázek totiž otevřeným tendrem vůbec neprojde a spadá pod úřednickou zkratku JŘBU (jednací řízení bez uveřejnění).

Týká se to zejména zakázek na ICT projekty. „Ze zakázek za 11 miliard bylo zadáno 62 % přímo konkrétnímu dodavateli bez otevřené soutěže,“ konstatuje NKÚ ve zprávě o kontrole zakázek českých ministerstev za roky 2009 až 2012.

Do hloubky se kontroloři zabývali hlavně ministerstvem obrany, kde podíl zakázek zadaných bez soutěže dosáhl 61 %. „Když k tomu kontroloři přičetli i zakázky, u nichž ministerstvo využilo výjimek podle zákona o veřejných zakázkách, stoupl v kontrolovaném období podíl zakázek na ICT zadávaných bez soutěže na 72 %,“ uvádí NKÚ. Podíl JŘBU u všech zakázek přitom dosahuje tří čtvrtin (75,51 %).

Jak je to možné? Většina dodavatelů informačních systémů pro armádu má na dodávaný software autorská práva. Změnit dodavatele pak je pro úřad skoro nemyslitelné: „Smluvní vztah mezi ministerstvem obrany a dodavateli vybraných informačních systémů trvá až dvacet let. Ministerstvo obrany odstoupilo od smluvního vztahu pouze v jednom případě, a to z důvodu nespokojenosti s kvalitou informačního systému; ostatní kontrolované IS dle vyjádření ministerstva obrany potřebám resortu obrany vyhovují,“ podotýká NKÚ.

Pokud se pak má v systému něco měnit (a to se děje každou chvíli, přičemž ceny změn jsou často mnohem vyšší než nákupní cena systému), zadá ministerstvo zakázku přímo dodavateli s vysvětlením, že kvůli autorským právům nemůže oslovit nikoho jiného. Zda by systém nešlo nahradit jiným softwarem a zda by se tím nedalo ve výsledku i něco ušetřit, zřejme vůbec nezkoumá.

A co víc: do takto definovaných zakázek se může schovat i veřejně dostupný software, na který dodavatel autorská práva nemá. Ministerstvo takto „přibalilo“ dodávku komerčního softwaru za celkem 88 milionů Kč do nejméně dvou zakázek zadaných jako JŘBU: „Ministerstvo tak zrušilo soutěžní prostředí, neboť bez zákonného důvodu omezilo okruh možných dodavatelů, přičemž diskriminovalo všechny ostatní dodavatele na trhu, kteří byli schopni plnit poptávané služby. Za této situace nelze zcela vyloučit riziko, že rozpočtové prostředky byly použity nehospodárně,“ konstatuje NKÚ.

BRAND24

Když se nesoutěží, nemusí se totiž firmy snažit nabízet co nejnižší cenu. Výsledné ceny se tak podle NKÚ v 99 % shodovaly s těmi, na které byly zakázky vypsány. „Ministerstvo při stanovování předpokládaných hodnot dodávek vycházelo z cen, které v podstatě stanovil stávající dodavatel, resp. na jejichž stanovení se stávající dodavatel a zároveň uchazeč o novou zakázku významně podílel. Ministerstvo od doby pořízení informačních systémů neprovedlo nikdy srovnání cen dodávek aplikačního programového vybavení s cenou obvyklou.“

Zdroj: Informace z kontrolní akce NKÚ č. 13/09 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šéfredaktor Lupa.cz a externí spolupracovník Českého rozhlasu Plus. Dříve editor IHNED.cz, předtím Aktuálně.cz a Českého rozhlasu. Najdete mě na Twitteru nebo na LinkedIn

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).