V pondělí 21. prosince vláda projedná návrh na založení nového státního podniku s názvem Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Pokud plán předkládajícího ministerstva vnitra projde, od 1. ledna příštího roku začne fungovat instituce, která bude mít zásadní vliv na podobu IT ve státu. Zároveň není jasné, co a jak bude v reálu vlastně dělat.
Plán na vytvoření NAKITu se objevil už před několika měsíci, když ministerstvo vnitra usilovalo minimálně o část ze 14 miliard korun z eurodotací na stavbu rychlého internetu. Jak jsme na Lupě informovali, tato akce nevyšla. Vnitro chce alespoň hrát silnou roli v koordinaci IT ve státní správě a zároveň by rádo provozovalo registr pasivní infrastruktury.
Chovancův úřad si tak jde za splněním cíle stát se centrální IT silou ve státu a pokračovatelem zrušeného ministerstva informatiky. Tuto roli vnitro do určité míry hrálo i doposud. O správu informačních technologií státních institucí se stará Odštěpný závod ICT služby České pošty. S ním se má nově vzniklý NAKIT spojit.
Špatné cash flow
„Odštěpný závod Česká pošta ICT služby vznikl jako přechodná forma pro zajišťování klíčových ICT služeb ministerstva vnitra,“ vzkazují Lupě zástupci úřadu. „Záměr vytvořit z přechodného závodu samostatný státní podnik je dlouhodobý a spojení s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie, která má mj. vytvářet i dlouhodobé strategie v budování infrastruktury, na které mají být tyto služby provozovány, se jeví jako logický a efektivní krok.“
To, že měl být „odštěpák“ pouze dočasná akce, je pravda. Jeho překlopení do samostatného státního podniku se ale původně mělo odehrát už před dvěma lety. Otázkou tedy je, proč na něj ministerstvo nyní tlačí.
Odštěpný závod podle dokumentů, které má Lupa k dispozici, v posledním roce nebyl v úplně nejlepším finančním stavu. Podnik od letošního ledna nezískal žádnou novou zakázku a pouze participuje na těch historických a vytvořených ještě za Ivana Langera (správa ICT pro vnitro či policii). Ministerstvo vnitra mu zároveň pozdržuje platbu faktur kvůli nedostatečné kvalitě vykonané práce, což Odštěpný závod dostává do problémů s cash flow.
Plánovaná organizační struktura NAKITu.
Podnik tak získal půjčku ve výši 85 milionů korun od České pošty, aby mohl pokrýt personální náklady. Odštěpný závod čeká na proplacení prací od vnitra, díky čemuž pak bude schopný půjčku splatit. Pohledávky v řádech stovek milionů korun ale za stavu, kdy na obzoru nejsou nové projekty, nejsou dlouhodobým řešením a během příštího roku by se podnik zřejmě opět dostal do provozních problémů.
Jednou z velkých motivací pro spojení NAKITu a Odštěpného závodu jsou podle dobře informovaných zdrojů Lupy právě finanční potíže a možnosti, které se po spojení otevírají. Vnitro vymýšlí další způsoby, jakými do NAKITu peníze dostat mimo možných státních zakázek v budoucnosti.
Vnitro jako zřizovatel do NAKITu vloží 10 milionů, to ale není nic, co by státní podnik „vytrhlo“. Jednou z variant tak je, že se při finálním odtržení Odštěpného závodu převedou finanční prostředky z České pošty.
Aby bylo na výplaty
Důvodů, proč se „odštěpák“ v posledním zhruba roce dostal do finančních problémů, je nicméně více. Část je spojena s nástupem osoby Jana Mikuleckého, současného šéfa kyberbezpečnosti, který byl například jako zastupitel v Praze-Letňanech (za ODS) obžalován policií a byl rovněž součástí skupiny s plánem na ovládnutí Řízení letového provozu. Mikulecký stojí za nákladným projektem SOCR, který pro vnitro řeší kybernetickou bezpečnost.
Samotnou kapitolou jsou i mzdové náklady. Odštěpný závod má v současné době kolem 320 zaměstnanců, ovšem s těmi, kteří pracují na dohodu o pracovní činnosti (DPČ), jich je kolem čtyř stovek. Měsíční odměny mnoha lidí spolupracujících na DPČ se pohybují v řádech stovek tisíc korun měsíčně a zdroje ze společnosti často mluví o trafikách.
S vysokými personálními náklady lze nejspíše počítat i u NAKITu. „Na rozdíl od jiných právních forem umožňuje forma státního podniku nastavit takový systém odměňování zaměstnanců, který zajistí získání špičkových odborníků v této oblasti. Personální zajištění je nezbytné pro kvalitní výkon svěřených, znalostně náročných a odborně vysoce specializovaných činností,“ píše se v předkládací zprávě pro vládu.
Vnitro zároveň slibuje, že „zakladatel nebude vznášet požadavky na navýšení rozpočtu ani po založení státního podniku,“ s tím, že od třetího měsíce od založení bude podnik soběstačný. Podnik má mít vedle zaměstnanců přešlých z Odštěpného závodu dalších třicet nových lidí. Žádný finanční plán ale nepředkládá.
Zakázky od vnitra
Připravovaný NAKIT bude spadat pod přímou kontrolu ministerstva vnitra, které mu rovněž bude zadávat zakázky. Vnitro se z této pozice chce stavět do role hlavního koordinátora ICT a e-governmentu ve státní správě. Slibuje například, že ohlídá, aby jednotlivé systémy jednotně komunikovaly a pracovaly se základními registry.
Další rolí NAKITu má být mapování síťové a související infrastruktury. Vznikne tak registr, který bude vědět, kde a jak vedou datové sítě, díky čemuž by se podle představ vnitra mělo docílit koordinace další výstavby a výrazné úspory při budování sítí. Úřad konkrétně zmiňuje studii Evropské komise s úspory až 75 procent. Zda půjde vzorem i samotný registr, je ovšem diskutabilní. Čísla z „akce 14 miliard“ říkají, že vnitro počítá s cenou za registr kolem 700 milionů korun.
NAKIT má zároveň sloužit v oblasti neveřejných sítí a systémů a nebude působit na volném trhu. I přesto se tržní subjekty obávají, že k narušování soutěže může docházet. NAKIT například může chtít připojovat města, školy a podobně. Argumentací je doručení služeb a „bezpečná státní síť“. Co ale fráze „bezpečná síť“ v praxi znamená, těžko říci. Data se dnes při přenosech šifrují a zabezpečují na aplikační vrstvě.
Vnitro v kuloárech argumentuje také slovenskou Národní agentúrou pro sieťové a elektronické služby (NASES), o srovnání s NAKITem ale nemůže být řeč. NASES je příspěvková organizace státu pod úřadem vlády, nikoliv státní podnik pod vnitrem.
Zajímavé bude sledovat i to, kdo nakonec bude novému státnímu podniku šéfovat. Jak už Lupa dříve informovala, velkým kandidátem byl dosavadní poradce na vnitru Alan Ilczyszyn, který se zná s Milanem Chovancem z dob jeho působení v Plzni. Podle aktuálních informací už se ale Chovanec k Ilczyszynovi v kuloárech nehlásí a jde především o volbu náměstka pro IT Jaroslava Strouhala. Ten si naopak nepřeje, aby se šéfem NAKITu stal dosavadní šéf Odštěpného závodu Jan Přerovský.
ČLÁNKY DO MAILU