Vše začalo docela nevinně: společnost AdvertNet o sobě dala veřejnosti vědět v polovině března hromadně rozesílanými e-maily. Okamžitě poté nám do redakce začaly chodit dotazy, které se dožadovaly informací o této firmě a o projektu HomeInternet. Důvodem byla jistá nedůvěra: její nabídka připojení k Internetu se zdála až neuvěřitelně lákavá. Jedinou stopou byl přitom web, na kterém AdvertNet prezentoval své služby.
První, co člověka překvapí, je grafická úroveň těchto stránek. Jednoduchou hlavní stránku webu by zvládl i samouk začátečník ihned po první lekci výkladu HTML. Nevábná tapeta s jednoduchým nadpisem Projekt HomeInternet a pár vět na úvod. V dolní části stránky rozdělení do rubrik v jednom řádku. Když se návštěvník podívá na úvod pozorněji, dozví se, co k jeho vzniku vedlo: „Tento projekt byl vytvořen v roce 2001 na základě neúnosných cen připojení k síti Internet. Cílem projektu je rozšíření sítě Internet do každé domácnosti za standardní ceny států EU. Síť Internet byla původně určena pro zcela nekomerční účely, avšak ceny připojení v ČR tomu neodpovídají.“
AdverNet podle svých stránek nabízí tři základní tarify – Basic, Standard a Profesional. Rozdíl je pouze v přenosové rychlosti a samozřejmě i v ceně. U rychlosti 33,6 kb/s činí měsíční poplatek 349 korun, u 64 kb/s 589 korun a rychlost 128 kb/s stojí 1.179 korun; všechny tyto varianty zahrnují neomezený přenos dat, nejde tedy o počítané připojení. Instalace a konfigurace internetového připojení stojí jednorázově 500 korun, přičemž bezdrátové zařízení si můžete buď pronajmout za 99Kč na měsíc, nebo koupit za 4.690 korun. U jiných poskytovatelů připojení stojí neomezené připojení bezdrátem o rychlosti 64 kb/s něco kolem deseti tisíc korun – je tedy vidět, že ceny AdvertNetu jsou vskutku lákavé.
Na svých stránkách dále společnost uvádí, jakým způsobem vás k Internetu připojí – pomocí mikrovlnné technologie Proxim. Je zde také připojen seznam operačních systémů, které jejich technologie podporuje, naopak poněkud chybí přehled míst, kde je připojení dostupné, což je u bezdrátu dost podstatná informace. Za pozornost naproti tomu stojí smluvní ustanovení, které je velmi dopodrobna rozpracované do dvanácti bodů a celkem zabírá osm stránkek; oproti jednoduchému zpracování ostatních částí webu je to docela velký kontrast. Dále zde jsou odkazy na on-line objednávky a zákaznické sekce, kde je možné si zkontrolovat zadané údaje. Horší to je, když se člověk chce dobrat nějakého kontaktu a zjistit podrobnější informace o provozovaných službách – například kdo projekt financuje či k jakému poskytovateli připojení jsou připojeni. Na serveru je sice rubrika Kontakty, kde se dozvíte emailové spojení na vedení, marketing, fakturační oddělení či technickou podporu serveru; na zaslané dotazy však podle našich zkušeností nikdo neodpovídá. Pod hlavičkou technické podpory je také uvedena informační telefonní linka, na číslo (mobilní) se ale nelze dovolat a operátor hlásí, že uživatel je nedostupný. Potenciálnímu zákazníkovi AdvertNetu tedy jako odpověď na případné otázky musí stačit pouze sdělení, že společnost děkuje za pomoc při spouštění projektu svým sponzorům.
Podle údajů na stránkách má společnost údajně celkem 43 zaměstnanců, což by byl v kontextu jiných poskytovatelů připojení docela slušný kolos. Když se na celou věc podíváme podrobněji, vypadá vše velmi podezřele. Jako hlavní kontakt – a také vedoucí projektu – je uveden „Tomáš Kotek – AdvertNet“. Nahlédnutím do ARESu však lze snadno zjistit, že žádná taková firma ani fyzická osoba-živnostník neexistuje. Doménu advertnet.cz vlastní podle databáze CZ.NICu Tomáš Kotek coby fyzická osoba-nepodnikatel, ani zde se tedy k žádnému subjektu s IČ a oprávněním k podnikání nedostaneme.
Drobnou vadu má ovšem také adresa, kterou uvádí jako své sídlo (Akátová 12, Plzeň) – ani ta totiž neexistuje. V telefonním seznamu se žádný Tomáš Kotek ani AdvertNet v Akátové ulici nevyskytuje, v celé ulici je jen jedna jediná telefonní linka, ovšem v domě s jiným číslem i majitelem. Při našem pátrání jsme na ni zkusili zavolat – člověk na druhé straně sluchátka nám vysvětlil, že v jejich ulici žádné číslo 12 není, takže se tam zkoušíme dovolat marně. To nás překvapilo natolik, že jsme na místo s fotoaparátem vyslali našeho plzeňského spolupracovníka Tomáše Filípka. Podle jeho zjištění jsou v celé ulici jen domy číslo 9 a 36. Mezi nimi jsou jen jedna tajemná dvířka (snad kamsi do chlívku?), která vidíte na fotografii. Pokud se však pan Kotek skrývá právě tam, musí jít o vskutku velkou konspiraci.
Tím naše pátrání končí. To, co vypadalo na začátku jako příběh vystřižený z legend o Jánošíkovi, který bohatým bral a chudým uživatelům levné připojení k Internetu dával, tedy končí v pochybnostech. Nemůžeme samozřejmě tvrdit, že se jedná o jeden velký podfuk, možná jde jen o nešťastnou souhru náhod ve spojení s nerozumnou informační politikou. Pokud má tedy někdo z vás s AdvertNetem nějaké zkušenosti, dejte nám vědět – třeba pak dáme dohromady celý příběh. Zatím je však ve vzduchu cítit spíš nějaká čertovina.
ČLÁNKY DO MAILU