Dlouhá léta analogovou televizí obsazené kmitočty uvolněné pro digitální éru také do vínku digitálního rozhlasového vysílání by mohly být za nedlouho v plném rozsahu k dispozici i pro vysílání v České republice. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) připravuje zahájení odborné diskuse [1] k problematice rozvoje digitálního rozhlasového vysílání a speciálně k využití radiového spektra spadajícího do III. televizního pásma. Jaký je potenciál dostupných kmitočtů, jak může postupovat rozhlasová digitalizace, jaké jsou motivace zúčastněných stran a jaký může být výsledný efekt a souvislosti nasazení digitální technologie, budiž náplní tohoto článku.
Kmitočty
Kmitočty používané pro digitální rozhlasové a televizní vysílání v systémech T-DAB [4] a DVB-T vycházejí z výsledků Regionální radiové konference (RRC) konané v Ženevě v letech 2004 a 2006. Kmitočtový plán označovaný také zkratkou GE06 [0] přináší především skupinová přidělení kmitočtů pro geograficky definovaná území bez zásadní vazby na konkrétní vysílací stanoviště. Česká republika má dle plánu GE06 ve III. pásmu pro systém T-DAB připraveny tři sítě a jednu síť pro DVB-T. Každá T-DAB síť může obsloužit cca 10–15 rozhlasových stanic s dobrou zvukovou kvalitou.
Tabulka kmitočtů III. pásma pro systém T-DAB a DVB-T využitelných ve střední Evropě
První síť, označme ji pro zjednodušení A, má národní charakter – má pouze dva kmitočty, pro Čechy a Moravu. Bude se jednat o dvě rozsáhlé jednofrekvenční sítě (SFN), u nichž je kritičtější naplánování anténních a výkonových parametrů zejména u vysílačů na vysoko položených kótách. Je optimální pro operátora využívajícího převážně méně dominantní kóty a přenášejícího celoplošné stanice. Například v Německu celonárodní síť funguje a využívá kanál 5C.
Skupinová přidělení kmitočtů T-DAB, síť „A“
Druhá vrstva sítě, označená B, umožňuje nezávisle obsloužit jednotlivé kraje ČR. Každý kraj tak v tomto případě může obsluhovat jiný operátor. Tato síť je vhodná například pro regionální stanice Českého rozhlasu, regionální stanice i celoplošné stanice s regionálně odpojovanými reklamními bloky.
Skupinová přidělení kmitočtů T-DAB, síť „B“
Třetí vrstva sítě, označme ji C, má regionální charakter jako síť „B“ s tím, že ale obsahuje stejná skupinová přidělení pro Karlovarský a Ústecký kraj, resp. pro kraj Královehradecký a Pardubický, což vybízí (a zřejmě mělo i svůj důvod) k využití dominantních kót krušnohorského Klínovce a krkonošské Černé hory, které mají zásadní přesah mezi jmenovanými kraji.
Skupinová přidělení kmitočtů T-DAB, síť „C“
Že nemusí být skupinová přidělení kmitočtů pro digitální rozhlas ve III. pásmu zcela vyčerpána výše uvedenými sítěmi, dokládá kmitočtový příděl pro jednu síť digitální televize.
Skupinové přidělení kmitočtů pro síť DVB-T
Poslední měsíce ukázaly, že je možné jít při získávání T-DAB kmitočtů také cestou individuálních koordinací konkrétních vysílačů, neboť obecně si může o kmitočet zažádat každý a pokud je daný kmitočet volný, resp. se jej podaří zkoordinovat, může Český telekomunikační úřad kmitočet žadateli přidělit. Takto přidělené kmitočty se ale mohou potýkat s výkonovým i směrovým omezením vyzařování vysílacích antén daleko více než vysílače koordinované na základě GE06. Tyto vysílače nikterak neznehodnocují lukrativní skupinové příděly dle GE06.
Soutěž o T-DAB kmitočty ve III. pásmu dle GE06 je součástí koncepce využívání kmitočtových přídělů. Dává smysl, pakliže se dá očekávat převis poptávky nad dostupnými technickými prostředky tj. sítěmi dle GE06. V případě DVB-T sítí v zásadě k žádné soutěži nedošlo.
Dle doporučení ITU-R BS.2214 je rovněž možné využít kmitočty ve III.pásmu pro digitální rozhlasové vysílání v systému DRM+[5].
Rozvoj digitálního rozhlasového vysílání
Rychlost výstavby sítí digitálního rozhlasu a jejich obsazení rozhlasovými stanicemi je zásadním způsobem ovlivněn náhledem regulátora a státní správy na budoucí digitalizaci rozhlasového vysílání. Tento náhled také ovlivní, kdo ze zúčastněných stran (posluchači, provozovatelé rozhlasových stanic, provozovatelé vysílacích sítí i prodejci elektroniky) na rozvoji digitálního rozhlasového vysílání získá a kdo případně prodělá.
Podívejme se na proces digitalizace takříkajíc ode zdi – ke zdi. Od tvrdé digitalizace k volnému přechodu na digitální vysílání:
Pokud by se rozhlas digitalizoval ve šlépějích televizní digitalizace (vše stávající analogové se musí v relativně krátkém čase vypnout), neměli by jistě provozovatelé tří zmíněných T-DAB sítí o zákazníky a garantovanou budoucnost nouzi. Rychlý rozvoj sítí s vynikajícím pokrytím by byl podmínkou i nutnou samozřejmostí. Také pro prodejce elektroniky by mohly nastat žně v řádu miliard Kč. Jen ten posluchač by si pro žádný přijímač, násobně drahý než ten analogový, co má doma, už možná nešel. Rozhlas není televize (odhlédneme-li od vysílání ČRo v multiplexu ČT). Nucený přechod může pro část (nikdo dnes neřekne, jak velkou) posluchačů znamenat odchod od pozemského příjmu nebo rozhlasu vůbec. Scénář tvrdé digitalizace je samozřejmě jen těžko obhajitelný, neboť převážně využívané rozhlasové pásmo VKV-FM nekoliduje s frekvenčním pásmem vyhrazeným pro systém T-DAB a zároveň je pro hledáček případné digitální nebo jiné dividendy docela malé a kmitočtově již nevhodně umístěné.
Volný přechod k digitálnímu rozhlasovému vysílání spojený s potenciálním letitým dublováním vysílání zavedených stanic na analogové platformě oproti tomu znamená minimální zájem stávajících provozovatelů stanic o investice do digitálního vysílání. Digitální rozhlasové sítě mohou být zajímavé pro nové stanice, případně pro stanice, které nemají šanci rozšířit své pokrytí v rámci analogového vysílání. Kolik takových ale u nás reálně je? Posluchači spokojení s programovou nabídkou analogového vysílání nemusejí dělat nic, obdobně jako provozovatelé zavedených stanic nemusejí mít vrásky na čele z nové konkurence. Rozšiřování pokrytí v návaznosti na ekonomickou realitu danou počtem získaných zákazníků rozhlasového multiplexu se soustředí do velkých měst a na dominantní kóty s velkým pokrytím území. Vybudování plnohodnotné celoplošné sítě bez podpory např. státních subvencí nebo spolupráce se silným hráčem – v našich podmínkách asi jen Českého rozhlasu [3], nepovažuji za reálné.
Silný konkurent
Všudypřítomné internetové připojení v domácnostech a firmách a rychlý mobilní internet ve větších sídlech doplněný v brzké budoucnosti celoplošnými sítěmi čtvrté generace LTE budou brzy velkou konkurencí pro klasické šíření vysílání rozhlasu i televize. Potřebné zařízení – odpovídající mobilní terminál bude mít brzy téměř každý u sebe.
Závěr
Nemohu se ubránit dojmu, že stávající řádné vysílání v systému T-DAB (jak v L-pásmu, tak nově i ve III. pásmu) spadá velmi blízko kategorie volného přechodu. Při odhadu několika set posluchačů systému T-DAB po celé republice a pohledu na násobně vyšší počet posluchačů jednotlivých internetových streamů řady českých stanic (např. prostřednictvím serveru www.play.cz), přemýšlím, zdali může být III. pásmo opravdu takovým trhákem ve srovnání s aktuálně používaným L-pásmem.
Aukce kmitočtových přídělů T-DAB ve III. pásmu dle GE06 může také skončit tím, že budeme vůbec rádi, pokud se najdou zájemci, kteří budou chtít vysílat. Spíš než maximální nabídnutá cena by měly být vodítkem výběru záruky potenciálních provozovatelů, že příděly využijí efektivně a nezablokují je jen pro jiné zájemce, kteří se třeba objeví později.
Autor působí na Katedře radielektroniky ČVUT-FEL v Praze
ČLÁNKY DO MAILU