Autor by měl něco tušit o souborech které na rapidshare vkládá. Co se stahování týče, těžko přesvědčíte soudce že jste omylem stáhnul 150 GB neznámých dat a oni to náhodou byly filmy :-). Ale stahování je legální, takže to nemá cenu řešit.
Pokud znate obsah tech archivu (coz by soud musel prokazat) pak neni moc co resit. Ale pokud nekdo nekam da nejake archivy, jejich obsah neznate (coz na netu obecne plati vzdy, dokud nemate komplet stazeno a rozbaleno), pak staci, aby onen clovek nesdelil nic o obsahu vam a vy jen sdilite jakesy rary, ktere jsou z vaseho pohledu naprosto OK.
Obecne pak pravdepodobne staci, kdyz upload provedete z jine IP nez zverejneni odkazu a hesla. Dokazat ze oboje udelal tentyz clovek je prakticky nemozne.
Mohl bych být stíhán kdybych na Rapidshare nahrál audiovizuální dílo chránené zákonem, rozdělené na několik archivů archivy (part1, part2...), na warezfóra vložil odkazy ale neuvedl heslo, ale záměrně bych dodal poznámku "Heslo k rarům je dlouhé 4 znaky pouze loweralpha"? Nebo "Heslo k rarům je dlouhé 4 znaky pouze loweralpha, crackněte si ho"? V tom případě si myslím že bych nic špatného nespáchal, protože dílo "má ochranu", a prolomení ochrany je nezákonné že? Takže by nakonec všechna vina padla na stahovače?
"Ucinne" technicke prostredky ochrany prav a neopravnene rozsirovani/sdelovani dila jsou dve ruzne veci. :-) To prvni upravuje §43 AZ, to druhe §14, resp. §18 AZ. Tudy cesta fakt nevede.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).