Digitální podoba obličeje by se měla objevit nejpozději v srpnu příštího roku, otisky prstů pak do poloviny roku 2008. Stávající pasy lze samozřejmě používat až do konce doby jejich platnosti. Například sousední Německo plánuje zavedení digitální podobizny obličeje již na listopad letošního roku a otisky prstů na březen roku 2007.
Otisky prstů v praxi u LufthansyPodle tiskové zprávy dostupné na stránkách společnosti Siemens začalo přibližně 400 zaměstnanců letecké společnosti Lufthansa na letišti ve Frankfurtu testovat způsob odbavování a nastupování cestujících do letadel, který je založen na snímání otisků prstů. Celý systém by měl přispět k bezpečnějšímu a efektivnějšímu odbavování cestujících. |
Otisky prstů za sebou mají mnohaletou historii využití nejen ve forenzní sféře, nicméně právě tato oblast je proslavila asi nejvíce. Na bříškách svých prstů (a nejen nich) můžete nalézt papilární linie, které formují různé tvary. Tyto klasifikační vzory lze rozdělit do tří základních skupin, jedná se o takzvané smyčky, víry a oblouky. Prvně jmenovaná kategorie zaujímá 60 až 70 procent všech otisků, víry pak 25 až 35 procent a konečně oblouky pouze kolem pěti procent.
Základní klasifikační vzory. Po řadě smyčka, vír a oblouk.
Je jasné, že hrubé porovnávání otisků prstů na základě takovýchto základních vzorů by nevedlo ke kýženému úspěchu. Algoritmy rozeznávající otisky prstů proto porovnávají detaily vzoru papilárních linií a určují pozici spolu s orientací některých charakteristických znaků. Mezi ně patří například ostrůvky, mosty, rozdvojení, roztrojení či překřížení papilárních linií, které jsou znázorněny na následujících obrázcích:
Algoritmus provádějící porovnání otisků prstů se samozřejmě rozpadá do několika na sebe navazujících fází. Čtecí zařízení nejprve pořídí obraz otisku v barevné škále odstínů šedi, použité techniky se liší podle typu snímače. Pořízený obraz se poté zkonvertuje do monochromatické podoby – papilární linie mají černou barvu. Pro následující přesnou lokalizaci a rozpoznání charakteristických bodů musí být obraz jednotlivých papilárních linií ztenčen, a to až na šíři jednoho pixelu. Nyní již konečně nic nebrání extrakci pozice jednotlivých detailů a jejich předání algoritmu, který provede vlastní porovnání.
Snímačů otisků prstů existuje několika druhů, přičemž se samozřejmě vzájemně liší cenou a kvalitou. Mezi nejstarší senzory patří optické, které získají obraz otisku prstu díky odlišnému odrazu světla od papilárních linií a rýh mezi nimi. Mezi pozitiva optických snímačů patří jejich nízká cena, která je však často vykoupena menší spolehlivostí.
Vyšší přesnost představují snímače kapacitní (neboli silikonové), kdy uživatelův prst funguje jako jedna a povrch snímače jako druhá destička kondenzátoru. Linie jsou více přilehlé, a tudíž mají vyšší kapacitanci než rýhy mezi nimi. Tyto rozdíly se zachytí a vytvoří odpovídající obraz otisku prstu. Ačkoliv jsou kapacitní snímače nákladnější než optické, poskytují díky svým malým rozměrům a poměrně vysoké přesnosti ideální řešení pro zabudování do nejrůznějších hardwarových zařízení.
Kromě právě popisovaných nejrozšířenějších snímačů existují také další řešení, například varianty teplotní a ultrazvukové. Prvně jmenovaná technologie se zakládá na tom, že vzduch má obvykle nižší teplotu než lidská kůže, a proto rozezná linie s vyšší teplotou od rýh mezi nimi. Ultrazvukové snímače fungují podobně jako optické, neměří však dopadající světlo, nýbrž zvukovou vlnu, díky níž jsou schopné rozeznat přilehlé linie od vzdálenějších rýh.
Aby nebylo tak snadné obejít jednotlivé snímače replikou prstu (například dobře známou želatinovou kopií), implementují detekci živosti. Ta může zahrnovat kupříkladu měření teploty, pulsu nebo krevního tlaku. Tak například teplota pokožky se běžně pohybuje těsně pod hranicí 30°C, takže repliky musejí být zahřány na akceptovatelnou teplotu. U venkovních senzorů může být rozpětí přijatelných teplot vyšší než v případě snímačů určených pro vnitřní použití. Měření pulsu poskytuje vyšší bezpečnost než měření teploty, může však být výrazně ovlivněno aktuálním emocionálním stavem snímané osoby.
Dnešní díl představil technologické pozadí tolik diskutovaného rozpoznávání otisků prstů, řádky druhého pokračování vyplní stručný přehled jiných technik a nástin problémů spojených s masovým nástupem biometrik.
ČLÁNKY DO MAILU