Krátké vlny: Budoucnost evropské konektivity? Na čem stojí návrh Aktu o digitálních sítích (DNA)

Dnes
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Autor: David Slížek, s využitím DALL-E 3
Návrh má mimo jiné odstranit administrativní bariéry, které dosud bránily (některým) evropským firmám v dosažení globálně konkurenceschopných úspor z rozsahu.

Po několika konzultacích, zběsilých debatách, lobbistických přáních a tradičním vynesením téměř finálního dokumentu před jeho oficiálním schválením Evropskou komisí jsme se dočkali. Komise zveřejnila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o digitálních sítích

Tento legislativní akt, známý jako DNA (Digital Network Act), je (dalším) pokusem o dekonstrukci fragmentovaného systému 27 národních trhů. DNA v sobě integruje a nahrazuje dosavadní normy evropského regulačního rámce pro elektronické komunikace, jako je Evropský kodex pro elektronické komunikace (EECC), nařízení o sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací BEREC, nařízení o otevřeném internetu či Program politiky rádiového spektra (RSPP), a transformuje je do jednotného, přímo použitelného rámce.

Cílem této transformace je podle komise vytvoření integrovaného ekosystému pro gigabitové sítě a technologie 5G i 6G. Ve výsledku návrh představuje na jednu stranu technickou revizi, kdy cca 80 % návrhu tvoří již platný text, který se z různých norem přesouvá do jednoho nařízení, na druhou stranu se snaží tvářit jako strategický nástroj k zajištění digitální suverenity EU prostřednictvím modernizace infrastruktury, centralizace správy rádiového spektra a posílení odolnosti kritických sítí. Pro některé operátory i investory má návrh také odstranit administrativní bariéry, které dosud bránily (některým) evropským firmám v dosažení globálně konkurenceschopných úspor z rozsahu.

Velké loučení s mědí: Povinný přechod na optiku

Jedním z těch viditelných nových opatření, které DNA přináší, je „vykopání“ optiky ze země. Přechod na technologii FTTH (Fiber-to-the-home) představuje pro komisi strategický imperativ, který nemá jen zvýšit přenosové rychlosti, ale i zvýšit energetickou efektivitu a stabilitu, na které stojí moderní cloudové a AI služby.

Proces není ponechán na libovůli národních regulátorů, nerespektuje národní specifika, ale řídí se obecnými kumulativními podmínkami. Povinné ukončení provozu starých sítí do roku 2035 je spuštěno pouze tehdy, pokud v dané oblasti existuje alespoň 95% pokrytí optikou a zároveň jsou dostupné cenově přijatelné maloobchodní služby. Právě tato kumulativní podmínka dostupnosti a afordability je pojistkou proti digitálnímu vyloučení.

Konektivita je klíčová pro digitální transformaci a jejím cílem je do roku 2030 dosáhnout univerzálního gigabitového širokopásmového připojení a 5G v obydlených oblastech. (Důvodová zpráva k návrhu COM(2026) 16)

Konec národních bariér: „Jednotný pas“ pro operátory

Evropský telekomunikační sektor historicky doplácel na nejednotnost národních regulačních režimů. Zatímco globální konkurenti v USA nebo Asii těží z více jednotného regulačního prostředí, evropští operátoři čelí 27 souborům regulačních podmínek, což vede k vyšším nákladům na compliance a k fenoménu známému jako regulatory forum shopping. DNA chce tento problém vyřešit zavedením konceptu „jednotného pasu“ (Single Passport).

Mechanismus funguje na principu jediné notifikace v „členském státě oznámení“, která operátorovi automaticky zakládá právo působit v celé Evropské unii. Pro malé a střední podniky to znamená snížení bariéry vstupu na nové trhy. Nechci být škarohlíd, ale který malý operátor, který pokrývá wifinou Dolní Kotěhůlky, tuhle možnost využije? Celý systém je sice podpořen sítí národních jednotných kontaktních míst (national single contact points), které mají zajišťovat hladkou koordinaci, ale fakticky je to pozitivní opatření pro velké nadnárodní hráče, nebo pro jiné subjekty z digitálního ekosystému typu výměnné uzly.

Tento návrh v podobě jednotného pasu zachovává zjednodušený systém založený na oznámení, ale umožňuje poskytovatelům působit v jednom, několika nebo všech členských státech na základě potvrzení jednoho národního regulačního orgánu. (COM(2026) 16, část III)

Integrace na zemi však musí být doplněna suverenitou v prostoru nad námi, což přenáší těžiště strategického boje za evropskou technologickou suverenitu do oblasti satelitních komunikací.

Satelitní autonomie: Strategický boj o vesmírné spektrum

A tady se dostáváme k opravdické změně, kterou se DNA snaží prosadit. Satelitní konektivita se v současném geopolitickém klimatu stala pilířem strategické autonomie EU, nezbytným pro krizové řízení a obranu. Návrh DNA zavádí nový systém „unijní autorizace“ pro satelitní spektrum, který centralizuje výběr držitelů licencí. Tento krok je přímou odpovědí na hrozbu strategické závislosti na neevropských poskytovatelích satelitní konektivity.

Zásadním prvkem je zde také posílení solidarity mezi členskými státy při obraně proti škodlivému rušení (např. GNSS/Galileo). EU poprvé získává nástroje k operativní reakci na bezpečnostní hrozby v kosmu. Centralizovaná autorizace zajišťuje, že přístup na unijní trh získají pouze subjekty splňující nejvyšší bezpečnostní standardy, což je klíčové pro ochranu kritické infrastruktury před hybridními hrozbami.

EU musí posílit svou strategickou autonomii v satelitních komunikacích, včetně sítí a služeb, aby zajistila a zlepšila odolnost a zároveň přispěla k jednotnému trhu. (Důvodová zpráva, s. 11)

I další části spektra čeká změna. Návrh upřednostňuje licence s neomezenou dobou trvání nebo významně delšími lhůtami pro zvýšení investiční předvídatelnosti. Zavádí princi „use it or share it“ – pokud sám držitel spektrum nevyužívá, měl by umožnit jeho sdílení. A v neposlední řadě chce Evropská komise využít spektrum pro aktivní protidronovou obranu.

Transparentnost smluv a ochrana spotřebitele – žádná změna

Ochrana spotřebitele, transparentnost smluv, rozhodování sporů zůstává v návrhu DNA stejné, jak jsme zvyklí z Evropského kodexu pro elektronické komunikace. Operátoři budou dál povinně uvádět parametry, jako je latence, jitter a ztrátovost paketů. Univerzální služba, telekomunikační záchranná síť, se nově soustředí na cenově dostupný a adekvátní broadband pro všechny spotřebitele, zejména pro osoby s nízkými příjmy nebo postižením. Telefonní budky, telefonní seznamy a další relikty jsou minulostí.

Návrh integruje stejná pravidla EU týkající se síťové neutrality tak, jak jsou definována v nařízení o otevřeném internetu. S jednou výjimkou. Nově se dává Evropské komisi možnost přijmout závazné prováděcí akty, které podrobně stanoví podmínky, za kterých mohou poskytovatelé služeb přístupu k internetu nabízet optimalizované služby (tzv. managed services).

Digitální odolnost: Unijní plán připravenosti na krize

Současná geopolitická situace ukazuje na zranitelnost podmořských kabelů a datových center. DNA proto přichází s konceptem „Unijního plánu připravenosti“, jehož garantem se stává nově zřízený Úřad pro digitální sítě (ODN). Je důležité zdůraznit, že ODN není novým úřadem na zelené louce, ale vzniká transformací dosavadního Úřadu BEREC, čímž dochází k posílení jeho substanciální kapacity v souladu s unijními politikami.

Význam ODN spočívá v integraci kvantové komunikace (EuroQCI) a post-kvantového šifrování do unijních standardů, což je existenční nutnost pro budoucí bezpečnost dat. Návrh rovněž explicitně pracuje s technologií network slicing, která umožní v případě krize prioritizovat provoz pro tísňové a bezpečnostní složky na úkor civilního provozu. Jde o technické řešení solidarity v praxi, které zajišťuje funkčnost státu i v extrémních scénářích.

ODN by měl na úrovni Unie přispívat k monitorování, analýze a syntéze informací o architektuře, kapacitě, technických schopnostech a odolnosti elektronických komunikačních sítí. (Recitál 34)

Nicméně bude záležet na detailech návrhu. Evropští regulátoři jsou citliví na jakékoliv snahy o omezení jejich nezávislosti, nebo překopáním fungujícího systému. A ODN s posílením vlivu Evropské komise může znamenat obojí.

Dobrovolný systém řešení sporů v rámci digitálního ekosystému

DNA obsahuje nově dobrovolné smírčí řízení v rámci digitálního ekosystému. Cílem je usnadnit dialog o technických a obchodních ujednáních mezi poskytovateli sítí a jinými subjekty (poskytovateli obsahu). BEREC bude zmocněn vydat pokyny „pomáhat poskytovatelům elektronických komunikačních sítí a dalším podnikům působícím v odvětví elektronických komunikací nebo v odvětvích s ním úzce souvisejících při uplatňování odvětvových postupů a usnadňovat spolupráci v technických a obchodních záležitostech souvisejících s poskytováním elektronických komunikačních služeb nebo služeb informační společnosti účinným, ekonomicky udržitelným a spolehlivým způsobem, jakož i v souvislosti s poskytováním inovativních produktů a služeb ve prospěch koncových uživatelů.“

Co si pod tím představit? Když se podíváme do příslušného recitálu dozvíme se, že „aspekty spolupráce podle těchto pokynů BEREC by měly zahrnovat dohody o úrovni služeb mezi poskytovateli sítí, aspekty související se spravedlivým, přiměřeným a proporcionálním využíváním zdrojů druhé strany, zejména v případech, jako je předávání IP provozu prostřednictvím propojení, peeringu a tranzitu za účelem poskytování služeb informační společnosti nebo elektronických komunikačních služeb efektivním, ekonomicky udržitelným a spolehlivým způsobem, zejména ve prospěch koncových uživatelů. Zejména dohody mezi těmito subjekty týkající se předávání provozu by neměly vést k nepřiměřeným nebo ekonomicky neudržitelným investičním potřebám poskytovatelů sítí a přínosy plynoucí ze zvýšeného provozu by měly být sdíleny způsobem, který podporuje pokračující investice, inovace a odolnost sítí.“ Takže „welcome back“ milý fair share.

Na žádost stran svolá vnitrostátní regulační orgán smírčí schůzku. BEREC k případu vydá stanovisko, které obsahuje možnosti efektivní spolupráce. Tento mechanismus je založen na smírném řešení a nebrání smluvní svobodě stran

Bude to stačit,?

Odstraněním národních bariér, centralizací správy (části) spektra a povinným přechodem na optiku EU sází regulační kartu na vytvoření prostředí, kde inovace mohou škálovat stejně rychle jako v USA či Číně. DNA má představovat rámec, který má transformovat fragmentovaný trh v jednotný digitální blok schopný globální konkurence.

UX Day 26 Early

Bude ale chtěná transformace z fragmentovaných národních trhů na jednotný digitální blok dostatečně rychlá, aby se Evropa v závodu o 6G a cloudovou suverenitu nestala jen regulovaným skanzenem, který sice má vzorně vyplněné formuláře, ale technologicky je závislý na jedno nebo druhé mocnosti a rozmarech jejich čelních představitelů? A neovlivní některá opatření technologický mix a diverzitu evropského trhu? 

Uvidíme již brzy z pozic členských států a pozměňovacích návrhů poslanců Evropského parlamentu, jakým směrem se návrh vydá.

  • Chcete mít Lupu bez bannerů?
  • Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
  • Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
  • Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Seriál: Krátké vlny
Neutrální ikona do widgetu na odběr článků ze seriálů

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.


Autor článku

Autor je odborník na regulace telekomunikací. Pracuje pro sdružení CZ.NIC a NIX.CZ, od roku 2022 je poradcem ministra průmyslu a obchodu. V letech 2013 až 2020 byl předsedou Rady ČTÚ. Seriál Krátké vlny vychází současně také na blogu sdružení CZ.NIC.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).