Hlavní navigace

Český i mezinárodní televizní guláš: kam směřuje vývoj a jak to skončí?

25. 6. 2013
Doba čtení: 18 minut

Sdílet

Zanedlouho máme léto, a tak neuškodí zamyšlení k diskusi o dalším vývoji terestrické a satelitní techniky, rozhlasového vysílání a vývoji sledovanosti jednotlivých platforem

Vývoj cenové politiky

Ti z vás, kteří sledují situaci na trhu elektronických výrobků se nestačí divit. Ceny satelitních i terestrických přijímačů se za posledních deset let snížily o desítky procent, a to se přitom za pochodu přecházelo z analogu na digitální vysílání. Snížení cen se v menší míře dotklo i televizních přijímačů, i když jejich úhlopříčky, kvalita obrazu a funkčnost rostou. V pionýrských dobách CRT televizorů stál slušný přijímač cca 6 průměrných platů, dnes si jej pořídíme za jeden průměrný plat. Televizor s možností digitálního příjmu mělo u nás v domácnosti ke konci roku 2012 cca 64 % diváků a s nasycením trhu již postupně poptávka klesá.

Ročně se zvyšuje již jen o 10 až 15 %, víceméně tak, jak přibližně končí životnost CRT televizorů, kterých je ještě v našich domácnostech asi milion! Aby výrobcům neklesaly zisky a podpořili prodej svých výrobků, stále přicházejí s něčím novým. S prodejem Smart a 3D televizorů se zájem kupujících samozřejmě o málo zvýšil, ale zatímco o Smart TV je slušný zájem (v populaci je jich už přes čtyři procenta z prodaných televizorů), televizory 3D zatím díru do světa neudělaly a větší prodejnost nezaznamenávají. Není obsah a kupující váhají.

Dnešní televizní přijímače pracují s rozlišením 1080p a před námi je vážné řešení přechodu na formát 4K. V Japonsku si dokonce dali za cíl v roce 2014 začít řádně vysílat ve 4K, k čemuž jim má posloužit mistrovství světa ve fotbale. Do roku 2020 dokonce plánují pokrýt celé Japonsko signálem v 8K! Co na to řeknou kupující, je ve hvězdách. Takto velké rozlišení má největší význam například ve zdravotnictví, výzkumných ústavech a dalších speciálních oborech. Domácnosti si asi rozmyslí, zda jim tato extrémně vysoká kvalita obrazu bude přínosem. Není žádné tajemství, že někteří diváci (hlavně ženy) dnes nevidí rozdíl ani mezi obrazem vysílaným v SD a HD.


Foto: archiv DigiZone.cz

První barevné kvalitní televizní CRT přijímače se na náš trh dostávaly až kolem roku 1968. Tehdy samozřejmě bez dálkového ovládání. Toto je první přenosný televizor Sony Trinitron prodávaný v tehdejším Tuzexu.

Snižování cen a větší poptávka je důsledek technického pokroku, digitalizace (přechodu z analogu na digitální technologie), nových komponentů (například nových řídících procesorů, kde je to hlavní již integrováno), miniaturizace dalších komponentů, používání plastů místo železa, pokrok v software (nové komprimační kodeky), automatizace výroby, a také velice výrazné snížení spotřeby elektrické energie. Trochu to připomíná vývoj cen u jiných elektrotechnických výrobků, kdy například tehdejší první analogové VCR byly za ceny ročních výdělků ale první z nich byly téměř profesionálního provedení a mohly si je dovolit pouze instituce, lékaři a Karel Gott.

Sám jsem zaplatil před více než dvaceti lety za své první všenormové stereo video VHS JVC HRD 7600EG asi 33 000Kč. Postupně se však výroba zlevňovala podobně jako dnes u satelitní techniky. Až s digitalizací analogové video a záznam na magnetický pás téměř zanikly. Záznamy dnes archivujeme na HDD, což vyjde při vynikající kvalitě obrazu a zvuku mnohonásobně levněji. Na snižování cen přijímačů také významně působí velká konkurence a přesunutí výroby do Číny, Koreje atd. Ještě jsou však velcí značkoví výrobci, kteří jsou několikanásobně dražší, ale přináší i kvalitativně vyšší hodnotu.


Foto pro DigiZone.cz: Čestmír Polák

Téměř nevnímáme, kolik signálů různých frekvencí nám létá éterem. Pamětníci si vzpomenou na masové protesty proti výstavbě žižkovského vysílače umístěného do středu Prahy. Diskutovalo a protestovalo se o negativních vlastnostech na zdraví obyvatel. Dnes to již nikoho nevzrušuje. Už i naše střechy jsou pokryty vysílači a přijímacími anténami všeho druhu více a více. Zaplatíte, tak si to k nám dejte, každá koruna dobrá pro údržbu domu. Krásné panoráma, co říkáte?

Co se v poslední době děje s přijímači na trhu?

Nepochybuji o tom, že se výrobci před uvedením nového přijímače na trh snaží vyladit všechny funkce tak, aby dobře obstáli na trhu. Vzhledem ke konkurenci se však dostanou na trh předčasně i výrobky, které nejsou zcela dokonalé a výrobce řeší závady za pochodu vydáváním opravných firmware a změnou dodavatelů některých komponentů. Stížností na různé přijímače jsou plná diskusní fóra. Nový obal na starší výrobek, menší úpravy software = nezřídka nová vyšší cena. Výrobce, který uvede na trh zcela nový výrobek, ještě nějakou dobu vydává vždy po určitém čase nové verze firmware a v něm opravuje chyby, které se projevily až při provozu, nebo které mu unikly při jeho optimalizaci.

Solidní výrobci přihlédnou také k přání uživatelů. To však za nějakou dobu končí, je to pro výrobce po určitém čase neekonomické. Raději do nového kabátu přijímače zabuduje víceméně stejný hardware s lépe vyladěným software, možná přidá i HDMI kabel jako dárek zdarma. Nový název výrobku pak zaručí, že cena může jít nějaký čas opět trochu nahoru. Nezřídka je také používán stejný hardware pro různé distribuční prodejce. Změna je pouze v logu, vizáži a někdy i jiné grafice menu. Cena se samozřejmě různí. Jak se v tomto chaosu může vyznat obyčejný spotřebitel?

Svého času byly reklamace spotřebitelů mj. zaměřeny na nekvalitní napáječe přijímačů, které bývají nadměrně zahřívány. Po určitém čase „odcházely“ používané nekvalitní a levné kondensátory, které způsobovaly nefunkčnost celého zařízení (většinou to bylo až těsně po době záruky). Dnes si to již výrobci uvědomili (kazilo to jejich image) a u nových výrobků alespoň k těmto závadám již tak často nedochází.


Foto pro DigiZone.cz: Čestmír Polák

Průběžné testování komponentů výrobní série při výrobě satelitních přijímačů je jedním ze základních kvalitativních předpokladů pro úspěšnost značkového výrobku. Na obrázku je jedno z testovacích pracovišť ve výrobním závodě TechniSatu (Schöneck, SRN).

Certifikované přijímače s UNI čtečkami versus přijímače umožňující nelegální emulaci, nebo sdílení

„Vždyť jsou všechny certifikované satelitní přijímače stejné a nic neumí, jsou to „šroty“. Jediný rozdíl je v jejich prodejní ceně! To jsou časté komentáře na diskusních fórech. Proč je tomu tak? Tlak tvůrců a majitelů autorských práv na zabezpečení proti zneužití jejich audiovizuálních děl donutil poctivé výrobce i šiřitele signálu k přijetí různých zabezpečení proti jejich zneužití. Je to nekonečný boj, kde hackerům se daří za nějaký čas prolamovat i nové důmyslnější ochrany proti kopírování, bezplatné sledování, nebo nahrávání i s úmyslem rozmnožovat programy za účelem zisku. Tato zabezpečení se však následně projeví na zvýšení cen výrobků o tato ochranná opatření a určitému ztížení používání přijímačů pro diváky. Omezení se dříve nebo později dostanou i do pozemního vysílání a to hlavně u zpoplatněné nabídky atraktivních programů.

Naproti tomu se vyrábí i satelitní přijímače, které umí některé ochrany práv obcházet a navíc dávají možnost nakrmit přijímače otevřeným software a pluginami, které však mimo těchto „negativních“ vlastností také zkvalitňují obsluhu a rozšiřují možnosti přijímačů. Umožňují nejen nahrávání programů jako ostatní, ale i jejich pozdější úpravu a rozmnožování mimo přijímač. Navíc se obchází i zabezpečení placených programů formou tzv. sdílení (sharing), nebo emulací, která je v poslední době s ukončením podpory a kódování v systému Cryptoworks již značně omezena.

Moduly a karty podmíněného přístupu


Koláž: Čestmír Polák

Jestlipak si vzpomenete, kolik je a již bylo u nás používáno typů přístupových karet…


Koláž: Čestmír Polák

… a kolik typů modulů používáme?

Kontinuální výzkum 2007 – 2011 pro příjem TV signálu – vývoj typů


Zdroj: ATO – MEDIARESEARCH, STEM/MARK (reprofoto Čestmír Polák)

Graf trendů příjmu televizních signálů v naší republice jasně ukazuje na výrazný nástup oblíbenosti pozemního vysílání, který stále stoupá. Druhým v pořadí je satelitní příjem, který začal v poslední době stagnovat, a třetím v pořadí je kabelový a IPTV příjem, který stále mírně ztrácí. Proto kabelové společnosti uvažují o zavedení šíření do mobilních zařízení ke sledování programů, která mohou s oblíbeností různých druhů příjmu v budoucnosti podstatně zamávat. Analogový příjem se ještě spoře vyskytuje v kabelových rozvodech, pozemní šíření signálu skončilo v roce 2012.


Zdroj: InSites Consulting

Graf prezentovaný na konferenci Digimedia 2013 ukazuje, pomocí kterých zařízení lidé během dne čerpají informace, nebo je využívají ke komunikaci a zábavě. Sledování televize s přehledem stále vede v odpoledních a večerních hodinách, je však vidět i trend přesunu k jiným přenosným komunikačním a zábavným prostředkům. Tento průzkum byl uskutečněn letos v cca devíti státech Evropy.


Zdroj: ATO – Mediaresearch / Atmedia

Kolik hodin denně věnujeme sledování televize? Zde je porovnání s Polskem a Maďarskem. Pokud dobře nepřečtete čísla z grafu, tak za období leden až květen/2013 je v ČR denní doba sledování televize 3:38, v Polsku 4:24 a v Maďarsku 4:58 hodin (věk 4+).

A mám to zadarmóóóó, ale jak dlouho?

V poslední době prodejnost satelitních přijímačů oproti terestrickým mírně klesá. Kde je příčina, když se ceny satelitních i terestrických přijímačů dostaly téměř na nejnižší možnou úroveň (mimo špičkových značkových a některých linuxových)? A to s cenami v budoucnu možná mírně zahýbe i operační systém Android, který někteří výrobci již začali používat a který je již prověřen v chytrých telefonech, což umožní přidat i další „chytré“ služby. Většímu rozšíření individuálního satelitního příjmu je mimo ceny za přijímač také nutnost pořízení a umístění parabolické antény, případně motoru pro příjem z několika družic. Tyto počáteční náklady částečně smazává daleko větší programová nabídka na satelitech, i když dnes vesměs placená.

Terestrický příjem


Foto pro DigiZone.cz: Čestmír Polák

V posledním roce nejvíce oživil zájem o pozemní vysílání podnikatel Radim Pařízek (na obrázku vpravo), který rozšířil programovou nabídku o nový digitální multiplex, Regionální síť 7. Pařízek současně vlastní i multiplex 4. Teď budou na tahu pravděpodobně České Radiokomunikace a už se nechaly slyšet, že na podzim tohoto roku by chtěly rozjet testy placené televize v DVB-T2, která má podle jejich vyjádření i u nás velkou perspektivu. Povolí ČTÚ další testy, které jsou třeba?

Hlavním důvodem větší oblíbenosti příjmu pozemního vysílání (pravděpodobně dočasného) je to, že se téměř naplnily vyčleněné frekvence novými programy a dnes i v HD kvalitě (ale i regionálními s různou SD programovou kvalitou). Oblíbenost pozemního vysílání je dána také tím, že diváci u nás milují programy zadarmo a dnes většině diváků stačí rozšiřující se pozemní nabídka i když převážně v SD kvalitě. Nové televizní přijímače již mají alespoň DVB-T/MPEG-4 tuner. Není proto žádným tajemstvím, že terestrický příjem u nás preferuje již minimálně 57 % domácností a v posledních měsících opravdu stále mírně vzrůstá i tím, že nové televizní přijímače mají DVB-T tunery již integrovány.

Proto se noví poskytovatelé dnes hrnou do vysílání vlastní pozemní televize, i když její šíření je pro ně dražší než satelitní. To ale nutně časem povede i ke zpoplatnění některých programů, aby se i jejich kvalita programu mohla zvýšit a tím také zaplatit. Frekvence však nejsou po uplatnění první fáze digitální dividendy nafukovací, a to nás možná čeká i druhá vlna s dalším osekáním televizních frekvencí. Doufejme, že k ní ale nedojde, zatím totiž o pásmo 800 MHz (790 – 862 MHz) neprojevily telekomunikační společnosti v Evropě zájem. Kdy se tedy někteří úředníci už vzpamatují a vyhradí některé zatím volné kanály pro DVB-T2 už dnes, aby byl přechod na tento standard pozvolný a nezatížil peněženky diváků? Politika ČTÚ byla za předsednictví Pavla Dvořáka v tomto směru nekompromisní. Nepovolil ani celodenní DVB-T2 testování, pod mediálním tlakem je povolil pouze ve dvou městech, a to pouze v pracovní době!

To znamená, že divák v pracovním poměru nemá možnost si vyzkoušet příjem, i když už přijímač s DVB-T2 má. Mimo testovací dobu uvidíte pouze testovací pruhy, nebo tříminutovou, i když krásnou klipovou smyčku. ČTÚ se asi bál, že penetrace DVB-T2 přijímačů bude rychle stoupat, což se už ale děje a diváci vyvinou tlak na řádné vysílání v tomto standardu. Značně by to rozšířilo další možnosti uvedení nových programů v SD a hlavně v HD kvalitě. Ještě většímu rozvoji pozemní televize brání i celoplošné pokrytí kvalitním signálem a například nutnost příjmu multiplexů z několika směrů, což prodražuje a někde i znemožňuje příjem požadovaných kanálů. To je pro normálního diváky velký problém. S trochou nadsázky lze uvést, že se u nás začíná vysílat z každého komína.

ČTÚ má po patnácti dnech „bezvládí“ opět předsedu


Foto pro DigiZone.cz: Čestmír Polák

Bývalý Předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák, který byl ve funkci od dubna 2006, si své působení na tomto úřadě pod svým vedením sám pochválil. Vláda i Ministerstvo průmyslu již tak spolu s širokou veřejností spokojeni nebyli. Své funkční období skončil posledního dubna tohoto roku. Činnost úřadu bude ale dále ovlivňovat, protože zůstává členem Rady ČTÚ až do roku 2015.

S mírnou prodlevou byl navržený člen Rady ČTÚ Jaromír Novák rozhodnutím vlády jmenován po Pavlu Dvořákovi dalším Předsedou Rady ČTÚ. O to více bude zajímavé sledovat, jaké priority si s novým předsedou tento úřad vytyčí, jak se nechá ovlivnit bývalým předsedou a které úkoly upřednostní. A problémů je opravdu hodně, například nový tendr na kmitočty pro mobilní služby. Doufejme, že neustrne ani rozvoj terestrické televizní sítě a řádné povolení k vysílání v DVB-T2, jež byl noční můrou Pavla Dvořáka, který rozvoj tohoto standardu neustále brzdil. Proč to nejde u nás, když v několika sousedních státech ano? V poslední době hraje ale ČTÚ v negativním rozhodování o rychlejším zavedení DVB-T2 skutečnost, že byl v nedávné době dokončen nový kodek HEVC, který dále snižuje nároky na frekvence a zlevňuje ještě více šíření většího počtu stanic. Takže počkáme? I výrobci televizních přijímačů si s tím zatím nedokáží poradit.

Hlavní výhody šíření standardu DVB-T2 z pohledu Českých Radiokomunikací

Na nedávné konferenci ČAEK 2013 (Česká asociace elektronických komunikací) shrnuly České Radiokomunikace hlavní výhody šíření signálu v DVB-T2 takto:

  • DVB-T2 je přirozenou evolucí existujícího DVB-T standardu
  • DVB-T2 standard (ETSI EN302755) je doporučen EK pro digitální terestrické vysílání

Základní výhody DVB-T2 proti DVB-T:

  • Navýšení přenosové kapacity MUX = nižší cena za přenesený bit (20 SD, nebo 5 HD kanálů v porovnání s 5 – 7 SD kanálů v DVB-T)
  • Moderní modulační techniky 64QAM vs 256QAM
  • Vyšší kompresní selektivita MPEG-2 vs MPEG-4 AVC (H 264)
  • Další zvýšení kapacity MUXu o 30 – 40% v případě využití nového kodeku MPEG 4 HEVC (H 265)
  • Lepší využitelnost frekvenčního pásma – budování větších SFN (2 kmitočty pro multiplex v porovnání s 11 kmitočty v DVB-T)
  • Physical Layer Pipe umožňuje přenášet v rámci jednoho MUXu více typů služeb s rozdílným nastavením modulačních parametrů
  • Nové typy služeb – příležitost pro nové výnosy

Poptávka přijímačů


Repro: Čestmír Polák

A mám to zadarmo! Toto je leták jednoho supermarketu z října roku 2009, kde byl nabízen zlevněný satelitní DVB-S přijímač s tehdejší kartou digitalink se základní nabídkou sedmnácti programů na věky věků zadarmo. Tak tato pohádka už dnes neplatí a vysílaných programů v DVB-S již také na satelitech ubývá.

Co je důvodem menšího zájmu o satelitní příjem? Dnes v pokračující recesi je například i to, že se u největšího poskytovatele za základní satelitní programovou nabídku programů musí nově platit technický poplatek 29Kč. Brzy však pravděpodobně dojde i v pozemním vysílání k omezení bezplatné nabídky na úkor placené. Jak vidíme z ostatních zemí, i pozemní nabídky atraktivních programů jsou zpoplatňovány a tento trend se dostaví i k nám. Výzkumy ukázaly, že český divák je ochoten za kvalitní balíčky zpoplatněných programů platit měsíčně maximálně 120 až 130 Kč. Největší zájem je o filmy, erotiku a sport, které upřednostňuje hlavně mužské publikum. O něco menší zájem je o historii a přírodu, nejmenší o reality show. Zda se placená nabídka rozjede až s řádným vysíláním ve standardu DVB-T2, nebo již dříve, na to se v komerčních televizních stanicích již zcela jistě připravují. Pozemní vysílání je drahá záležitost a reklamní trh je u nás malý, aby pokryl veškeré náklady. Jak na tuto situaci budou poté reagovat satelitní a kabeloví operátoři?


Repro: Čestmír Polák

Předpokládaný vývoj DTT (Digital terrestrial television) do roku 2030. Tak šetřete finance, abyste nezanedbali vybavení domácnosti. Každých pět až sedm let nastupují inovace, které vyžadují nová přijímací zařízení pozemního vysílání. Zdá se, že se tento trend v poslední době zrychluje. Útěchou pro naše peněženky může být to, že se několik dalších let vždy vysílá duálně, společně s novým a zanikajícím systémem.


Zdroj: ATO – Mediaresearch / Atmedia

Na tomto koláči je vidět nynější rozdělení trhu poskytovatelů obsahu. Televize ale v poslední době začínají čelit nástupu nových trendů v propojení televize s twitterem i facebookem. Výrazně se také při rozvoji internetových serverů posiluje vliv sdíleného videa, například YouTube atd.

VKV zanedlouho dojdou kmitočty. Pomůže digitální rozhlas?

Rozhlasové frekvence VKV se u nás po roce 1989 docela zásadně plnily. Tak jako u televizního vysílání přibylo i velké množství lokálních vysílačů s malým výkonem, které vysílají téměř z každého komína a paneláku a pokrývají naše dálnice i městečka. Pokud to bude takto pokračovat, může to být v dohledné době docela velký problém a to hlavně pro přijímače a jejich selektivitu, protože by se musel odstup kanálů postupně snižovat ze současných 100MHz na 50MHz. To některé přijímače již odmítají akceptovat a často nastává vzájemné rušení sousedních stanic. 

U digitálního rpozhlasu je jiná situace. Tento způsob šíření audio signálu je vyvíjen již od roku 1980. DAB vysílání začalo v roce 1995 a DAB+ v roce 2007. Rozdíl mezi nimi je pouze v použití modernějšího kodeku. Z MPEG 1 Layer 2 u DAB na modernější AAC+ pro DAB+. Zdá se, že se tím vývoj zastavil a lepší už to asi s kvalitou nebude. V pásmu VKV nám prostor pro vysílání nebude stačit na další rozšíření počtu stanic. Vzhledem k menším nákladům na šíření signálu se však v poslední době začínají frekvence pro DAB i DAB+ zaplňovat. Další majitelé přijímačů mohou již dnes využít příhraniční příjem hlavně z Německa.


Foto: archiv DigiZone.cz

Ceny tunerů i přenosných přijímačů pro DAB i DAB+ jsou zatím stále velké

Pokrytí našeho území signálem z českých vysílačů je již celkem slušné a je už dnes dostupné 5,4 milionům posluchačů a to i přesto, že se to velkým stanicím vysílajících na VKV moc nelíbí. S rozšířením digitálního vysílání budou totiž přicházet o posluchače. Většímu rozšíření DAB příjmu zatím brání nabídka levných přijímačů. Zásadní podíl ceny zvyšují poplatky za licence. To však ale nemusí trvat dlouho a ceny se budou s poptávkou postupně snižovat. Prodávají se již i autorádia a větší rozšíření do chytrých telefonů je otázkou času. Klíčenky s DAB k PC jsou také již nějaký čas v prodeji. Výhody tohoto standardu jsou oproti VKV pro všechny zúčastněné výhodné: šíření signálu je levnější, kvalita je dobrá, žádný šum (buď kvalitní signál, nebo ticho), možnost dodatečných informaci na zobrazovači, záznam pořadů do vnitřní paměti, zobrazení obrázků, EPG, neb i prohlížení webových stránek atd. Některé státy mají již přesný termín vypnutí analogových frekvencí na VKV již do tří let. U nás bude rozšíření digitálního vysílání závislé na spolupráci se státem, jinak se tento standard vysílání bude těžko rychle prosazovat. Termín, kdy by měla u nás digitalizace rozhlasu vrcholit, je značně vzdálen a počítá se až s rokem 2025, kdy by měla být dokončena národní strategie a zajištění dostupného frekvenčního spektra!

Jaký směr prodejnosti a oblíbenosti přijímačů ukazují ankety na DigiZone.cz?

I když nemohou mít ankety na tomto specializovaném serveru obecnou vypovídající hodnotu, protože jej navštěvují více odborníci, než úplní laici, přesto mají určitou platnost. Ukazují zcela bezpečně na trendy, které se dnes v praxi projevují na poptávce po zařízeních, která umožňují televizní příjem. Nejvíce jsou zde preferovány satelitní přijímače s cenou do 3 500 Kč. Někdy se nadává na jejich kvalitu a podporu i „jednoduchost“, ale jsou nejžádanější.


Repro: Čestmír Polák

Toto je aktuální nabídka přijímače DVB-T/MPEG2 jednoho obchodního řetězce! No nekupte to za ty peníze.

U terestrických přijímačů DVB-T/MPEG2 se cenová nabídka ustálila od 300 Kč do 550 Kč (je s podivem, že se ještě prodávají a že je ještě někdo koupí, když neumožňují příjem některých terestrických programů!). DVB-T MPEG4 přijímače zlevnily na cca 650 Kč až 800 Kč s PVR. Zlevnily proto, protože neumožňují přijímat dnes již perspektivní standard DVB-T2, který umí „všechno“. U „universálních“ DVB-T2 na příjem volných kanálů se ceny budou nějaký čas pohybovat ještě okolo 1300 Kč. O něco vyšší cena je u DVB-T2 přijímačů, které budou mít certifikované čtečky (až bude známo kódování služeb), nebo šachtu pro modul. Moduly a karty budou evidovány na jménu a poskytovatel bude mít tak přesná čísla o počtu všech svých zákazníků a zamezí tím i masivnímu sledování svých programů v zahraničí. Zatím u spuštěných terestrických placených služeb za našimi hranicemi vyhrává Irdeto cloaked CA (zabudovaný bezkartový dekódovací systém) přímo v softwarově upraveném přijímači spolu s další možností dekódování což je speciální modul Irdeto CI+. Ve Slovenské Plustelce navíc přibyla ještě jedna možnost, a to je Irdeto karta Plustelka, která se vkládá do jakéhokoliv modulu Irdeto.


Koláž: Čestmír Polák

Moduly CI+ pro Irdeto a standard DVB-T2 odleva: Strong, Neotion Зеонбуд pro Ukrajinu a Neotion simpliTV pro Rakousko

Kryptování placených programů v terestrice se již mohutně rozšiřuje, například na Ukrajině (služba Зеонбуд), nebo v Rakousku (služba simpliTV) ve standardu DVB-T2. V blízké budoucnosti se i u nás v pozemním vysílání předpokládají i placené služby atraktivnějších programů. Dnes je na celém světě přes 1,5 miliardy televizních přijímačů. Vývoj šíření signálu a další možnosti příjmu do různých zařízení přenášející televizní i audio signál je ale stále v překotném vývoji. Budeme se za deset let ještě dívat na klasickou televizi?

CIF24


Foto pro DigiZone.cz: Čestmír Polák

Ještě poznámka nakonec. V létě je nejvhodnější doba k tomu, abychom si po uplynulém zimním období zkontrolovali svá přijímací zařízení. Mráz, led, voda i vítr udělaly své a měli bychom preventivně vyměnit narušené kabely, konektory nahlodané korozí, utáhnout šrouby upevnění antén a zkontrolovat uzemnění.

Abychom si udělali obrázek, jaké je současné rozložení druhů příjmu, na jakých televizorech je signál v současné době provozován a jaký program by byl pro vás atraktivní, jsou dnes mimořádně k dispozici tři ankety.

Jaký druh přijímačů používáte ve své domácnosti?

Byl vám seriál užitečný?

Zajímáte se o možnosti útoků na hash algoritmy?

Autor článku

Externí spolupracovník DigiZone se specializací na satelitní a terestrické vysílání, dálkový příjem televize i VKV rozhlasu a přítel elektroniky.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).