Chromecast? Levný, malý a se spoustou nevyužitého potenciálu

Google Chromecast vypadá jako USB klíčenka, byť toto zařízení do USB portu strkat nebudete – patří do HDMI portu vaší televize a za 35 dolarů toho zatím moc neumí. Samozřejmě záleží na tom, jak se na to díváte, ale v každém případě je jasné, že je zde spousta nevyužitého potenciálu.

Jak funguje Chromecast

Za 35 USD získáte Chromecast, zdroj do zásuvky, USB kabel a pár centimetrů dlouhý prodlužovací HDMI kabel. Samotné zařízení patří do HDMI portu vaší televize, případně ho tam můžete zapojit přes prodlužovací HDMI kabel a buď řešit nedostatek místa, nebo mírně zlepšit WiFi. Pokud váš televizor má novější HDMI, vystačí si Chromecast s napájením z televizoru – v případě opačném buď připojíte zdroj nebo použijete USB kabel zapojený do USB portu na vašem televizoru (Chromecast má na jednom konci klasický mini USB port).

Pak už jenom stačí zapnout televizor, nastavit odpovídající vstup, zapnout Chromecast a použít PC (musí mít WiFi), mobilní telefon nebo tablet pro prvotní nastavení – stačí se přes WiFi připojit na síť, kterou vytvořil nově zapnutý Chromecast. To vám umožní se dostat k jednoduchému menu, kde můžete nastavit Chromecast tak, aby se připojoval k vaší domácí WiFi (ano, to je pochopitelně nutná podmínka) a můžete mu dát i nějaké to nové jméno.

Po připojení na vaši domácí WiFi se Chromecast znovu spustí a stáhne si aktualizaci – uvnitř najdete operační systém, který čas od času bude potřebovat aktualizovat – a pak už je připraven k použití. Ještě předtím je vhodné se podívat do Google Play či App Store a stáhnout si aplikaci, která umožní využívat Chromecast na telefonech i tabletech s Androidem či iOS.

Chromecast je v zásadě streamovací zařízení, které umí streamovat přijímaný obraz a napojit se na některé internetové služby, které streamují obraz či zvuk. Prozatím k nim patří hlavně YouTube, Netflix, Google Play, Hulu Plus a Pandora, což samozřejmě znamená, že většinu z nich v Česku nepoužijete. Vedle toho ještě umí streamovat obsah jedné záložky v Chrome (z počítače, bohužel nikoliv z tabletu či mobilu). Je dobré vědět, že se Chromecast k videu na YouTube (či jinam) napojuje přímo, stream tedy neprobíhá přes zařízení, které jej aktivovalo.

Co umí Chromecast

Jak už jsem naznačil, prozatím toho umí poměrně málo, ale potenciál má velký. A je nutno znovu zopakovat, že v Česku toho umí o něco méně než v USA – tamní video služby jsou omezeny regionálním rozdělením světa a do Česka vám prostě filmy pouštět nebudou.

Základní využití je jednoduché – na počítači, mobilu či tabletu najdete video (na YouTube) a odešlete požadavek na přehrání skrz Chromecast na televizi. Video nemusí být jenom jedno, lze je poslat „do fronty“ a budou se postupně přehrávat. Samotné přehrání (a komunikaci s YouTube) řeší Chromecast, vy ale můžete stále na mobilu/tabletu či PC přehrávání zastavovat a ovládat. Zejména mobil či tablet tak slouží coby dálkové ovládání.

Druhá aktuální možnost využití je posílání obsahu záložky Chrome přes Chromecast do televize. Výsledek je poměrně dobře použitelný, pokud se zrovna nerozhodnete streamovat nějaký hodně rychle se měnící obsah, zejména video z jiných služeb, než je YouTube. 

Zvuk půjde normálně, ale video bude poskakovat z důvodu nedostatečné kapacity (tedy alespoň to je uváděno) přenosu. Podle všeho se vám například nebude dařit streamovat QuickTime či Silverlight. 

Přenos obsahu z Chrome je užitečný, pokud někomu chcete něco ukazovat z počítače a daná věc je spustitelná v Chrome. Co bohužel chybí, je totožná funkce pro přenos obsahu Chrome z mobilu či tabletu. A chybí i možnost tento přenos ovládat z mobilu či tabletu. K tomu aby fungoval přenos z Chrome, je nutné z Google Play stáhnout potřebné rozšíření (Chrome Cast) – fungující jak pro PC, MAC, tak pro Chromebook Pixel.

To je vážně všechno

Je to tak, v aktuální podobě Chromecast nic jiného neumí, byť je zcela jasné, že se zde skrývá slušně velký potenciál. Chromecast je v zásadě digitální mediální přehrávač schopný přehrávaní jakéhokoliv audia či videa na HDTV prostřednictvím WiFi. Uvnitř najdete Marwell SE3006-A1 (případně DE3005 SoC) 1.2GHz, Vivante GC1000 GPU WiFi (podporuje 802.11 b/g/n – podle některých zdroj není podporováno"n"), dokáže dekódovat VP8 a H.264 a obsahuje 512MB RAM a 2GB Flash (detailněji včetně fotografie vnitřku viz třeba FCC Reveals Google Chromecast Hardware and More).

Další využít tohoto zařízení je možné prostřednictvím Google Cast SDK, které ale prozatím existuje pouze v „předběžné“ podobě a na „ostrou“ verzi se teprve čeká. Chromecast teoreticky používá „zjednodušenou“ verzi Chrome OS, byť podle toho, co se podařilo zjistit po prvním rootu, jde daleko více o Android. Nejblíže má Chromecast pravděpodobně ke Google TV (kde je použit obdobný operační systém) a je možná vhodné zmínit, že zde už byl jeho předchůdce známý jako Nexus Q.

V aktuální podobě je Chromecast vlastně jen nejlevnějším a nejelegantnějším způsobem, jak do televize dostat prohlížeč z počítače či YouTube. Dělá to velmi dobře a velmi jednoduše. Samozřejmě do okamžiku, než začnete přemýšlet třeba nad existenci AirPlay od Applu, který nabízí zcela jiné možnosti (ale cenově je také někde jinde – a hlavně, Chromecast je něco jiného).

Všechno jde rootnout

Nedlouho po uvedení na trh se podařilo Chromecast rootnout a dokonce na něm rozběhnout i nějaké vlastní aplikace. Chyba využitá pro root ale byla velmi rychle Googlem opravena a při nejbližší aktualizaci se ztratila (Chromecast aktualizuje automaticky).

Na konci září se objevily informace o novém rootnutí, ke kterému stačí USB klíčenka, kabel a před-připravený software. Není ale zcela jisté, nakolik tento novější způsob dokáže překonat již aktualizovaná zařízení, nebo zda je stále potřeba zařízení, které bylo čerstvě vybaleno a použito.

Co dodat?

Za 35 USD je Chromecast zajímavým doplňkem pro televizi tam, kde používáte Chrome v počítači a tablety či mobilní telefony (Android či iOS). Pokud máte malé děti, je Chromecast hodně dobrá cesta, jak jim v televizi pustit jejich oblíbené věci z YouTube. 

Hodí se skvěle i pro promítnutí obsahu z prohlížeče, zejména když třeba chcete ukázat stránku z webu školy, kde je popsaný úkol, který má ditko začít dělat. Samozřejmě citelně chybí možnost streamovat lokální obsah a nezbývá než doufat, že se tohle „omezení“ časem ztratí.