Názory k článku Členové Rady chtějí, aby Česká televize zlepšila sledovanost

ČT by měla mít vlastní vizi odlišnou od soukromých televizí a to by byl počátek zvýšení sledovanosti. Mít jinou skladbu pořadů a sousředit se na kvalitu.

Na CT nema reklama co delat. Z ceho se pak maji uzivit nove stanice. Z toho neustaleho argumentovani Novou se mi dela spatne. Ano Nova ma nejvetsi podil na reklamnim trhu, ale z ceho maji zit ostatni stanice, kdyz kriteriem verejnopravnosti je podle rady ct sledovanost a podil na reklamnim trhu :-/

Takže soudruhům záleží na sledovanosti a na tam, jaký kus koláče z reklamního trhu získají. Nevysílají veřejnoprávně, vyváženě a ve veřejném zájmu pouze pro zanedbatelný počet diváků, úzkoprofilované fanjšmekry opery, pletení, BDSM, historie železnic a běláskovitých motýlů. S podporou televizních poplatků férově konkurují na reklamním trhu a na trhu vysílacích práv soukromému sektoru. Za reklamu si mohou dovolit nabídnout nižší cenu, za pořady si mohou dovolit nabídnout vyšší cenu. Potom můžou říct: vidíte, my vám můžeme nabídnout to, co vám soukromé televize nenabídly. Nezdá se vám to v pořádku? Ale prosím vás, vždyť to dělají ve veřejném zájmu, pro veřejné blaho. Proto je to správné, áno.

Takže soudruhům záleží na sledovanosti a podílu na trhu. Nevysílají veřejnoprávně, vyváženě a ve veřejném zájmu pouze pro úzkoprofilové zájemce opery, pletení, BDSM, historických železnic a běláskovitých motýlů.

Soupeří tedy se soukromým sektorem i v oblasti pro většinového diváka. S podporou vybraných televizních poplatků můžou na reklamním trhu nabídnout nižší cenu za televizní reklamu, na trhu televizních pořadů potom vyšší cenu za nákup pořadu. Potom můžou říct: vidíte, soukromá televize by vám tento pořad nenabídla. Například lukrativní mistrovství světa v louskání ořechů nebo olympiádu v přesouvání vagónů (na vedlejší kolej). Nezdá se vám to v pořádku? Ale prosím vás, vždyť to dělají ve veřejném zájmu, pro veřejné blaho. Proto je to správné, áno.

Státní televize podporovaná daňovým poplatníkem deformuje trh a poškozuje soukromé televize, poškozuje investice soukromého sektoru do této oblasti podnikání. Za soukromou televizí je konkrétní vlastník, fyzická osoba, jednotlivec. Často jich bývá víc, schovaných ještě za akciovkou vlastnící televizi, to ale není podstatné, princip je pořád stejný. Jde o majetek člověka. Státní televize tedy poškozuje jedno ze tří přirozených lidských práv, právo na majetek.

To jsem se zabýval jen pohledem investorů v soukromých televizích. Jenom tak pro změnu. Nedávno jsme tady probírali majetkovou daň z luxusního zboží - televizního a rozhlasového přijímače - zvanou koncesionářský poplatek. Proto se k tomu vracet nebudu. Závěr by byl asi stejný jako u předchozího odstavce.

Stát nesnáší konkurenci. Ouřadové nesnášejí volný trh, svobodný trh. Neustále jim na něm něco vadí, pořád ho chtějí nějak opravovat, vylepšovat, doplňovat. Třeba o takzvané veřejnoprávní subjekty.

Á, pán asi studoval Marxův Kapitál!

Souhlasím s Vámi, že na ČT reklama nepatří. Předpokládám ale, že zhuštěný text komentované aktuality nevyjadřuje přesně poměry v ČT ve vztahu ke sledovanosti a úspěšnosti reklamy. Onen zmíněný pokles reklamního trhu o 30% se snad netýká jen ČT, ale tohoto trhu jako celku, u Novy se očekává, že to bude dokonce propad o 62%. Dále předpokládám, že někdo počítá s příjmy za reklamu v ČT, ale ty přece neproudí do ČT jako takové, jen se snižuje přítok peněz do fondu na budování MUXu 1 a na digitalizaci archivu ČT. To všechno souvisí s hospodářskou krizí. To kritérium veřejnoprávnosti v podílu na reklamním trhu jste si jen vymyslel. Také to, že zajímá paní Makrlíkovou z Rady pokles sledovanosti ČT1, považuji za normální.
Nikdo to dnes nemá lehké. Ani podle někoho vysoké koncesionářské poplatky nestačí financovat důsledky digitalizace ČT. Reklamní trh zatím stále zeštíhluje a při naplnění odhadu, poklesnou celkové příjmy z reklamy v ČR z loňských 11,5 miliardy na letošních 8,4 a v příštím roce jen na 7,3 miliardy korun. Tím budou trpět i komerční TV, hlavně jedlík největšího podílu z reklamního koláče, TV Nova. Špatně se mi z toho ale nedělá, jen nevěřím na zázraky a neočekávám v současnosti nutnost úvah nad nezbytností přechodu na DVB-T2 jen proto, aby se k divákům dostaly programy jen v HD rozlišení a bylo i místo pro nově vznikající komerční stanice.

Jsem pro demokracii a kapitalismus. To co tu máme ale není kapitalismus. To je poloviční kapitalismus a poloviční socialismus.

Desátky bych bral všema deseti. Pokud bych si mohl vybrat mezi desátky a současnou mírou daňového zatížení. V současnosti připadá den daňové svobody v Evropě i v USA někdy na polovinu roku. V USA na začátku 20.století to bylo někdy v polovině února, tedy asi v jedné osmině roku. A tehdy měli někteří lidé pocit, že daně jsou příliš vysoké.

Demokracie s kapitalismem úzce souvisí. Kapitalismus je ideální systém, který nejlépe chrání svobodu člověka. Každý jednotlivec každodenně rozhoduje a volí svými penězi, kdo v ekonomice uspěje, kdo neuspěje, co se má vyrábět, co se nemá vyrábět, co se vyplatí, co se nevyplatí. A kolik to bude stát. V socialismu nebo diktatuře (což můžou být dvě různá pojmenování totožného systému) toto rozhodnutí vládci (úředníci, politici, diktátoři) občanům odepírají a rozhodují za ně. Rozhodují o tom, co je správné, co je lepší, co je prospěšné, co je veřejně prospěšné. Rozhodují například čím smíte svítit, čím nesmíte svítit. Rozhodují o tom, že si jako spotřebitel v ceně elektřiny musíte připlatit na jinak nekonkurenceschopné solární elektrárny. Rozhodují o tom, že s autem musíte jezdit na palivo s určitým podílem biolihu. Nemůžete si svobodně vybrat mezi klasickým benzínem a o dvě koruny dražším s obsahem biolihu. Diktátoři rozhodují o tom, co je pro nás dobré, nikoli my.

Žádná společnost nebude nikdy vyhovovat naprosto všem. Vždycky se najde někdo, komu se to nebude líbit. Kdyby se naše společnost změnila na naprosto svobodný, demokratický kapitalismus, utrpěli by (možná) výrobci zářivek, téměř určitě výrobci biolihu a zcela jistě výrobci solárních článků (měli by zisk, ale menší, článků by se vyrábělo méně). Například.

Kapitalismus by nám zajistil onu vytouženou svobodu.

Připomenu výrok "Laissez-faire" (francouzsky "nechte konat", "nechte nás konat") a pana jménem Ludwig von Mises, který řekl: "Nechte jednotlivce, toho běžného občana, kterým se každý ohání, jednat podle sebe a nenechte ho podléhat diktátorovi."

Na papíře to vypadá pěkně. Nevím ale, zda byste ale přežil tu formu demokracie, kterou nám zde předkládáte. Mohlo by se Vám třeba stát, že bych se rozhodl tu studnu na mém pozemku,odkud bere vodu obecní vodovod, zrušit, sám mám málo. Možná si soused udělá na zahradě milíř na dřevěné uhlí a začne chovat prasata. Až dojde hnědé uhlí, bude pár akcionářů diktovat ceny atomové elektřiny podle své chuti. Možná jste třeba uhlobaron, nebo rentier banky, jejíž krach nedala dopustit ta hrozná postsocialistická vláda. Vy byste ještě možná přežil, možná máte dost naspořeno na dobu Vaší nečekané nemoci a stáří. Možná by to přežily i Vaše děti. Možná ne. Možná by to neunesl jen někdo mimo okruh Vašich příbuzných a známých. A pokud je to podobné v USA i Evropě, to si nikdo od Vás nenechá poradit? Pokud Vám ale vadí platit daň 135 Kč za TV, dokázal byste přežít ve světě neregulované ekonomiky? Máte představu, který současný stát by splňoval Vaše představy?

Marxův Kapitál jsem nestudoval. Nemůžu stíhat všechno. Třeba se k němu taky někdy dostanu. Ale můžete nám prozradit, co jsem vám z něj připomněl a proč. Nechal bych se překvapit, co má (jestli má) Marx něco společného s liberalismem a rakouskou ekonomickou školou.

Pokud dokážeme přežít ve světě regulované ekonomiky, potom ve světě neregulované ekonomiky by se nám dařilo mnohem líp. Pokud stát něco reguluje, potom způsobuje, že cena nějakého zboží se dostane nad úroveň, nebo pod úroveň, kterou by zboží mělo na neregulovaném trhu. Pokud se cena dostane nad tuto přirozenou úroveň, dojde k poklesu poptávky. Pokud se cena dostane pod tuto přirozenou úroveň, sníží se zisk výrobců a někteří přestanou toto zboží vyrábět. V obou případech se sníží výroba. Státní regulace poškozuje výrobu, poškozuje ekonomiku a životní úroveň.
Nevím který stát by mi vyhovoval, nevím kde všude jsou jaké podmínky.

Že někomu vadí státní uspořádání a způsob jeho financování, to bych ještě pochopil. Jakou ale nabízí alternativu? Rozpad na knížectví a odvod desátků? Moc do rukou mafie a vendeta? Úplná nezávislost každého jednotlivce a výměnný obchod?
Televizi považuji za jeden z nejmocnějších nástrojů na ovlivňování veřejného mínění, na tvorbu pocitů, co ještě je normální, pro většinu našich spoluobčanů. Nechtěl bych žít mezi národem, zmítaným pouze silou trhu a primitivních pudů.
Pokud ale bude většina uznávat naše státní zřízení, i se všemi jeho neduhy, nezbude těm nespokojeným nic jiného, jen emigrovat do nějaké klasické společnosti bez státní regulace. Třeba do Afganistánu, některých krajů v arabském světě a tam mu náboženské a zvykové právo zajistí tu vytouženou svobodu. Pokud i to bude málo, stačí jen odjet na nějaký skutečně pustý ostrov a žádná veřejnoprávní instituce ho nebude obtěžovat a ani jí nebude muset platit. :-) Na politické cesty ke společnosti, vyhovující naprosto všem, totiž nevěřím a proto ani tudy v současnosti asi cesta k nápravě nevede.

A proč? Ponechat televizní reklamní trh jen v rukou téměř úplného monopolu Novy? Netoužím po zvýšení cen za reklamu a následně i nutném zdražování zboží. Reklama v TV mi vadí obecně, ale na ruku trhu v tomto případě nevěřím. Pokusy o udržení cen za reklamní vteřinu na uzdě, i prostřednictvím ČT, je pro mne přijatelnější a vzniknou tím i prostředky do jiných fondů, než jen zisk majitelů privátních TV.
Představa Rady snad nesleduje nějaké zisky TV, potažmo přímo Rady, ale efektivitu vysílání veřejnoprávní TV za peníze nás všech. Pokud bude vysílání ČT tak nekvalitní a neatraktivní, že se na její pořady nebude téměř nikdo dívat, potom je nutno s tím něco udělat. Kde je ale hranice ještě uspokojivé sledovanosti, to někdo ví?