Máte na to, abyste rozjeli startup?

Co potřebuje startup k úspěchu:

1. Nápad

Nestane se, že by vás jednou, náhle, osvítil zaručeně dobrý nápad. Buď jste nápadití, a pak nápadů máte spoustu, nebo nápadití nejste, a pak beztak neuspějete.

Ve stadiu nápadu se dobrý nápad od špatného těžko rozliší. Zda je nápad dobrý, to opravdu zjistíte až tak, že se jej pokusíte uskutečnit. Jestliže se vám to podaří, pak dost možná uvidíte, že jste nakonec vyvinuli něco poněkud jiného, s poněkud jiným obchodním modelem, a že původní nápad byl jen východiskem — podnětem vůbec se do toho pustit.

Přesto si ze svých nápadů potřebujete vybrat jeden, na který se zaměříte a od kterého se odpíchnete — ten nejslibnější, pro který se nejvíce nadchnete. Ostatní uložte k ledu a pokuste se vybraný dotáhnout, kam to půjde.

Vyberte si raději ten jakoby nejsnazší, uskutečnitelný nejsnáze. Ten, kterého uskutečnění potřebuje nejméně prostředků do začátku, a který se zdá být hračkou. Jednak na něm získáte zkušenosti, jednak i nápady zdánlivě snadné se uskutečňují obtížně, a nápady obtížné a složité už napohled se zpravidla nepodaří ani odlepit od země. Vždy to bude těžší, než si myslíte.

Je‑li váš nápad složen z nápadů dílčích, dal by se na ně rozebrat? Dala by se nejprve uskutečnit jen některá část samostatně?

Zbytečné jsou rady, abyste udělali to, co chtějí lidé — lidé nevědí, co chtějí, dokud jim to nestrčíte pod nos. Vy musíte přijít na to, co budou chtít, až to uvidí.

Hodláte‑li konkurovat někomu zavedenému, pak se doporučuje zkusit jej raději „podstřelit“ než překonat: přijít s něčím jednodušším (a u produktů placených s cenově dostupnějším). Další funkce můžete přidat později. Touhu přebít zavedený produkt dokonalostí přenechte hnutí open source. Ti mohou vyvíjet léta a léta…

Bývá zbytečné strachovat se o svém úžasném nápadu mluvit. Kdyby bylo obecně zřejmé, že je tak dobrý, už by jej dávno někdo uskutečnil. Mluvte o svém nápadu — uslyšíte díky tomu spoustu pochyb. Těmi se však nedejte odradit — zkuste raději přijít na to, z čeho pramení, zkuste je vytěžit k vylepšení svého nápadu.

Zkušení lidé říkají, že nápady jsou samy o sobě bezcenné. Je pro to i empirický důkaz: kdyby nápady měly hodnotu, obchodovalo by se s nimi (jako s duševním vlastnictvím). Jenže žádný trh s nápady není. Za nápad vám nikdo nedá ani zlámanou grešli.

2. Touhu

Potřebujete dostatečně silné a neutuchající vnitřní puzení uspět právě rozjezdem vlastního projektu. Hodí se mít i vidinu peněz, které vás při úspěchu čekají, protože nejprve přijde hlavně tvrdá dřina. Necítíte‑li v sobě tuto naléhavost, nestyďte se za to a vyberte si jiný bohulibý smysl života.

3. Nápaditost, představivost, tvořivost

Musíte umět bystře nacházet nové cesty ze slepých uliček, do nichž se při rozjezdu vlastního projektu dostanete mnohokrát. Bez nápaditosti váš projekt zahyne na to, že něco „nepůjde“.

4. Pružnost

Takřka žádný projekt nakonec nedopadne tak, jak si jej jeho tvůrci představovali na počátku. Nejenže musíte být nápadití — potřebujete ochotu svůj projekt přizpůsobovat a měnit; nelpět na představě původní a poznat, kdy ji zavrhnout a vydat se jinudy nebo za něčím jiným. Slepá zarputilost nepomůže — chybný startup neurvete „větším kladivem“.

5. Odhodlání, výdrž a nezlomnost

Startup opravdu prověří, co jako člověk vydržíte. Ti, kdo to zažili, vyprávějí o pocitu jako na horské dráze: chvíle, kdy se cítíte nahoře a plni nadšení, střídají hluboké propady. Někdy byste to opravdu zabalili. Zvlášť budete‑li čelit potížím, které jste si ani nedokázali představit. Jenže uspějí jen ti, kteří se nevzdají.

Nejenže budete musit tvrdě pracovat, a více, než jste si myslili — často se ukáže, že je nutné udělat i práci, která se vám vůbec nebude zamlouvat a pro kterou jste se do projektu nepouštěli. Přesto musíte.

6. Dravost

Mirkové Dušínové jsou v nevýhodě — dravějšího méně snadno zastaví překážky. Méně zásadní pravidla a normy, které mu stojí v cestě, prostě pomine, obejde, přiohne, překročí… Na počátku leckterého úspěšného projektu by se našel nějaký menší faul, kterým se dnes zakladatelé nechlubí.

7. Rozjezdový tým

Většina úspěšných technologických startupů měla dva až tři zakladatele. Příčin pro to je nejspíše několikero. Jednak ta obyčejně lidská: že zakladatelé se vzájemně vyhecují a podpoří. Jako součást týmu cítíte odpovědnost vůči někomu druhému, před kým se nechcete shodit — tím, že to vzdáte, nebo tím, že to budete flákat.

Jednak jde o to, že málokdo dokáže rozjet nový projekt sám, v jednom člověku, už co do množství práce i všech odborností, které je zapotřebí pokrýt. Spíše totiž nebudete mít v začátcích peníze na to, abyste si pracovní sílu najímali; možná tu a tam na něco okrajového, ale vše klíčové musíte zvládnout sami, v týmu zakladatelů.

Mít vhodné spoluzakladatele je tedy obrovské štěstí — jen tak je nenajdete: kromě toho, že všichni v týmu musíte splňovat vše zde vyjmenované, potřebujete mít mezi sebou pevné přátelství, které útrapy startupu nerozbijí a nerozklíží. Zpravidla se neosvědčuje dát se dohromady jen tak s někým, s kým jste se potkali někde na konferenci, kde vás oslnil nápady.

Krom toho potřebujete, aby alespoň jeden ze zakladatelů měl obchodního ducha, a to navíc ke svým znalostem technologickým. Čistý obchoďák, jestliže projektu nerozumí, se na rozjezd nehodí.

8. Čas a peníze do začátku

Ačkoli schopní jedinci mohou napsat první verzi o zkouškovém, a ti opravdu výjimeční třeba i při zaměstnání, takřka každý startup, který za něco stojí, si nakonec vyžádá plné nasazení. Musíte být připraveni je poskytnout: právě dokončit školu, nebo ji přerušit, odejít ze zaměstnání. Musíte tedy mít za co přežít, i jak zaplatit to, co projekt potřebuje v úplném počátku. Na první peníze od investora — a nebude jich zprvu mnoho — máte naději, jestliže už máte co předvést, a zpravidla je‑li vidět, že sami do toho jdete naplno.

Jestliže jste propásli čas za studií nebo těsně po škole a nyní jste uprostřed slibné kariéry, pak si namísto dluhů a závazků raději tvořte úspory, pokud toužíte ještě někdy něco zkusit. I úspěšná kariéra někdy nečekaně skončí — stačí například, aby firma změnila vlastníka… Pak úspory přijdou vhod. Naopak se nehodí mít v takovou chvíli hypotéku, leasing a manželku na mateřské — ne pro startup. To byste si pak musili počkat, až hypotéku splatíte a děti budou z domu. Ale bude se vám potom ještě chtít?

9. Obchodní záměr

Tedy podnikatelský záměr čili business plán: Chcete‑li peníze od investora, investor potřebuje vědět, k čemu vám dopomohou. Potřebujete rozepsat, čeho chcete dosáhnout a jak toho dosáhnete. Kolik peněz na to potřebujete a jak je vynaložíte. Kde vidíte obchodní příležitost pro jejich návratnost. Jaké jsou překážky v dosažení vašich cílů a jak si s nimi poradíte. Kdo nebo co vám konkuruje a v čem je vaše výhoda. Držte se při zemi a nemalujte to moc růžově. Buďte struční a napište to přehledně. Pište srozumitelně, ne každý investor je bývalý technolog. Dejte si záležet a dobře si nastudujte, jak se tyto plány píší.

Někteří lidé si myslí, že podnikatelský záměr si máte sestavit i sami pro sebe — i jestliže investora bezprostředně nehledáte. Prostě abyste si pro sebe ujasnili své cíle i cestu k nim. Musíte se k plánu pak průběžně vracet a aktualizovat jej podle skutečného vývoje.

10. Plán vstupu na trh

Pokud sepisujete obchodní plán, pak tohle bude jedna z jeho částí. Potřebujete mít představu, jak projekt rozjedete z ničeho, jak získáte první uživatele, popřípadě první zákazníky. Přitom spíše nebudete mít peníze na velkou placenou kampaň, takže musíte najít jiné způsoby.

Je‑li to služba pro uživatele, promyslete, zda má nějakou kritickou mez, pod kterou není zajímavá a užitečná. Lze službu navrhnout tak, aby ta mez byla ze začátku co nejnižší?

Nemusíte se zavděčit hned všem. Potřebujete však získat jádro uživatelů, třeba i nevelké, kteří si službu opravdu oblíbí. S nimi potom dále pracujte, pro ně dělejte lepší funkce a je využijte k tomu, aby šířili povědomí o vás. Postupně uživatelskou základnu rozšiřujte z tohoto jádra.

Akcelerátory a mentoři

Mnohý startup sice vznikl mimo akcelerátor a bez mentorů, ale pravidelné setkávání s mentory vás mimo jiné přiměje k tomu, že si netroufnete do příště nic neudělat, nepřijít s nějakým pokrokem. To se týká především zakladatelů mladých, kteří ještě nejsou zvyklí šéfovat sami sobě.

Čerpáno především z esejů Paula Grahama, zakladatele Y Combinator.