Hlavní navigace

Deset instantních let

4. 8. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 29
Minulý pátek společnost Microsoft rozeslala svým registrovaným uživatelům pozvánku na zajímavou online oslavu. Program Windows Live Messenger by podle ní měl mít deset let. A je to dekáda velmi těžkého života.

K oslavencově jubileu získávají jeho uživatelé hezký, ale celkem standardní dárek. Totiž soubor grafických témat. Větší hodnotu než dar samotný má ale fakt, že si tvůrci na dekadické (i když, jak hned zjistíme, ne zcela přesné) výročí svého elektronického dítěte vůbec vzpomněli. Microsoft/Win­dows/Live Messenger je bezpochyby užitečným programem, který je ale současně ukázkou toho, rozporný dokáže software poskytovaný zadarmo být.

Původ

Vraťme se o dekádu zpět. Internetový boom byl v plném proudu. Na burzách bobtnala bublina malých firmiček, start-upů, které věřily v rychlé zbohatnutí s využitím nejnovějších technologií (a hlavně svého jména a doménového názvu). Internet se pod tíhou dalších a dalších nových uživatelů a s tím souvisejících nových služeb rychle měnil. Jednou z těchto změn byl způsob převažující komunikace.

Od počátků mezinárodní sítě do druhé poloviny 90. let platilo, že snad s výjimkou IRC se většina komunikace mezi uživateli odehrává offline – formou e-mailů nebo diskusních skupin. První zárodky toho, co dnes označujeme jako Instant Messaging a čehož rozsáhlost dokumentuje například tato tabulka, vznikly v 90. letech na některých vysokoškolských pracovištích. Žádný ze systémů pro kontrolu prezence (mající mimochodem počátek v elektronických systémech mnohem starších) ale nepřekročil hranice místa, kde vznikl.

Prvním, komu se podařilo komunikovat myšlenku posílání zpráv z počítače na počítač a kontroly, zda jsou nebo nejsou konkrétní uživatelé právě online, byla izraelská společnost Mirabilis. Její program (a síť) ICQ podnítily zájem uživatelů o Instant Messaging hlavně proto, že jej prezentovaly ve snadno použitelné a laikovi srozumitelné podobě. Mirabilis zaznamenala se svým programem obrovský uživatelský úspěch. Špatně promyšlený obchodní plán ale způsobil, že síť s miliony klientů nevytvářela zisk. Odprodání internetovému obru AOL tak bylo nejenom plánovaným koncem start-upu, ale prakticky jedinou možností, jak systém udržet při životě.

Brzy po úspěchu ICQ začaly vznikat podobné systémy postavené po jeho vzoru. Na rozdíl od ICQ, které bylo vytvořeno jako samostatný produkt, se ale jednalo o doplňkové služby tehdy se silně rozšiřujících webových portálů (Internet obdobně jako další odvětví zažívá cyklické fáze centralizace a decentralizace, v roce 1999 probíhala centralizace). Jedním z těchto produktů byla síť vytvořená společností Microsoft a pojmenovaná MSN Messenger Service (originální tisková zpráva k uvedení zde) Tento systém – přímý předchůdce dnešního Windows Live Messengeru měl být jednak přímou konkurencí služeb ICQ, jednak nástrojem, který měl udržovat uživatele na portálu The Microsoft Network (MSN). Jeho deset let nyní slavíme.

Potíže a vývoj

Aby Microsoft přitáhl svému Messengeru uživatele, integroval do něj od počátku podporu konkurenčního protokolu AOL/AIM, potažmo ICQ. Tento krok, jakkoliv byl nejenom neetický, ale i protiprávní, programu na začátku pomohl (naprosto stejnou strategii zvolila letos společnost Palm pro svůj nový Palm Pré, který byl schopný se synchronizovat s Apple iTunes). MSN Messenger nabízel ve svých prvních verzích zlomek možností oproti konkurenčnímu ICQ, to ale nebylo nejdůležitější. Tím, že jej používalo mnohem méně uživatelů, se snižovala jeho schopnost další přitahovat. Síť a program se tak nacházely daleko za zájmem uživatelů, a před zenitem svých možností a slávy.

V roce 2001 byla uvedena Windows XP a společně s nimi nový IM klient od Microsoftu – tentokrát Windows Messenger. Fakticky vzato se jednalo o přepracovanou verzi původního MSN, který byl (a to byla hlavní vlastnost) standardně nainstalován do operačního systému. Tvůrci si od tohoto kroku slibovali, že obdobně jako v jiných případech bude znamenat postupné zvýšení podílu na „trhu“. Počet uživatelů skutečně stoupal, i když ne tak rychle, jak si asi autoři vysnili. Program byl kromě toho postupně vyvíjen. Vývoj v jeho případě znamenal jednak zdokonalování o další vlastnosti a jednak (a hlavně) zvyšování spolehlivosti. Právě tato vlastnost, totiž spolehlivost, se Messengeru osvědčila. V průběhu času došlo k několika selháním sítě ICQ, provázených ztrátou uživatelských účtů, seznamů kontaktů a osobních nastavení (bolestivých zejména poté, co ICQ přešlo z lokálních uživatelských databází na serverové). Windows Messenger nic podobného ve větším měřítku nepotkalo. Díky tomu na něj začali přecházet uživatelé, kteří IM používají k profesionální činnosti. Tomu napomohlo oddělení samotné komunikační služby (.NET Messenger Service), integrace funkcí sdílení složek, VoIP a další podpory pro vzdálenou spolupráci a konečně „přebrandování" systému v souladu se strategií „Windows Live“ z roku 2005. Současný IM od Microsoftu tedy je „Windows Live Messenger“.

Současnost

Windows Live Messenger není z technického hlediska nejdokonalejším IM řešením  – sem bychom měli právem řadit spíše Skype. Má ale status a pověst spolehlivé sítě, jejímž provozovatelem je nejvýznamnější firma v oblasti klientského softwaru na světě. Je možné jej rozšiřovat o další vlastnosti, obdobně, jako jiné klienty. Mezi dostupnými aplikacemi ale najdeme mnohem více těch, které jsou určeny k profesionální komunikaci. To do značné míry předurčuje jeho využití.

BRAND24

V počátcích byl MSN Messenger míněn jako snaha postavit konkurenci ICQ pro uživatele portálu MSN. V současnosti nelze WLM brát jako přímou konkurenci ICQ, i když poskytuje v základu stejnou funkčnost. Aplikace je určena poněkud odlišnému segmentu zákazníků, a tomu se přizpůsobuje. WLM používá (a vždy používal) proprietární komunikační protokol a serverový mechanismus. To je na jedné straně jeho brzdou při rozšiřování (neoficiálních klientů existuje dostatek, ale jejich funkci nelze garantovat), na straně druhé garancí jeho funkcionality.

Používání konkrétního IM systému je a není svobodnou volbou uživatele. Jistě, každý si může vybrat, který systém chce používat. Ale vybírá si na základě toho, jak se rozhodli ti, s nimiž chce komunikovat, už před ním. Instant Messaging od Microsoftu ve svých počátcích před dekádou nebyl dobrou volbou. Dnes jí je, zejména, chceme-li s ním komunikovat v práci. Uvidíme, co k němu bude možné říct za další dekádu.

Používáte nebo použili jste někdy MSN?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je sociolog, odborný publicista, poradce, a lektor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).