Naučit umělou inteligenci slyšet a pak přepsat, co lidé říkají, není velký problém. Dokonce ani když má poslouchat a psát v češtině. A jde to, i když se má pohybovat s termíny ve specifickém prostředí, jakým je zdravotnictví.
To, s čím víc bojují v týmu Auris One, a jistě nejen v něm, je kontext. Je potřeba, aby AI poznala rozdíl mezi tím, co lékař říká pacientovi, a tím, co je relevantní pro oficiální dokumentaci, kterou pak vytváří. V ordinacích jsou běžné společenské rozhovory, small talk, který s vyšetřením, diagnózou ani vývojem nemá nic společného. Dokonce ani když zní jako rada typu „jděte si zaplavat“.
„A pak jsou pacienti, kteří přijdou a neřeknou vám vůbec nic. Ti jsou pro nás těžší,“ usmívá se Nina Formánek Jaganjacová, CEO startupu Auris One. „Anebo si často vymýšlejí. Třeba že nekouří a nepijí, přitom dají krabičku denně a každý večer si dají tři piva,“ říká. Situací, které dokáže zkušený lékař díky rokům praxe kriticky posoudit a zhodnotit, je hodně. Tam má umělá inteligence ještě mezery.
Je to více než rok, kdy vstoupil do oboru technologií ve zdravotnictví projekt Auris One. S nápadem na něj přišel Ondřej Vlček, bývalý CEO Avastu, jehož žena po večerech sepisovala zprávy ze svého zdravotnického dne – a on nedokázal uvěřit, že by to se současnými technologiemi nešlo jinak.
Vypadá to, že šlo. Auris získal za cíl „navrátit oční kontakt do ordinací,“ říká Jaganjacová. Tak, aby lékaři při vyšetřování nemuseli hledět do monitoru a na klávesnici při sepisování lékařských zpráv, které si navíc v tu chvíli v hlavě kombinuje s latinskými výrazy a oficiální termíny. Auris generuje z konverzace v ordinaci strukturovanou lékařskou dokumentaci připravenou k vložení do nemocničního systému, od záznamů přes propouštěcí zprávy až po preventivní prohlídky.
Vlček vybavil Auris prvním milionem dolarů a k vedení projektu přesvědčil Ninu Formánek Jaganjacovou, která se roky pohybovala v oboru zdravotnictví a odstartovala několik projektů. Pomohl k silnému týmu: technologickým šéfem a zároveň spoluzakladatelem, po boku Jaganjacové a Vlčka, je Michal Trs, bývalý VP of Engineering v Avastu. A vývojářský tým z velké části pochází také z tohoto kyberbezpečnostního giganta. „Nepochybovala jsem, že technologicky budou vědět vše. Ale jde i o lidskou rovinu, téma je přesvědčilo a rozhodli se do něj jít,“ komentuje Jaganjacová.
Startup Auris nastoupil na dráhu technologie, která má lékařovu pozornost plně nasměrovat na lidi, tak, aby nemuseli během vyšetření nebo hodiny po něm sepisovat potřebné zprávy. Začal paliativní péčí, do níž lidé přicházejí se štosy papírů z předchozích vyšetření.
Dnes projekt pronikl do více než desítky medicínských oborů, generuje tisíce lékařských zpráv týdně a připravuje se na Slovensko. Jedná o dalších investicích a řeší, jak se ve zdravotnictví zachází s daty a proniká do zavedených systémů. Některé zážitky jsou úsměvné, jiné k vzteku. Zdravotnictví je v mnoha ohledech specifický obor, říká Jaganjacová.
Prostředí v pohybu
Aby bylo jasné, jak specifický, je potřeba uvést, že Auris se pohybuje ve zdravotnictví, ale sám zdravotnickým prostředkem není. „Ani nemůžeme být. Náš model si nic nedomýšlí a máme striktně zakázané doporučovat nějaké diagnózy,“ říká Jaganjacová. Startup totiž technicky vzato dělá „jen“ zvládnutou administrativu. Řada nemocnic si přesto myslí, že bez oficiální MDR certifikace nesmí něco takového vůbec fungovat.
„Celé prostředí se vytváří. Nikdo zatím 100% neví, jaká je metodika, co je a co není v pořádku použít,“ říká Jaganjacová. „Takže když po nás chtějí MDR razítko, vysvětlujeme, že ho nemáme. Tak máme alespoň razítko, že nemůžeme mít certifikaci zdravotnického prostředku, i kdybychom chtěli,“ krčí rameny.
Dalším důležitým detailem jsou zvyklosti, které má umělé inteligence z dat naučené. „Jak jsou obecně modely umělé inteligence založeny na statistikách, jsou například přesvědčené, že k pediatrům s dětmi chodí jenom maminky. U pediatrů musí být napsané, kdo s dítětem je, například pokud jsou rozvedení rodiče,” říká Jaganjacová.
Startup tvoří patnáct lidí včetně lékařů, kteří přinášejí cenný vhled z praxe. Onkologa zajímají jiné informace než praktického lékaře. Pediatr potřebuje v dokumentaci zachytit jiné souvislosti než paliativní lékař. „Dennodenně tak s vývojáři sedí také lékaři a ladí drobné nuance. Nahrávka je stejná, výstup jiný,“ popisuje Jaganjacová.
Napsat, vytisknout, přenést, napsat
Typická návštěva u specialisty dnes vypadá tak, že lékař dokumenty pacienta rychle prochází, dokud čeká za dveřmi. Nebo až přímo před ním, kdy zároveň poslouchá a snaží se dát dohromady souvislosti, diagnózu a ještě k tomu částečně v latině vytvořit zápis.
Mnohdy lékaři potřebují popsat číselně i slovy stav pacienta, a pokud to neudělají, pojišťovna jim práci neproplatí. Jindy probíhá klasické přenášení dokumentů z jedné ordinace do druhé, kde je lékaři či sestřičky opět vezmou a přepíší do počítače. „Ještě před pár lety měli doktoři úplný zákaz posílat si mezi sebou pacientské informace. Jiná cesta nebyla. A kdo má starší systém, řeší to tak dosud,“ říká Jaganjacová.
Auris One zatím funguje samostatně, bez napojení na softwary, které už ve zdravotních zařízeních zaměstnanci používají. Plánem ale je, aby se jednou lékařům přepsaly vhodné informace rovnou do karty pacienta.
„Integrace, to je velké téma,“ říká však Jaganjacová. „Jakmile budou hotové, může systém informace přizpůsobovat konkrétní situaci, kontextu podle pacienta z karty,“ vysvětluje. Nyní je systém nastavený tak, aby na nich nezáleželo, řídil se tím, co reálně slyší a fungoval tak pro návštěvy separátně. Je nicméně možné vložit soubory třeba z předchozích vyšetření. Lékaři ale také můžou telefonem vyfotit dokumentaci, kterou jim pacienti přinesou například od jiného specialisty. Buď jim informace zdigitalizuje, nebo doplní informace ve spojení s návštěvou, která právě probíhá.
Palčivé téma nezávislosti na cizích technologiích
Auris One v tuto chvíli funguje jako webová aplikace přístupná na počítači nebo mobilu. Běží na cloudu a samotné nahrávky mizí ihned po zpracování. „Hlas potřebujeme mít jen pro provedení přepisu, pak se okamžitě maže. Text se potom zpracovává dál. Cestou je všechno ze zařízení šifrované, v cloudu pak zabezpečené,“ vysvětluje Tomáš Pastorek, softwarový inženýr z Auris One. Vysvětluje, že v Auris One před uložením text prochází lékař, jinak není lékařskou dokumentací.
Pastorek je jeden ze silné sestavy startupu, v někdejším Avastu pracoval od roku 2011 a z firmy Gen, do níž se Avast přerodil, odešel až v roce 2024. Nyní popisuje technologické procesy v novém úhlu pohledu, ale i ve zdravotnictví se řeší témata, jaké digitál přináší jinam. Probíráme, že poskytovatelem cloudu je Google a Auris používá i jeho AI modely. „Máme smluvně vyřešené, že data od nás se nepoužívají k tréninku modelů a že jsou využívána výhradně evropská datacentra,“ popisuje Pastorek. Zároveň ale dodává, že ve startupu přemýšlejí nad stále palčivějším tématem nezávilosti na amerických technologiích a firma si proto připravuje varianty, jak svou službu rozvíjet i bez Googlu. „Mít takové řešení je nutnost, ještě v dnešní geopolitické situaci. Máme záložní plány,“ ujišťuje.
Jenže spoléhat se čistě na evropské modely zatím nejde. „Třeba Mistral je proti americkým modelům opožděný. Pokud uživatelům chceme dávat to nejlepší, potřebujeme ty nejpokrokovější modely,“ komentuje Pastorek. Tým to zatím balancuje – někde rychlejší a lokální model, jinde Google. „Problém je třeba v češtině,“ dodává. Do budoucna přichází v úvahu i dynamicky se rozvíjející open source modely, které se dají uzavřít v evropské infrastruktuře a dotrénovat na konkrétní úlohy, byť jsou cizí.
To půjde
Auris se dnes pilotuje především v síti Agel, uplatňuje se v Novém Jičíně, v Nemocnici Havířov nebo v Jilemnici. V září má nastoupit na dalších místech, kromě toho tým jedná s víc než patnácti nemocnicemi. Uplatňuje se u onkologů, alergologů nebo třeba gynekologů.
„Myslím, že to půjde,“ usmívá se Jaganjacová. „Ale zároveň je to zdravotnictví. A zdravotnictví je politika,“ doplňuje. Což znamená, že se můžou rychle změnit ředitelé, a s tím se musí obnovit občas i celá vyjednávání. Auris pak občas začíná od nuly – nová jména, noví lidé, znovu vysvětlit, co systém dělá, proč by jej mělo zařízení chtít, a jak je to s certifikací.
Na druhou stranu a možná paradoxně vítají systém starší lékaři velmi často bez problémů. „Píšou na počítači pomaleji, dělají překlepy, někdy na to vidí hůř, tak spíš chtějí, aby to za ně technologie udělala. Máme například lékaře, který pomalu ztrácí zrak. Ten je z Aurisu nadšený,“ říká Jaganjacová.
Postupně se mají přidávat moduly, jež by mohly lékařům pomáhat nejen informace zpracovávat, ale taky si další skutečnosti podle kontextu doplňovat a třeba i navrhovat diagnózy. To je ale běh na dlouhou trať. Pokud by se podařil, šlo by už o certifikovaný zdravotnický prostředek.
Zmíněná expanze na Slovensko by měla proběhnout do konce letoška. „A zároveň nás zajímá nejen Slovensko, ale celý východ. Plošně tam také stárne populace, a to včetně doktorů. Mají podstav. Takže jim zásadně odlehčí cokoliv, co jim zefektivní práci,“ uvádí zdejší šéfka. „A také jsme jim jazykově blíž. Západní konkurenti se tam zatím ještě tolik nechystají,“ doplňuje.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU