Druhým rokem funguje elektronické přihlašování k přijímacím zkouškám na střední školy přes DiPSy (Digitální přihlašovací systém). Podívali jsme se na to, co je v aplikaci od loňska nového, jestli stále ještě trpí dětskými nemocemi a jak moc celý proces budoucím studentům usnadní.
Připomeňme, že DiPSy zůstává jednou ze tří možností, jak se ke studiu na střední školy, včetně nematuritních oborů přihlásit. Čas na to je nejpozději do 20. února. Vedle toho je k dispozici i klasická listinná přihláška ve formě PDF formuláře, kterou je třeba včetně kopií všech příloh na každou z až tří škol, kam se uchazeč hlásí, zvlášť doručit.
Poslední letos ještě přípustnou variantou je postup takzvaně na půli cesty. Od příštího roku už možná nebude, novela školského zákona s ní nepočítá. Než ale z nabídky zmizí, umožňuje uchazeči vyplnit přihlášku online v DiPSy, nahrát do systému všechny přílohy, ale bez odeslání s ověřenou identitou. Rodiče tak nepotřebují ani Mobilní klíč eGovermentu, ani Bankovní identitu nebo mojeID. Tím, že se nikdo elektronicky neprokazuje, je zapotřebí ze systému stáhnout a vytisknout výpis. Ten rodiče ručně podepíší a doručí na každou ze zvolených škol.
Tak jako loni lze podat přihlášku až na tři obory bez talentové zkoušky a dva obory s talentovou zkouškou, typicky konzervatoře a další umělecké školy. Maximálně se tak lze hlásit do pěti oborů. S rozmyslem je však třeba přistupovat k pořadí, v jakém bude výběr sestavený. Seřazení škol by mělo vycházet ze skutečných preferencí uchazeče. Platí totiž, že pokud uspěje na škole s vyšší prioritou, na obory uvedené s nižším pořadím už se v rámci daného kola přijímacích zkoušek nemá šanci dostat. Nelze se tedy dodatečně vzdát přijetí na škole uvedené jako první v pořadí s tím, že by se otevřela možnost zařadit se do boje o místa na méně preferovaných školách.
Pokračuje Krejčího tým bez Krejčího
Digitalizaci přijímacího řízení měl loni na starosti tým bývalého šéfa Cermatu Miroslava Krejčího. Ten poté, co zrušil tendr na dodavatele systému v reakci na to, že jedna z firem zakázku napadla u antimonopolního úřadu a projekt by se kvůli tomu nepodařilo dokončit včas, sám dal dohromady vývojáře a s nimi pod časovým tlakem v termínu aplikaci dokončil. Její spuštění se o den opozdilo kvůli nutnosti opravit narychlo objevenou chybu a provést všechny potřebné testy. I přes tuto komplikaci v začátku proběhlo přihlašování, samotné přijímací zkoušky i následné vyhodnocení výsledků a rozřazení uchazečů na jednotlivé školy bez větších komplikací.
Krejčí se namísto slov uznání dočkal napřed konce v křesle ředitele Cermatu a později úplného odchodu z centra. Na svůj post rezignoval loni na podzim po neshodách se zaměstnanci, kteří se vzbouřili proti plánu připravit pro budoucí uchazeče přijímačky nanečisto. Znamenalo to dát dohromady zbrusu novou sadu testových otázek, které nikde předtím nebyly použity. Do zjitřené atmosféry zasáhlo Ministerstvo školství, které se s Krejčím domluvilo na odchodu z čela Cermatu, avšak zároveň s ujištěním, že bude smět dál pracovat na vývoji DiPSy.
Jak ale Lupě potvrdil sám Miroslav Krejčí, od podzimu už nemá k aplikaci přístup. Bez ohledu na příslib ministra ho Cermat od něj odstřihl. Krejčímu momentálně dobíhá do konce února výpovědní lhůta a je na překážkách v práci na straně zaměstnavatele. Na dalším vývoji aplikace tak pracuje alespoň jeho tým, se kterým stihl uzavřít smlouvu o rozvoji. Ta má platnost dva roky, je ale pravděpodobné, že rozsahem sjednaného plnění bude vyčerpána už letos.
V jaké kondici tedy je v roce 2025 systém, na kterém leží osud půldruhé stovky tisíc uchazečů o studium na střední škole? Navzdory turbulencím na Cermatu je nutné přiznat, že ve velmi dobré, přestože některé nedostatky u něj přetrvávají. Ale svůj úkol plní, o čemž svědčí množství dosud úspěšně podaných přihlášek. Počty je možné sledovat na webu prihlaskynastredni.cz. Devět dnů před konečným termínem DiPSy evidoval přes 53 tisíc přihlášek. Pro srovnání, loni se celkově o přijetí ucházelo 157 tisíc lidí.
Slabé místo: spojení se Základními registry
To ale rozhodně neznamená, že vše je zalité sluncem a není co zlepšovat. Pokud se do DiPSy přihlásíte ověřenou identitou, prvním následujícím krokem je, že se systém pokusí z dat vedených státem najít vaše děti, které přicházejí do úvahy jako potenciální uchazeči o studium na střední škole. Tedy nejen ty, které letos ukončí povinnou školní docházku, ale i takové, co aktuálně studují v páté nebo sedmé třídě, a mohly by se tak ucházet o místa na víceletých gymnáziích.
Problémem je, že tato selekce se děje mechanicky jen na základě zjištěného věku, protože systém nemá z čeho zjistit, kterou třídu základní školy dítě aktuálně navštěvuje. Jenže na základní školu lze nastoupit jak o rok dřív, tak i o několik let později kvůli případnému odkladu k nástupu do první třídy. Čili DiPSy by správně měl dávat na výběr i dnes devítileté děti, protože i ty by už nyní mohly být v páté třídě a chtít přejít na osmileté gymnázium. Takto ale výběr nefunguje. Řešením by pak byl centralizovaný registr žáků s možností systému se dotázat, v jakém ročníku zrovna studuje. Ani takový registr dosud neexistuje.
Chybějící spojení se Základními registry znefunkční celý systém DiPSy
Poměrně komplikovaná situace však nastane, když selže napojení DiPSy se Základními registry, kam systém přístup má. V tu chvíli celá seance na portálu končí. Tato chyba totiž vylučuje postup do dalších kroků. Popisovaný stav nastal v neděli odpoledne a na dvě hodiny pro většinu uživatelů zablokoval podávání přihlášek.
Podle současné ředitelky Cermatu Barbory Rosůlkové odborníci příčinu výpadku stále zkoumají. Že by byla způsobena velkým zájmem a přetížením systému, však šéfka organizace odmítá. „Výpadky mohou nastat chybou v komunikaci mezi systémy,“ uvedla Rosůlková. Pravdou je, že v inkriminovanou dobu Základní registry neevidovaly žádný problém.
Ztráta spojení se Základními registry vystavuje stopku dokonce i v tom případě, kdy uživatel žádná data o dítěti ze Základních registrů doplňovat nepotřebuje. To se hodí v případech, kdy se přihláška podává za dítě svěřené do péče nikoliv biologického rodiče. I tehdy totiž DiPSy z registrů „tahá“ údaje alespoň o zákonném zástupci, a nefunkčnost propojení tak nedovolí pokračovat dál. Přitom by stačilo s údaji získanými přes Identitu občana povolit podání ručně vyplněných kompletních přihlášek.
Pražská gymnázia se do výsledků nedostanou
Pokud napojení na registry funguje a k žadateli i jeho zákonnému zástupci se načtou všechny potřebné údaje, postupuje k dalšímu kroku, kde si vybírá obory vzdělávání. I tady ale na něj čeká past. I když vyplní všechny dostupné filtry a parametry vyhledávání, a měl by tak zájem zobrazit jen všechna šestiletá gymnázia v Praze, systém mu odvětí, že výsledků je příliš mnoho.
11 gymnázií je v očích Cermatu na Prahu příliš mnoho
Je to hezký pokus, jak naoko předstírat, že metropole nabízí nepřebernou paletu středního vzdělávání v tomto segmentu. Uvážíme-li ale, že všehovšudy je na území hlavního města Prahy k dispozici pouze 11 šestiletých gymnázií (včetně těch soukromých), je tento výsledek tristní z obou zmíněných hledisek. Tento počet rozhodně neobstojí pro zdůvodnění, že výsledků k zobrazení je mnoho, a jedná se jednoznačně o chybu inteligentního formuláře. Ředitelka Cermatu připouští, že je to specifikum metropole. „V jiných městech toto vyhledávání možné je. Limitované je to několika desítkami výsledků. Postačí zadat jeden konkrétnější parametr a vyhledávání funguje,“ uvedla Rosůlková.
Školu je naštěstí možné si dohledat z jiných zdrojů a ve formuláři doplnit konkrétní název nebo sídlo. Tím se dostaneme na kartu oboru s celou řadou užitečných informací. Lze tak zjistit třeba statistiku podaných přihlášek (za posledních osm let) i poměr mezi přihlášenými a přijatými (za poslední dva roky). Na těchto grafech je hezky vidět, jak pražský magistrát hrubě podcenil nabídku odpovídajících studijních možností vztaženou k očekávanému demografickému vývoji. Uchazečů je ve srovnání se situací před dvěma lety násobně víc, zatímco počet otevíraných tříd zůstává stejný.
Máme-li vybránu konkrétní střední školu, měli bychom si stáhnout a pročíst kritéria přijímacího řízení a podle požadavků v nich uvedených potom do systému nahrát potřebné přílohy, například potvrzení ze školy o dosažených studijních výsledcích. A tady narážíme na další nedokonalost DiPSy. Jednou nahraná příloha, kterou mají v požadavcích všechny zvolené obory, se automaticky nedoplní ke všem školám v téže přihlášce, které ji vyžadují, ale je potřeba ji nahrát dohromady třikrát.
Jak Rosůlková, tak Krejčí to neoznačují za chybu, ale vlastnost. „Důvodem jsou administrativní požadavky jednotlivých škol – kromě potvrzení o prospěchu mohou vyžadovat i další dokumenty,“ říká. Tento argument ale neobstojí v situaci, kdy pro další dokumenty existují samostatná políčka ve formuláři pro jejich doložení a kdy přehled o prospěchu v identické podobě chtějí znát všechna víceletá gymnázia.
Bohužel, tak jako neexistuje funkční registr žáků s rozlišením jejich ročníku studia, neexistuje ani databáze jejich známek na vysvědčení. Takto musí ředitelé středních škol dokument s QR kódem z různých informačních systémů základních škol naskenovat a prospěch za jednotlivá pololetí si sami k sobě načíst. Stranou pak ponechme, zda by k předchozímu vysvědčení mělo být v přijímacím řízení vůbec přihlíženo, když samé jedničky na různých školách rozhodně nemají stejnou váhu a nevypovídají nic o úrovni dosud vstřebaných znalostí…
Přijímačky jako nástroj boje znesvářených rodičů?
Závěrem je třeba zmínit ještě jednu velmi závažnou chybu, která ale není chybou systému DiPSy, ale systémovým nedostatkem zákona. Tu systém pro přihlašování k přijímačkám nemůže sám napravovat. Tato chyba se týká letošního přijímacího řízení naposledy, protože příští rok bude odstraněna novelou školského zákona.
Zjednodušeně řečeno DiPSy umožňuje ke stejnému dítěti podat dvě různé přihlášky s různým výběrem škol, a to dokonce tím samým rodičem. Najednou tak u jednoho dítěte může být evidováno až šest různých oborů bez talentové zkoušky.
Ještě o něco komplikovanější a ve výsledku smutnější situace nastává, pokud přihlášku dítěti s různým výběrem škol podá každý z rodičů, elektronicky ztotožněný přes Identitu občana. V obou případech ředitele všech vybraných škol (z obou přihlášek) systém na nedostatek upozorní a ti pozastaví správní řízení do té doby, než bude jasné, která z přihlášek platí. U rozhádaných rodičů, kteří nebudou schopni se na zpětvzetí jedné z přihlášek domluvit a spor bude muset před soud, tento postup může vést až k tomu, že jasno nebude do termínu rozřazování uchazečů na konkrétní obory a dítě se daný rok nedostane nikam.
U duplicitních přihlášek podaných každým z rodičů ani novela školského zákona nápravu nezajistí, a tak i v příštím roce mohou děti znesvářených párů na naschvály svých rodičů dál doplácet.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU