Když o posledních vánocích Amazon oznámil, že elektronických knih se prodalo více než těch papírových, byla to něco jako malá revoluce. O pár měsíců později od Amazonu vyšlo podobné oznámení, kde se tuším říkalo, že na 3 klasické knihy se prodá pět elektronických. Pro rok 2012 se na Amazon.com předpovídá prodej e-knih v hodnotě 2.5 miliardy dolarů. A Kindle čteček už by teď mělo být prodáno přes milion. A pokud se podíváte na další graf, tak je vidět, že zájem o elektronické knihy je. Až takový, že na e-knižním trhu před pár týdny vypukla válka o ceny, podle všeho hodně podpořená zájmem Apple o e-knihy (pro iPad), kde se do sebe pustili velikáni Amazon a Macmillian.
Prodej (velkoobchodní) elektronických knížek v USA (Zdroj: IDPF)
Přidejte si k tomu objevující se „SDK“ pro tvorbu knih pro Kindle i další čtečky, smlouvy Apple s vydavateli, možnost číst Amazon Kindle nabídku na Blackberry, a možná vám začne vrtat hlavou – neděje se tady něco velkého? Odpověď je asi vcelku jasná – děje. Rok 2010 bude poznamenán snahami o získání nových pozic na trhu elektronických knih. A potvrzují to i desítky e-čteček představených na CES 2010. Pro rok 2010 se v USA předpokládá prodej e-knih ve výši 500 milionů dolarů. V evropských zemích zhruba 4 % spotřebitelů platí za elektronické knihy. Forrester Group ostatně také předpovídá velký růst.
Elektronické knihy sice papírové v dohledné době určitě nenahradí ani je nezlikvidují, ale řada lidí bude kupovat některé knihy jenom elektronicky, některé v obou podobách a některé jenom papírové. Elektronické knihy jsou skvělé na cesty i pro vzdělávání – pro vydavatele tedy mají nesporný potenciál, ať již pro vydavatele knižní, novinové či magazínové. A pokud někdo bude v roce 2010 stále tento trh ignorovat, bude v pozdějších letech litovat – ujede mu vlak.
A protože není dobré zůstat stát opodál, pokusím se o poměrně detailní pohled na trh e-knih a e-čteček.
Nejpodstatnější je jak čteme, ne co čteme
Pokud se podíváte na trh e-čteček, tedy čteček elektronických knih, tak vás zákonitě musí doslova praštit do očí, jakým způsobem se začíná proměňovat hardware. A označení roku 2010 jako roku e-čteček není až tak docela od věci.
Amazon Kindle DX a Skiff
Původní Amazon Kindle a Apple iPad (no nekupte ho!)
Rozdíl je obrovský a je snadné ho vidět například na srovnání Amazon Kindle DX a Skiff čteček. A to i přes to, že Amazon Kindle je už sama o sobě poněkud pokročilejší čtečka. Technologie dnes umožňují kvalitní dotykové displeje, výrazné zmenšení velikosti hardware a rychlejší procesory přinášejí použitelnější (pro uživatele) operační systémy a programy obecně.
Ještě více je ale rozdíl viditelný při srovnání původního Amazon Kindle a (třeba) Apple iPad. Svět v roce 2009 definitivně přišel na to, že zařízení je možné ovládat dotykem ruky – Apple tuhle revoluci zahájil s iPhone.
Revoluci, která se Microsoft nepovedla s Windows Mobile (lpění na ovládání perem), která dnes už nikomu až tak revoluční nepřipadá. Ale pokud jste si navykli „zařízení do ruky“ ovládat prsty, tak vám e-čtečka ovládaná jenom tlačítky už teď přijde archaická. A to jde o doposud takřka výhradně používaný model ovládání – ze stávajících běžně dostupných čteček žádná neměla dotykový displej (s výjimkou například čtečky iRex či novějších Sony).
Video amerického Wired ukazuje v podstatě přesně to, co jsem se snažil naznačit v předchozích dvou odstavcích. A právě tohle video bych doporučil každému, kdo chce vidět špičkově zpracovaný koncept elektronického magazínu dostupného na elektronické čtečce. Byť jde stále svým způsobem o sci-fi a náklady a doba potřebná pro vytváření takto „hodně“ interaktivního magazínu by byly enormní, je to cesta, kam vše směřuje. A způsoby používání a ovládání dotykem jsou hodně dobře promyšlené.
Výrobci hardware asi pravděpodobně velmi dobře tuší, že se rodí nová kategorie zařízení – ať už to budou plnohodnotné tablety, něco na způsob netbooku (smartbooku), či doposud klasické tablety (takové ty notebooky s otočným displejem například). A jistou roli zde stále budou hrát chytré mobilní telefony – Android i iPhone mají displeje i možnosti dostatečné k tomu, aby byly použitelné jak čtečka obsahu (a knih).
Sony PRS-600RC a PRS-300SC pro srovnání
Neuškodí malý přehled, ale detaily si už spíš dohledejte sami. Začneme běžně dostupnými čtečkami, zpravidla „starého“ typu – ty jsou v ČR nejsnáze dostupné z www.digiknihy.cz (aComp s.r.o.) nebo z www.alza.cz (Alza.cz a.s.).
| Čtečka | Velikost displeje | Orientační cena (s DPH) |
|---|---|---|
| Booken Cybook Opus | 5" | –6500 |
| Booken Cybook Gen3 | 6" | 8 000,– až 8 300,– |
| Jinke Hanlin eReader V5 | 5" | 5 000,– až 6 300,– |
| Jinke Hanlin eReader V3 | 6" | –7200 |
| PocketBook 360 | 5" | –6000 |
| PocketBook 301+ | 6" | 6 500,– až 7 100,– |
| Amazon Kindle 2 | 6" | –7500 |
| Amazon Kindle DX | 9.7" | –13500 |
| Sony PRS-505CZ | 6" | –8600 |
| Sony PRS-600 | 6" | –8400 |
| Sony PRS-300CZ | 5" | 5 800,– až 6 000,– |
| Sony PRS-900 | 7" | 11 400,– až 12 000,– |
| iRex DR-1000S | 10.2" | –21500 |
| iRiver EB02 | 6" | –6700 |
Zajímavé je, že česká zastoupení výrobců e-čteček se příliš k e-čtečkám nehlásí. Neřeší je, neumí to a nemají nikoho, kdo by se tomu věnoval. Dovoz a prodej v ČR je tak realizován zcela jinými kanály. aComp přitom udává, že již prodal přes deset tisíc kusů čteček. A statistiky Alza.cz ukazují také na podstatně stoupající zájem – vlažný rozjezd po doplnění e-čteček do nabídky a poté (klasické) velké zvýšení ve vánočním období.
Počty prodaných e-čteček na Alza.cz – nejprodávanější jsou čtečky od Booken a Sony.
Konec roku 2009 a rok 2010 přinesl řadu dalších čteček
Ať už jde o novější modely Kindle či zcela nové modely od doposud „neznámých“ výrobců. Na českém trhu je prozatím nikdo nenabízí, v USA jsou některé dostupné a některé teprve na uvedení na trh čekají. A trochu se do trhu e-čteček začínají promítat i různorodé tablety. Následující tabulka samozřejmě není ani zdaleka úplná – na CES 2010 byly představeny doslova desítky e-čteček a tabletů a do tabulky se dostaly jenom ty, o kterých je možné alespoň něco zjistit. Případně patří významnějším hráčům na poli elektroniky. Na www.ereaderguide.info případně najdete dobrou srovnávací tabulku – týká se pochopitelně e-čteček dostupných na americkém trhu. Comparing E-Readers na paidConent.org poslouží také, byť je méně rozsáhlý.
HP Slate a Que proReader
| Čtečka | Velikost displeje | Orientační cena a poznámka |
|---|---|---|
| Microsoft Courier | 2×7" | Není jisté, kdy a zda vůbec bude |
| Lenovo Ideapad U1 Hybrid | 11.6" | Pravděpodobně od léta 2010 |
| HP Slate | – | Pravděpodobně pod 800 USD |
| Plastic Logic Que | 8.2" x 11" | 650,– až 800,– USD, prozatím není na trhu |
| Apple iPad | 9.7" | Od 499,– USD a v prodeji od března 2010 |
| Spring Design Alex | dva – 3.5" a 6" | Teoreticky dostupné od března 2010 |
| Fujitsu FLEPia | 8" | Prozatím pouze Japonsko |
| iRiver Story | – | – |
| DMC Copia | 6" a 9" | - |
| enTourage eDGe | 10.1" | 499,–USD od března 2010 |
| Skiff Reader | 11.5" | – |
| Hanvon WISEreader | 5" | – |
| Barnes & Noble Nook | – | 259,– USD |
| COOL-ER | 6" | 249,– USD |
| Owen E1 | 5" | – |
| Samsung E6 | 6" | 399,–USD a není známo kdy |
enTourage eDGe a Barnes & Noble Nook
Kam vlastně směřují e-čtečky?
Poměrně podstatná otázka – kterým směrem se e-čtečky vydávají. Dočkáme se například futuristického „e-ink“, tady elektronického papíru (už v roce 2008 jste mohli číst, že HP reveals unbreakable e-paper prototype), čtečky v podobě tenkého listu, který je možné libovolně ohýbat a rolovat? V tomto případě je otázka snadná, odpověď složitá – možná, současné technologie k tomu postupně směřují, ale stále nejsou tak daleko, aby něco podobného bylo možné masově vyrábět a prodávat za přijatelné ceny. A hlavně aby to také mělo další potřebné parametry – zejména výdrž baterií i výdrž mechanickou.
Ohebné obrazovky, důležité pro budoucnost e-čteček
E-čtečky jednoznačně směřují k dotykovým displejům. Některé se to snaží řešit dvojicí displejů – jeden pro čtení dotykový není, druhý pro ovládání je (osobně si myslím, že to je to nejhorší možné řešení). Výrazným způsobem do světa čteček vstupuje mobilní operační systém od Google – Android. A je dost dobře možné, že se brzy objeví i Google Chrome OS čtečky. Microsoft Windows jsou pro čtečky stále příliš náročné, byť existují pokusy o využití Windows 7. Proprietární systémy (nenazýval bych je ani operačními) jsou nicméně běžné – a také je to základní kámen úrazu.
U konce je určitě i stávající model čtečky coby jednoúčelového zařízení – pokud se čtečky nedokáží stát mobilními zařízeními připojenými na Internet, nemají do budoucna prakticky šanci. Víc než čtečku totiž bude případný uživatel chtít čtečku + něco, co je dnes označováno jako „Web Appliance“. Původní představa čtečky tvářící se „jako kniha“ je stejně scestná jako doba, kdy MP3 přehrávače napodobovaly chování klasického kazeťáku. Dnešní čtečka prostě musí mít prohlížeč, připojení k Internetu, MP3 i video přehrávání – napojení na Internet je ve všech těchto případech nutností. Dnešní uživatel chce, aby zařízení „připojitelná“ k PC pokud možno nabízela stejný komfort v připojení k Internetu a jeho službám jako jeho počítač. A pokud čtečka není vybavena možnostmi označovat si text a kopírovat si vybrané pasáže, je stále na úrovni hloupého kusu elektroniky – bez dotykových displejů to bylo něco prakticky nemožné, ale časy se mění. A EDGE, 3G (4G možná někdy) mobilní sítě jsou dnes běžné, dostupné a považované za součást života.
Představa e-papíru z roku 2001, www.universaldisplay.com
Zvyšující se kapacita čteček je samozřejmostí – stejně jako se tomu stalo u MP3 přehrávačů či mobilních telefonů – prostě to chce gigabajty paměti. Nikdo nemá zájem neustále řešit zásadní otázku, zda se mu do čtečky vejde či nevejde další kniha. S tím ostatně souvisí i to, že k budoucnosti e-čteček patří i možnost snadno získávat a kupovat obsah – ať už knihy samostatné, nebo obsah novinový či magazínový. Model iTunes a AppStore nepochybně Apple zopakuje v iBookStore (pro iPad) a rázem bude vidět, že lidé nemají problém obsah kupovat – za předpokladu, že to půjde na pár kliknutí a bez složitých manipulací s platebními kartami či převody peněz.
A zbývá tu jedna podstatná otázka k dořešení – jak se e-čtečky zařadí mezí chytré telefony, notebooky, netbooky, tablety, mediální přehrávače. A jak vlastně spotřebitelé budou vnímat „nutnost“ (nebo „možnost“) vlastnit další zařízení. Bude například pro čtečky podstatné, aby uměly pracovat i s elektronickou poštou (kde ale například může skvěle stačit, aby měly běžný prohlížeč)?
Na závěr bych chtěl upozornit na graf od Forrester Research, který znázorňuje, jakým způsobem se bude vyvíjet trh s e-knihami. A hlavně jaké klíčové faktory ho ovlivňují. Stručně řečeno jde o klasické schéma – dostupnost čteček, nabídka obsahu, cenová atraktivita a atraktivita obsahu.
- Základem je dostatečná nabídka e-čteček, v tuto chvíli naplněný předpoklad.
- Nutnou podmínkou je velká nabídka obsahu – v USA pravděpodobně splněno, v zbytku světa je ještě co dohánět.
- Možnost bezdrátového připojení se ukázala jako jeden z podstatných momentů pro rozšíření u Kindle.
- Prolomení hranice 199 USD a posléze 99 USD (2012 a dále) asi netřeba vysvětlovat.
- Opuštění stereotypu černobílých čteček a rozvoj multimediálních možností
Druhý díl se bude věnovat e-knižním formátům a hlavně tomu, jak a kde je možné e-knihy získávat. Podívá se i na starý známý problém, že za obsah je potřeba platit a občas to znamená problém. A pochopitelně poskytne množství odkazů – třeba i takových, abyste e-knihy mohli začít používat hned na svém PC či mobilním telefonu.
Máte čtečku e-knih?
