Hlavní navigace

Evropa chce jednotný bezdrátový broadband

21. 9. 2010
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 74287
Evropská komise včera  vydala tři vzájemně související materiály, které usilují o rozvoj broadbandu v EU. Jeden se týká využití digitální dividendy a chce nařídit národním regulátorům, aby uvolněné frekvence přidělili na bezdrátový, nejspíše mobilní broadband. Druhý materiál se týká budování nových optických přístupových sítí a třetí národních plánů rozvoje a financování broadbandu.

Tyto tři materiály tvoří jakýsi „internetový balíček“, který svým obsahem (ale i logikou) navazuje na již dříve připravený „telekomunikační balíček“, který v současné době prochází přípravou své transpozice (do národních legislativ, což by mělo být dokončeno do května příštího roku).

Současně ale tyto materiály navazují i na nejnovější strategii tzv. digitální agendy pro Evropu, kterou v květnu tohoto roku představila Evropě a světu již nová eurokomisařka Neelie Kroesová (jejíž portfolio bylo promptně přejmenováno právě na „digitální agendu“).

Připomeňme si, že strategie Digitální agendy pro Evropu počítá s tím, že do roku 2013 by všichni Evropané měli mít přístup k broadbandu, jehož rychlost by se do roku 2020 měla zvýšit nejméně na 30 Mbit/s. Ke stejnému roku 2020 by nejméně polovina domácností v EU měla být připojena „rychleji než 100 Mbit/s“.

Jak naložit s digitální dividendou?

Pro dosažení prvního cíle (30 Mbit/s pro všechny do roku 2013) bude klíčové to, zda se podaří zpřístupnit takto rychlé připojení  i mimo města, kde je takováto nabídka mnohdy dostupná již dnes. Úzkým místem je tedy pokrytí méně obydlených lokalit, kde se nevyplatí budovat klasickou pevnou infrastrukturu. A tak si EU hodně slibuje od bezdrátových technologií, především v mobilním provedení.

Technologie (klasické 3G, nastupující LTE a další) jsou již běžně dostupné či  na obzoru, a tak zbývá to asi nejpodstatnější: frekvenční spektrum. Nějaké ty volně frekvence  v různých pásmech (hlavně těch vyšších) se kupodivu stále ještě najdou. Navíc je zde ještě jeden unikátní zdroj: digitální dividenda. Tedy uvolněné frekvence v pásmech, až dosud využívaných pro potřeby analogového televizního vysílání. A právě ty se pro pokrytí řidčeji obydlených oblastí docela hodí.

Jenže je tady problém: jednotlivé členské země a jejich regulační orgány, jako suverénní národní správci frekvenčního spektra, by si o těchto věcech chtěli rozhodovat sami. Většinou sice konvergují ke stejné či velmi podobnému řešení s digitální dividendou, ale přece jen se k němu chtějí  dobrat sami, svým vlastním tempem a občas s nějakými drobnými odlišnostmi.

Evropská komise by ale chtěla  zcela jednotné pan-evropské řešení (což je rozumné). Nejlépe takové, které by mohla národním regulátorům direktivně přikázat. To ale (dnes) není možné, a tak první z nových materiálů má charakter návrhu, který Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě EU – a teprve tyto orgány by je schvalovaly a uváděly v život.

Předmětem návrhu (stručné shrnutí) pak je pětiletý program „plánování a harmonizace frekvenčního spektra“, který požaduje dokončit do 1.1.2012 přidě­lování licencí v již harmonizovaných pásmech 900/1800 MHz, 2,5 GHz a 3,4–3,8 GHz. A hlavně: do 1.1.2013 mají členské země otevřít  pásmo 800 MHz pro potřeby služeb elektronických komunikací.

Členské státy přitom mají zajistit, aby přidělení licencí v pásmu 800 MHz bylo spojeno s podmínkami, které „podpoří“ pokrývání méně obydlených oblastí. Jinými slovy: které přinutí operátory rychle pokrýt právě tyto, pro ně méně lukrativní oblasti.

Jaká je situace v ČR?

V ČR je využití digitální dividendy, alias frekvencí uvolněných ukončením analogového vysílání (právě v pásmu 800 MHz) řešeno koncepčním dokumentem ČTÚ, s názvem Strategie správy kmitočtového spektra.  

Shodou okolností právě včera proběhlo na ČTÚ setkání s novináři, na kterém zaznělo, že strategie je připravena  k předložení do meziresortního připomínkového řízení (byť asi omezeného jen na některá připomínková místa), aby následně mohla být předložena ke schválení vládě.

Strategie obsahuje návrh, aby celé uvolněné spektrum v pásmu 800 MHz (přesněji:  790–862 MHz), tj. 2×30 MHz po 5MHz blocích, bylo využito pro potřeby služeb elektronických komunikací (broadbandu), a přiděleno formou aukce (jako tomu bylo například v Německu). Navíc s ochranou proti „křečkování spektra“, tak aby si všechno uvolněné spektrum nemohl přisvojit jen jeden subjekt, ale bylo „rozprostřeno“ nějak rovnoměrněji.

Nepůjde tedy o tzv. soutěž krásy, nýbrž o aukci. To ale přináší určitý problém, neboť stávající zákon o elektronických komunikacích pamatuje pouze na soutěž krásy, a pro možnost aukce ho bude třeba nejprve novelizovat. To se ale bude dělat tak jako tak, kvůli povinnosti převzít do naší legislativy (transponovat) celý telekomunikační balíček (celý nový regulační rámec), a to nejpozději do května příštího roku.

Zajímavá je také situace kolem omezujících podmínek (týkajících se hlavně požadovaného pokrytí): návrh strategie, který ČTÚ předkládá do připomínkového řízení a pak do vlády, prý takovéto podmínky neobsahuje. Celý návrh by ale měl být provázán se vznikající strategií Digitální Česko (která měla být původně dokončena již ve třetím kvartále, ale bude asi až do konce roku) – a omezující podmínky by skrze požadavky na pokrytí měla dodat tato strategie. Uvidíme.

Sítě NGA

Vraťme se ale zpět ke včera zveřejněnému „internetovému balíčku“. Jeho druhou součástí je materiál týkající se nově budovaných optických přístupových sítí, v telekomunikační terminologii označovaných jako NGA (Next Generation Access).

Kolem tohoto tématu bylo dlouhou dobu mnoho diskusí, protože se nedařilo najít nějaký všeobecně přijatelný model. Samozřejmě se nabízela“krajní“ řešení ve formě úplného vyjmutí z regulace, či naopak důsledného „zregulování“, ale ani jedno z nich se neprosadilo.

Nyní se zdá, že nová komisařka Kroesová, prý po intenzivních konzultacích se všemi zainteresovanými stranami, zformulovala určitý kompromis: budovatelé nových optických přístupových sítí nebudou mít žádné regulační prázdniny (nebudou osvobozeni od regulace), ale také nebudou automaticky podléhat regulaci. Bude na „citlivém posouzení“ národního regulátora, podle pravidel stanovených Komisí, zda a jakou ex-ante regulaci zavede, pokud proti hrozbě nové monopolizace nebude stačit samotná konkurence.

Teprve čas asi ukáže, zda je toto řešení smysluplné a zda rozvoji optických přístupových sítí prospěje. V tuto chvíli je na zasvěcenější hodnocení ještě příliš brzy.

Zajímavá je ale také forma: zde už jde o přímé „doporučení“ ze strany Komise, adresované členským zemím a jejich národním regulátorům. A se zdůrazněním, že ti mají „v nejvyšší míře k doporučení Komise přihlížet a zdůvodňovat všechny případné odchylky od jeho požadavků“.

Strategie a prostředky na broadband

Konečně třetí součástí včera představeného „internetového balíčku“ je sdělení Komise, které se týká strategií a hlavně financování rozvoje broadbandu. Apeluje na členské země, aby vypracovaly vlastní plány  rozvoje broadbandu (broadbandové strategie), které by zahrnovaly jak konkrétní plány na dostupnost a pokrytí broadbandem, tak i možnosti a nástroje pro jeho financování.

BRAND24

Apeluje také na lepší využití strukturálních a dalších evropských fondů, a jsou avizovány i určité aktivity Komise a Evropské investiční banky. Ty ale budou detailněji  představeny až na jaře příštího roku.

V našich podmínkách lze očekávat, že za „národní broadbandový plán“ bude považována již zmiňovaná strategie Digitální Česko. Z mého pohledu to ale bude vyžadovat určitou změnu v zaměření tohoto dokumentu, který se (v době svých příprav) orientoval spíše na záležitosti týkající se samotných operátorů a providerů, a na podmínky jejich podnikání. Méně už na to, zda stát má mít nějakou vizi či přímo cíle ohledně toho, co a jak má být dosaženo, nebo dokonce v tom měl hrát nějako aktivní roli.

Považujete za správné, aby si EU vynutila jednotné využití digitální dividendy (v pásmu 800 MHZ)?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).