Hlavní navigace

Názory k článku eWorkshop: Proč dnešní sítě umírají?

  • 24. 2. 2006 21:58

    bez přezdívky
    Prirazovani kategorii je opruz, ale zaroven jedina moznost jak do systemu dostat data proverena clovekem. Nedelejte si iluze ze vas system bude bezchybny - nebude. A relevanci zvysi, pokud bude mit uzivatel moznost "vysvetlit" svoje chovani tim, ze modifikuje nektere udaje, ktere o nem system vydedukuje.
    Samozrejme z obou duvodu vami uvedenymi - jednoduchost a moznost podvadeni - je nutne vymyslet takovy system, ktery spoji udaje uzivatele a udaje ziskane automaticky do co nejspolehlivejsiho vysledku. V uvahu pripada i nejake overovani pres ostatni uzivatele ...
    Priklad: casto navstevuju krestanske kluby, zurive tam diskutuji, system me zaradi jako krestana. SPATNE. Vetsina ostatnich navstevniku treba nevi, jake je me nabozenstvi, ale vsichni potvrdi, ze nejsem krestan, ale rad jim zpochybnuji viru. (podobnost prikladu se skutecnymi osobami je ciste nahodna).

    Pratelstvi je termin hodici se pouze do seznamky, a kdo vi jestli. Socialni sit neni od toho, aby merila pratelstvi - ma merit vztahy. Byt pritel je vztah. Byt kolega je taky vztah, i kdyz se muzeme nesnaset. Se svym bratrancem jsem v urcitem vztahu, i kdyz ho skoro neznam.

    Personalizace diskusnich a komunitnich serveru muze byt o hodne lepsi cesta k vytvareni kvalitnich socialnich siti nez snaha zacit na zelene louce. Uz fakt, ze lide na tito servery nechodi proto, ze tam je jejich znamy, ale protoze je zajima nejaky obsah, zajistuje, ze z nich vypadnou nejake skutecne udaje, skutecne zajmy - ne jen balast dany tim, ze vetsinou diskutuji na jinem serveru, ale kamarad je pozval sem a oni tedy vyplodi nekolik statisticky nereprezentativnich vzorku ...

    Mimochodem, pripojuji se k nazoru Martina Prokše, ze je nebezpecne stavet univerzalni sit propojujici vsechny lidi. Jenom nevim co s tim v praxi delat ... napriklad pokud nekoho zajimam ja, najde o me s pomoci google skoro cokoliv ... aneb uspech snahy o jednoznacne jmeno ma sve nevyhody.
  • 24. 2. 2006 22:03

    bez přezdívky
    Naprosto zakladni aplikaci, na kterou by sit mela navazovat, jsou diskuse. Mohou byt pod clanky nebo zcela volne, ale musi byt roztrizene do urcitych okruhu a namatkove overovano, jestli se nejaka diskuse nezvrtla prilis jinam - coz samozrejme nebude znamenat smazani, ale zmenu okruhu do ktereho patri.

    E-mail je zbytecny (z definice je email neco, co je MIMO tuto sluzbu). Osobni posta uzitecna, ale ne tak dulezita pro socialni funkci. Kalendar je totalne k nicemu - malo lidi si planuje zivot natolik podrobne, aby byly udaje z kalendare k necemu dobre.
  • 25. 2. 2006 15:52

    bez přezdívky
    Ale my prece nejsme omezeni na moznosti "100% verit cloveku" a "100% verit automatice". Klicem je aby se lidem nedala uplna volnost v sebekategorizaci, ale nasli se moznosti, ktere zpusobi, ze kazda jejich odpoved bude jim osobne pripadat stejne dobra - potom mame sanci, ze odpovi pravdive a zvysi vyhodnost systemu. Prave v prikladu s krestanem je prece velmi uzitecna jednoducha otazka: zajimate se o krestanstvi ve smyslu jeho podpory nebo jste proti nemu ? Jeste lepsi je, pokud nabidnete vsem ucastnikum diskuse moznost ohodnoceni ostatnich a zpracujete jejich odpovedi s prihlednutim k tomu, co rikaji ostatni o nich.
  • 25. 2. 2006 16:03

    bez přezdívky
    Neseknul jste se s tim mozkem ? Melo by v ne byt spis pres 100 miliard neuronu, nektere stranky uvadi 10 miliard az 100 miliard ...

    Ano, pratelstvi je principialne asymetricke. Dokonce i bez sdelovacich prostredku (zpusobujicich, ze mohu mit vztah k nekomu kdo me v zivote nevidel). Jako priklad staci vzit nabitou poslucharnu ve skole - kazdy navaze vztah k uciteli a kazdy navaze vztah ke spoluzakovi, ktery se behem hodiny trikrat ucitele na neco zepta (bez ohledu na to jestli to jsou relevantni dotazy nebo ne, to urcuje az typ vztahu). Ucitel si ovsem nektere lidi nemusi zapamatovat nikdy a ten clovek co se hodne ptal muze byt tezky introvert a neznat nikoho z cele tridy ...
    A uz naprosto asymetricke jsou druh a sila vztahu.

    Z toho je jasne, ze site zalozene na symetrickem pratelstvi jsou naprosto k nicemu.
  • 25. 2. 2006 18:35

    Jan - honzzz(zavinac)gmail(tecka)com (neregistrovaný)
    IMHO jde o to, co kdo od takové sítě čeká. Já osobně realisticky vidím možnost v propojování lidí, "kteří mají zájem intenzivně diskutovat o křesťanství", přičemž spíše než to, zda jsou pro nebo proti, mě zajímá originalita a kvalita jejich argumetnů - zde je ale myslím právě to místo, kde končí role systému implementovaného softwarově a začíná role systému, který máme v hlavách, a kterému by socioware měl jen usnadňovat práci.
    Klíčová mi připadá právě ta věta, kterou jste zdůraznil na konci vašeho příspěvku - můj názor je, že podstatou věci je praý opak tohoto mechanismu. Ne že by hodnocení ostatních nebylo někdy zajímavé, ale v případě, kdy jde o hledání toho, s kým MY se chceme propojit... hodnocení diskusí probíhá na základě celé řady nejednoznačných a heterogenních kritérií, jako je oblíbenost autora každým z hodnotitelů, zájem o téma, to, zda s argumentací dotyčného souhlasí nebo ne... těžko argumentovat, ale už jsem chvíli pracoval v oblasti sociologického výzkumu/průzkumu trhu, a tak trošku to "mám ve voku" - IMO když se ptáte na subjektivní názor na něco, musíte operacionalizovat jedno naprosto jednoznačné hodnotící kritérium, jinak je výsledkem naprosto neužitečný náhodný šum - prostě to, zda něčí názory připadají v průměru zajímavé a podnětné ostatním má minimální vypovídací hodnotu pro to, zda budou připadat hodnotné vám.
    IMO pří hodnocení nejde o zpracovávání toho, co o kom říkají ostatní, ale naopak o to, co kdo říká o ostatních. Jde o to přiřadit někomu nějaké své hodnocení a pak se nechat propojovat s lidmi, kterým tento pro vás důvěryhodný člověk věří. Užitečnost socioware vidím v budování vašich osobních vztahů, ne v hodnocení nějakých "průměrných vztahů ostatních k někomu".
  • 25. 2. 2006 19:07

    Jan - honzzz(zavinac)gmail(tecka)com (neregistrovaný)
    Jo, to připomenutí fenoménu emergence mi připadá hodně důležité. Je to o důležitosti pravidel hry - pokud správně chápu to co vím o teorii komplexních a dynamických systémů / teorii chaosu, dynamický a komplexní systém funguje podle toho, jaká pravidla hry má implementována, ne podle toho, z jakých částí se skládá.
    IMO tady usilujeme o umělé vyvolání "emergence" - chceme, aby se nám s pomocí "přeuspořádání systému" způsobem, který využívá lidské sociability, začalo vynořovat něco, co bude představovat přidanou hodnotu, užitek pro nás všechny. Jde "jen" o to nastavit pravidla - vytvořit takový systém, že bude motivovat jednotlivce k takovému chování, že souhrn těchto individuálních chování bude vytvářet určitou strukturu.
    Jak na to? Zůstaneme-li v oblasti interpretačního rámce "teorie emergence", potřebujeme nerovnovážný systém se zpětnou vazbou. Nerovnováha, která dává systému dynamiku a žene jej vpřed, je zde již imo přítomna v neuspokojitelné lidské potřebě získávat maximum informace a zpracovávat ji způsobem, který maximalizuje osobní profit (tím samoyřejmě nemyslím jen peníze). Takže zbývá implementovat zpětnou vazbu - implementovat mechanismus, který by výše zmiňované sledování individuálních zájmů členů sítě směřoval způsobem, který by zvyšoval hodnotu celé sítě pro všechny. V podstatě jde o účelnou manipulaci s lidskou motivací - ale když se přesuneme na konkrétní rovinu přemýšlení o implementaci konkrétního socioware-stroje: čím a k čemu přesně členy sítě/komunity motivovat? To je imo klíčový problém.
    Nechte mě ještě chvíli přemýšlet;-)
  • 25. 2. 2006 20:11

    Jan - honzzz(zavinac)gmail(tecka)com (neregistrovaný)
    Rozhodně děkuji za zajímavý názor, nicméně musím říct, že ačkoli v obecné rovině považuji za velmi přínosnou myšlenku "asymetrického přátelství" a chtěl bych na ní dále stavět, rozhodně nepovažuji RSS za cestu, jak to udělat.
    Předem však upozorňuji, že RSS jsem nepoužíval a vím o tom jen to, co jsem si dříve přečetl a teď narychlo vyzkoušel - takže pokud budu v následujících řádcích mimo, prosím opravte mě nebo alespoň ignorujte.
    RSS je agregátor, zatímco ja bych potřeboval spíše "filtrátor" - lépe řečeno, možnost seskupovat oblíbený obsah je jistě užitečná, ale v zásadě jsem závislý na tom, co do RSS feedu teče od jeho poskytovatele, z kterého bych ovšem potřeboval filtrovat na základě svých osobních vztahů, ne toho, jak to strukturuje "ten nahoře". Tak například si mohu do RSS čtečky přidat blogy na zmiňovaném abclinuxu.cz - jenže tam tečou všechny! Já bych právě potřeboval použít své vztahy k určitým lidem k tomu, abych z té obrovské masy obsahu vytřídil to, co pro mě představuje hledané "perly". Tohle platí i opačně - RSS samotné mi neumožní "vynořit se" z masy do pohledu lidí, o které mám zájem. Pokud správně rozumím principům RSS, tak tohle vše prostě není možné, pokud "poskytovatel" neimplementuje nějaké prvky socioware.
    Potřeboval bych mít přístup i do "dalších úrovní" subjektivního hodnocení - vybírat nejen na základě vlastního hodnocení, ale dále vybírat z masy na základě hodnocení těch, které já vysoce hodnotím (důvěra v jejich úsudek).
    Mé další představy jsou vlemi vágní a nedomyšlené, ale přesto je uvedu aby mohly být domyšleny/rozcupovány, ať se dostanu z mrtvého bodu: problém RSS je v tom, že i v případě možnosti "filtrovat" na základě subjektivních vztahů/hodnocení by ustavovaly spíše dva vzájemně nezávislé totálně asymetrické vztahy; intuitivně cítím, že tohle není "propojování lidí" jak bych jej chtěl. Nepovažují za výhodné navazovat spojení prostě tím, že se mailem "vnutím" tomu, o koho stojím - ale na druhé straně, možnost "zaujmout druhého a zasloužit si jeho pozornost" mám už teď - jak to vlastně socioware usnadňuje? A (jak) měl by to usnadňovat?
    Další vágní idea: potencionální výhoda socioware je v tom, že mě přivádí i k tomu a napojuje mě na lidi/obsahy, které mě dosud nenapadlo hledat (socio-přehrávání hudby, social bookmarking) - RSS prostě agreguje to, co si vyberu (tudíž už o tom musím vědět), ale chybí mi tam ta přidaná hodnota - nebo mi něco uniká? A jak případně tu přidanou hodnotu vytvářet? Třeba zmiňované social bookmarks jsou pořád závislé na jakési lidské kategorizaci, byť alespoň lidi kategorizují témata, a ne sebe.
    Pokusím-li se podrobněji rozvést váš koncept asymetrického přátelství - vztahy se realizují na škále "symetrické - asymetrické", se spoustou mezistupňů. Cílem socioware by imho mělo být vytvářet hodnotu "vytěžováním" asymetrických vztahů a vytvářet přidané hodnoty usnadňováním rozšiřování asymetrických vztahů na symetrické. Přičemž i v oblasti asymetrických vztahů bych smysl socioware viděl v personalizovaném "zaostřování" - hledání toho, co subjektivně(!) představuje perly v moři - oproti konceptu masových médií bych viděl smysl socioware právě v de-masifikaci - umožnit přesměrování vztahů typu "celebrita (což nemusí být jen kikinka v bikinkách, ale třeba v prostředí internetu jste to vy) -> masa" typický pro dobu masmédií na mnohem heterogennější pole mnohasměrných vztahů založených na tom, že dnešní technologie umožní mnohem přesnější "zaměřování" a nemusí už vytvářet "koncentrované celebrity" pro co nejširší masy jako v době vlády masmédií (která samozřejmě ještě nepominula).
    Také bych chtěl vyřešit potencionální zdroj nejasností (nejsem si jistý, jestli se v tomhle bodě shodujeme / rozumíme si) - píšete:
    Dělení na "reálný život vs. internetový život odrážející ten reálný" (další Vaše myšlenka) je totiž skutečně nepatřičné, internetový život se musí přizpůsobit tomu reálnému
    ... jak jsem to myslel: internetový život JE reálný. Jistě, struktura internetových aplikací musí odrážet reálné lidské vlastnosti - vztahy které lidé vytvářejí nejsou pouze symetrické, a platí to pochopitelně i na netu, pokud to konkrétní aplikace neodráží, zřejmě selže. Zároveň ale platí, že internet je nové prostředí reálného života, a může ustavovat i nové formy vztahů, které dříve neexistovaly, a pokud je aplikace budou ignorovat a budou reflektovat jen "normální" vztahy z toho "opravdického světa" existujícího odedávna, taky selžou, paradoxně právě na nerespektování reality (v tomto případě té internetové) - souhlasíte?
  • 25. 2. 2006 21:23

    Jiří Donát (neregistrovaný)
    Máte pravdu - má samozřejmě být 10 až 100 miliard, nikoliv miliónů. Ono to vyplývá z kontextu mého příspěvku, kde uvádím, že se internet již složitosti mozku přibližuje (a má 1 miliardu). Omlouvám se za překlep.
  • 26. 2. 2006 0:10

    Jiří Donát (neregistrovaný)
    RSS není vůbec od věci: vždyť v něm máte zdroj informací, ze kterých můžete filtrovat, a navíc je to zdroj, o kterém víte, že obsahuje nové, dosud nezpracované informace. Dnes si RSS feeds objednáváte ručně, ale to Vás nesmí mást. IMHO pro nástupce socioware budou RSS (či jejich nástupci) základním zdrojem nových informací, které budou pro své uživatele zpracovat. Tím se dostáváme k jedné z důležitých funkcí budoucího socioware: usnadnit přístup k informaci, která je pro mě relevantní.
    Paradoxní je, že v té chvíli se RSS v dnešní podobě stane pro koncové uživatele nezajímavým a překonaným, a vlastně tím zanikne.

    Nyní k Vašim "vágním představám": RSS nemusí agregovat pouze to, co si vyberete, ale také to, co si vyberou Vaši známí - stejně jako v socio-přehrávání hudby či social bookmarking. Myslím, že to už bylo zřejmé z mé předchozí poznámky.

    O symetrických vztazích bych vůbec neuvažoval - vzniknou samy ve chvíli, kdy jsou si obě strany navzájem zajímavé, ale není zapotřebí to nijak speciálně řešit. Bylo by to dokonce na škodu - už proto, že každý z těchto dvou jednostranných vztahů může vzniknout z úplně jiné příčiny. Příklad - vztah známého autora a opraváře aut; vztah herce a kuchaře - atd.

    Souhlasím s Vámi, že internet je nové prostředí reálného života, a může ustavovat i nové formy vztahů, které dříve neexistovaly. Vždyť přece vztah nás dvou je klasickým příkladem - jak bychom se asi bez internetu o sobě dozvěděli? K tomu však dodávám, že internet je nástrojem, který si vytvořili lidé pro svoje komunikační potřeby. Takže vždy se na internetové aplikace musíme dívat z pohledu uživatelů. My dva tedy nejsme v tomto pohledu v rozporu - moje formulace spíše narážela na "zásady" doby internetové horečky, které příliš podtrhovaly disruptivnost technologií a ignorovaly fakt, že každá technologie je součástí a jen jedním z kamínků dlouhodobého vývoje lidské civilizace.
  • 27. 2. 2006 8:33

    Aleš (neregistrovaný)
    K tomu jen odkaz na něco skoro podobného, co tak trochu pracuje s podobnou plochou:
    http://www.gnod.net/

    V uvedeném příkladu musíte být aktivní. Musíte vědět co hledáte, kterým směrem se chcete dát. Bylo by dobré, kromě personifikace, která ve mě vyvolává pocit něčeho pasivního, co za mě obstará systém, mít možnost i zadávat své priority. Tedy bych se kategorizaci až tak nebránil, jen asi je třeba ji pojmout trochu jinak, než jen "zaškrtnout check-box".

    Aleš
  • 27. 2. 2006 13:26

    Vojtěch Kment
    Milý Jiří, myslím, že jsi na cestě, na níž můžeš nalézt jen velmi dílčí úspěchy v případě některých "nik" forem organizací (zde vztahů), pro něž je elektronická síťová podpora důležitá a které snad nejsou dosud pokryty. Ano - konference, školy, časopisy, úřady, firmy aj. korporace mají obdobný procesně-organizační mustr bez ohledu na konkrétní obsah. Počítače ale mají (a osobně soudím, že i nadále budou mít) dosud elementární potíž s vyjádřením lidské inteligence jedince a Ty bys po nich chtěl, aby naprosto adekvátně pokrývaly dokonce (asi všechny) interakce lidí.

    Osobně se domnívám, že lidské "přátelství" vzniká z jistého vzájemného utkávání se (skoro by se dialekticky dalo říci, že vzniká z nepřátelství, nebo aspoň z indiference), skutečně může být v jistém smyslu asymetrické (např. respekt k učitelům). Obecně - respekt mi přijde jako velmi důležitá faseta přátelství. Ale asi bych se přeci jen klonil k aspoň určité symetrii a aktivnosti, aby mělo smysl hovořit o přátelství.

    Následně můžeš vágní pojem přátelství rozebrat přinejmenším z hledisek psychologických a ekonomických, ale asi i etických. Začít můžeš u identity.

    Osobně, a bez ohledu na výše uvedené vědy, bych "přátelství" rozdělil asi na 3 základní druhy:
    1) Bližší rodina.
    2) Přátelé, na které se mohu spolehnout (pár osob).
    3) Známí - mnoho osob v různé intenzitě a kvalitě vztahu, přičemž významné druhy se budou pojit k profesi (mnozí by asi měli specifickou kategorii přátelství pro své polupracovníky i když se mnohdy jedná o přátelství ambivalentní) a k hobby, má-li člověk jaké.

    Ad 1 a 2 mě žádná zvláštní elektronická podpora vůbec nezajímá, protože vzniká buď přirozeně, nebo spíše určitou konkrétní akcí dotyčného.

    Myslím, že jakýsi prostor pro Tvé aplikace je pouze ve 3. doméně. Ad 3 mě zajímají jen skutečně některé možnosti e-podpory.

    Jinak "přátelství" též téměř vždy souvisí s braním a dáváním (bez ekonomického vyjadřování transakcí), což působí hned tři významné potíže:
    1) Přesto nějak vyrovnaná balance MD D
    2) Specializace
    3) Emoční forma

    První dvě spadá do ekonomie, třetí zhruba do psychologie.

    Dále přátelství může být aktivní a latentní (z dřívějška), počet aktivních "přátelství" je nutně omezen kapacitou člověka. Inet v tom pouze umožňuje trochu plošší a geograficky rozptýlenou organizační struktura. Nic víc, nic méně.

    Jinak bych si ještě dovolil nesouhlasit s výše uvedeným tvrzením, že jedinec vůbec nezná zájem celku. Jedinec zpravidla zná nějaký plán a skoro vždy zná "negativní" vyjádření zájmu celku. Souhlasím, že věci se většinou nevyvinou podle plánu, nebo že je třeba ho téměř stále adaptovat.
  • 27. 2. 2006 16:02

    Jiří Donát (neregistrovaný)
    Zdravím, Vojto, díky za příspěvek – škoda, že už se setkáváme pouze virtuálně... Tvoji kategorizaci přátelství 1) Bližší rodina. 2) Přátelé, na které se mohu spolehnout (pár osob). 3) Známí beru a souhlasím i s tím, že se v našich aplikacích zaměřujeme na třetí z těchto skupin. Ale právě tam je to přece vysoce zajímavé! Nepotřebuji systém k tomu, abych komunikoval se svou manželkou; mohu jej ale potřebovat k tomu, abych si ji našel. Nerozumíme si pouze v tom, že já se nesnažím navrhnout systém, který by bezezbytku chápal lidskou inteligenci. Naším cílem je systém, který by umožnil lidem lepší spolupráci, a v důsledku toho i vyšší mentální výkonnost. Příkladem mohou být i tyto eWorkshopy – i zde se přece jedná o systém, který podněcuje přemýšlení. Jinak souhlasím i s tím, že “přátelství též téměř vždy souvisí s braním a dáváním”. V této souvislosti mě napadá citace z profilu uživatele Jeffery Yong na systému LinkedIn (https://www.linkedin.com/profile?viewProfile=&key=3401308): Golden Rules of Business Success: > Give people what THEY want, not what YOU think they want. > "Givers Gain" - The more business I give others, the more business I will receive. Já myslím, že toto jsou obecně vyjádřené zásady, kterým se řídí většina obchodníků. Námi navrhovaný systém je tedy nemusí obsahovat, postačí, když vytvoří podmínky, aby si lidé mohli navzájem pomáhat. Oni jsou si totiž dost dobře vědomi toho, že pokud někomu pomohou, připravují si přítele, který pomůže jim.
  • 28. 2. 2006 7:48

    Jiří Donát (neregistrovaný)
    Ještě k motivaci, co kdo do systému dává a získává, se neubráním uvést jako konkrétní příklad eWorkshopy Lupy.

    Zrovna dnes ráno mě totiž napadlo, jak obrovsky mě vše, co jsem pro komunitu Lupy udělal, obohatilo. Dokonce i při čtení Vánoční povídky http://www.lupa.cz/clanky/vanocni-povidka/, kterou psali čtenáři společně, jsem se i dnes dobře pobavil. A jsem přesvědčen o tom, že se dodnes dobře pobaví každý, kdo zná mechanismus, jak povídka vznikala (vzdáleně mi to připomíná nesmrtelné Cimrmanovy hry).

    Schopnost lidí oplácet zájem zájmem je tak hlubokou pravdou, že si opravdu myslím, že zavádět jakékoliv formální měření přínosnosti pro skupinu je zbytečné. Mechanismus, kdy se snažíme oplatit dobro dobrem, je v nás opravdu bytostně vnořen, a já jsem se mnohokrát přesvědčil, že funguje. Funguje sám, bez jakýchkoliv dodatečných pravidel.
  • 28. 2. 2006 11:09

    Vojtěch Kment
    Ahoj. Česko je malé a určitě se ještě někdy někde potkáme :-) "in flesh".
    Lepší spolupráce ... Víš, už ani u groupware tohle moc samo nefungovalo, než by někdo něco pro budoucí hledání (sebe nebo jiného) vyplňoval, raději ušetřil čas a vyplnil lajdácky. Fungovalo to jen z donucení managementů (např. systémy ISO 9000 atd.), zavedení striktních procesů, apod.. Podobně jsou sporné mnohé premisy tzv. Knowledge managementu. Co jakž takž funguje je full-text search, nebo jiné formy sémantického vyhledávání (např. co v Česku prodává Tovek) nebo princip "doporučení od jiných", využívaný Googlem. Je to vše ale na úrovni informací, ne osob.

    Ohledně webových (obecně síťových) aplikací a služeb. Já jsem v této oblasti byl kdysi značný enthusiasta a nyní naopak jsem již značný skeptik, protože se v podstatě nic nepotvrdilo. Kdysi jsem si myslel, že diskusní fóra zvednou schopnost kvality komunikace ve společnosti (v principu politická moc vyplývá ze schopnosti se navzájem domluvit a na něčem souhlasit), dnes je patrné, že bez editorů a klasických publikačních filtrů efektivní komunikaci mít nelze a že dokonce i pak ovlivnit veřejný diskurs na nějaké téma je krajně obtížné, pakliže je veřejné mínění v náhledu na věc "umanuté" a v zajetí snadných, ale chybných nebo příliš zjednodušených konceptů.

    Někdo musí fungovat v roli "diskriminátora" a nemilosrdně třídit balast. Na úrovni společnosti bohužel asi musí fungovat jakési politické subjekty (strany), které se stávají nosičem a disseminátorem určitých ideí, přístupů, konceptů a k nimž se lidé zpětně jaksi přihlašují, byť třeba jen způsobem, že nejméně nesouhlasí apod.

    Někdo musí nést odpovědnost. Ať tím, že za věc ručí, nebo že za věc platí.

    Ohledně rady "Give people what THEY want, not what YOU think they want." to je pravda v jistém ohledu, ovšem přehlížíš, že Ti je platná asi jako (také docela dobrá rada) "nejezte jedovaté plody" v okamžiku, když jsi v neznámém tropickém lese. Jestliže jistě víš, co budou lidé chtít, pak je v normálním případě daný trh již obsazen a nevyděláš na něm, ledaže máš spoustu peněz a kus toho trhu si koupíš. Pokud vytváříš trh/produkt nový, pak Ti lidé adekvátně neodpoví, zda to něco budou chtít, protože většina z nich nemá natolik dobrou představivost, musí to být napřed hotové, aby si to mohli vyzkoušet. Ostatně proto i prototypové programování... Takže to musíš zkusit a pak sledovat, jaká je reakce a případně produkt měnit.

    Ohledně "The more business I give others, the more business I will receive." je to ještě horší, je to jen taková reklamní sofistika.

    Osobně si myslím, že pokud máš dobrý nápad na socioware, pak správný způsob je zkusit to implementovat. Nemusí to být nutně jen klasický startup, ale např. i jen diplomová práce několika lidí atp., i když v druhém případě bude úspěšnost výsledku asi menší.
  • 24. 2. 2006 9:26

    Jiří Donát (neregistrovaný)
    Druhá poznámka: formální sblížení sítí je dobrý nápad. Jsem ale přesvědčen o tom, že k němu dojde právě tak, že se v řadě nezávislých sítí začne postupně prosazovat určitý shodný mechanismus přátelství, a tento mechanismus se tak začne sjednocovat.
    A právě formálním sblížením, kdy bude možné prohledávat a sdílet data z nejrůznějších sítí, vznikne ona Vámi zmiňovaná "supersíť". V ní budou členy všichni, protože tou sítí bude prostě internet s více strukturovaným obsahem a vylepšenými vyhledávači.
    Takže právě proto se zkusme podívat blíže na ten mechanismus.
  • 24. 2. 2006 21:14

    Ondrej Páleš
    Martin Prokš má vlastně pravdu. Sám jste ve středu napsal:
    "Zkusme soustředit síly na
    - definici přátelství
    - k čemu by přátelství mělo sloužit."

    K definici přátelství se tu "brainstorming" rozběhl poměrně slušně, ale příspěvků týkajících se druhého bodu je tu poskromnu. Je to - myslím - právě proto, že abychom mohli nějak určit, k čemu má být přátelství pro uživatele dobré, musíme znát důvod, proč daný uživatel danou síť využívá.

    V síťi typu "seznamka" označíte někoho za přítele z jiného důvodu (a budete od tohoto přátelství očekávat něco jiného), než v síti zaměřené na obchodní/pracovní kontakty. A síť, která by nebyla na nic zaměřená, asi nemá budoucnost.

    Myslím si proto, že bychom se dál neměli bavit o jednom teoretickém modelu přátelství, ale o podobě a účelu přátelství v závislosti na zaměření dané sítě.
  • 24. 2. 2006 23:32

    Ondrej Páleš
    Přivedl jste mě na následující myšlenku:

    Zapomeňme na přátelství, vztahy a kategorie. Zkusme se na celý systém dívat jako na plochu, uprostřed níž se nachází náš (právě teď sledovaný) uživatel a všichni ostatní jsou v této ploše roztroušeni okolo, někteří blíž k našemu uživateli, někteří dál od něj. Současné sítě tyto vzdálenosti většinou určují podle toho, přes kolik úrovní kontaktů jsou spolu tito lidé propojeni (známý známeho mého známého je ode mě dál než můj známý). Určujme tuto vzdálenost jinak - právě podle "vztahů" zjištěných různými způsoby (častý výskyt ve stejných diskuzích, častá vzájemná komunikace, prohledávání internetu stylem ZoomInfo, apod.).

    Trochu Cimrmanovská teorie:-), ale při vhodné implementaci... Co Vy na to?
  • 25. 2. 2006 14:24

    Ondrej Páleš
    Za účelem bližšího rozebírání tohoto konceptu doporučuji seznámit se s projekterm www.deviantArt.com. Pro ty, kteří ho neznají: jedná se o server, umožňující uživatelům publikovat své výtvarné práce, fotografie, apod. Každý uživatel má ve svém profilu jednak základní informace, nějaké statistiky o jeho činnosti, ale (co je pro náš účel hlavní) taky např. která díla kterých autorů si přidal do oblíbených. Systém umožňuje nastavit si sledování určitého autora (zasílá upozornění, pokud tento autor publikuje nové dílo) a v profilu každého uživatele je veřejně zobrazeno, kým je sledován.

    Myslím si, že to je přesně to, o čem se tu bavíme. Trochu to rozvést, zobecnit pro použití i v sítich jiného zaměření, přidat např. možnost sledování diskuzí a máme slušný základ asymetrického "přátelství" ve Vámi zmiňované podobě.
  • 25. 2. 2006 14:47

    Ondrej Páleš
    Ještě dodám, že deviantArt.com už nějakou dobu používám a celý tento systém mi přijde pohodlný a efektivní. Vždy jsem v něm našel přesně ten druh díla, který jsem hledal, a ještě navíc spoustu jiných zajímavých, které vyhovovaly mému vkusu.

    Z této vlastní pozitivní zkušenosti usuzuji, že toto je správná cesta. Systém sice obsahuje i spoustu třídění do kategorií a podobných věcí, které jsme tu vlastně zavrhli, ale nebylo by problém jej od nich oprostit, nebo je vhodně zmírnit či jinak upravit.
  • 24. 2. 2006 9:18

    Jiří Donát (neregistrovaný)
    Podle mého názoru bude vývoj v oblasti sociálních sítí následovný: objeví se řada projektů, které to budou zkoušet různými způsoby. Tyto projekty se budou lišit jak svým zaměřením (tedy tím, na co ve svém příspěvku narážíte), tak i mechanismem. Již dnes vidíme jasné rozdíly v zaměření například LinkedIn (profesní síť) a Orkutu (seznamka). Kupodivu ale nevidíme rozdíly v mechanismu - každá síť realizuje přátelství stejným, tedy statickým a digitálním způsobem, který jsme právě zkritizovali.

    To je důvod, proč jsem přesvědčen o tom, že dává velmi dobrý smysl se bavit právě o tomto mechanismu; pokud zde dospějeme k zajímavým nápadům, jsem si jist, že věcné zaměření je už tou jednodušší částí problému.
  • 25. 2. 2006 3:52

    Jiří Donát (neregistrovaný)
    V okamžiku, kdy se projeví takto kvalitní příspěvek, mohu pouze konstatovat: ano, přesně toto je cílem workshopu a přesně tímto okamžikem workshop již splnil svůj smysl (a to i kdyby se zde již další příspěvky neobjevily - což doufám nenastane). Dovolte mi proto trochu širší odpověď.

    My lidé jsme společenské bytosti, žijeme pro ostatní lidi a tyto lidi potřebujeme k našemu vlastnímu životu. Je dokázáno, že pokud nemůžeme komunikovat se svým okolím, plně se nerozvinou naše mentální schopnosti (vypovídají o tom například příbehy "vlčích" dětí, tedy dětí, které vyrostly bez kontaktu s jinými lidmi - nerozvinula se u nich řeč ani intelekt). Internet je z tohoto pohledu logickým nástrojem, který si naše civilizace pro tuto svoji základní komunikační potřebu vytvořila, a s tím logicky souvisí i jeho obrovská popularita. A protože vývoj civilizace je kontinuální proces, kontinuální je i rozvoj jejích nástrojů. V tomto smyslu je vyšší strukturovanost internetu, o které v tomto workshopu hovoříme, logickým dalším krokem, neboť přispěje k snadnějšímu nalezení informací, které nám internet může zprostředkovat, a tedy i k výrazně vyšší užitečnosti internetu jako nástroje (sociální) komunikace.

    Tady se opravdu nejedná o sítě dnešního typu s jednoduchým propojením jednotlivých subjektů, tedy ony "seznamky". Dokonce je toto hanlivé slovo velmi přesným popisem současného stavu všech sítí. Ani "profesní" sítě typu LinkedIn, OpenBC, ZoomInfo či Ryze nejsou totiž ničím jiným. Jejich užitečnost spočívá v pouhé možnosti vyhledávání kontaktů podle určitých kritérií, v tom, že můžeme najít, co o sobě uživatel sám napsal (výjimky: endorsmenty, komentáře přátel, hledání v internetových zdrojích na Zoominfo - ale to je bohužel vše) a v tom, že se můžeme podívat, s kým se uživatel (ať už z jakéhokoliv důvodu) vzájemně propojil. To je ale žalostně málo! Budoucí internetové aplikace toho musí umět víc, a musí lépe odpovídat reálným lidským vztahům.

    Při pohledu na internet se nemohu ubránit analogii s lidským mozkem. Ten sestává z 10 až 100 miliónů neuronů (přesný počet není znám), které jsou organizovány do určitých fyziologických struktur, ve kterých probíhá po celý život proces samoorganizace - vytváření a odumírání spojů mezi neurony. Významu těchto dějů dnes nikdo nerozumí; je však zřejmé, že právě pomocí nich se realizují procesy učení a paměti. Osobně věřím tomu (a zde jsme opravdu u víry, žádné důkazy v této oblasti nenalezneme), že náš svět je řízen určitými obecnými zákonitostmi. A že tedy i produkty lidí se chovají podle stejných pravidel jako produkty přírody. Kdo ví, třeba to bude právě internet, který nám jednoho dne pomůže lépe pochopit fungování našeho mozku...

    Počet internetových uživatelů již překročil 1 miliardu (zdroj: http://www.internetworldstats.com/stats.htm), tedy jednu šestinu lidské populace. K složitosti našeho mozku to má ještě hodně daleko, ale už se nebavíme o číslech, které by byly několik řádů jinde

    A nyní konkrétně k Vašim námětům:

    1. naprostý souhlas s kritikou kategorií. V životě neplatí schéma "více je více";
    2. velmi se mi líbí Vaše definice přítele jako "někoho, komu připisuji jistou hodnotu, kdo se tím v mých očích odlišuje od davu a který mi může být užitečný". Já myslím, že přesně toto odpovídá podstatě lidského networkingu. Je to zajímavé, ale v tomto pohledu může být přátelství nesymetrické (viz celebrity propírané bulvárním tiskem, populární umělci, politici) - na rozdíl od striktně symetrického, přímočarého přátelství dnešních sociálních sítí. Pojďme tento nesymetrický koncept rozvinout. Dělení na "reálný život vs. internetový život odrážející ten reálný" (další Vaše myšlenka) je totiž skutečně nepatřičné, internetový život se musí přizpůsobit tomu reálnému;
    3. Ad: "Rád bych měl možnost personalizovat portál tak, aby mi přihrával texty, které tito autoři publikují. Rád bych, aby se v mase textů vynořovaly diskuse, které vedou - abych se mohl zapojit" - myslím, že přesně tímto směrem se ubírá například RSS. A navíc jde za hranici určitého portálu či serveru. Jinými slovy, autoři nejsou limitováni na nějaký portál či aplikaci, a přesto je možné s nimi být v pravidelném kontaktu - principielně nesymetrickém;
    4. S nesymetričností přátelství souvisí i tato Vaše poznámka:
    "Rád bych, aby mi portál umožnoval se s těmito lidmi propojovat a umožnoval mi "vynořovat se" v prostoru jejich zájmu, ovšem nikoli na základě mého přání (prostě tím, že je kontaktuji), ale musím si to "zasloužit" na základě jistých kvalit zohleďňovaných JIMI". Co k tomu mohu dodat? To je přece jednoduché! Vždyť podobně, jako si já objednám RSS určitých autorů či diskuse, ve kterých se zmiňuje určité téma, mohou (ale nemusí) totéž udělat i zmínění autoři s mými vlastními články či příspěvky (pokud si to zasloužím tím, že je zaujmu). Jak už jsme si totiž řekli, vzájemný vztah mezi "přáteli" je principielně nesymetrický (a s masovými médii, která fungují jako zesilovače, je ještě méně symetrický než byl v dobách před příchodem novodobých komunikačních technologií). A vrátíme-li se k analogii s lidským mozkem, kupodivu naleznneme, že i v něm je propojení neuronů nesymetrické. Každý neuron má dendrity (vstupy) a v závislosti na jeho typu jeden či více axonů, které jsou jeho výstupy.

    Pojďme tedy tento asymetrický koncept přátelství rozvést podrobněji.
  • 25. 2. 2006 13:47

    Jiří Donát (neregistrovaný)
    Přesně tak! Jedinec nemá ponětí o zájmech systému - musí se starat o své vlastní přežití, a pokud se mu to daří, navíc o přežití své genetické informace - to jsou mimo jiné přesně pravidla přirozeného výběru. Viz též můj dávný článek zde: http://www.lupa.cz/clanky/vznik-internetu-jako-projev-umeleho-zivota/

    "Inteligence" systému je tak vlastě tvořena pravidly hry (nikoliv inteligencí jednotlivých úřastníků) a systém je právě tak dobrý, jak dobrá jsou jeho pravidla. Klasickým příkladem, který se v této souvislosti uvádí, je fenomén "vynoření" (emergence): řidič na dálnici D1 může být univerzitní profesor, ale jeho vzdělání či osobní schopnosti nemají vůbec žádný vliv na složitost, či složitost chování emergentního prvku (fronta, ve které se pomalu popojíždí). V rámci tohoto systému není rozdíl mezi ním a řidičem stavební dodávky, či dokonce automatem s velmi jednoduchým programem. Složitost emergentního prvku (fronta na dálnici) tedy nesouvisí s komplexitou prvků, které se do něj zapojily (řidiči). Je však přímo závislá na pravidlech hry (struktury systému).

    Právě proto je v oblasti internetových sítí tak zajímavé zaměřit se na popis "pravidel hry".

    A ještě jedna poznámka. Povšimněme si, že "pravidla hry" jsou důležitější než vlastní věcné zaměření, tedy specializace systému. Příklad: mechanismus konferencí je vždy stejný - jde o setkání účastníků, řečníků a firem s předem danými zásadami - a přesto je možné organizovat konference v nejrůznějších oborech lidské činnosti.
  • 24. 2. 2006 16:19

    bez přezdívky
    Předem děkuji p. Donátovi za pozvánku. Zjistil jsem, že máme mnoho společných známých :) Dále mne překvapilo množství lidí, které jsem do LinkedIn pozval a kteří v něm už "dávno" účet měli. Tím oponuji jinému názory, který si stěžoval na malé užívání tohoto portálu čechy. Možná máte jen málo "přátel" :)

    Souhlasím s výše uvedenými názory, že pro uživatele těchto "adresářů s přidanou hodnotou" je asi nejjednodušší mít kontakty rozdělené do skupin - ideálně s možností mít kontakt ve více skupinách (viz extrémní příklad s kolegou, se kterým jsem studoval a je milencem mé ženy).

    Proto dnes mají IMHO největší úspěch oborové či účelové servery, od spoluzaci.cz přes amateri.cz po linkedin.com.

    Technologicky jistě dříve či později dojde k propojení síťí. Otázkou je, jestli to většině uživatelů bude vyhovovat - viz příklad:

    Co jsem vysledoval, tak profesní LinkedIn je rájem především pro direct search / headhuntery, takže i z tohoto důvodu se většina uživatelů bude snažit o svou co nejlepší reputaci. Ale na druhou stranu asi nestojí o to, aby se jejich potencionální zaměstnavatel dozvěděl, že hledají mladý pár z Řitky pro sadomaso hrátky.

    Z toho však plyne, že by se mohly spojovat adresáře (či chcete-li sociální síťě) dle zaměření. Spoluzaci.cz a absolventi.cz, orkut.com a seznamka.cz, linkedin.com a ...
  • 24. 2. 2006 7:20

    david (neregistrovaný)
    Já osobně za přátele považuji ne ty kteří mi poslali/věnovali pozvánku do Google mailu, ale ty, kteří se mohou spolehnout v případě průšvihu na mě nebo já na ně.
    S části mých skutečných přátel nesdílím po Internetu vůbec nic.
  • 24. 2. 2006 12:44

    anonymní
    Celý článek mi připadá jako "přemýšlení o nemyslitelném" Hermana Khana. Jakmile začneme uvažovat a následně jednat podle "filosofie" článku zbudou ze "sítí" jen troskly a propojení se zhroutí!!! Internet v dnešní podobě zanikne.
  • 24. 2. 2006 16:56

    David Horad (neregistrovaný)
    Spojením mezi dvěma subjekty v LinkedInu nevzniká přátelství, ale vztah, který může být i přátelstvím. Ve své síti mám několik lidí, které bych nenazval přáteli, nýbrž třeba známými či obchodními partnery.
  • 24. 2. 2006 17:22

    Igra (neregistrovaný)
    Jako rozumný přístup se mi jeví možnost přiřazení atributu ke každému vztahu. Příklady kategorií moho být : blízký osobní přítel, známý, nevýznamný kontakt, spolupracovník, spolužák, ... Další alternativou je možnost upřesnit, který atribut v profilu nás spojuje : profese, projekty, sport, vegetariánství, ...

    Současně se mi jeví jako nevhodné motivovat uživatele k tomu, aby měli za každou cenu co nejvíce kontaktů. Jako zajímavá alternativa se mi jeví, aby uživatelé viděli kontakty, které jsou s ostatními propojeni vazbami stejného typu (např. pokud mám v profilu alespoň 3 kontakty s atributem Jóga, budu mít přístupné nebo jednodušeji přístupné ostatní podobné uživatele).

    Nějaká takováto konstrukce by motivovala uživatele k co nejpřesnějšímu popisu sebe a svých vazeb - detailnost by odměňovala rozšířením počtu dostupných kontaktů a pravdivost informací by odměňovala jejich relevantností. Hledači kontaktů za každou cenu ("podomní prodejci", "pojišťováci", ...) by měli být omezeni nejakým kvantitativním pravidlem, které běžným uživatelům nebude vadit - např. každý měsíc umožní systém uživateli 100 kontaktů s ostatními uživateli, ale tento limit je snížen o 20 za každé označení za "obtěžovatele" (např. nevyžádané obchodní nabídky).
  • 25. 2. 2006 12:32

    Jan - honzzz(zavinac)gmail(tecka)com (neregistrovaný)
    Děkuji za vaše názory. Narozdíl od vás si myslím, že přiřazování kategorií není "jedina moznost jak do systemu dostat data proverena clovekem" ale spíše možnost, jak vnést do sítě zkreslení za účelem "udělat se atraktivnější", což povede ke snížení relevance. Samozřejmě záleží na konkrétním zaměření dané sítě, motivaci uvádět pravdivé údaje (možná sijich člověk ani není vědom?) atp. - v určitých situacích může být vámi popisovaná kategorizace jistě užitečná.
    V komplexních lidských systémech však platí, že každý jedinec v rámci určitého systému vztahů nemá primární zájem na fungování celku, ale sleduje své individuální zájmy, které se mohou lišit od "účelu systému" a mohou k němu být i protikladné - jednotliví uživatelé de facto souhrnem svých individuálních chování paradoxně sami znehodnocují celý systém, který by jim měl být prospěšný. Sociolog by upozornil na koncept nezamýšlených důsledků jednání - když všichni ráno pojedeme autem, abysme byli dřív v práci, skončíme v dopravní zácpě. Když se všichni vylepšíme, abychom se seznámili s těmi nejlepšími lidmi, tak se nikdy neseznámíme s těmi správnými lidmi.
    Další IMO podstatný problém sebe-kategorizace je v tom, že sociální vztahy jsou tak obrovsky komplexní, že jsou nepostihnutelné nějakým předem vymezitelným systémem kategorií. Jde přece o to propojovat lidi na základě často velmi vágních a specifických "věcí" - těžko budete takhle hledat někoho, kdo dejmetomu "má podobné názory na vývoj socioware jako vy a taky vidí budoucnost socioware v kategorizaci " - což je IMO přesně ten typ propojování lidí, který má smysl (nebo subjektivněji typ, o který já bych měl zájem). Pomohlo by vymezení sebe sama nějakým vlastním nestrukturovaným popisem dále zaindexovaným pomocí search engine? V jakých případech?
    Ilustrativní mi připadá váš příklad s "křesťanem" - proč mluvíte o špatném zařazení mezi křesťany? K čemu by vůbec bylo propojovat křesťany? To je tak široká, obecná kategorie zahrnující nejrůznější lidi, často se zcela míjejících ve všech ohledech... nebylo by spíš užitečnější, kdyby vás systém správně "vnímal" jako člověka s hlubokým zájmem o diskuse o křesťanství a propojil vás s lidmi s podobným zájmem, byť i opačných názorů? Prostě propojování nikoli na úrovni abstraktních kategorií, ale generování velice konkrétních "klíčových slov/znaků/hodnocení" ve vztahu k tématům o která se zajímáte, vámi uznávaným oponentům atp.
    Asi jde o to, co každý od takové sítě očekává. Možností je mnoho.
  • 24. 2. 2006 8:58

    Martin Prokš (neregistrovaný)
    Dobrý den

    Zde se neustále skloňuje slovní spojení "sociální síť", ale podle mého názoru se jedná o zavádějící pojem a mnohé z dalších konstrukcí z toho vycházejících je podle mě minimálně přehnané.

    Pod pojmem "síť" si v souvislosti s dnešním internetm představím jako HW a SW propojení mezi mnoha účastníky (lidmi, počítači i SW) kteří mohou spolu komunikovat na nejrůznějších úrovních a v podstatě s omezením daným jen I/O rozhraním účastníka (obvykle člověka) a HW/SW sítě.

    To co je zde ale prezentováno je značně ořezaná varianta, omezená vlastně na databázi kontaktů a informací o kontaktech a vztazích mezi nimi. Není to plnohodnotná síť. Tím nechci tak zvané "sociální sítě" shazovat, je to skvělá myšlenka jak efektivně propojit konkrétní lidi podle zadaných podmínek (skvělá ukázka jsou nejrůznější seznamky a pod., třeba "www.rande.cz"). Ale není to plnohodnotná síť. Je to jen jedna ze SW platforem informační sítě.

    Domnívám se, že je totální nesmysl budovat obecnou a všeobjímající "sociální síť", která by propojila "všechny" lidi. Důvody které mě napadají ihned bez potřeby hlubšího zamyšlení:
    - ne každý člověk má zájem být dohledatelný a uvádět o sobě pravdivá data
    - takováto síť je velmi nebezpečná pro uživatele z pohledu "sociálních útočníků" (lepší slovo mě nenapadlo). Začněmě reklamními agenty, pokračujme přes podvodníky kteří si z této sítě mohou udělat i dost konkrétní sociální a psychologický profil uživatele a přizpůsobit tomu svůj útok a konče zneužitím státními institucemi - je potřeba nebýt nekritický a zachovat si zdravou míru paranoi.

    Ad vaše úvahy nad "přátelstvím".
    Jak budete rozlišovat pracovní vztahy, společenské vztahy, soukromé vztahy, čistě datové a informační vztahy mezi jednotlivými uzly? (mluvme o uzlech, proč nepoužít tu tzv. sociální síť třeba i na obyč. vědeckou knihovnu, to je také soc. síť - knih a jejich vztahů, referencí, ...)

    Podle mého názoru má velký smysl budovat konkrétní vybrané sítě/databáze tak jako se to děje již dnes. Třeba ty seznamky, nebo profesní databáze. Je spousta lidí, kteří mají seriozní požadavek a potřebu být dohledatelný ve spojení s nějakým termínem, oborem, koníčkem, ... Myslím že má smysl některé tyto sítě formálně sblížit aby si mohli data mezi sebou sdílet a předávat a vyhledávat skrze sebe křížově, ale globální jednotná síť je podle mého názoru jen cesta ke stejnému chaosu a informačního balastu jako je současný internet v datovém smyslu slova. Plus ta právně-lidská rizika která jsem uvedl výše.

    Vymezte nejprve pořádně k jakému účelu/účelům má vaše soc. síť sloužit a poté se začněte zabývat detaily jako jak definovat vztahy a pod.
  • 24. 2. 2006 20:15

    Jan - honzzz(zavinac)gmail(tecka)com (neregistrovaný)
    Menší kritika: ad přiřazování kategorií - na rozdíl od vás si myslím, že přiřazování kategoríí uživatelem je přesně cesta, kterou by se socioware ubírat neměl. Proč?
    1. Přiřazování kategorií je opruz! Námaha s tím spojená odradí lidi od vyplňování a sníží hodnotu sítě pro všechny. Zásadní je co největší jednoduchost a snadnost používání - v ideáním případě úplná transparentnost.
    2. Opět hrozí tendence zařadit se do co nejvíce kategorií za účelem co nejvíc rozšířit síť kontaktů - cílem by mělo být přesměrování systému na kvalitu místo kvantity.
    3. Lidé mají tendenci se přikrášlovat za účelem zvýšení šance na kontakt (živě si pamatuju, jak v seznamkách bylo mým koníčkem vždy skoro vše, co se nabízelo;-) - tím se samozřejmě snižuje hodnota sítě pro všechny. I z tohoto důvodu by mohlo být užitečné nechat lidi mluvit svým chováním, ne tím, co o sobě sami deklarují - sebrat jim možnost popisovat sami sebe a zvýšit relevanci - a tím i hodnotu sítě.
    IMHO v podstate navrhujete systém, který motivuje lidi k chování, kterému jsme se tady chtěli vyhnout, a zároveň chcete negativní projevy tohoto chování kompenzovat jistými restriktivními opatřeními. Nevěřím ve fungování restrikcí (IMO spíše dále omezí užitečnost sítě) a proto bych se soustředil na hledání systémového řešení založeného na vlastnostech, které jsem popsal výše.
    Podrobněji - podle mě jsme zatím zbytečně omezovali naše vnímání socioware na jakési seznamky nebo vytvářeče kontaktů typu Orkud a LinkedIn. Podstatné je uvědomit si, že zadáním tohoto workshopu - jak jej vidím já - je nikoli popsat nějakou seznamku, ale šířeji: jde o nalezení způsobu, jak využít lidskou sociabilitu k tomu, aby vnesla vyšší míru řádu do nestrukturovaného obsahu obrovského rozsahu, a zvýšila tak jeho užitečnost. Čili tam spadají mnohé další aplikace jako social bookmarking nebo last.fm, (který při přehrávání hudby v AmaroKu hledá na netu lidi, kteří poslouchají stejnou hudbu a na základě jejich playlistů mi nabízí další hudbu, která by se mi mohla líbit vzhledem k tomu, že ji poslouchají lidé, o kterých se dá předpokládat, že mají podobný vkus jako já) + další, třeba ještě nevymyšlené aplikace.
    Zmiňoval jsem se o zbytečně zúžené definici socioware - imo i definice přátelství zatím byla pojímána zbytečně úzce a zároveň způsobem, který paradoxně usnadňuje možnost být zařazen mezi přátele "všech lidí na světě" a tím celý koncept (včetně sítí na tomto konceptu založených) znehodnocuje - zkusme si definovat přítele jako někoho, komu připisuji jistou hodnotu, kdo se tím v mých očích odlišuje od davu a který mi může být užitečný. Přijmeme-li takovouto definici, tak "přítelem" paradoxně může být někdo, koho ani neznám a kdo o mě v životě ani neslyšel - mimochodem, vím, že v reálném životě tohle není přátelství, ale zaráží mě i jakési dělení na "reálný život vs. internetový život odrážející ten reálný", které jsem v dřívější diskusi postřehl - IMO internetový život JE reálný, je poračováním toho našeho běžného života a překračuje tento život - může ustavovat zcela nové vztahy mezi lidmi, které nemusejí mít předobraz v našem ne-internetovém životě. Nezabývejme se slovíčkařením, nezužujme internetové přátelství jen na způsoby, jakým funguje v "reálném" životě a pojďme o něm diskutovat v širokém kontextu "specifických vztahů mezi lidmi, umožněných prostředím sítě".
    Konkrétněji: Často navštěvuji abclinuxu.cz, komunitní server/portál věnovaný linuxu. Zdůrazňuji slovo komunitní - opravdu funguje jako komunita lidí, kteří přicházejí setkávat se a diskutovat - což je podpořeno velmi propracovaným systémem diskusí a osobních blogů. Problémem je - tak jako v obecném zadání našeho workshopu - narůstající masa nestrukturovaného obsahu zaplavující server - už se absolutně nedá to všechno číst.
    Cesta ke zvýšení hodnoty portálu pro každého se nabízí - personalizované zobrazování obsahu. Přemýšlel jsem o zavedení určitých vztahových/socioware(?) prvků to takové customizace - například v obrovské záplavě blogů se mi začínají vynořovat autoři, které výloženě nemusím, a naopak lidé, které respektuji jako určité autority - mám k nim vztah, přestože oni o tom nemusí vědět. Rád bych měl možnost personalizovat portál tak, aby mi přihrával texty, které tito autoři publikují. Rád bych, aby se v mase textů vynořovaly diskuse, které vedou - abych se mohl zapojit. Rád bych se dozvěděl, které autory dále respektují moji "oblíbenci" a s kým oni diskutují, abych se tam mohl také podívat. Rád bych měl přehled, jakým projektům se tito lidé věnují a s kterými lidmi, a jestli bych se do nich nemohl zapojit. Rád bych, aby mi portál umožnoval se s těmito lidmi propojovat a umožnoval mi "vynořovat se" v prostoru jejich zájmu, ovšem nikoli na základě mého přání (prostě tím, že je kontaktuji), ale musím si to "zasloužit" na základě jistých kvalit zohleďňovaných JIMI (což - v případě, že se to povede, mi dá v jejich očích žádanou váhu) - což předpokládá nikoli nějaké vypisování charakteristik, ale automatizované propojování na základě čtenosti blogů (čteností ovšem nemyslím, že je někdo hodně čten všemi, ale že je hodně čten mnou! - což samozřejmě funguje vzájemně), hodnocení blogpostů atp. - jaké další transparentní způsoby přiřazování hodnoty lidem jsou možně? Až jako třešnička na dortu je mimo-portálová komunikace s těmito lidmi - mail, jabber atp.
    To jen tak ilustrativně. Samozřejmě se nabízí mnohem širší pojetí - představa extension do firefoxu implementující modifikovaný search engine, který indexuje to, co hledám na webu, a propojuje mě s lidmi, kteří hledají způsobem, jako já, ať už to znamená cokoli - a nejde jen o osobní propojování, obrovskou hodnotu má už jen odkazování na obsah, kteří oni zobrazují - ti ONI, kteří jsou mi vyhledáváni a přiřazování automaticky na základě mnoha kritérií, o kterých sám ani nevím. Samozřejmě teď pomíjím možnosti technického řešení takvých aplikací, případně bezpečnostní problémy atp. jan nadhazuji do diskuse. Kam až to může zajít? Co k tomu použít? Neuronové sítě? Inteligentní boty? Indexování vlastního/sledovaného obsahu, jeho sémantická analýza a indexace/formalizace? Co já vím...