Hlavní navigace

Francis Fung: UX výzkum a průzkum trhu musí jít ruku v ruce

19. 5. 2015
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Jak provádět uživatelské testy i mimo ČR, proč je UX testování zapotřebí stejně jako průzkum trhu a proč si Japonci stále více povídají beze slov?

Japonský User Experience (UX) specialista Francis Fung (profil na LinkedIn) bude tento čtvrtek 21. května hlavním zahraničním hostem UX konference, kterou v Praze pořádá agentura Dobrý web a Tuesday Business Network.

Hlavním tématem jeho přednášky budou rozdíly mezi průzkumem trhu a UX výzkumem, které by podle něj měly jít ruku v ruce. Ještě před příjezdem do Prahy jsme ho požádali o odpověď na několik otázek:

Jaký je hlavní rozdíl mezi UX výzkumem a průzkumem trhu?

Zjednodušeně řečeno je průzkum trhu většinou kvantitativním výzkumem s velkým počtem respondentů. Zaměřuje se na zjišťování názorů spotřebitelů a hlavně na to, co spotřebitelé říkají. Je tedy založen na jejich postojích, zjišťuje třeba, co říkají, že si koupí, nebo zda dávají přednost nabídce A před nabídkou B.

Uživatelský výzkum je v podstatě opakem průzkumu trhu. Zaměřuje se na kvalitativní metody testování, mnohem menší vzorky respondentů, používá individuální rozhovory s konkrétnějšími dotazy, expertní posuzování, třídění kartiček apod. Soustředí se na konkrétní uživatele, na to, co skutečně dělají a hlavně na to, proč a z jakého důvodu to dělají.

Ve které fázi vzniku digitálního produktu by podle vás mělo proběhnout uživatelské testování a kdy naopak průzkum trhu?

Záleží na tom, v jaké fázi se nacházíte, a na tom, co chcete zjišťovat. Tady je několik příkladů možných scénářů:

Nevíte, komu je váš produkt určen a na jakých respondentech byste jej měli otestovat? Proveďte průzkum trhu. Nebo: lidé říkali, že chtějí tyto konkrétní funkce, ale teď je vůbec nepoužívají a vy nevíte proč? Proveďte uživatelské testování.

Záleží na tom, co už víte a co nového chcete zjistit. Každopádně je důležité v určité chvíli provést oba dva typy výzkumů.

Jak mohou UX výzkumníci svými zjištěními pomoci marketingu při propagaci výsledného produktu?

Dobrým způsobem, který vypadá jednoduše a samozřejmě, ale často se na něj zapomíná, je prostě, aby se UX tým s tím marketingovým častěji setkávaly. UX výzkumníci si až příliš často myslí, že s marketingovým týmem nemají nic společného a že jejich práce marketing vůbec neovlivňuje. To ale není pravda, jejich vliv je větší, než tuší. 

Zažil jsem případy, kdy UX tým ani nevěděl, že marketing provedl nějaký výzkum nebo testování – a naopak. Je velmi důležité, aby spolu oba týmy komunikovaly. Jen tak mohou sdílet svá zjištění.

Jakým způsobem se dá vysvětlit důležitost provedení UX testů a zároveň i průzkumů trhu, hlavně s ohledem na návratnost nákladů (ROI) projektu?

Nejjednodušším způsobem je plánovat oba typy testů od začátku v jednou balíku. Nesmíte je vnímat jako dvě samostatné metody, ale jako dvě cesty, které jsou stejně potřebné a které navzájem podpírají a ověřují svá zjištění. 

Provedením obou typů testů zvýšíte šanci, že máte správné a ověřené informace k tomu, abyste mohli vytvořit co nejlepší produkt a maximalizovali jste tržby. A naopak: když nepoužijete ani jednu metodu (nebo jen jednu z nich), riskujete, že přijdete o peníze a potenciální ROI, protože produkt uvádíte bez prověření všech jeho aspektů a bez jistoty, že je skutečně připraven.

Používáte pro UX výzkumy a průzkumy trhu spíš online nebo offline metody? Například online dotazníky na webech nebo offline uživatelské panely?

To záleží na tom, jaké informace chcete vy, nebo váš klient, zjistit. Velké množství metod je dnes možné využívat jak online tak offline. Můžete si vybrat a přizpůsobit testování tomu, co potřebujete vypátrat, a samozřejmě výši rozpočtu, který na testování máte.

Osobně používám jako online, tak offline testování. S nástroji jako je Usertesting.com nebo UserZoom můžeme provádět online testování na dálku, prostřednictvím SurveyMonkey nebo našich online nástrojů se zase dají uspořádat průzkumy ve velkém měřítku. Díky široké nabídce můžeme být velmi pružní s ohledem na rychlost, počet testů nebo rozpočet.

Řekněme, že mám český produkt určený pro globální trh. Jak bych měl provádět uživatelské testy v zemích mimo ČR?

Rozhodně bych vám doporučil kontaktovat UXalliance. Jde o globální síť spojující 26 velkých nezávislých UX společností. Mají ty nejlepší zkušenosti v oblasti testování, výběru respondentů a znalosti kulturních souvislostí, takže by vám tam měli být schopni nejlépe pomoci.

Velké globální organizace mohou v UXalliance získat na jednom místě přístup k vysoce spolehlivým lokálním výzkumným datům a znalostem, a tak vyvíjet lepší mezinárodní produkty a služby. 

A na závěr: máte nějakou veselou historku z UX testování v Japonsku?

Příliš se to netýká testování, ale jedním z nejzajímavějších trendů v Japonsku je teď rozvoj světa komunikačních aplikací, hlavně služby LINE, která je momentálně nejpoužívanější. Lidé si v ní mohou posílat vzkazy prostřednictvím jednoduchých obrázků, kterým se říká „známky“ (stamps). Ty si uživatelé mohou kupovat v obchodě LINE. 

Loni v dubnu LINE spustilo také Creator's Market, ve kterém mohou uživatelé vytvářet a prodávat vlastní „známky“. Vedlo to k obrovskému nárůstu počtu „známek“, které dnes pokrývají snad každý myslitelný výraz, který by uživatel chtěl sdělit. 

BRAND24

Japonci jsou odjakživa velmi plaší. Pro uživatele je jednodušší vyjadřovat se prostřednictvím obrázků. A s tím, jak přibývá „známek“, setkávám se stále častěji s konverzacemi, které probíhají bez použití jediného písmena. Rozhovor se odehrává jako souvislý řetěz „známek“, aniž by jej přerušilo jediné slovo.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor pracuje jako marketingový a PR manažer agentury Dobrý web.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).