Začátkem září to byly již tři roky, co americký internetový kolos Google představil svůj prohlížeč Google Chrome. O tom, že Google chystá vlastní prohlížeč, se spekulovalo již několik předcházejících let. Google ale vytrvale spekulace vyvracel. Tvrdil, že se bude omezovat na spolupráci s Mozillou a vývoj doplňků hlavně pro její Firefox. V září 2008 ale světlo světa spatřila první veřejná verze Google Chrome a z Mozilly a Googlu se rázem stali konkurenti.
Na trhu se Google Chrome zabydlel dobře. Velice rychle se mu podařilo z vod okrajových browserů dostat do první trojky. Letos v srpnu dle globálních statistik StatCounter vypadalo rozložení sil v první pětce následovně: první Internet Explorer (41,89 %,) druhý Mozilla Firefox (27,49 %) třetí Google Chrome (23,16 %), čtvrté Safari (5,19 %) a pátá Opera (1,67 %). Viz následující graf:
Můžeme se podívat i do mediálně oblíbených statistik Net Applications. První pětka za srpen 2011 vypadá následovně: první Internet Explorer (55,31 %), druhý Mozilla Firefox (22,57 %), třetí Google Chrome (15,51 %), čtvrté Safari (4,64 %) a pátá Opera (1,58 %). Čísla se rozcházejí, ale pořadí prohlížečů je stejné a podle obou zdrojů třetí Google Chrome začíná velice vážně dýchat na záda druhému Mozilla Firefoxu.
Jak StatCounter, tak Net Applications zachycují stejný vývoj na trhu. Internet Explorer se navzdory všem snahám Microsoftu kontinuálně propadá, Mozilla Firefox přešlapuje na místě a Google Chrome si z tržního koláče ukusuje každý měsíc více a více. Pokud dlouhodobý trend vydrží, brzy si Google Chrome vymění místa v žebříčku s Mozilla Firefoxem. Viz následující graf:
Dnes už můžeme říci, že se Googlu podařilo vytvořit plně konkurenceschopný prohlížeč, který si uživatelé rychle oblíbili. Cestu Googlu ale vyšlapala Mozilla. Ta se svým Firefoxem a komunitou fanoušků musela řadovému uživateli ukázat, že si může vyměnit předinstalovaný prohlížeč. Google Chrome se objevil v době, kdy obecně uživatelé registrovali alternativní prohlížeče a nebáli se je vyzkoušet.
Google Chrome měl tedy cestičku vyšlapanou, ale uživatele musel přesvědčit už vlastními silami. Mohl dopadnout podobně jako Opera, která navzdory všem snahám svých tvůrců od slibný vývoj prohlížeče po antimonopolní spory zůstává na okraji zájmu. Google ale dokonale využil sílu své značky a velice rychle se z něj stal důležitý hráč na trhu webových prohlížečů.
Google Chrome udává směr i tempo
Nový konkurent rozčeřil už lehce stojaté vody trhu s prohlížeči a hned v několika ohledech začal udávat směr a tempo vývoje, přestože paradoxně nepřicházel s až tak zásadními novinkami. Začalo to nenápadně podporou režimu pro anonymní surfování po webu. První s touto vymožeností přišel před lety Apple ve svém Safari, ale odezva na tuto funkci byla prakticky nulová.
Jakmile však s anonymním režimem přišel Google, okamžitě se stal žádanou funkcí, kterou začala konkurence horečně doplňovat. Podle podobného scénáře se odvíjí i vývoj uživatelského rozhraní. Dnes se říká, že se ostatní prohlížeče snaží v jednoduchosti svého ovládání následovat Google Chrome. Faktem ale je, že s radikální přestavbou uživatelského rozhraní prohlížeče začal Microsoft.
Sedmičkový Internet Explorer s výrazně zjednodušeným rozhraním byl zpočátku laickou i odbornou veřejností považován za hodně exotickou záležitost. Pak se ale objevil ještě odlehčenější Google Chrome a rázem přišla lavina kvitovaných úprav podoby uživatelského rozhraní u konkurence. Zalovte v paměti a zavzpomínejte, jak se třeba proměnily Firefox s Operou za poslední tři roky…
Google Chrome také odstartoval novodobé rychlostní a výkonnostní závody mezi prohlížeči, do kterých se zapojil celý trh. Není však pravda, že před příchodem Google Chrome nebyl výkon prohlížečů až tak důležitý. Pro tvůrce Opery a Safari to už v té době bylo jedno z hlavních témat. Pozornost větší části uživatelské i odborné veřejnosti k výkonu prohlížeče však strhl až Google.
Novým jevem, s nimž přišel Google, je velice rychlé chrlení nových major verzí prohlížeče a proto tu tři roky od uvedení první veřejné verze máme už Google Chrome 13. Chodí to tak, že vždy po několika týdnech se objevuje nová verze prohlížeče, která však nemá nikterak závratně dlouhý seznam novinek. Přesto vždy kromě oprav nějakou tu novou funkci či vlastnost přináší.
Google zvolil obdobnou cestu jako u řady svých internetových služeb. Ani v jejich případě si až na pár výjimek nepotrpí na radikální změny. Inovace a úpravy provádí průběžně. Google říká, že jeho cílem je nové funkce prohlížeče uživatelům nabídnout co možná nejdříve. Nechce si je schovávat na jednu velkou aktualizaci, servíruje je průběžně a veřejnosti vzkazuje, že číslo verze má brát jen orientačně a s rezervou.
Googlu se díky tomuto přístupu podařilo velmi rychle získat pověst inovátora, která do té doby v povědomí většině laické veřejnosti patřila zejména Firefoxu. Na řadě novinek v posledních letech začala jako první pracovat Mozilla, ale než se jí je podařilo protlačit v podobě jedné velké aktualizace ke koncovým uživatelům, Google stihl díky jinému přístupu k vývojovému cyklu novinky zařadit řádově o týdny a měsíce dříve.
Pokud Mozilla chtěla o post dvojky na trhu bojovat, musela se nakonec přizpůsobit. Přistoupila tedy na hru Googlu a letos přešla na zkrácený vývojový cyklus, který přináší rychlejší uvádění nových major verzí. Mozilla tedy nenásleduje Google jen v rychlejším nasazováním novinek do provozu, ale i v poněkud divočejším chrlení nových major verzí. Konkurenti Googlu a Mozilly se zatím drží zaběhnutého cyklu vývoje, ale je otázkou, jak dlouho jim to další vývoj na trhu ještě dovolí.
ČLÁNKY DO MAILU